Agora

Přestože některá historická fakta a rekvizity nejsou úplně přesné, tento film můžeme zařadit mezi ty lepší historické(velko)filmy. Všechno v tomto filmu výborně funguje a vytváří zajímavou historickou mozaiku. Skvělý výkon Rachel Weisz vše jen podtrhuje. Velmi mě zaujal kontrast mezi tím jak se křesťané chovali jako hnaná zvěř a poté jako páni Alexandrie, možná kvůli historické roli církve mě náboženství a především křesťanství trochu odpuzuje. Hold každá karta má svůj rub i líc. (20.12.2010)

Prolívání světů filosofie se světem chování obyčejných lidí je věčné. Ale o to zajímavější, pokud je věhlasným filosofem žena a na vzestupu je šíření křesťanské víry. Střet chytré ženy a pofidérní víry se nezadržitelně blíží.Manipulace s prostým člověkem pak dokáže díky masám pokořit i mocné panovníky a ukamenovat ty, kteří jsou "jen chytří" nebo se nechtějí ke křesťanům přidat. Skutečně velké téma pro film, které bylo režijně zvládnuté tak napůl. Dramatické momenty jsou trochu povrchněji podány a dost tomu "napomáhají"i herecké výkony (Rachel Weisz jako Hypatie je skvělá, ale to se již nedá říct o zbytku hereckého pole .snad s vyjímkou herce, který hrál jejího sluhu). I tak jde o film, který stojí za to zhlédnout. Poučný je totiž dost a možná o to tady šlo nejvíce. (30.12.2010)

Asi jsem čekal víc. Film dokáže na diváka zapůsobit (vyplenění alexandrijské knihovny křesťany), ale hned vzápětí si tvůrci neodpustí únavné řeči o tom jestli obíhá Slunce kolem Země nebo naopak. Přitom Rachel Weisz rozhodně nezklamala, jde o jednu z jejích nejlepších rolí. Ani výpravě se nic vytknout nedá. Určitě to není špatný film, ale toho filozofování je tu prostě moc... (01.01.2011)

po filmové stránce asi není co vytknout, ale filmy o křesťanech (jako třeba Quo Vadis) mi prostě lezou krkem. I tak ale čtyry hvězdy dát musim, protože to bylo opravdu pěkně udělaný a... a byli tam římani ... :) (15.01.2011)

Budu se zde snažit vyhnout jednomu ze svých vytyčených anti-nadržovacích bodů: nebudu filmu přidávat hvězdičku jenom proto, že jsem zapálený ateista. Tématika filmu sice vybízí k rozpliznutí filozofických úvah o nebezpečnosti náboženství do tohoto komentáře, ale raději se toho zdržím. Film jako takový určitě nebyl špatně natočený. Jenže ta legenda o tom, jak mladá neznámá vědkyně předčí všechny slavné filozofy dané doby vyřešením geocentrického problému, mi připomíná spíše Járu Cimrmana, který vždycky na všechno přišel, ale pak si to patentoval někdo jiný - z tohoto důvodu jsem nemohl sám sebe vtáhnout do děje tím, že bych na moment uvěřil, že se to mohlo stát. Druhou černou kaňkou je romantická stránka filmu: mně se ta zápletka s milostným trojúhelníkem prostě nějak nelíbila, respektive nelíbilo se mi chování ani jednoho z nápadníků. Pokud zhlédnout něco z období Říma, tak pořádnou řežbu v podobě Gladiátora. (05.04.2011)

Většinou filmy, které na mě udělají až takový dojem, nerad komentuji hned po shlédnutí. Jediný, co bych k tomu chtěl říct, že Agora jednoznačně patří mezi 5 nejlepších filmů, které jsem v roce 2012 shlédnul (byť právě Agora byla tím posledním). Jsem trochu zklamán ze zdejšího hodnocení. 75% si tenhle film nezaslouží. Měl by být alespoň o 10% výše. (01.01.2013)

Velice zajímavý film, který přinesl několik nových a zajímavých historických fakt i kapku té vesmírné filozie o dokonalosti kruhu. Lituju teda producenty, kteří nalili do už předem ke ztrátě odsouzenému snímku hrachy, ale bez nich bych byl ochuzen o příběh Hypatie, krásné výpravy, výborných hereckých výkonů v čele s bádající Rachel a nemohl se znovu utvrdit v samoúčelném fanatismu víry křesťanské - Ajeandro, toč trochu častěji, tvůj styl se mi líbí - 75 % (05.03.2013)

Už dlouho jsem neviděl žádný podobný film postavený a la these. A pravděpodobně nikdy jsem neviděl film z antiky, který by ukazoval nástup křesťanství jako pohromu pro celé lidstvo. Španělský koprodukční snímek Agora od režiséra Alejandra Amenábara o antické filozofce Hypatii z Alexandrie, již hraje Rachel Weiszová, mi toto potěšení dopřál. V jistém smyslu představuje Agora jakýsi další splacený dluh mužů vůči ženám. Po létech utiskování a marginalizování jim vzdávají hold nejen jako erotickým objektům, ale jako myslícím bytostem hodným obdivu. A potud netřeba mít námitky... Ale nevim, zda by mě bavilo divat se na tento film znovu, protože v něm nenacházím nic zapamatování hodného, žádné tajemství, žádnou vybranou poetiku; pouze „poctivé", informativní a mírně agitační vyprávění... Ale na tento prvni a zrejmě delší dobu odloženy druhy pohled jsem se kochal filmarinou a zajimavym vypravenim i kamerou... a tak hodnotim na 70% (05.03.2013)

Každá ideologie, náboženství jsou k hovnu - člověk by se měl řídit hlavně podle sebe - a tady konkrétně se křesťani předvedli v tom nejhorším světle. Film je moc hezky udělaný a Rachel Weisz tomu dodala to něco, co potřebujete, abyste dostali něco lepšího než průměr. (11.09.2016)

Výpravný historický film, který vypadá zpočátku trochu průměrně, ale logickým vývojem si získá velikou hloubku. Rachel Weisz pěkně ztvárnila filozofku Hypatii, která svádí svůj marný boj ve společnosti nadřazených mužů a náboženského šílenství. Film nevnucuje divákovi myšlenku, co je v té době špatné, ale není těžké si udělat správný názor. Při pohledu na křesťanský fanatismus zde předložený si řekneme, jak blízký je dnešnímu islámismu. (02.03.2017)

Silně náboženské. . . (22.03.2017)

Dost zklamání ze scénáře, který filmu hodně ubírá na efektivitě a pokulhává za vším ostatním. Děj i historické pozadí jsou tak povrchní , že je nelze vnímat jinak než jako fikci. (25.02.2010)

Na tenhle film jsem se hodně těšil, ale dočkal jsem se spíše zklamání. Na první pohled je všechno v pořádku - zajímavé téma v atraktivním historickém období, pěkné kulisy, slušné herecké výkony, hudební doprovod s mystickým nádechem...Ale za tím už nic víc nebylo, nedokázalo mě to nějak chytnout a vyvolat nějaké silnější emoce. Nějak se nám z filmu vytratila novoplatónská a pythagorejská filosofie (která přece tvořila jádro Hypatina chápání světa) a zůstalo jenom povídání o astronomii, škoda. Ale docela to chápu, divákům je potřeba za ty prachy naservírovat něco jednoduchého a pochopitelného, aby do kina nešlo jen pár podivínů. Pohádku o tom, jak lidé přišli na to, že země není placatá a že se točí v elipse kolem slunce, známe všichni už ze základní školy, takže srozumitelnost je zaručena a režisér se může soustředit více na rozvíjení publikem žádané romantické složky příběhu. Ta je bohužel skoro o ničem, až na radu, jak odmítnout dotěrné nápadníky vlastní menstruační krví. (07.03.2010)

Nemohl jsem se zbavit dojmu, že celý film je tak trochu románově přibarven (zejména romantická linka mezi Hypatií a prefektem). S čím však ve filmu sympatizuji, je pravděpodobně věrné zachycení boje křesťanů s Židy či "pohany". Oč lepší jsou ale oproti těmto pohanům slepě věřící a nepochybující křesťané pálící plody moudrosti vzešlé z tisíce let kritického myšlení coby základu vědy? Křesťani byli od počátku sekta židovského náboženství, jenže od té doby, co je Římané ve snaze udržet si svoji velkolepou říši legalizovali, získali na moci, a ze sektářů (často náboženských fanatiků) se tak stali lidé, kteří svou novou víru šířili mečem a ohněm - a stát jim to toleroval, protože oni tím de facto sjednocovali lid - a to se státu hodí vždycky. Je zde také alegorie - podobným způsobem se kromě náboženství (včetně islámu) šíří jakékoli ideologie (včetně nacismu či komunismu). Zachovejme si zdravý rozum, a nebudeme muset všichni koukat, jak nám káží vodu a sami pijí víno - ať už to bude kdokoliv. (...) Poselství filmu je v této podobě pro mě jasné, ale jako historický film mě kdovíjak nezaujal. Silnější 3* především za výpravu a myšlenkový obsah. (09.03.2010)

skvělí herci, od neznámých, až po opět výbornou ráchel, výborná režie. zajímavý pohled do "raných" let křesťanství, který nutí k zamyšlení.... tehdejší křesťané mi připomínali nynější muslimy, což je tragédie, protože, jestli bude transformace islámu, od militantního a dogmatického náboženství k "umírněnému a civilizovanému" trvat oněch cca 15-16 století ( tak jako tomu bylo u křesťanů ), tak se toho západní civilizace asi nedožije ( nebo spíš žádná )...málo nás ateisté... (23.04.2010)

Nejlepší film jaký jsem minimálně za letošní rok viděl ! Přikládá další střípek do mozaiky, kterou se snažím pochopit. Nekonečné mozaiky, kterou je historie. I když mnozí můžou namítnout, že jsou některé věci historicky nepřesné, tak proti stačí říct, že není možné historii nikdy vykreslit zcela přesně, a vždy půjde jen o pokus, co nejblíže zrekonstruovat to co se kdysi odehrálo. To je zde podle mě na 1*. Možná až někdy budu vědět víc, tak přehodnotím i tento film. Možná změním úhel pohledu, nebo pochopím další souvislosti, ale teď mě tento snímek prostě stoprocentně nadchl se vším všudy! (09.07.2010)

Příbeh ženy, která ač obklopena davy, zůstává na světě osamocena, pojal španělský filmař Alejandro Amenábar jako ryzí vyprávění, čisté a bez příměsí. Rachel Weisz zvládla úlohu hlavní hrdinky, filozofky Hypatie žíjící v Alexandrii ve 4.st. n.l. se ctí, a jsou to právě krom zmíněného vypravěčského pojetí herecké výkony, které činí z Agory nádhernou historickou podívanou. A historikům také ponechme debaty, do jaké míry si tvůrci filmu obměnili dějiny pro svůj účel, jedno ale snímku upřít nelze...to, oč se snažil, tedy vylíčit rodící se křesťanskou církev jako zpátečnickou organizaci, která světu v té době více vzala než dala, se podařilo převést na plátno se vší pompou. Hříchy křesťanů jsou nám ze začátku podávány pomalu po doušcích, a tak, když se z příznivců Krista vyklubou barbaři, kteří doslova lační po krvi, přijmeme to a necháme se unášet dějem, jenž i přes svou značnou délku plyne břitce jako voda v horských potocích. Je to ale potok bez peřejí a vodopádů,a tak divák, který by čekal v Agoře zvraty a dějové peripetie může vyjít z kinosálu mírně zklamaný. Amenábar se totiž rozhodl udělat čirou filmařinu bez příchutě Hollywoodu, jakoby sobě pro radost. 70 % a milovníci historie, ať si klidně přidají na 80 %. (24.07.2010)

Velmi působivé, kdy odhodlaná filozofka odmítá dogmata a trvá na racionalitě myšlení, ale jak se říká, hlavou zeď neprorazíš. Povedlo se dosti přesvědčivě přiblížit atmosféru jednoho z mnoha náboženských pogromů, kdy náboženský fanatismus spojený s nevědomostí nezná mezí. Snímek je po všech stránkách vyvážený a na velmi slušné úrovni. Nevím co křesťanství více vystihuje, zda nebe nebo právě peklo.. (25.07.2010)

Jde o velmi těžký a bolestivý film, který si však zaslouží vysoké hodnocení za uchopení tématu, které už dávno mělo být použito. (26.07.2010)

85% (04.08.2010)