Tunelové krysy

První film Uwe Bolla, který by se dal doporučit. Tunnel rats jsou totiž opravdu zvláštním dítkem tohoto podivného "ne/režiséra". Pekelně dobře vystižená a zobrazená atmosféra nekonečně dlouhých a tmavých podzemních tunelů ve spojení s neotesaným a chvílemi i brutálním režisérským stylem Bolla. Některým scénám jeho "ne/schopnost" dává jiný rozměr, jiné přesouvá skoro až do roviny komedie. Výsledek je však více než zajímavý a dobrý. Popravdě si nepamatuji lepší film o tématice tunelů během války ve Vietnamu. Je však jasné, že film někomu nesedne. Možná to je chvilkovou brutalitou, která snímku v pár momentech nesedí, nebo závěrem, který je opravdu otázkou vkusu. Přesto Uwe stvořil film, za který se nemusí stydět a naopak dokazuje, že něco málo opravdu umí. Jinak silně nedoporučuji klaustrofobikům, zatvrzelým odpůrcům Bolla, kteří dávají odpad ještě než film vyjde, hledačům drobných nelogických okamžiků (tábor, rozhodování...) a v neposlední řadě vietnamským spoluobčanům. (05.03.2009)

Jednotka má za úkol zlikvidovat Tunely , které si buduje Vietkong jako obranu proti leteckým útokům a jako možnost napadat nepřítele ze zálohy. Nádherný začátek a krásný záběr na letící helikoptéru nad hnědou řekou, útlum hudby, pohled na vojáky v džungli, kamera se spouští až k zemi a dále pokračuje pod povrch, záběr do jednoho tunelu a na plazícího se vojáka, pohled na krysu a kamera opouští podzemí a povrch džungle a vrací se k pohledu na helikoptéru. To vše při songu In The Year 2525. Pak se hudba změní a nahradí ji ponurý song, který potrvá až do konce filmu. Seznámení z nováčkama, naložení mrtvol a oznámení velícího důstojníka poručíka Hollowborna...co jste dělali předtím je mi u prdele.V téhle četě je to jedno, zítra otevřeme první tunel. Pak přijde patnáct minut patriotství (dřevěná deska z nápisem Little Bighorn) a vzpomínka na příbuzné a známé...Armáda pošuků a hajzlů a na druhé straně čongové, co to sakra asi je...válka? Americký sen? Pak se ještě podíváme na hada, mravence, pavouka a vše může začít. Rozpoutá se peklo jak na povrchu, tak i pod ním, slovo Fuck je slyšet za každou větou. Výbuchy v podzemí i na povrchu přinesou mnoho mrtvých i raněných. Krev a beznaděj je prolnuta s osudy všech vojáků. Dovolím si jednu otázku: Úzký tunel, z obou stran máte nepřítele, toho u nohou zastřelíte a pak spacifikujete i toho druhého, jenže nemůžete okolo nich prolézt, co uděláte? Odpověď -SPOILER- Podíváte se na film - KONEC SPOILERU. Vzduchu už je málo, zhasíná poslední svíčka, nedá..se..dý..chat...A já rozsvítím pět hvězd a snad uvidím světlo v tunelu. (14.02.2009)

No ty vole já prostě čumim, co to tu Uwe Boll předved. Jako čekal sem, že třeba Steven Seagal zhubne nebo že Norrisovi v texas ranges jednou ten klobouk z hlavy spadne, ale že Uwe natočí fakt kvalitní film, kterej nenese téměř žádný sračkoidní známky rukopisu neskutečně netalentovanýho Uweho, to by mě nikdy nenapadlo. Navíc jako pařan Vietcongu moc dobře vim, jaký uměj být Vietnamci v těch svých norách pěkný zákeřný hajzlové, takže s hrdinama sem se sžil celkem rychle a celej ten způsob jakým to Uwe natočil jako naprostej mazák, za podpory na Uweho téměř nadpozemsky dokonale sednoucí hudby, je neuvěřitelnej a já i když vim, že to neni rozhodně na plný hodnocení, tak si ho Boll za svůj zatim životní řežisérskej výkon zaslouží (23.03.2009)

Po druhém shlédnutí jsem snížil hodnocení na tři hvězdičky, protože mi vadily strašlivě dlouhé pasáže plížení v tunelech a některé opravdu dlouhé záběry, v nichž se nedělo vůbec nic. Napadení americké základny by bylo v pohodě, kdyby vojáci neumírali tak děsně pitomými způsoby. Ale abych jen nekritizoval, film měl po většinu času velmi kvalitní atmosféru, a pokud v tunelech došlo k nějaké té akci, měl jsem pocit, že sleduji místo válečného filmu survival. (28.12.2017)

Pověst Uwe Bolla jakožto režiséra hrdě kráčejícího ve stopách Eda Wooda mi není vůbec neznámá, proto jsem byl zaujat, že nějaký jeho film tu má poměrně vysoké hodnocení (64%) a říkal jsem si tedy, že do toho zkusím jít._____ Dočkal jsem průměrné, úplně obyčejně blbé žánrovky - tedy snůšky otřepaných keců o válce a smrti, které padají z úst vojáků v první půlhodince a nepříliš zajímavého bojování (umírání) v těsných vietcongských tunelech vyplňujícího zbytek stopáže. Je to suché a prázdné, ale nesmrdí v tom žádná do očí bijící stupidita, Uweho scénář i režie se dají přežít a ani ti herci v rámci žánru neurazí. Tunnel Rats nejsou něčím, co bych nazval dobrým a kvalitním filmem, ale na dno filmové žumpy rozhodně nepatří - je to takový ten kal, co plave na povrchu a teprve hluboko pod ním si tiše hnijí "skvosty" jako je Máj , Trhala fialky dynamitem a tak dále a tak dále....50% (23.12.2008)