Hraběnka
La Comtesse
Die Gräfin
The Countess
Bátoryčka: Krvavá grófka
Režie:
Julie DelpyScénář:
Julie DelpyKamera:
Martin RuheHudba:
Julie DelpyHrají:
Julie Delpy, Daniel Brühl, William Hurt, Nikolai Kinski, Anamaria Marinca, Sebastian Blomberg, Adriana Altaras, Charly Hübner, André Hennicke, Frederick Lau (více)Obsahy(2)
Uherská šlechtična Erzebet Bathory je bohatá, obdivovaná… a obávaná. Její krása je údajně draze vykoupena krví nesčetných nevinných obětí, v níž se koupe, aby si uchovala svěžest mládí! Kam až je ochotna zajít pro lásku a kde leží hranice mezi pravdou a mýtem? (oficiální text distributora)
Recenze (97)
Nelze nesrovnávat s Jakubiskovou Báthory: ač je tento snímek daleko méně výpravný, působící spíše televizně, lépe odpovídal mé představě o neblaze proslulé čachtické paní. Působil věrohodněji jak historicky , tak i v motivacích hlavních postav, nebyl nabubřelý, zanechal ve mně rozhodně lepší dojem. ()
Bathory nebyla špatná, ale já znám z knih Alžbětu jako krutou vládkyni, posedlou krásou, koupající se v krvi. Tak ji mám ráda, tak ji prostě znám a přesně tak byla zobrazena v tomto filmu. ()
Mně se to líbilo. Bylo to o dost jiné než od Jakubiska. Působilo to sice skromnějším, ale serióznějším dojmem. Jakubisko dal svému snímku komerční punc a do filmu vtlačil myšlenku, že tak to bylo. Jenomže my nevíme, jak to bylo. Tenhle snímek naopak nechává divákům dostatečný prostor pro myšlenky. Celý film je zaměřen jen na hraběku, na její myšlenky, starosti, rozhodnutí. Je to mapování jejího života, nikdo jiný tam nemá takové místo. Je uvěřitelnější, chladnějí, podivně vizuálně nehezký. Jak by člověk čekal od někoho takového, od takové doby, situace. A co víc, je mnohem blíže knize než fantaziím scénáristy. Za to má o jednu hvězdu více. Takže 4*. ()
O něco nudnější a ještě trochu méně smysluplné, než Jakubiskovo Bathory. Frantíci se sice naštěstí obešli bez rádobyvtipných mnichů na kolečkových bruslích, přesto tak silný téma, jako je Erzsébet, ani oni nedokázali uchytit. Legenda má asi zůstat legendou. ()
Červená knihovna hadr. Dialogy přesně na této úrovni. Ale zase musím uznat, že se mezi nimi občas objeví i skvostná myšlenka. Tempo vyprávění je dobré k usnutí. Vizuálně je to totálně mrtvé, scénář prachbídný. Těžko posoudit, ale já to podruhé vidět nemusím a nechci. Pro mne film k ničemu. 201501259059/9523 ()
I přes obsazení známých herců tento film postrádá valnou kvalitu. Příběh je možná hodně přiblížen ke skutečnosti, to však lze jen těžko říct, nicméně i tak je spíše nezáživný. Nezaujme ani hudba. Tím, že scénář je průměrný a film skutečně nemá mnoho co nabídnout, lze jej v klidu zařadit do šedivého průměru. ()
Delpy ponala svoj film o krvavej grofke komorne a sustredi sa na milostny vstah Bathory a maledho Thurzu.To tvori zhruba polovicu filmu a tu druhu premena grofky na krvilačnu beštiu.Historickymi faktami sa tu naklada velmi volne.Nižnanskeho kniha zostava neprekonana 5/10. ()
ARTFILM 2009... Tento kus odporúčam všetkým čo nadávajú na jakubiskovu Eržébet. Môže to byť aj horšie - hovorím to ako antifan jakubiskovho opusu... Delpy vie očividne len hrať a nie je v jej schopnostiach dokopať k tomu aj ostatných hercov - skysnutý výraz Williama Hurta a patetický Bruhl hovoria za všetko. Prirátajte si k tomu stupídne kecy, lacnú výpravu a hlúpe, silené, nevhodne zasadené naturalistické scény a máte z toho hotový klenot... "Kedy to skončí?... Keď budeš prázdna, moja milá" ... (●) ()
Musela som opraviť svoje hodnotenie. Pretože celý tento film som sa nudila a mala na tvári jeden výraz a v duši jedinú túžbu - aby to už, preboha, konečne skončilo. Len pri jednej scéne som ostala sedieť ako keby ma niekto trafil panvicou po hlave - a to keď si naša "Countess" všila do vlastného tela vlas svojho milenca. Preboha! Však to je už ako choré? Ale však, je to Báthoryčka, tak tá si môže robiť čo chce, aj tie najbláznivejšie, najchoršie, najhroznejšie veci... Ale z toho hľadiska ma to nezaujalo. Bolo to proste hnusné. Ako vlastne celý tento film. Film? Nie je film niečo ucelené, niečo čo má nápad, príbeh, atmosféru a aspoň aký taký pojem "o čom to preboha točím?" Pritom ten nápad by to aj malo - mohla by som povedať že akoby čerpal z Nižňanského Báthoryčky, ktorá rozpráva o nenaplnenej láske a v snahe zapáčiť sa svojmu milému táto láska vedie k posadnutosti a tá k vraždeniu. No ale čo s tým urobili... S Jakubiskovou Bathory sa to nedá ani zrovnávať. Niektoré momentky dobré, ale to je všetko. Inak hrôza. 30%. ()
Méně je skutečně někdy více, aneb jak může film za polovinu, být právě o tu polovinu lepší, než obdobný snímek se stejným námětem. ()
Ať si říká, kdo chce, co chce, ale tohle zpracování mělo něco do sebe... přes občasnou násilnost, určité scény... Zpracování života od mala, přes manželství, děti, milence a postupný vývoj, proč se možná stala takovou, za jakou ji většina společnosti měla... Doporučuji ke shlédnutí ;) ()
I přes nevýrazné herecké výkony a slabší výpravu, mi přijde tato verze realističtější nebo spíše věrohodnější než Jakubiskova, kde si Mádl s Polívkou hrají na humor a Vondráčková na pannu. Hodnocení: 60 % ()
Film nebyl špatný... První kouknutí filmu bylo napínavé... Mám hodně rád příběh Erzebet Bathory, (česká verze mi však nestačila)... Jen bych si přál aby se tohoto příběhu ujala třeba stanice HBO a udělala s toho velký a EPICKÝ seriál. Přání které se hold nesplní............. ()
Niet divu, že každého zvádza pokušenie porovnávať Delpy s Jakubiskom, tento kúsok je z úplne iného súdka, viacmenej ide o spracovanie inscenačného charakteru, čo v porovnaní so snahou o výpravný veľkofilm je predsa len slabšia kategória, pokiaľ sa však dáme nahovoriť na takéto žánre, nebudeme až tak sklamaní ako v prípade predsa len nie vydareného pokusu nášho režisérskeho barda, Delpy sa zamerala skôr na citovú stránku a psyché našej najznámejšej grófky, niekde jej to vyšlo, niekde zbytočne hyperbolizovala, niekde lacno preháňala, v tak krátkej minutáži sa nie dosť jasne a zreteľne vyjadrila ku všetkým stránkam a pohnútkam A.B., ale oceňujem, ako si vedela poradiť s našimi reáliami, čo je na cudzinku vcelku pozoruhodné a jedinečné, takže 60%. ()
Mě se to zas líbilo víc než Jakubiskovo... a to o dost. A je mi jedno, co byla nebyla pravda, jak by to mělo vypadat, vždyť je to pohádka pro dospělé! ()
Hraběnka Bathoryová coby krvežíznivá potvora s touhou po věčném mládí. Nebo snad jen zlomená žena, kterou nešťastná láska zbavila rozumu? Možná obojí, možná ani jedno. Těžko říct. Nicméně, verze Čachtické paní od Julie Delpy se mi líbila mnohem víc než ta Jakubiskova. Pěkná podívaná za tři hvězdy. Tu čtvrtou dávám Danielu Brühlovi. "Možná kdyby neměla zlomené srdce, nebyla by tím kým je..." ()
Jako film to ujde, ale jako životopisný je to k hovnu ()
Klasika televizního zpracování ničemu nepřidá. ()
Pre mňa určite cennejšia verzia Báthoričky ako z rúk majstra Jakubiska. Viac komornejší, jednoduchší, ležérnejší, bez zbytočne prehnaných dlhých minút a scén, viažúci sa predovšetkým na hlavnú postavu, bez rozpitvávania ostatných postáv. Vraždenie dievčat, železná panna, zamurovanie v hradnej veži a podobnosť Julie Delpy k hlavnej postave sa dokonale priblížili legendárnemu príbehu o Alžbete Báthory. Aj nápad o nešťastnej láske k mladému Štefanovi Thurzovi sa mi celkom páčil. Je to síce Báthorička na francúzsky spôsob s oveľa nižším rozpočtom a nedostatkom gradácie deja a vyburcovaním strachu, ale celkom sa priblížila svojej legende. Kubalovu kreslenú verziu Krvavej pani žiaľ zatial nikto neprekonal. Podarí sa to vôbec niekedy niekomu?! ()
Tvou jedinou láskou smí být Buh." Svatá pravda! "Ačkoli byla Alžběta oddanou protestantkou, věřila mnohým kacířským myšlenkám." Cože? Nebyli snad protestanti, kteří vkládali svou naději do vědy a vlastního výkladu Písma, právě kacíři!? Jaké jsou vaše slabosti? Jsem žena. Miluji krásné šaty a zlaté šperky. Stejně jako Vy, milý biskupe! Musím odejít, než přijdu o rozum. Všichni jsme v rukou Božích. Pojdme se radovat z toho, že nejsme těmi, kdo dnes umírají. Čas nemá krásu rád. Bolí mě pomyšlení, že se mám dotýkat jiné ženy. Ostatní ženy jsou mému srdci lhostejné. Já mám přirození níž. Láska je mýtus, který má zaměstnávat rozum mladých poddaných a pannen. Ale v našem světě nemá místo. Tvoje krev pro ni není dost ušlechtilá! Čarodějnice! Tvoje odporná tvář poděsila mého koně! Ted jsi mocná, ale brzy budeš vypadat jako já. Nechápu, jak se tak silná žena mohla zamilovat do takového slabocha! On není slaboch, ale čestný a laskavý. OMG. Proč si málem uřízla kozu? V každým případě ten film není tak špatnej, jak se všeobecně tvrdilo. Ani jsem se na něj nepodíval, přestože knihu jsem předtím četl. Chci dukaz jejího šílenství. Chcete říct, že se Vám otevírala brána do nebe? Pochybuju, že se tam dostanete, když nacházíte zalíbení v těchto hrátkách. Naopak jsem si jistej, že pujdu rovnou do pekla, a tak si, dokud budu tady, budu dělat, co se mi zlíbí. Tolik krve snad nepotřebovala - pokud se v ní přímo nekoupala. A taky pochybuju, že by to ostatní dopustili. Ta krev tě neomlazuje, naopak začínáš bejt cítit smrtí. Ty se o svou lásku dělíš jen se ženami? Tak to jsi potom taky panna. Poslední dobou na hradě zemřelo mnoho služebnic. Byly to neohrabané husy. Některé se pořezaly při vaření, jiné spadly ze schodu. Exsanguination (Jolt). Došlo mi, že to není ta pýčovina od Juráje - proto se to jmenuje Kontesa a má to ten debilní dabing. Československej vlčák. To je brutal. Možná je pro mě krev poddaných příliš drsná. Jasně, figuroval tam farář a pak nějakej Fricek. Bruhla jsem poznal. Když ji obviníte z čarodějnictví, zbavíte se svého dluhu vuči ní a ujmete se jejího majetku. Každý měsíc podepíšu desítky rozsudku smrti pro čarodějnice (tak doufám, že se s každým případem seznámíš osobně). Je to horší než mor. Kdy už to přestane? Až lidé zmoudří. Právě zmoudření vedlo k čarodějnickým procesum, když církev musela upevnit svou moc. Nicméně ty procesy skončily na konci sedmnáctýho století a todle je … ze sedmnáctýho století. Konkurenční boj církví byl oficiálně ukončen Vestfálským mírem v roce 1648, kdy se některé země vymezily jako katolické, jiné jako protestantské. Tímto bylo jasně dáno, kde církve budou napříště uplatňovat neomezenou autoritu, a v tento okamžik také začaly ustávat hony na čarodějnice, až okolo roku 1700 z Evropy zcela vymizely. Možná kdyby neměla zlomené srdce, tak by se nestala tím, kým je. Buh ji takovou stvořil. Nebo snad dábel, jestli chcete. Její strašlivá mysl byla taková už od narození - a co když ji stvořil v pruběhu života tím nedostatkem lásky? Přiznání Alžbětiných sloužících bylo získáno na mučidlech (aha). Hraběnka se procesu vubec neučastnila. Bylo rozhodnuto o skrytí jejího nezvladatelného šílenství a ochránit tak její jméno (skrytí její nezvladatelné šílenství - ty seš dobrá čecha). Zach 11/17 (1.27.47) ale není to poprvý, předtím někde za oknem Turza. Buh stvořil člověka ke svému obrazu a svěřil mu nadvládu nad vším na zemi (předtím muže). Nad ptáky, lvy, stromy a ženami (ještě lepší). Kéž bych se narodila jako muž. Zabila bych v bitvě tisíce, zmocnila bych se cizích zemí, upalovala čarodějnice, byla bych hrdina.my jsme si stvořili tebe, abychom nasytili náš strach a nevědomost, protože máme tolik otázek a tak málo odpovědí. Jaký je rozdíl mezi tím, když má někdo řádný pohřeb, a když mrtvolu pohodí vlkum. Svěcená voda je prostě jen špinavá voda. Dějiny jsou příběh vyprávěný vítězi. Já nvm, proč na konci pokládají otázky, když ji zfilmovali v duchu krvežíznivé dáblice. Měli to natočit tak, aby si ty otázky pokládal divák sám - ale to by bylo asi těžší. () (méně) (více)