Reklama

Reklama

Botostroj

  • angličtina Giant Shoe-Factory
Československo, 1954, 101 min

Režie:

K. M. Walló

Předloha:

Svatopluk Turek (kniha)

Kamera:

Julius Vegricht

Hrají:

Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Umělecký film natočený podle stejnojmenného románu laureáta státní ceny T. Svatopluka.  Film nás uvádí do prostředí průmyslového města Botostroje v době krise v roce 1932. Ukazuje nám na příbězích hlavních hrdinů Josky, Pazdery, Nikodýma, Andrése, Marie, Antonína i jiných pravou tvář tohoto amerikánského města i způsobu vykořisťování. Odhaluje i postavu šéfa, vydávaného za „správného" podnikatele, který dovede dát lidem práci i výdělek, jako bezostyšného kapitalistu, jenž používá těch nejbrutálnějších method vykořisťování, aby dosáhl co nejvyššího zisku. Film je však současně věnován oněm hrdinům, kteří se přes všechnu persekuci nebáli illegálně proti šéfové moci bojovat, i jejich snaze sjednotit dělníky před nebezpečím fašismu u nás. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (152)

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

"Úkol dělníka je dřít a Váš úkol je hromadit zisky" Velice drsný agitační snímek, který je poplatný době a který měl za úkol hlavně znemožnit Baťův obuvnický průmysl. Pan -šéf- je tu prezentován jako šílenec, který se neštítí vůbec ničeho. Ani lidské důstojnosti. Tyranie a šikana na pracovišti v kapitalismu je zcela normální věc. Jsou tu omezovány i vztahy mezi lidmi. "Komu se to nelíbí, prosím, tady jsou dveře!" Komunisti tu jsou vyzdvihováni až do nebes a předkládáni jako jediná spása. Vyprávění je trochu kostrbaté a neuvěřitelné. Téměř bych řekl, že se jedná o horor. Nojo, ale při hlubším zkoumání určitých dějových zvráceností, jsem našel věci, se kterými se lze setkat i v dnešní době. Bohužel. Které to jsou, nechť posoudí sami diváci. Nebudu vychvalovat film, který, jak se říká, dělá z komára velblouda a který tu svou štvanost neuvěřitelně přehání. Tento snímek by měl sloužit jako ukázka toho, jak komunistický režim zneužíval film k ovlivňování veřejnosti a propagaci své ideologie. ()

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Botostroj je sice tupá, schematická propaganda, to ale nic nemění na tom, že v dnešní době je spousta filmů tupá a schematická zcela stejně, ne-li víc. Jen ten současný politický podtext je pro nás přijatelnější, či ještě častěji je zastřen nebo zcela chybí. Současné filmy však nemají Velkého Šéfa, který je nádherným pohádkovým záporákem, jenž by se skvěle vyjímal v úloze vládce temného království v nějaké dark fantasy či scifárně o zotročené planetě. Jen ho trochu více nalíčit, skvělé hlášky už v ústech má... Silná *. ()

Reklama

troufalka 

všechny recenze uživatele

Au. Inu ať si udělá úsudek každý sám. (první verze komentáře) Tak nějak mi to nedalo. Hned po revoluci šel v rozhlasu rozhovor s Tomášem Baťou mladším. Po mém příjezdu do Německa byl obchodní dům Bata to první, co jsem viděla. Tehdy mě to potěšilo a byla jsem hrdá, že to nějaký Čech dotáhl na mezinárodní úroveň. Viděla jsem snad všechny baťovské dokumenty. Manžel pochází ze Zlína a Zlín znamená Baťa. Prošla jsem si Baťovo muzeum. Při každé velikonoční obchůzce jsme chvíli poseděli u sousedů a poklábosili. Byli to lidé, co u Bati pracovali (nebo někdo z jejich rodiny), bydleli v baťovských domcích, nosili baťovky na nohách. Tehdy jsem prvně slyšela o baťovských mladých mužích, které si sám vychoval a dal jim práci. Když to srovnám s ukrajinskými "zaměstnanci" pana Babiše, měli se ti hoši královsky. Viděla jsem Botostroj jako dítě a nudila jsem se. Viděla jsem ho nyní a začala mít takový divně nepříjemný pocit. Vejražka byl tak přesvědčivý, až z toho mrazilo. Ta karikatura Bati, kterou Turek a Wallo vytvořili je děsivá. Soudruzi dobře věděli, jaká je ve filmu síla a bezostyšně jí využívali. Dívat se na jejich produkty mi působí utrpení. Pro doplnění přehledu celé československé kinamatografie jsem to absolvovala do konce. Předpokládám, že z podobného důvodu toho podstupují i další. Jinak si nedokážu představit nikoho, kdo by se na Botostroj díval dobrovolně a se zalíbením. (druhá verze komentáře 18.1.2018) ()

Disk 

všechny recenze uživatele

Bohužel, Botostroj na rozdíl od Zítra se bude tančit všude a Nástupu vůbec není nechtěně vtipný, je jenom směšný. K. M. Walló je sice vynikající dabingový režisér, jako režisér filmový však neobstál ani náhodou. Film je natočen tím nejkonvenčnějším způsobem, takže nuda se dostaví téměř okamžitě. Scénář je jedna velká zrůdnost, záporáci jsou krvelečné bestie, kterým není rovno. Ovšem Joskovy (Vilém Besser) proslovy mrazí. Jakoby z nich mluvil Joseph Goebbels nebo Klement Gottwald. * pouze za proslovy. Toto guilty pleasure potenciál rozhodně nemá. ()

honza7 

všechny recenze uživatele

Sám nevím, zda to byl jen zlý sen, či jen krutý omyl, že se tento film natočil. Nejdřív jsem si myslel (ano, čtete dobře, já myslel), že to bude nějaký dokument o Baťovi, ikdyž rudý obal mi říkal něco jinného... v určitých částí filmu jsem si i říkal, že namísto rudé barvy na obalu by měl být hákový kříž. Ovšem po scéně, kde se hlásalo, jak se kráásně mají v rusku mne přesvědčilo to, že rudý obal je zde na místě!! Taktéž otázka v podobě " Vy jste komunista?" "A kdoby nebyl!!" mě opravdu odrovnala... nevěděl jsem jestli se mám začít smát... nebo začít brečet. Inu ale má to i své výhody, za kterou uděluji celou JEDNU hvězdičku! A to dějepisnou aneb zde můžeme krásně vidět, jak totalitní režim zamíchal kartami i v kimenatografii. Každopádně toto je jiným slovem sprostota a už se psychicky připravuji, že mne čekají další "veledíla" (Rudá záře nad Kladnem či Nevěra ) a ty co ještě určitě vyjdou (otázka smát se a těšit se nebo brečet a bědovat?) ()

Galerie (7)

Zajímavosti (7)

  • Film počas uvedenia vo vtedajšom Gottwaldove (Zlín) vyvolal série výtržností, predovšetkým z radov robotníkov, ktorí zistili, že špiní Baťu. Začali demolovať kiná a premiéra sa tam nakoniec neodohrala. (Jello Biafra)

Reklama

Reklama