Hot Enough for June
Agent 8¾
Agent 8¾
Režie:
Ralph ThomasScénář:
Lukas HellerKamera:
Ernest StewardHudba:
Angelo Francesco LavagninoHrají:
Dirk Bogarde, Sylva Koscina, Robert Morley, Leo McKern, Roger Delgado, Derek Fowlds, Jiří Pravda, John Le Mesurier, Frank Finlay, Harriet Medin, John Standing (více)Obsahy(2)
Kdo by neznal proslulého agenta 007 s povolením zabíjet. Ten je ale mrtev a tajná služba Jejího Veličenstva musí ihned najít náhradu. Volba padne na Nicholase Whistlera, nezaměstnaného spisovatele, který je obratem pověřen špionážním úkolem v Praze. Vtip je v tom, že nic netušící Nicholas se vydává za železnou oponu v domnění, že je jako zaměstnanec sklářské firmy na zcela nevinné služební cestě. V Praze je mu přidělena sličná šoférka Vlasta, která samozřejmě pracuje pro tajnou policii. Ve chvíli, kdy je jeho mise prozrazena, začíná dramatická hra na kočku a myš s komunistickou tajnou policií, v jejímž průběhu se Nicholasovi dostane vydatné pomoci z opačné strany barikády... V 60. letech se zrodila jedna z nejoblíbenějších filmových sérií, jejímž hrdinou je nezničitelný britský agent James Bond. A v Bondově vlasti vznikla také jedna z prvních parodií na dobrodružství agenta 007, film Horko jako v červnu režiséra Ralpha Thomase, volně vycházející ze špionážního románu Lionela Davidsona "Night of Wenceslas". Hlavní roli ztvárnil hvězdný Dirk Bogarde a snímek kromě zdařilé žánrové zábavy nabízí jednu humornou vrstvu navíc, kterou ocení pouze český divák. A totiž představu britských filmařů o životě v tehdejším Československu. Pro úplnost dodejme, že Prahu ve filmu zastoupila severoitalská Padova. (Česká televize)
(více)Recenze (24)
Stálo by za to srovnat to s filmem KONEC AGENTA W 4C. ()
Úsměvný pokus britských filmařů přiblížit a třeba i zparodovat život v někdejším Československu. Přestože přesun z ostrovů začíná statickým pohledem na Pražský hrad, v tehdejším Československu se docela určitě netočilo (kromě pinewodských ateliérů se točilo také v Itálii). Všude visí československé vlajky a prezidentské podobizny s člověkem lehce podobným Tondovi Zápotondovi (není tak ušatý), a sem tam v záběru přejede nějaký žigulík, ale domy, fasády, ulice i ostatní automobily jsou prostě západního střihu. České nápisy jsou všude, hodně z nich je zkomolených, chybí háčky a čárky, za všechny jmenujme nedotažený dvouřádkový transparent VINAŘ SLAVNOSTI či nápis PÁNSKÉ ZÁCHODY. Jména místních postav jsou bůhví proč rusky znějící, snad záměrně. "Na červen dost teplo" je označováno jako komedie, mnohem přesnější ale bude žánrové zařazení akční parodie. Našláplý začátek utone v milostné romanci a četných nedodělaných vtípcích, snaha tvůrců vést humor cestou grotesky (zakopávání o židle atd.) se zcela míjí účinkem. Dirk hrál v mnoha lepších filmech. ()
Hovoriť o komédii nie je práve najpresnejšie, ale zábavné to predsa len je. Pre našinca určite, lebo sa príbeh odohráva v Československu a tvorcovia poplietli azda všetky názvy, tabuľky či transparenty. ()
Moc jsem se pobavil u toho, jak si britští tvůrci představovali Československo. Příliš se s ním nepárali a udělali z něj obskurní balkánskou zaostalou zemi, kde obyvatelstvo ještě chodí namnoze v krojích, které občas vypadají jako by jejich tvůrci snad kdysi viděli Prodanou nevěstu, ale pak se inspirovali snad i Tyrolskem. No, ještě že agentka Vlasta je hraná dobovou italskou kráskou, jinak by tohle Československo dopadlo úplně pod psa. Jinak, ani jako parodie na bondovky to není moc zdařilé. ()
Ani parodie, ani komedie. 1) Spíše jakási variace na bondovské téma, než cokoli jiného, ostatně jak parodovat parodii samu? Zábavné ve filmu není vlastně nic. Snad jen pokusy o zobrazení československých reálií přivedou českého diváka k mírnému úsměvu._____ 2) Chápu, že Padova není Praha a jen těžko bylo možné v té době natáčet na místě, ale alespoň se tvůrci mohli vyvarovat jazykových nesmyslů typu: Hotel Slovenska, Zapotocky Sklarny, Autobusova (název zastávky autobusu) či Vinař Slavnosti (na transparentu). O podivných černých uniformách československé policie ani nemluvím. Stačila by desetiminutová konzultace s lokálem nebo emigrantem z poslední vlny._____ 3) Zaujal mě 43letý šmrncovní Dirk Bogart (agent Nicolas Whistler), jenž se ke své homosexualitě nikdy veřejně nepřiznal._____ 4) Film není ani parodie, ani komedie. Je to prostě nuda. Pro českého diváka kouzlem nechtěného díky odfláknuté práci tvůrců je tento amaroun bez chuti a zápachu alespoň trošičku zajímavý. ()
007 -ka v Ceskoslovensku. Ako parodi na Bonda som videl uz hodne, tento film je suverenne najplansi. Otrasne kulisy, dialogy nepocuvatelne ..... a hraje tu Bogarde, takze 5 % ()
Komisaře už nemáme. Postříleli jste je? Zaměstnáváte v továrnách hodně dětí ? Už ne, nevyplatí se to... Podle všeho neměli tvůrci českého poradce pro reálie Československa. Nápisy obsahují chyby ve skloňovaní a časování a často nedávají vůbec smysl. Jména postav místy připomínají Jugoslávii či Rusko. A kapela v podniku u Zlatého kohouta je oděna jako kozáci a hrají na ruské balalajky. Dirk Bogarde byl obsazen na poslední chvíli, původně roli odmítl a byl obsazen Tom Courtenay, poté si to Bogarde z finančních důvodů rozmyslel a úlohu přijmul. Courtenay nakonec hrál v další špionážní komedii s názvem Otley (1969). Scény z Prahy se natáčely v italské Padově. Jedna z prvních parodií špionážních filmů, Jamese Bonda spolu s filmem Carry on Spying (1964). ()
..., bude pánovi z Ostrovů, muži ze Západu, neboť bdí v matičce metropolí. Rdí, honí, svádí se tyjátr, když žízní po plodu v plném žáru. Však nečapnou ho, strážníci cizího, páč vyniká úniky, má fantazii sta kostýmů. ()
Zcela mimo žánry a měřítka... Nevídaná a neviděná parodie nejen na JB 007 s ještě netušeným potenciálem, ale současně na celou tu šílenou dobu, kdy nás od zbytku civilizovaného světa dělila "ta věc..." ()
Bondovská komedie, natož parodie se bohužel nekonala. Nejvtipnější je začátek s věcma Jamese Bonda, poté sledujeme nezaměstnaného spisovatele, který se bez svého vědomí stává špionem v Česloslovensku. Ty české reálie jsou místy úsměvné, ale na to že tu byla hluboká totalita a natáčet se tu nemohlo to víceméně trefili (kromě skloňování). Ano dle vyprávění babičky či mámy i v 60. letech jezdily do města zájezdy v krojích a v Brně jezdily s mlíkem či uhlím občas i koňmo. Jinak o ničem. Pěkná "bondgirl" ale humor prakticky nulový, zápletka nulová (o co šlo se nedovíme), akce nulová a napětí prakticky žádné. Jediné napínavé je, když se hrdina snaží dostat na ambasádu. Bondovkám se to neblíží ani z rychlíku. ()
Je to holt poněkud "dobové", nejzábavnější jsou ovšem "pražské reálie". ()
Že je James Bond nesmrtelný filmový fenomén nelze vyvrátit. Dle něho vzniklo nemálo napodobenin, ale stejného věhlasu žádný nedosáhl. Dle stejného námětu vznikaly i komedie a parodie a tam už záleželo na koncepci vážnosti a humoru. Mimo jiné můžeme vstoupit i do české tvorby a připomenout si například vynikající film 'Konec agenta W4C prostřednictvím psa pana Foustky' (1967). O tři roky dříve vznikl tento britský snímek a k nějakému překvapení se odehrává v komunistickém Československu. Na svou dobu však byly české reálie samozřejmě natáčeny v jiných lokacích, že prý snad v Itálii, a tak se tu objevuje pouze jeden jediný český originální motiv a tím je klasická scenérie Pražského hradu z pohledu od nábřeží. A tak tu máme klasický špionážní žánr lehce parodující studenou válku, politické rozhraní a vše s žánrem spojené. Skutečně jen lehce, což znamená, že veškeré dění občas přívodní úsměv a to je vše. O nic bláznivého se nejedná. A nás Čechy navíc pobaví i tvůrčí představy o Československu. České vlajkami ozdobené ulice, podobizna prezidenta, uniformy policie, lidové kroje, kroj sokolské stráže, české nápisy, atd. atd. A jak to všechno začne? Na pracovním úřadě, kde nezaměstnaný spisovatel nuceně dostane řemeslnou práci, aby byl nakonec nevědomky coby kurýr poslán do Prahy britskou zpravodajskou službou a že knižní český průvodce obsahuje tajné informace pro kontakt nacházející se v Zápotockých sklárnách? Na správný špionážní příběh samozřejmě nechybí ani krásná femme fatale. Úspěchu se snímek nedočkal, právě hlavně kvůli tomu, že byl prezentován jako komedie a přitom se tak nijak zvlášť netváří. I když místy snaha o humor znát je. Po shlédnutí tak spíše z diváckého vědomí omšele vyšumí. Za zhlédnutí však stojí a to alespoň pro nás, právě kvůli tomu, že se odehrává v komunistickém Československu. Nic víc výjimečného v tom není. ()
W4C : 8¾ = 1 : 0 ()
Začnu komentářem ze zajímavostí: "Podle všeho neměli tvůrci českého poradce pro reálie Československa. Nápisy obsahují chyby ve skloňování a časování a často nedávají vůbec smysl. Jména postav místy připomínají Jugoslávii či Rusko. A kapela v podniku u Zlatého kohouta je oděna jako kozáci a hrají na ruské balalajky." Ano těchto chyb si nelze nevšimnout. A i stánky před hotelem vypadají dost podezřele. Osobně nevidím na komedii moc komediálního. Podle mě se parodie angličanům vůbec nepovedla. To už je lepší Johnny English. Přesto má film vypovídající hodnotu. Je vidět, kterak byl západ úplně mimo, co se týče smýšlení o Československu. ()
Jako komedie či parodie to není nic moc, naštěstí pro nás Čechy to má jednu humornou vrstvu navíc: jak Britové vykreslili Československo v 60. letech. Tvůrci se zjevně neobtěžovali najmout nějakého českého emigranta jako poradce a vystačili si se slovníkem, takže "české" nápisy jsou většinou plné chyb (a vesměs bez čárek a háčků): továrna má název ZAPOTOCKY SKLARNY, ve městě probíhají VINAŘ SLAVNOSTI, POŠTA má háček nad O, hotel se jmenuje SLOVENSKÁ....Zábavné jsou "české" lidové kroje, otec slečny Simonové se jmenuje také SIMONOVÁ atd. Prostě Čech se bude bavit o dost víc, než diváci ostatních národů. ()
Nojo, no. Parodie se musí umět. Dobré komenty Isard a Han22. Lehce se mi vybavil film dle románu le Carrého Muž, který přišel z chladu. Bylo docela zajímavé zjistit, co připadalo tvůrcům na filmu vlastně vtipné? Nechápal jsem, že si dali takovou práci s nápisy a měli je vesměs špatně. Britům by to nic neřeklo, bylo to typicky kouzlo nechtěného. A co se týká reálií? Na rozdíl od některých místních tydýtů vím, že šedesátá léxta byla obdobím citelného uvolnění a jak to v tehdejším Československu vypdalo si mohli tvůrci zjistit snadno. jenže to by byla práce a na tu podobní umělci nikdy moc nebyli, povrchnost i odfláknuté řemeslo tady přímo stříká ze všeho. Film nebyl ani zábavný, ani vtipný a zajímavý byl pouze tím, co asi tvůrci nechtěli. A k onomu Bondovi. Ten je přece v široké škále ironický až sebeparodující přece víc než dost. Když chcete natočit parodii čehosi, co je taky tak trochu parodie, co vznikne? Trapárna. A nezachrání ji ani nádherná Sylva Kscina, hvězda šedesátýcha sedmdesátých let, narozená v dnešním Chorvatsku řeckému otci a polské matce...to je společně s dvěma vtípky (o tom, jak se na Etonu stávají ze studentů komunisté a ono pozor na kořalku, vody se bát nemusíte a opak na konci) tak vše, co stojí na skoro stominutové trapárně za povšimnutí... ()
Až někdy půjdete na úřad práce, dejte si velký pozor, ať vás nezaměstná britská tajná služba. Jinak by si vás mohli vybrat jako náhradu za Jamese Bonda a vaše pracovní cesta do Prahy se mohla změnit ve velké dobrodružství. Natáčelo se sice v Padově (lepší by byla Vídeň no), tvůrci si o životě u nás a hlavně češtině moc nenastudovali (znali tak akorát prezidenta Zápotockého). Postavy mají často ruská/jugoslávská jména, české nápisy mají špatné skloňování a v restauraci hraje ruská hudba. Druhý problém je, že film ve srovnání s jinými agentskými parodiemi se dost drží při zemi. Představoval bych si daleko víc humoru a zábavy. Na druhou stranu má film velmi dobré herecké výkony, ať už hlavních nebo vedlejších postav, takže za shlédnutí určitě stojí. ()
Americký titul tohto filmu znie "Agent 8 3/4". Film bol natočený na vrchole bondovskej horúčky. Dirk Bogarde v ňom hrá utáraného tajného agenta pracujúceho v Československu. Miestami vtipná a chytrá komédia. ()
Snad jen upřesnění, točilo se v Itálii v universitním městě Padova. Je to debut Sylvy Koscina, jinak moc pěkné herečky šedesátých let, dokonce dělala zkoušky na hlavní bond girl v Z Ruska s láskou, ale Daniela Bianchi se zdála při castingu slovanštější. Dlouho mi trvalo, než jsem v otci hrdinky a současně šéfovi špionáže poznal velekněze Klanga z Help (McKern). JInak je to roztomilá Bond parodie, Bogarde hraje ve stylu svých doktorů takového lehce praštěného nekňubu docela mile. Jeho kód je 008, protože film vlastně začíná odebíráním a ukládáním pozůstalosti po agentovi 007 (včetně zaječí pacičky pro štěstí). Robert Morley hraje M taky docela stylově. Jinak pochopitelně každý v tehdejším Československu pracuje pro tajnou policii, nebo je britský agent (těch je méně). Taková dobová srandička, kdo má rád Bondy, doporučuji. ()
Parodie na bondovky. Dopředu jsem nevěděla, že se to má odehrávat v Československu a v "Zápotockého sklárnách" :-) Nebýt tohoto faktu, tak by mě film asi moc nebavil, ale takhle jsem si to užívala...hlavní hrdinka, soudružka Simonová, a její otec, papaláš, soudruh Simonová:-) A Žlutá plovárna, všichni chodí normálně v krojích, í v 60.letech mléko rozváží mlékař s povozem - úžasné! Vtipná byla scénka, kdy na britské ambasádě "najímali číšníky" :-)...Ano, dalo se to, ale pro mě asi jen kvůli tomu "Československu". ()