Hranice ovládání

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $426,688║Tržby Celosvetovo $1,395,030║ Veru bola snaha o nejaký originálny pokus z minimom dialógov, pomalým slimačím príbehom (čo nič konštruktívne neponúkne), to hej, to sa musí nechať, ale nakoniec z toho bola len a len pretrpená uspávanka. Jim Jarmusch vie aj lepšie a pútavejšie točiť.... veľké sklamanie /videl v kine: 20%/ (videl na festivale Cinematik 2009) (16.09.2009)

Dve za pekný vizuál a zadoček občasnej nahej čučuriedky, bez ktorej by nebolo na čo sa v ďalších scénach tešiť. Isaach De Bankolé je šťastlivec - sedieť za stolom, nemusieť hrať, iba čumieť a nechať sa zabávať monológmi toľkej hereckej elity... to sa splní jednému z milióna hercov. Záver má niečo do seba, ale celkový dojem nafúkanej plytkej fraškovitosti neprelomí. (19.02.2011)

Jim Jarmusch má naprostou tvůrčí a finanční svobodu, která je z tohoto snímku cítit, a tak znovu experimentuje - dialogy, které zdánlivě nic neříkají, přesto se pozvolna mění a divák v nich začíná cítit určitý rytmus a možná objevovat i sloky a refrény, myšlenky, které se vrací, režisér moduluje modely komunikace a pracuje s obsahy vědomí jednotlivých postav, Jarmusch však míří spíše za hranici slov a hlavně obrazů, mění a posouvá rastr, jakým je navyklý běžný divák sledovat pohyblivé filmové obrazy, záměrně porušuje zažité modely a schémata vnímání a tak je divákům plánovitě prezentován klasický (gangsterský) příběh vytržený ze svého žánru a kontextu, mozaika logických detailů je divákovi předkládaná neúplná a některé informace jsou od začátku úmyslně zatajovány, vnímání je opakovaně prezentováno jako subjektivizovaný proces, stavěný do relace s reflexí uměleckého díla, jak výtvarného, architektonického, hudebního, tak i filmového (vynikající je pasáž s metafilmem, kdy hrdinka mající ráda film uvažuje o zajímavých scénách tohoto fenoménu). Jim Jarmusch se volně nechává inspirovat starým dobrým Davidem Lynchem, stále však zůstává mnohé z Mrtvého muže a hlavně Ghost-Doga... ,,Kdo si myslí, že moc znamená, ať zajde na hřbitov." (24.09.2009)

Lyrika! Krásné obrázky, doprovázené meditativní hudbou, přicházejí a odcházejí a film ubíhá a zhola nic se neděje. Jarmusch se nezměnil, jen se vrátil ke kořenům, protože podobnost s prvotinou Trvalá dovolená se opravdu nabízí. Hranice ovládání ale mají jeden velký plus a to, že se na to krásně kouká. Jimovo estetické cítění a španělský feeling filmu hodně pomáhají. Vadily mi tam ale vedlejší postavy se kterými si Isaach De Bankolé mění krabičky od sirek. Ten film by byl lepší kdyby se v něm nemluvilo vůbec, protože ty dialogy jsou stejně o ničem a působí naprosto rušivě, protože tam všichni melou blbosti a ač jsou to dobří herci, zde působí do jednoho nepřirozeně a je hrozně vidět jak HRAJÍ. Výjimkou budiž nahá holka. A to "vyznění" na konci, že kdo si myslí že je víc než ostatní ať jde na hřbitov, protože zjistí že život je jen hrstka hlíny je sice pěkné, ale ten film pak staví do pozice že má nedejbože nějaké poselství a udělat celovečerák založený na jedné větě je debilita a možná by si na hřbitov Jarmusch měl zajít sám. Mnohem sympatičtější by bylo kdyby film neměl vůbec žádné poselství ani smysl. (03.12.2009)

44. MFF KV .. Scénář: Jim Jarmusch .. Absoluto tedio. _ Jim Jarmusch barvitě nasnímal putování Isaach De Bankolé na (společné) dovolené po Španělsku, kolem kterého se objevují a po pár minutách mizí vedlejší postavy (pronášejíc intelektuální žvásty a přinášejíc krabičku sirek na výměnu), bez jakékoliv logiky, směru, vyprávěcí linky, napětí, zábavy, důvodu. Proč vlastně točí (a mnohem více je zarážející, proč někdo platí!!) film, který nemá co divákům říct a sílu má akorát je většinově nasrat? V brzké distribuci vyhledejte jen na vlastní nebezpečí a to platí i pro režisérovy fanoušky. ___ Úvodní slovo Marka Ebena, během festivalové předpremiéry, stálo za bouřlivý potlesk, film Jarmusche jen za opovrhující mávnutí rukou. Perlou projekce byl přítomný John Malchovich který musel sledovat takovou malomluvnou nudu, kde když už se mluvilo, tak převážně španělsky - jen s českými titulky. Nudil se nehorázně, ale v rámci slušnosti to vydržel, i když, z výrazu odhaduji, by nejradši zařval „What the fuck...?“ po vzoru Osbourna Coxe :-)). ___ Kdo si myslí, že moc znamená, ať zajde na hřbitov. Jim už tam taky jednu díru mít bude. Rejža je asi v totální tvůrčí krizi, ale na své jméno a přidělené peníze se rozhodl prostě zkusit cokoliv točit. Návrhy scén však tvořil až při přejíždění ve vlaku.. Bohužel pro diváka. Kde není ovládání není hranice. Jen mrdka. Odpad autorské tvorby, která kašle na diváka. Tu největší hromádku festivalového hnoje a tvůrčí arogance nakonec nereprezentoval na 44. Karlových Varech náš Juraj TMA Herz, ale Jim Jarmusch. Potlesk za to však nesklidil. _____ Více v diskuzi. (10.07.2009)