Nikdy to nevzdávej

Člověk až někdy žasne jak se může stokrát viděný "karate kit" příběh uchytit v moderní době, ale tady se to doopravdy povedlo. Pomineme veškeré klišé o outsiderovi, kterého trénuje moudrý učitel, aby nakonec společně zvítězili tak, že mladší nakope prdel soupeři a starší pro změnu vyřeší své rodinné problémy. Je to neskutečně okaté, do očí bijící, nicméně akce je velmi zajímavá a herecky opět strhující Djimon Hounsou - tenhle člověk má tak neskutečně syrové, explicitní herectví až se tají dech. Ukázal to v Gladiátorovi, v Diamantu a teď to dokazuje znova a doslova na minimu prostoru. Hlavně kvůli němu se tohle dá přežít, i když nálepka "no brain" je samozřejmostí. (04.11.2008)

, Soundtrack Michael Wandmacher: 1 "Above and Below" by The Bravery 2 "Anthem for the Underdog" by 12 Stones ,3 "Teenagers" by My Chemical Romance ,4 "Someday" by Flipsyde ,5 "Wolf Like Me" by TV on the Radio ,6 "Under The Knife" by Rise Against ,7 "Time Won't Let Me Go" by The Bravery ,8 "Rock Star" by Chamillionaire & Lil Wayne ,9 "Be Safe" by The Cribs ,10 "Headstrong" by Trapt ,11 "False Pretense" by The Red Jumpsuit Apparatus ,12 "Orange Marmalade" by Mellowdrone ,13 "You Are Mine" by Mutemath ,14 "Stronger" by Kanye West ,15 "Crank That (Travis Barker Rock Remix)" by Soulja Boy Tell 'Em ,16* "The Slam" by TobyMac ,17 "…To Be Loved" by Papa Roach (Featured during Theatrical Trailer, (16.05.2011)

Never back down mi připadá jako snímek pro teenagery. Objevuje se tu řada otřepaných klišé, které jsme již v akčním žánru viděli nespočetněkrát a v mnohem lepší podobě. Mladé divačky budou učůrávat z postav hlavních hrdinů (toho kladného i záporného) a vizáže Jake Tylera a mladí diváci se budou kochat choreografií bojů a tajně budou po zhlédnutí cvičit, aby se v mnohém vyrovnali postavám z filmu. Příběh sám o sobě mi ale připadal poměrně jednoduchý, přímočarý a naivní. Potěšila však zmíněná choreografie a také semifinálové gesto hlavního hrdiny. Průměrná podívaná za 3*. (15.09.2013)

Filmu se nemůže upřít, že je to parádní oddechovka, která zde fakt chyběla. Prostě těžká pohoda, která baví od začátku do konce. Ale o žádnou pecku se nejedná. Film tradičně vykrádá a to i jednotlivé kamerové záběry (nedávno jsem si na to stěžoval u horrorů, už to máme i v akčních filmech...). Kamera vůbec se mi zdála naprosto nepovedená a nezabírala to, co jsem chtěl vidět. Rvačky jsou prošpikovány střihem víc, než rubačky z 80. let a "look" ve stylu "Fight Klubu" mne vyloženě urazil, protože "Fight Klub" je úplně jiný level, téma a film. Stylizace hlavního záporáka do "Tylera" z "Fight Klubu", nájezdy kamery na jeho šílený výraz, postoj apod. bylo prostě ... špatné. Hlavní hrdina je nevýrazný nýmand, moc dobře nehraje, ale líbilo se mi na něm jedno, tedy dvě věci. Měl neskutečnou vůli v boji a tam, kde by ostatní ztratili hlavu, on se stále ještě nevzdával a dále se uměl dostat prostě z každého hmatu, chvatu, páky atd. To bylo fantastické. Postava učitele byla velice dobrá až na to, že nešla vůbec do hloubky bojového umění. Divák se zde nic o martial arts nedozví, kromě toho, že nejúčinnější je "3x úder a jeden pořádný kopanec s otočkou" a dále "...že se dá dostat úplně z každého hmatu". Ocenil bych opravdu trochu víc jít do hloubky. Jinak jako největší předloha mi připadla excelentní klasicka "Karate Tyger 1", kterou svým dějem film velmi připomínal (přestěhování, nový kamarád, problémy s místními ultrarváči, přebrání holky hlavnímu záporákovi atd. ...). Rozhodně tento film na tuto "karate-klasiku" 80. let nemá ani technicky, ani filmově, ani bojovými scénami. Pokud mám pak srovnat s novějším "Undisputed II:Last man standing", tak i když film nabízí přirozenější, pohodovější prostředí, co se týče soubojů, tak tyhle filmy nemohu vedle sebe v tomto ohledu ani postavit. O vrcholu "Tom Yum Goong" se ani zmiňovat samozřejmě nebudu. Svojí pohodovostí mi film velmi připomněl klasiku "Mistr neznámého boje", kde ala capoera zazářil vynikající Mark Decascos. Jedná se o takové opravdu perfektní večerní oddechovky, ovšem Decascos to řezal hlava nehlava mnohem víc ... Každopádńě jen tak dál a víc takových filmů, vyloženě chybí!! (23.09.2008)

Podle názvu jsem čekal film, který bude inspirací a půjde si svou vlastní cestou (duh). Místo toho jsem ale dostal tuctovou teenager akci, ve které se splní snad každá klišé scéna a předvídat ji můžu na míle daleko. Jake se přestěhuje s bráchou a mamčou na nové místo, první den ve škole udělá super dojem a vyhlídne si svou budoucí holku. To se přece stává každému. Vrásky na čele mu ale dělá Ryan, neboli namyšlený násilník, který hledá sám sebe v situacích, kdy může ubližovat ostatním. Je to totiž zkušený bojovník. Jednou takhle nakope Jakeovi a od té chvíle je děj předurčen bez překvapení. Jake bezdůvodně přesedlá z amerického fotbalu (o kterém od scény se stěhováním nepadne ani slovo) na smíšené bojové umění, nakope Ryanovi prdel a získá krásnou holku. A to mě na filmu štvalo nejvíce. Jake je hráčem amerického fotbalu a jen kvůli jednomu úderu, kterým ve vypjaté situaci sundá protihráče, je nám automaticky podsunuto, že je předurčen k dráze bojovníka. Motivaci k tomu nemá žádnou a celou dobu se tváří, že tohle dělat nechce, až teda jednoho dne řekne, že nic jiného si nepřeje. Proč se po přestěhování nepřihlásil v nové škole do fotbalového týmu? Nevíme, nikdo se o tom nezmíní. Takhle se opravdu tyhle typy filmů netočí. (20.09.2014)