Na hrad Karlštejn nesmí žádná žena! Přesto se zamilované Daniele Kolářové a neméně zamilované Janě Brejchové podaří přes přísný královský zákaz strávit na hradě jednu noc v přestrojení.
Řekl: Lásko má, já stůňu, svoji pýchu já jen hrál... Kdo by neznal ústřední melodii z hudebního filmu režiséra Zdeňka Podskalského! Vznikl podle stejnojmenné divadelní hry, kterou v roce 1884 napsal Jaroslav Vrchlický. Navštívíme dobu panování Karla IV., jenž dal zbudovat Karlštejn jako pevnost střežící korunovační klenoty a údajně zakázal, aby tam nocovaly ženy. Královnu Elišku Pomořanskou trápila krutá žárlivost - co tam asi tak pan choť za nocí provádí? Rozhodla se tedy na hrad vniknout v přestrojení za páže a zjistit pravdu. Stejný nápad dostala v tentýž den také mladičká Alena, zamilovaná do jednoho ze členů hradní posádky. Z jejich konání samozřejmě povstane řada zapeklitých situací...
Jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších českých filmových muzikálů je půvabnou hříčkou o císaři Karlu IV. a jeho hradě Karlštejně, na němž podle jeho zákazu nesměly přebývat ženy. Jedné noci se však na Karlštejně objeví nejen Karel IV. a dva nezvaní hosté, cyperský král Petr a bavorský vévoda Štěpán, ale také dvě ženy v mužském přestrojení. Jednou z nich je císařova manželka Eliška Pomořanská, která z lásky a stesku porušila zákaz, aby mohla císaře alespoň zahlédnout, tou druhou je neteř purkrabího Alena, která se vsadila s otcem, že dokáže strávit na hradě noc v mužském přestrojení. Zatímco Alena přivádí k šílenství svého snoubence Peška, moudrý arcibiskup Arnošt z Pardubic pomáhá přestrojené královně proniknout ke králi a také ji chrání před slídivými pohledy cyperského krále a bavorského vévody, kteří nevěří, že by na hradě opravdu nebyla žádná "ženská".
Český filmový muzikál, jehož některé písničky doslova zlidověly, natočil v roce 1973 režisér Zdeněk Podskalský podle stejnojmenné divadelní hry Jaroslava Vrchlického (z roku 1884). Podskalského verze však není prvním pokusem lyrickou komedii zfilmovat. Poprvé ji natočil, ještě jako němý film, v roce 1919 Olaf Larus, podruhé se k ní vrátil režisér František Filip a v polovině šedesátých let natočil její televizní verzi. Podskalského film je však nejen předloze nejvěrnější, ale také nejúspěšnější.(oficiální text distributora)
Královna Eliška Pomořanská touží vidět svého manžela Karla IV., který má neustále vladařské povinnosti. Rozhodne se proto i přes jeho zákaz strávit v převlečení noc na hradě Karlštejn. Muzikálová komedie Zdeňka Podskalského si pohrává se vztahy mezi muži a ženami a dokazuje, že jedni bez druhých nemohou být.(Letní filmová škola)
Jeden z najznámejších a najobľúbenejších českých filmových muzikálov rozpráva pôvabný príbeh o cisárovi Karlovi IV. a jeho hrade Karlštejne, na ktorom podľa jeho zákazu nesmeli bývať ženy. Jednej noci sa však na Karlštejne objavia nielen Karol IV. a dvaja nezvaní hostia, cyperský kráľ Peter a bavorský vojvoda Štepán, ale aj dve ženy v mužskom prestrojení. Jednou z nich je cisárova manželka Eliška Pomoranská, ktorá z lásky porušila zákaz, aby mohla cisára aspoň zahliadnuť. Tou druhou je Alena, neter správcu, ktorá sa stavila s otcom, že dokáže stráviť na hrade noc v mužskom prestrojení. Kým Alena privádza svojho snúbenca Peška do šialenstva, múdry arcibiskup Arnošt z Pardubíc pomáha prestrojenej Eliške preniknúť ku kráľovi, a tiež ju chráni pred sliedivými pohľadmi cyperského kráľa a bavorského vojvodu, ktorí neveria, že by na hrade naozaj nebola žiadna žena.(TV JOJ)
Klasik nudy českých čítanek Vrchlický se asi vrtí v hrobě když vidí, jak klasik nudy českého filmu Podskalský zatočil s povinnou četbou. Tentokrát ale Zdeněk zradil sám sebe, když dal vzniknout zábavné a milé komedii plné hezkých zlidovělých písniček. Muzikál skrz naskrz plytký, ale přesto jediný dobrý v historii českého filmu. Podle tohoto klíče je také potřeba ho hodnotit. Pětihvězda není za kvality, ale za zásluhy.(5.12.2011)
Dobově oblíbený filmový a televizní formát ,,hry se zpěvy" (je to něco na pomezí muzikálu a klasické činohry) byl tentokrát zasazen do (pseudo)historického kontextu, neboť jde vlastně o filmovou adaptaci známého dramatu Jaroslava Vrchlického. Látka ze školních čítanek se tak dočkala svého převedení na filmové plátno v poměrně ponuré době a uvážíme-li, že ač byla natočena v šedavém bezčasí té nejhlubší normalizace, její vyznění a atmosféra je až překvapivě retrospektivní a nechává diváka upomenout na ne tak dávnou dobu zlaté filmové éry 60. let, v kontextu normalizační tvorby 70. let patří k tomu výrazně lepšímu, co spatřilo tehdy světlo stínítka obrazovky i ztemnělého kinosálu. Osobně ale nejsem příznivcem ani Podskalského poetiky, ani muzikálů obecně, tudíž se ani k Noci na Karlštejně nevracím nijak pravidelně, potkám-li se ale šťastnou náhodou s její reprízou na televizní obrazovce, zpravidla nepřepnu, už jenom kvůli herecké elitě v Noci na Karlštejně obsazené...(28.10.2011)
Ať si kdo chce co chce říká, Svoboda ve svém proudu prostě písničky psát umí (nebo alespoň uměl) a vyčítat tomuhle muzikálu nevalný děj nebo nehistoričnost mi přijde kapku scestné, protože to u muzikálu slouží většinou jako kulisa. Naopak potenciál zápletky je v rámci muzikálu využit znamenitě a ten se tak u mě řadí do naší muzikálové TOP3 (Spolu se "Starci na chmelu" a "Kdyby tisíc klarinetů"). I když popravdě, na ten nejlepší stále čekám.(17.10.2005)
Svobodovou hudbou v některých filmech pohrdám, v některých ji akceptuji nebo i kvituji, ale jen v Noci na Karlštejně ji žeru i s chlupama. Dokonce i dřevo Gott se tady mimořádně povedl, nepochybně díky tomu, že zazpívá jen pár slov marginální postavy hradního kněze a to s velmi vtipnou výstižností, kterou jeho projev této postavě propůjčuje. Mimořádně příjemná písničková komedie s vynikající (a celkově dosti unikátní) hereckou konstelací. Ale pět hvězdiček? Nepřehnal jsem to? Není tu přece žádná hloubka, žádná výpověď, osobitost, nic umělecky zajímavého, jen národní sebechvála. Ale just dám pět hvězdiček! Nestačí mít doma na zdi Picasa nebo Dalího, potřebujeme taky nějaké stříbrné lžíce, abychom se ve svátek měli čím najíst. Ostatně falešné idealizování historie, které mi jinde vadí, je tady právě tím nosným prvkem. Nedám si vzít představu Otce vlasti jako moudrého Brodského! Chci věřit, že ty krásné dialogy na Karlštejně skutečně proběhly! Nedám si vzít legendu o podivném císařském zákazu, zlomeném milující Eliškou tak jako lámala meče! Líbí se mi noblesa svatého intrikána Arnošta z Pardubic! Baví mě směšný "lov na ženskou" a všechny ty písně. Cyperský král na státní návštěvě přece nebude odbyt čtyřmi hvězdičkami! Potřebujeme nějaké ty legendy a tato je naše. Nuže: -Co se tu děje pane purkrabííííí????? -Hledáme ženskou Výsosti -My téééž -My tééž! -My též my též my též my tééééééž(26.2.2011)
Pro mě osobně další zbytečná „historická“ komedie. Nuda a ještě k tomu naprosto vylhaná. Za historickou nevěrnost sice Podskalský nemůže, ale za to, že stvořil podivný rádobyvtipný muzikál už rozhodně ano. Od média jménem "film" očekávám rozhodně víc než nicneříkající estrádu v historických kostýmech...(8.10.2006)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
Genero
Klasik nudy českých čítanek Vrchlický se asi vrtí v hrobě když vidí, jak klasik nudy českého filmu Podskalský zatočil s povinnou četbou. Tentokrát ale Zdeněk zradil sám sebe, když dal vzniknout zábavné a milé komedii plné hezkých zlidovělých písniček. Muzikál skrz naskrz plytký, ale přesto jediný dobrý v historii českého filmu. Podle tohoto klíče je také potřeba ho hodnotit. Pětihvězda není za kvality, ale za zásluhy.(5.12.2011)
Radek99
Dobově oblíbený filmový a televizní formát ,,hry se zpěvy" (je to něco na pomezí muzikálu a klasické činohry) byl tentokrát zasazen do (pseudo)historického kontextu, neboť jde vlastně o filmovou adaptaci známého dramatu Jaroslava Vrchlického. Látka ze školních čítanek se tak dočkala svého převedení na filmové plátno v poměrně ponuré době a uvážíme-li, že ač byla natočena v šedavém bezčasí té nejhlubší normalizace, její vyznění a atmosféra je až překvapivě retrospektivní a nechává diváka upomenout na ne tak dávnou dobu zlaté filmové éry 60. let, v kontextu normalizační tvorby 70. let patří k tomu výrazně lepšímu, co spatřilo tehdy světlo stínítka obrazovky i ztemnělého kinosálu. Osobně ale nejsem příznivcem ani Podskalského poetiky, ani muzikálů obecně, tudíž se ani k Noci na Karlštejně nevracím nijak pravidelně, potkám-li se ale šťastnou náhodou s její reprízou na televizní obrazovce, zpravidla nepřepnu, už jenom kvůli herecké elitě v Noci na Karlštejně obsazené...(28.10.2011)
berg.12
Ať si kdo chce co chce říká, Svoboda ve svém proudu prostě písničky psát umí (nebo alespoň uměl) a vyčítat tomuhle muzikálu nevalný děj nebo nehistoričnost mi přijde kapku scestné, protože to u muzikálu slouží většinou jako kulisa. Naopak potenciál zápletky je v rámci muzikálu využit znamenitě a ten se tak u mě řadí do naší muzikálové TOP3 (Spolu se "Starci na chmelu" a "Kdyby tisíc klarinetů"). I když popravdě, na ten nejlepší stále čekám.(17.10.2005)
Adam Bernau
Svobodovou hudbou v některých filmech pohrdám, v některých ji akceptuji nebo i kvituji, ale jen v Noci na Karlštejně ji žeru i s chlupama. Dokonce i dřevo Gott se tady mimořádně povedl, nepochybně díky tomu, že zazpívá jen pár slov marginální postavy hradního kněze a to s velmi vtipnou výstižností, kterou jeho projev této postavě propůjčuje. Mimořádně příjemná písničková komedie s vynikající (a celkově dosti unikátní) hereckou konstelací. Ale pět hvězdiček? Nepřehnal jsem to? Není tu přece žádná hloubka, žádná výpověď, osobitost, nic umělecky zajímavého, jen národní sebechvála. Ale just dám pět hvězdiček! Nestačí mít doma na zdi Picasa nebo Dalího, potřebujeme taky nějaké stříbrné lžíce, abychom se ve svátek měli čím najíst. Ostatně falešné idealizování historie, které mi jinde vadí, je tady právě tím nosným prvkem. Nedám si vzít představu Otce vlasti jako moudrého Brodského! Chci věřit, že ty krásné dialogy na Karlštejně skutečně proběhly! Nedám si vzít legendu o podivném císařském zákazu, zlomeném milující Eliškou tak jako lámala meče! Líbí se mi noblesa svatého intrikána Arnošta z Pardubic! Baví mě směšný "lov na ženskou" a všechny ty písně. Cyperský král na státní návštěvě přece nebude odbyt čtyřmi hvězdičkami! Potřebujeme nějaké ty legendy a tato je naše. Nuže: -Co se tu děje pane purkrabííííí????? -Hledáme ženskou Výsosti -My téééž -My tééž! -My též my též my též my tééééééž(26.2.2011)
Šandík
Pro mě osobně další zbytečná „historická“ komedie. Nuda a ještě k tomu naprosto vylhaná. Za historickou nevěrnost sice Podskalský nemůže, ale za to, že stvořil podivný rádobyvtipný muzikál už rozhodně ano. Od média jménem "film" očekávám rozhodně víc než nicneříkající estrádu v historických kostýmech...(8.10.2006)