12
Dvanásť
12
Režie:
Nikita MichalkovKamera:
Vladislav OpeljancHudba:
Eduard Nikolajevič ArtěmjevHrají:
Sergej Makoveckij, Nikita Michalkov, Sergej Garmaš, Valentin Gaft, Alexej Petrenko, Jurij Stojanov, Sergej Gazarov, Michail Jefremov, Alexej Gorbunov (více)Obsahy(2)
Příběh se odehrává ve válkou zničené Čečně. 12 porotců bojuje s rozhodnutím o osudu čečenského teenagera, který údajně zabil svého ruského otčíma. Porotci: rasistický taxikář, nedůvěřivý lékař, nerozhodný televizní producent, člověk, který přežil holocaust, vášnivý muzikant, ředitel hřbitova a další reprezentují rozpolcenou společnost současného Ruska. Film byl nominován na Oscara za nejlepší zahraniční film, na Zlatého lva na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách a byl součástí Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Režisér Nikita Michalkov patří mezi špičky ve svém oboru a jeho dalšími filmy jsou např. Lazebník sibiřský nebo Unaveni sluncem. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (370)
Ty 4* dávám jen proto, že se jedná o remake, který vlastně nenabízí nic nového oproti originálu. I tak je to ale (samozřejmě díky scénáři) neskutečně chytlavá podívaná, která i přes rozsáhlou stopáž nenudí ani minutu. Rusové toho moc dobrého nenatočili, ale s tímhle filmem se vytáhli. 90% ()
Výborný remake 12 rozhnevanných ... , vsadený do obdobia post sovietského súčasného. Svedomie človeka je rovnaké , v takých či onakých podmienkach, a ozve sa ... ako v tomto prípade .. u každého z porotcov v tú pravú (miestami aj nechcenú) chvíľu. Film so zábermi na chlapca v cele, obrazovými reminiscenciami do jeho detstva, plného vojny spolu s "debatujúcimi" = hlasujúcimi porotcami - popritom ešte to "okázalé" prostredie telocvične, lietajúcim vrabcom márne sa dožadujúcim slobody, starou rúrou pod plafónom .. no skrátka .... Pán Michalkov ! Klobúk dole ! . ()
Brilantni sugestivni drama s naprosto skvostnym obsazenim, bajecne volenejma charakterama a predevsim s neprehlidnutelnym kongenialnim reziserskym vkladem (nadchla me predevsim prace s kombinaci komicky a tragicky slozky). Navic dokonalej strih (prechody ze strelby do telocvicny jsou neuveritelny) a bajecnej hudebni background. Uplne me to vcuclo a jinak brutalnich 153 minut ulitlo jak voda a nakonec me trochu zamrazilo jen pri finalnim mentorstvi samozerskyho Michalkova. I pres nej je ale pro me 12 jedno z nejsilnějsich dramat za poslednich x let. Vynikajici, vazne vynikajici zazitek, a to i pres fakt, ze diky puvodni verzi tusite, kam konani vsech pritomnych speje. A navic ani stopa po nejaky politicky agitaci, nybrz absolutni neutralita sledujici pouze cloveka jako jedince ( a jeho jedinecnou slabost). No proste maslicko. ()
Dle mého nejlepší film roku. Obával jsem se, že pujde o Ruské papundeklové béčko, ale opak je pravdou. Špičková kamera, režie i scénář. Navíc perfektní herecké výkony, s nejlepším závěrečným monologem Nikity Michalkova, on tam 2 hodiny sedí a neřekne popel a pak všem vytře zrak. Navíc velká pocta Dvanácti rozhněvaným mužům. ()
Na tento film som sa tešil už od doby, kedy som sa dozvedel, že ho Michalkov vôbec bude natáčať. Bol som totiž zvedavý, ako si poradí s Lumetovým originálom, ktorý osobne považujem za jeden z vrcholov svetovej kinematografie. A s radosťou môžem konštatovať, že som bol nad mieru spokojný. Takmer dvojročné čakanie na to, kedy sa nejaká produkčná spoločnosť láskavo uráči dať film do distribúcie sa premenilo v nádherný filmový zážitok. Z originálneho príbehu vzal len to najlepšie, pričom ho dokázal obliecť do "ruského kabáta", pridal dávku ruského humoru, ktorý síce v niektorých momentoch veľmi odvádzal od podstatného, ale dá sa to odpustiť. Navyše svoju porotu obsadil dokonalou vzorkou ruskej spoločnosti, pričom svojou postavou vôbec nevyčnieval nad ostatné a dal tak možnosť aj ostatným hereckým kolegom ukázať ich kvality. Krásne vykreslil každý jeden charakter, tak ako sa na takýto film patrí, skritizoval pomery v porevolučnom Rusku a hlavne konflikt v Čečensku a ten záver... Nuž ten záver proste musíte vidieť. ()
Pro mě docela překvapivý počin od Michalkova, který se přes veřejně projevované sympatie k současnému režimu rozhodl natočit film, který Vám ukáže současné Rusko tak, jako máloco, bez příkras, pouze tvrdá, smutná a zoufalá realita.... ()
Režisér Nikita Michalkov po svojom mení celý komplex filmu. Nie je to zlé, ale originál je lepší. Záver filmu je strhujúcich a aj preto som dal o jednu hviezdičku viac ako som chcel. 7/10 ()
Je velmi těžké hodnotit 12 bez přihlédnutí k ruské historii a původní verzi z roku 1957. Friedkinova verze je o 36 minut kratší a není zatížená ruskými satelitními republikami, stovkami národností, desítkami válek, miliony mrtvých, vyhladovělých, zmrzlých, zavražděných. Rusko je komplikovaná země, a této komplikovanosti se stále neumí postavit. Ve 12 jsou samozřejmě ti barbaři, kteří nechodí do školy a kteří chtějí jen válčit čečenci. Tak nějak se to dá očekávat, Michalkov je Putinův dobrý kamarád. Film apeluje na lidskou individualitu a na společenská nebezpečí. Že stát je v rusku sám společenským nebezpečím se ve filmu neobjeví a ani nemůže. Ruský život a ruské umění má široké srdce, silné lidské příběhy a drsnou tvář a to nabízí i Michalkův film. Jenomže Michalkův film nevisí ve vakuu, ale pochází ze země, jejíž vojenská a zahraniční politika políčkuje každý další morální apel dvanácti porotců. Nadto Michalkova poetická verze úvahy nad civilizací monotónně opakuje záběry zdevastované kavzkazské země a rozhodovování porotců se brzy stává spíše kulisami, jakýmsi důvodem, proč si tito pánové mohou povykládat své osobní životní příběhy. Film se tak posunul od podstaty spočívající v principech právního systému a síle argumentace k jakési černé hodince u Spejblů a Hurvínka. Nemůžu ale zážitek z kina úplně odepsat, hlavu jsem měl po skončení opravdu těžkou. Původní verzi však nepřekonal a zaostal o pár koňských délek, i když je v barvě, s hudbou a s expresivnějšími hereckými výkony. ()
prislo mi to ako cisty remake len dej postaveny do Ruska... 12 angry man bolo o triedu lepsie... :) ()
Můžeme jako evropané ohrnovat nos nad ideovým základem ruské aktualizace, tj. vyspělejší národ má být moudrým otcem těch "zaostalejších", jenže i John Stuart Mill - oslavovaný filosof demokracie, kázal přesně to samé, takže západ nemá východu co vyčítat. Bohužel Michalkov při psaní scénáře zapomněl na jednoduchost originálu, u něhož je vše soustředěno na hlavní problém, a udělal z poroty obraz ruské duše. Každá postava tak vypráví svůj příběh, každá postava zrcadlí určitou stránku ruské povahy, a výsledkem je dvouapůlhodinový kolos, který občas spíše než soudní drama připomíná psychoterapeutickou seanci. Michalkov režisér však po většinu filmu drží otěže pevně v rukou a dokáže z jednotlivých zpovědí vytvořit emocionální jízdu. ()
Kedže som predtým videl všetky 3 predchádzajúce spracovania, nedá mi neporovnávať. Vcelku sa predloha zachovala, aj keď v závere bola doťahovaná nejakými nadstavbami, pravdepodobne sediacimi na dnešné Rusko a bližšími pre dnešných Rusov. Ale to spracovanie bolo fakt slabé, slabé až veľmi slabé, a skresávalo tým tie originálne dobré znaky, ktoré dokonale fungovali v predchádzajúcich prevedeniach. Postavy sa chovali príliš obsesívne, to ich vyrozprávanie vlastného príbehu/príbehov bolo dlhé, viackrát zbytočné, celkovo sa vo filme miešali dialógy prospešné pre ďalšie napredovanie filmu s takými, ktoré boli mimo a úplne zbytočné. Ani prestrihy scén v telocvični, vo väzení a v Čečensku nepôsobili dobre, skôr chaoticky. Trochu som ľutoval dabérov, ktorí zjavne mali problém sa vtriafavať do rusky temperamentných a svojských verbálností i mimiky tváre a rúk hercov. pre našinca to pôsobilo, ako keby sme sledovali film z čias socializmu. Aj keď film vôbec nenudí, v závere mu chýbal spád. Ak niekto sledoval tento film skôr ako predchádzajúce spracovania, asi sa mu bude zdať výborný, v opačnom prípade do ale platiť nebude. Preto iba lepší priemer. ()
Petiminutovka kdy chirurg z kavkazu s rasistickym taxikarem resi bodnuti nozem me totalne dostala! Original z r. 57 jsem sice nevidel ale tohle opravdu muzu. Az zkouknu 12 Angry Men, tohle hodnoceni mozna zmenim... vyborny psychologicky snimek, trochu dlouhy... ()
Ufff, tak to mi nesadlo. Pre mňa dej v telocvični takmer na nevydržanie po toľkých (!) znovuhlasovaniach, scény zo života zasa celkom OK. Preto u mňa len nelogická zlátanina, ktorej záver (výsledok) mi bol jasný už na začiatku. ()
Nudil jsem se, moc roztahané. ()
Kvalitný ruský film, no v porovnaní so svojou staršou americkou predlohou je Dvanásť len slabý odvar. Kto nevidel americký originál a videl len ruský remake, tak dá určite vysoké hodnotenie. Ja som tu videl síce mnoho filmových kvalít, no ale vadila mi neuveriteľná rozvláčnosť scén. Postavy tu rozprávali veľmi často svoje zaujímavé, ale deju zbytočné príbehy, ktorými podľa mňa iba naťahovali už aj tak prepísknutú stopáž. Našťastie si film ponechal podstatu amerického originálu, ktorý bol však jednoznačne zaujímavejší a dynamickejší. Keďže som videl Dvanásť rozhnevaných mužov a môžem porovnávať, dávam 76%. ()
Tento film mě naprosto odkázal k tomu nejlepšímu, co znám z ruské herecké školy... kdy do sebe vše zapadá tak přesně, že máte pocit, že to tak bylo hned na první klapku. Herci hrajou tak úžasně přirozeně, že jim člověk "zbaští" i menší zaváhání. Délka i tempo filmu nejsou věci na škodu. Ačkoliv silná hudba, byla jsem ráda, že ji režisér dávkuje s rozvahou, protože čím více by jí bylo, tím více by to filmu ubíralo na autenticitě. Nezapomenutelný filmový zážitek, který není třeba srovnávat s americkým. Některá témata jsou nadčasově archetypální a každý autor se jich může zhostit dle svého naturelu. Je až s podivem, jak mnoho variací může vzniknout na omezený počet archetypů... ()
Ještě že u nás rozhoduje soudce nebo senát a ne nějaká parta sedláků, tak hrdých na svůj selský rozum. Dát jim třeba jen na malý okamžik pocit moci ... ()
Původní verze z roku 57 je geniální. Tohle jí nesahá ani po kotníky. Vlastně je to strašné. Je zde dán až moc velký prostor pro jednotlivé porotce a jejich příběhy. Silné dialogy jsou zkopírovány z originálu, zbytek je dost slabá omáčka. Slepování jednotlivých výstupů je řešeno násilně, mnoho scén nemá hlavu ani patu. Nic se neděje, pak se někdo zničeho nic ujme slova a buď začne prakticky bez důvodu příšerně vyvádět, a nebo pateticky, se slzičkou v oku vyprávět dojemný příběh. Ten skončí a - ač nemá s případem nic společného - porotce na jeho základě změní názor. A tak pořád dokola. Naprostá rezignace na jakékoliv dokazování a slovní pře. Jen se střídají jak pěst na oko působící monology. Minuty ubíhají, dynamika žádná. Většinu filmu jsem se nudil, což mj. umocnila i ta tříhodinová stopáž. Malý zvrat, resp. zvraty na konci, konspirační teorií počínaje a změnou předsedovy barvy konče, jsem vnímal jako další dějovou vatu s puncem pozlátka, která spíš než aby vyrážela dech dovádí k hořkému smíchu. Hudba byla příšerná, účelová, jak z nějaké telenovely. Korunu tomu dodávaly ty pitomé opakující se scény jako tanec ve vězení či běžící pes; ptáček mi lezl krkem a ten konec s madonou, k tomu se už raději ani vyjadřovat nebudu. Snímek pravděpodobně zaujme ruského diváka, kterému bude blízký zachycením ruské mentality, konfliktu v Čečensku aj. Mě nudil a připadal mi trapný. ()
Vynikajici psychologicky snimek - primominajici Karamazovi (ale mirne horsi). Kazdopadne dechberouci podivana, nastavujici krasne zrcadlo soucasne ruske mentalite. Cely snimek se odehrava v jedne mistnosti (telocvicne) a pojednava o diskusi 12 muzu (porotcu) o vine ci nevine jednoho cecenskeho muze, krasna sonda do duse ruskeho cloveka (cecenska diskriminace je i zde trosku patrna), kazdopadne Michalkov zde rozehral mysteriozni podivanou plnou vybornych hereckych vykonu. ()
Související novinky
Český herecký úspěch v Karlových Varech
Přestože si nejnovější režijní počin Michaely Pavlátové Děti noci samotný cenu neodnesl, hlavní herečtí představitelé filmu Martha Issová a Jiří Mádl doslova ovládli podium velkého sálu hotelu… (více)
Oscary 2008 - Výsledky
Zlaté sošky jsou rozdány. Samotná oscarová šou žádné úchvatné vsuvky nepřinesla, kvůli své (osmdesáté) výročnosti byla zaměřená hlavně na rekapitulaci své historie. Seznam oceněných filmů ale potěšil… (více)
Nominace na Oscara
Více překvapení než filmoví kritici od Zlatých globů nám letos se svými nominacemi přinesli Akademici, tedy filmoví tvůrci působící v USA. Přehled filmů nominovaných na Oscara nicméně odpovídá jejich… (více)
Po hodine a pol, či po rusky či po česky, to stráca akékoľvek tempo. Tý ktorý videli 12 rozhnevaných mužov a 12. a dali obom týmto filmom chválivé komentáre a maximálne hodnotenia, pýtam sa sám seba prečo hm. Lebo hoci sa tento film hrá, alebo tvári na remake, nie je ním, dokonca je hanbou povedať že mu vzdáva poctu. Ak Michalkov vzdáva poctu, tak je asi zbavený zmyslov. Pretože takto sa pocta nevzdáva. Teda, aspoň podla mňa. Ani po hodine a pol sa dej nikam neposunie. Ak by sa aj zdalo, že áno, preruší ho eskapádny monológ s osobným príbehom jednoho s hercov. A to, pôsobí nie len rušivo, ale kontraproduktívne voči tomu, o čom celý film má byť. A aká je jeho nosná myšlienka. Obzvlášť keď odluky od hlavného smeru filmu sú tak dlhé, ako reklamy na niektorej s komerčných staníc. Človek dovtedy nie len zabúda, aká bola posledná scéna než prišla akcia, ale aj na napätie, zápletku a všetko okolo toho. Prirodzene Lumetova myšlienka tu prítomná je. V nás samých sa skrýva zlomený a zranený človek a s tohto zranenia pramení jeho odsudzovanie, lebo je vlastne projekciou i keď realita môže byť úplne iná. Ale čo viac? Nič. Zasadenie do konkrétneho Ruského prostredia z jeho "aktuálnymi" problémami" je zaujímave. Ale tieto odskočenia si od toho čím má film byť, sú rušívé, ako ustavičné odkašliavanie si pri rozhovore. Natiahnuté je to neúmerne. Teda, aspoň pre moju pozornosť. Roztečené natoľko, že to stráca akýkoľvek smer. Nedostatok kľudu porotcov, aby sa mohli normálne rozhodnúť. Preto niektorý len tak menia postoj, ako vietor zafúka. V origináli je priamo jasné, prečo tak kto koná, tu nie. Nie je to zreteľné. Navyše je tam plno vecí, ktoré ma vyhodia z deja. Ako napr. drobnosť že v celkoch kde majú byť ukázaný všetci herci, skoro vždy jeden chýba. Navyše, telocvična je podľa mňa príliš veľký interiér a navyše snímaný s príliš veľkej, neosobnej diaľky. A ďalej, dôkazy za jeho nevinu sú príliš silné a okaté. Je ich viac než za jeho vinu a zrazu sa začnú len tak vynárať a všetci im začnú veriť a ešte niečo horšie, začal som sa v tých dôkazoch strácať..Teda hrubo povedané, je tam príliš veľa rušivých momentov, ktoré úplne zbytočne odpútavajú pozornosť od podstaty myšlienky a obhajoby. Lumetový rozhnevaný muži obsahujú, dôvody prečo sú rozhnevaný, obsahujú obhajobu demokracie a právneho amerického systému. Odhaľujú škrupulozitu v ľudskom vnímaní. Jednoducho povedané, idú za oponu, pomyselný prah. 12 sa akoby nachvíľu nadýchne, akoby sa chcelo ponoriť hlboko, ale niekde v polke cesty mu dôjde zadržaných dych na to, aby mohol ísť hlbšie a preto je nútený sa vynoriť a nabrať druhý dych. Ak by išiel priamo a nie kľukatými a zložitými cestičkami, za kratšiu cestu a hádam aj s dychom, by sa dostal k hlbokému koreňu a podstate problému. Rozhnevaným mužom na to stačil polovičný nádych a zašli ďalej. Michalkov sa zdá ma väčšie pľúca, ale pri svojej veľkosti o sebe, zrejme zabudol že na napitie sa zo sviežeho horského prameňa ktorý Lumet má, nepotrebuje neoprén ani kyslíkové bomby, ale len načrieť a kľudne nechať potôčik tiecť a ísť ďalej...Vinný. A záver vnímam ako pozitívnu invenciu Michalkova, ktorá je vlastne snahou posunúť to do nového rozmeru. Ako nikto nechce obetovať niečo konkrétne pre záchranu konkrétneho chlapca a že ich verdiktom sa aj tak nič nezmení...hm Ale to už je úplne ako z iného filmu... () (méně) (více)