poster

Botostroj

  • anglický

    Giant Shoe-Factory

Drama

Československo, 1954, 101 min

Režie:

K. M. Walló

Předloha:

Svatopluk Turek (kniha)

Kamera:

Julius Vegricht

Hrají:

Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová, Jarmila Kurandová, Oldřich Lukeš, J. O. Martin, Věra Benšová, Jan Skopeček, Jaroslav Toť, Ema Skálová, Otto Šimánek, Dagmar Drašarová, Karel Houska, Vlasta Fialová, Kamil Olšovský, Vladimír Řepa, Miloš Willig, František Peterka, František Vnouček, Hynek Němec, Gustav Hrdlička, Josef Chvalina, Rudolf Myzet, Josef Maršálek, Marie Pavlíková, Věra Váchová, Anna Pitašová, Zdeněk Šavrda, Zdeněk Jelínek, Antonín Klimeš, Miloš Vavruška, Oleg Reif, František Šlégr, Eva Marie Kavanová, Marie Nademlejnská, Josef Kotapiš, Svatopluk Majer, Bedřich Bozděch, Karel Pavlík, Zdeněk Hodr, Štěpán Bulejko, Arnošt Faltýnek, Jan Šmíd, Rudolf Široký, Libuše Zemková, Miroslav Homola, Emma Kovárnová, Karel Hovorka st., Václav Švec, Jiří Němeček, Jiřina Bílá, Miloš Liška, Jaroslava Panenková, Josef Bárta, Ljuba Benešová, Kamil Bešťák, Kamil Blahovec, Jiří Čeporan, Eva Foustková, Věra Joudová, Karel Kocourek, Ladislav Mandík, Přemysl Matoušek, Otakar Moučka, Jarmila Navrátilová, Miroslav Olejníček, Jan Pilař, Karel Maršálek, Luděk Pilc, Eugenie Podhorská, Jaroslav Radimecký, Ladislav Sedláček, Stanislav Sedláček, Oldřich Šmalcl, Eliška Velímská, Josef Vladimír Švec, G. Urban
(další profese)
  • Spinosaurus
    *

    Zlý Baťa v době hosp. krize jako jediný záhadně vydělává. Je to kruťas, despota, blázen, sprosťák, vrah, kazisvět, fašista, který furt zdůrazňuje, aby se lid učil od Mussoliniho a že bude v budoucnu sponzorovat Hitlera. Z práce vyhodí nesympatickýho, neustále se tlemícího komunistu, protože to je komunista. Klučina zorganizuje vzpouru a zlý Baťa bídně zahyne v letadle, když poletí... a teď se podržte - pogratulovat Hitlerovi k převzetí moci!!! PS: Po druhém zhlédnutí dávám jednu hvězdičku, protože jsem se u toho hodně smál.(31.12.2009)

  • argenson
    **

    O Botostroji jsem léta v nahodilých poznámkách a zmínkách četl jako o nejhrozivější a nejpříšernější agitce 50. let, až jsem se skoro bál to vidět. Teď jsem to konečně viděl a nezbývá než konstatovat, že jsem viděl řadu mnohem pitomějších filmů. Je samozřejmě nutno vědět něco o době vzniku i o době, v níž se příběh odehrává, aby se k tomu dalo přistoupit s jakýmsi nadhledem. Stejně tak je nutno se ohradit proti hrubému zkreslení portrétu Tomáše Bati, který tady dostává kontury nelidského vykořisťovatele a stoupence fašismu (i když jméno Baťa vůbec nepadne a tvůrci zvolili imaginární bezejmennou postavu "šéfa"). Jinak postavu šéfa musela být radost hrát. Otázkou ovšem je, byla-li to radost pro Vítězslava Vejražku, který byl sám aktivním komunistou. Ovšem proti některým dalším výkonům ve vedlejších rolích (Zdeněk Řehoř, Rudolf Hrušínský) nelze nic namítat a právě pro jejich připomenutí se na Botostroj klidně podívám znovu.(16.6.2012)

  • Abdul
    *

    Chudý a poctivý komunista Joska, věrně milující svoji matku, přátelství, Marii, svou vlast a Sovětský svaz, versus bohatý a podlý majitel a šéf Botostroje, věrně milující své peníze a vlastní ego. Mirek Dušín proti Bratrstvu kočičí pracky. Jaroslav Foglar by své postavy nevymodeloval přímočařeji, než Svatopluk Turek (pseudonym T. Svatopluk). Stejně jako v případě Cikánovy „Výstrahy“ je zde dvoubarevné rozlišení světa podáváno s neuvěřitelně velkou dávkou nikoli neobjektivity, nýbrž přímo naivity, za doprovodu sprostého urážení. Vůbec se nedivím že Baťův koncern ve 30. letech román T. Svatopluka žaloval a že při projekci Botostroje ve Zlíně začali místní rozhořčení diváci po pěti minutách demolovat kino.(27.2.2005)

  • troufalka
    *

    Au. Inu ať si udělá úsudek každý sám. (první verze komentáře) Tak nějak mi to nedalo. Hned po revoluci šel v rozhlasu rozhovor s Tomášem Baťou mladším. Po mém příjezdu do Německa byl obchodní dům Bata to první, co jsem viděla. Tehdy mě to potěšilo a byla jsem hrdá, že to nějaký Čech dotáhl na mezinárodní úroveň. Viděla jsem snad všechny baťovské dokumenty. Manžel pochází ze Zlína a Zlín znamená Baťa. Prošla jsem si Baťovo muzeum. Při každé velikonoční obchůzce jsme chvíli poseděli u sousedů a poklábosili. Byli to lidé, co u Bati pracovali (nebo někdo z jejich rodiny), bydleli v baťovských domcích, nosili baťovky na nohách. Tehdy jsem prvně slyšela o baťovských mladých mužích, které si sám vychoval a dal jim práci. Když to srovnám s ukrajinskými "zaměstnanci" pana Babiše, měli se ti hoši královsky. Viděla jsem Botostroj jako dítě a nudila jsem se. Viděla jsem ho nyní a začala mít takový divně nepříjemný pocit. Vejražka byl tak přesvědčivý, až z toho mrazilo. Ta karikatura Bati, kterou Turek a Wallo vytvořili je děsivá. Soudruzi dobře věděli, jaká je ve filmu síla a bezostyšně jí využívali. Dívat se na jejich produkty mi působí utrpení. Pro doplnění přehledu celé československé kinamatografie jsem to absolvovala do konce. Předpokládám, že z podobného důvodu toho podstupují i další. Jinak si nedokážu představit nikoho, kdo by se na Botostroj díval dobrovolně a se zalíbením. (druhá verze komentáře 18.1.2018)(17.1.2018)

  • Jello Biafra
    odpad!

    Schématický béčkový film precpaný demagógiou až k prasknutiu sa môže smelo zaradiť medzi najhoršie filmy, ktoré sa kedy v Československu natočili. Hlavnou úlohou filmárov bolo očierniť Tomáša Baťu. Polmetrové úsmey komunistov, ktorí tu zosobňujú akože poctivých ľudí zatiaľ čo každý, kto je názorovo niekde inde, je tu automaticky záporák. A ešte k tomu tie otrasné dialógy, až sa chytáte za hlavu jak sú stupídne. Vsadím boty že na tomto braku sa naplno podielal profesionálny vymývač mozgov, minister informácií Václav Kopecký. Len on dokázal takto obludne pretvárať pravdu a demagogicky očierňovať. Navyše autori tohto braku sa tu dosť kopli pretože Baťa zomrel v roku 1932 kedy sa aj tento brak odohráva a Hitler prebral moc až v roku 1933 čiže mu Baťa logicky nemohol ísť gratulovať k prevzatiu moci ako je to ukázané tu. Cielom útoku tu však nie je len Baťa ale aj treba veriaci či hospodári. Dosť veľkým klamstvom, ktoré človeka znalého dejín vytočí do nepríčetnosti, je aj preslov jednej z postáv, ktorá tvrdí že v SSSR nestretnete žobráka ani hladovejúceho. Tu už som si myslel že asi hodím tyčku: film sa totiž odohráva v roku 1932 a zrovna vtedy zúril na Ukrajine Stalinom vyvolaný hladomor pri ktorom zomrelo 9 miliónov ľudí. Zaráža ma že sa tu komunisti snažili spraviť z Baťu beštiu prvej kategórie. Dotyčný je tu totiž kráčajúca postava tých najnegatívnejších vlastností: má sympatie k nemeckému nacizmu a dokonca posiela do Berlína Hitlerovej NSDAP tučné šeky, vyhadzuje zamestnancov len tak z ničoho nič, má opĺzlé chúťky, v kancli má vystavený obraz Musolliniho, a žije len pre svoje prachy. Našťastie sa pravda ukázala a robotníci z Baťových závodov si na svojho bývalého chlebodarcu kydať nenechali a začali počas projekcie demolovať kino. To je dôkazom akým nechutným pamfletom tento film je.(3.4.2012)

  • - Film slúžil ako propaganda na zdiskreditovanie zakladateľa spoločnosti Baťa, Tomáša Baťu. (dobso)

  • - Film počas uvedenia vo vtedajšom Gottwaldove (Zlín) vyvolal série výtržností, predovšetkým z radov robotníkov, ktorí zistili, že špiní Baťu. Začali demolovať kiná a premiéra sa tam nakoniec neodohrala. (Jello Biafra)

  • - Herečka Marie Pavlíková se tímto filmem vrátila na obrazovky po 19 letech. (M.B)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace