Oblečen na zabíjení

Dressed to Kill hodně dbá na estetický vizuál, který umocňuje požitek všudypřítomné erotiky. Samotná zápletka není nic světoborného, ale její závěr je o to překvapivější. Taková zajímavost je, že feminizaci se podřídilo naprosto všechno tj. ústřední hrdinkou je žena a veškeré provedené mordy jsou zase jen na ženy. Technické zpracování vražd je na dobu vzniku ucházející (zvlášť ta břitva měla něco do sebe). O to víc zamrzí, že jich je naprosté minimum a převážnou část filmu se řeší, kdo je onen vrah. Komu nevadí zdlouhavé čekaní v posunu děje, bude spokojen, ale jinak se jedná o naprosto průměrné dílo. (08.08.2009)

První půlku filmu jsem se díval, druhou spíš už jen poslouchal. Možná tomu někdy dám ještě šanci, chce to ale dívat se za horkého a větrného letního dne, kdy budou dveře okna dokořán a záclona každou chvíli pleskne o okno. Ačkoliv se vyústění může zdát překvapivé, zdejší odborníci jistě budou tvrdit, že to věděli dopředu. Já nemůžu soudit, protože jsem se díval na půl oka. (19.12.2021)

Pracně budovaná hitchcockovská atmosféra dostává velmi brzy první trhliny. Což je samozřejmě problém, protože pak to šokující odhalení nefunguje tak, jak by fungovat mělo. Inspirace Psychem je zřejmá: všechny herečky se tu ocitají ve sprše, kde se dlouho a velmi detailně myjí a mydlí... Jako bychom o každém druhém filmu říkali, že je inspirován Pánem prstenů, protože v něm chlapi nosí prstýnky... Nooo nic. Oblečen na zabíjení je spíš lehce podprůměrný film, ale Michael Caine to zkrátka umí a jeho přítomnost film vytahuje na tři hvězdy. (11.06.2018)

,,...A PREČO BY STE NIEČO TAKÉ ROBILA?" ,,KVÔLI TEJ VEĽKEJ HRČI VO VAŠICH NOHAVICIACH." __ De Palmov réžijný štýl je natoľko svojský a nezameniteľný, že skúsenejší filmový divák by ho v prípade nepozretia si úvodných titulkov časom beztak rozpoznal. Napriek tomu obdiv k ,,Majstrovi a svojmu učiteľovi" je natoľko silný, že De Palmovu snahu vzdať poctu predovšetkým ,,Vertigu" a ,,Psychu" je možné chápať skoro ako prejav chlapčenského nadšenia nad realizáciou vysnívaného projektu. Odkaz na ,,Vertigo" je badateľný najmä v toľko ospevovanej scéne v galérii a to, ako v rámci použitia skrytých symbolov, tak aj vo vášnivej hudbe Pina Dinaggia snažiaceho sa docieliť patričných parametrov soundtracku Bernarda Herrmanna. ,,Psycho" zase na diváka kričí z dramatických scén v sprche alebo vo výťahu a napokon tiež v záverečnom determinovaní motívu páchateľa, čo v prípade oboch filmov pôsobí trocha nadbytočne. Zvlášť zaujímavým prvkov je snová atmosféra vinúca sa celým filmom. Svoje pomyselné vrcholy má hneď v úvode a závere a De Palma ňou trocha lišiacky a tiež trocha kostrbato zakrýva necenzúrované scény zo sprchy, ktoré si predtým vyskúšal v úvode ,,Carrie". Nesnaží sa však o explicitnú nahotu, ale deviantné sexuálne dusno vychádza (príhodne) z dekadencie obdobia, v ktorom bolo dielo vytvorené. Caine ako psychiater otvorene a bez hanby kladúci otázky intímneho charakteru a zároveň (pomerne ľahko odhaliteľný) ,,muž dvoch tvárí", známy predtým prevažne úlohami noblesných gentlemanov môže pôsobiť ako chybne obsadený. Rozpor v stvárnení nielen jeho postavy, ale tiež v prípade Nancy Allen a réžie dokladajú nominácie na Zlatú malinu a zároveň iné prestížne ocenenia . Každopádne zostalo na škodu, že premiéry filmu sa už ,,Majster" nedožil, pretože jeho reakcia na daný výtvor by bola isto najzaujímavejšia zo všetkých iných diel vzdávajúcich mu poctu. (1124. hodnotenie, 121. komentár k filmu) (15.07.2018)

Strhující vizuální jízda nabitá erotikou. DePalma v absolutní formě, tomu prostě říkám filmová lahůdka, výborní herci, skvěle klapající film, na svou dobu určitě odvážný film. Geniální scény jako návštěva muzea nebo úžasně natočený sex ve sprše na začátku patří ke zlatému fondu světového filmu. Jistě, zlí jazykové budou Palmu obviňovat z inspirace několika filmy od Hitchcocka, ale svou inspiraci rozvrstvil, dodal svůj vlastní vyjímečný styl a posedlost ženami. Alfréd by byl za takového žáka rád. (23.01.2009)