Šigofumi

Seriál o doručovatelce dopisů ze záhrobí Fumice má v sobě všechno, co takový seriál potřebuje. Sympatickou a zajímavou hlavní hrdinku, která umí ustoupit do pozadí, aby dala vyniknout epizodním postavám (přece jen, jde o epizodický seriál). Dále je tu mix zajímavých a aktuálních témat, která jsou zpracována bez přehnaného patosu, s lehce chladivým a přece stále cituplným odstupem. Seriál má bohužel i něco navíc, něco co nepotřebuje a co mu škodí. Mé osobě kupodivu příliš nevadila mluvící hůl Kanaka, jejíž výstupy mi připadají vhodně načasovány. IMHO odlehčují atmosféru v okamžiku, kdy atmosféra potřebuje odlehčit. Je otázka, zda způsob, jakým tak činí je ideální, ale úplně bych ho neztracoval. Pro Kanaku tedy pochopení chovám, pro Fumičiny rodiče již nikoliv, jejich povahy ostře kontrastují s jinak většinou docela dobře uvěřitelnými postavami a hlavně jsou k uzoufání afektované. A oni, společně s Fumičiným MPD, představují důvod, proč uděluji lepší **** namísto *****. (04.05.2008)

Poté, co člověk zemře, má možnost někomu zaslat svůj poslední vzkaz, šigofumi. Jeho doručení pak obstará tajemná dívka Fumika, která veškerým pozemským strastem přihlíží z překvapivě nezúčastněné pozice a nemálo připomíná cestovatelku Kino ze seriálu Kino no Tabi. Nejen tímto "nelidským" nadhledem, ale i vzezřením, mluvícím a lehce děj odlehčujícím "neživým" společníkem (zde místo motocyklu hůl) a svou záhadnou minulostí - ač (jak pravidla profese velí) po smrti, na rozdíl od ostatních doručovatelek nadále stárne. Seriál je v zásadě epizodický, funkci pojítka mezi jeho částmi plní jednak téma posmrtného dopisu - které je spíš jen jedním z mnoha dobrých nápadů, než že by hrálo nějakou zvláštní roli – a několik dílů odhalujících právě Fumičinu minulost. Podobnost s Kino no Tabi ale nekončí ani tady, společným většině epizod je otření se o řadu aktuálních společenských témat a fenoménů, např. šikana, sebevražednost, sociální konformita, vztahy mezi rodiči a dětmi... Nelze říct, že se nad nimi seriál zamýšlí či hledá řešení, spíše je značně působivým způsobem nastiňuje a nechává na divákovi, co si odnese. Alespoň skvělý zážitek by to být měl. Žel poslední dva díly, které jsou klasicky příběhové a mají uzavřít Fumičinu zápletku, jsou nejslabší a dlouho jsem kvůli nim váhal, zda udělit nejvyšší hodnocení. U zbytku seriálu mám jasno. (24.03.2008)

Roznášet Shigofumi musí být už tak dost náročná práce, natož když vám do toho kecá lehce nablblá opora při chůzi. Když bych si měl vzpomenout na nějaké zápory tohoto seriálu, tak to bude opravdu slabý opening song a právě Kanako, kouzelná berla. Nemohu si při tom nevzpomenout na Hermese, mluvící motorku z Kino no tabi. Ovšem díky povaze seriálu byla jeho přítomnost mnohem méně rušivá, než je tomu v případě Kanako v Shigofumi. Dílčí příběhy i hlavní linie byly dle mého velmi poutavé a nejen, ale hlavně proto, že se v nich neřešily prkotiny. Krom dílu, kdy pošťačky naháněly Schrödingera. Od začátku až po přehnaně ubrečený konec, to bylo velmi dobře koukatelné. (07.09.2010)

No škoda, že to bolo tak krátke, after that diel ukázal, že by sa nejaká ta ďalšia séria vošla. Dejovo celkovo dobre spravené najmä prepojenie príbehov (hádam až na prvý, ktorý mal spoločného len toho policajta), ktoré fungujú samé osebe, ale dokopy dokresľujú peknú mozaiku. Príbeh sa tiež vydaril ( chce to to pokračovanie), nenudí ale ani nieje prepchatý miliardou zvratov, ako u podaktorých anime. Jednoducho príjemná oddychovka, s peknou kresbou, príjemnou hudbou a sem tam sa nad niečim zamyslieť. 9/10 (06.04.2012)

Hlavní hrdinkou Šigofumi je dívka Fumika, která má zvláštní poslání: doručuje posmrtné dopisy (šigofumi) od zemřelých lidí jejich blízkým. Jejím spolupracovníkem, který je vždy po ruce, je mluvící hůl Kanaka. Námět, který byl spolu se vzhledem Fumiky (hlavních postav v uniformě poštovní doručovatelky se v anime mnoho nevidí) hlavním důvodem, proč jsem Šigofumi začal sledovat, a který lehce připomíná Šinigami no ballad, by se v nesprávných rukou mohl snadno zvrhnout v přehlídku stereotypu (ve smyslu jednotvárných epizod) a přehnaného sentimentu. Je tedy štěstí, že se dostal do rukou správných. Vyprávění je někde mezi epizodním seriálem a seriálem s jednou dějovou linií. Některé (více)díly jsou úplně samostatné, jiné se věnují hlavně Fumice a další jsou někde na pomezí. Epizody se liší i co se týče jejich nálady. Některé se nesou spíše ve smířlivém duchu (podobně jako v již zmiňovaném Šinigami no ballad), plno jich však je dosti bezútěšných a znepokojivých (daly by se připodobnit k Paranoia Agentovi) a ty leckdy nabízejí zajímavé exkurze do různých psýché. Přesto na mě Šigofumi nepůsobí jako roztříštěná, nýbrž jako sestavená mozaika. Technické zpracování je na vyšší standardní úrovni a i z ní dokážou animátoři několikrát vykouzlit vizuálně úchvatné obrazy. Hudba je velice dobrá. Šigofumi patří ke špičce nejen mezi anime roku 2008. 9/10 (27.03.2008)