poster

Botostroj

  • anglický

    Giant Shoe-Factory

Drama

Československo, 1954, 101 min

Režie:

K. M. Walló

Předloha:

Svatopluk Turek (kniha)

Kamera:

Julius Vegricht

Hrají:

Vítězslav Vejražka, Vilém Besser, Eva Kubešová, Zdeněk Řehoř, Oldřich Vykypěl, Petr Skála, Ota Sklenčka, Marie Vášová, Rudolf Hrušínský, Božena Böhmová, Jarmila Kurandová, Oldřich Lukeš, J. O. Martin, Věra Benšová, Jan Skopeček, Jaroslav Toť, Ema Skálová, Otto Šimánek, Dagmar Drašarová, Karel Houska, Vlasta Fialová, Kamil Olšovský, Vladimír Řepa, Miloš Willig, František Peterka, František Vnouček, Hynek Němec, Gustav Hrdlička, Josef Chvalina, Rudolf Myzet, Josef Maršálek, Marie Pavlíková, Věra Váchová, Anna Pitašová, Zdeněk Šavrda, Zdeněk Jelínek, Antonín Klimeš, Miloš Vavruška, Oleg Reif, František Šlégr, Eva Marie Kavanová, Marie Nademlejnská, Josef Kotapiš, Svatopluk Majer, Bedřich Bozděch, Karel Pavlík, Zdeněk Hodr, Štěpán Bulejko, Arnošt Faltýnek, Jan Šmíd, Rudolf Široký, Libuše Zemková, Miroslav Homola, Emma Kovárnová, Karel Hovorka st., Václav Švec, Jiří Němeček, Jiřina Bílá, Miloš Liška, Jaroslava Panenková, Josef Bárta, Ljuba Benešová, Kamil Bešťák, Kamil Blahovec, Jiří Čeporan, Eva Foustková, Věra Joudová, Karel Kocourek, Ladislav Mandík, Přemysl Matoušek, Otakar Moučka, Jarmila Navrátilová, Miroslav Olejníček, Jan Pilař, Karel Maršálek, Luděk Pilc, Eugenie Podhorská, Jaroslav Radimecký, Ladislav Sedláček, Stanislav Sedláček, Oldřich Šmalcl, Eliška Velímská, Josef Vladimír Švec, G. Urban
(další profese)
  • crackonosh
    *

    Padesátá léta byla na různé druhy komunistické propagandy nebývale pestrá. Hesla, plakáty, filmy i vykonstruované procesy, to vše sloužilo jedinému cíli: adorovat levicové hnutí na straně jedné, a zostudit co nejvíce prvorepublikový podnikatelský sektor na straně druhé. Okřídlené teze o vykořisťování dělnické třídy a milionu nezaměstnaných před válkou se mohly uplatnit ve všech formách propagandy, a také se tak dělo. Film je naštěstí méně zdraví škodlivý než oprátka, takže tato stominutová onanie nám patrně nezpůsobí výraznější újmu než menší psychický otřes. Papundeklové postavy filmu se dělí na tři druhy: zlotřilí vykořisťovatelé, uvědomělí vykořisťovaní dělníci a postavy zatím nerozhodné. Psychologický profil „šéfa“ je zdaleka nejbarvitější. Tyranský podnikatel v křišťálovém paláci sympatizuje s Mussolinim a Hitlerem, posílá milion Marek německé NSDAP, vyhazuje zaměstnance na potkání, nařizuje nelidské přesčasy, chlípně se sápe po své sekretářce a pálí boty, když není odbyt, stejně jako Američané pálí obilí a bavlnu. Ušlý zisk strhává nebohým zaměstnancům z platu, spokojeně si mne ruce, když válka je na spadnutí, a těší se, jak bude z válečných zakázek profitovat. Nezdráhá se korumpovat vládní úředníky a s vysokou frekvencí pronášet tuze odporná hesla jako „kašlu vám na vaši republiku“ nebo „od Mussoliniho bysme se měli učit“. Postava šéfa je nejzazší karikaturou podnikatele, jaké se svého času objevovaly v podobě kreseb v denním a humoristickém tisku. S tím rozdílem, že autor literární předlohy a také režisér filmu se nás snaží přesvědčit, že se jedná o realistickou postavu, živého člověka. S ostatními postavami už si užijeme o něco méně legrace. Ředitelé podnikových sektorů a vychovatelky na ubytovně se chovají jako gestapo. Jeden dělník musí být vyhozen z práci i bytu a zjistit manželčinu nevěru, aby se postavil na správnou stranu (dělníci a rolníci spolu až do skonání světa). Spanilá dívka musí nejprve odvrhnout floutka-prospěcháře, který se do firmy, dostal za vydatné protekce, aby se následně dala dohromady s příkladným komunistou Joskou, který provozuje různé podvratné aktivity jako nelegální vydávání levicového časopisu, patetické řečnění na rozličných schůzích a ujišťování sympatizantů, že „naše komunistická strana je s vámi!“ V průběhu zlomové schůze nespokojených dělňasů Botostroje se mimo jiné dozvíme, že v Rusku není hlad ani nezaměstnanost a žebráka ta neuvidíte atp. Zdaleka nejhorší na celém filmu je odporný způsob, jakým se komunisté mstí jednomu z nejúspěšnějších světových podniků. Baťa, který dával po řadu let práci stovkám lidí, vybudoval fantastické moderní město s rodinnými domky i budovami pro sociální a kulturní vyžití svých zaměstnanců, je zde bezostyšně líčen jako nejhorší lump a cholerik — na továrníkovi nezůstane ani chlup suchý. Drzost tvůrců je o to větší, že cíl svého útoku ani nijak nezakrývá. Snímek je natočen zčásti v ateliéru, zčásti přímo v areálu zlínského Svitu. Firma vyrábí stejně jako Baťa boty a expanduje na světové trhy. Překrucování reality zde jde tak daleko, že se autor nezdráhá zneužít Baťovy letecké tragédie a přetransformovat ji ve filmu do zásahu shůry, který potrestá zlotřilého šéfa, aby bylo zadostiučinění diváka-bolševika dokonáno. Filmová meta-realita plná absurdního děje a nelogického jednání postav levituje kdesi mezi parodickou směšností a bolestnou připomínkou komunistické minulosti naší země. Jedna hvězda za kameru a světla.(29.8.2009)

  • tomtomtoma
    odpad!

    Botostroj je jednostranné komunistické zúčtování se zkaženou kapitalistickou minulostí. Botostroj je zřejmě nejucelenější ukázkou úporného legitimizování převzetí moci a správného evolučního kroku nového politického uspořádání. Film je v této funkci nenahraditelným výkonným pomocníkem. Vše lze vysvětlit a upravit v rámci vyššího zájmu. Z agresivně hysterické uvědomělosti naskakuje mrazení v zádech a husí kůže. Botostroj je nestydaté překrucování skutečností angažovanými straníky. Ponechme stranou osobu Tomáš Bati, vpřed ho hnala především vlastní budoucnost a možný blahobyt pro ostatní byl vedlejším produktem jeho vize. Po filmařské stránce je příběh veden nenápaditě až křečovitě v jasně viditelné touze vykreslení vlastního vševědoucího a extrémně subjektivního úhlu pohledu. Po herecké stránce obstojí několik postav, většina trpí toporností a neumětelstvím. Hlavní postavou příběhu je šéf Botostroje (zajímavý Vítězslav Vejražka), prototyp buržoazního velko-vykořisťovatele prosté dělnické třídy. Na sentiment, ani na empatii není žádný prostor, na prvním místě je prosperita osobní a k ní vede cesta chladnokrevně bezcitná. Oslavovaným hrdinou je Josef Horák alias Joska (Vilém Besser), aktivní komunista. Rád plamenně řeční o světlé budoucnosti pro prostý dělnický lid a jeho jedinou činností je snaha o organizovaný odpor. Hlavní ženskou postavou je Marie Dorňáková (Eva Kubešová), skromná dělnice, která je haněna pro mužskou pozornost. Postava Antonína (zajímavý Zdeněk Řehoř), nového správce, má nabádat k větší míře politické angažovanosti. A pochopitelně tím správným levicovým směrem. Postava Lojzy Andrése (Oldřich Vykypěl), pracovitého zedníka, má zvýšit soucítění s nespravedlivě vykořisťovaným dělnickým lidem. Vrcholem úpadku je Jakub (velmi podivný Petr Skála), šéfův poživačný synek bez taktu i charismatu. Nechutný a prospěchářský kapitalismus v různých podobách zastupuje také úslužný ředitel Botostroje Ort (Ota Sklenčka), předpojatá sociální správcová Elsa (Marie Vášová) a pokoušející účetní a boxer Šram (zajímavý Rudolf Hrušínský). Z dalších rolí: nespokojená a záletná Andrésova manželka (Božena Böhmová), stařičká starostlivá Joskova matka (zajímavá Jarmila Kurandová), komunističtí agitátoři a štváči Nikodým (Oldřich Lukeš) a Pazdera (J. O. Martin), kapitalisty vydíraný dělník Pavlica (Kamil Olšovský), komunista a prodavač buřtů Kábrt (Vladimír Řepa), nešťastný pilot (František Peterka), či přizpůsobivý ředitel německé pobočky Hans Hahn (Štěpán Bulejko). Komunista má jasnou představu o životě, pracovat nechce a ani neumí. Řeční, burcuje, protestuje a bojuje proti zavedeným pořádkům, chce se dostat na místo kapitalisty. Ale práce? Ta mu stále smrdí a nemíní za ní nést odpovědnost! Po ideologické stránce je to zrůdnost, po filmové stránce nevyrovnaná křečovitost.(27.9.2017)

  • MrCreosote
    odpad!

    "Lidí je jako hnoje." To mi neříkejte, že ani tenkrát diváci nefandili skrznaskrz proradnému buržoustovi, který se klaní obrazu Mussoliniho, dotuje nacistickou stranu, obtěžuje nevinné panny, dělníka staví na roveň smradlavému dobytku a za syna má morálního skřeta s úsměvem horrorové stvůry. Jednorozměrné zlo je pořád záživnější než jednorozměrné dobro. Spravedliví soudruzi, jež prozřeli nebo brzy prozřou, mi brzy začali lézt krkem, jejich projevy jsem byl dokonce znechucen, takže si Botostroj po právu zasluhuje hodnocenní nejnižší. Ale pasáže s Vítězslavem "Baťou" Vejražkou jsou totální hlína.(6.3.2013)

  • igi B.
    odpad!

    Další z filmů, kterým musím dát nálepku >odpad< bez ohledu na jakékoli filmové (ne)kvality. Kdysi dávno v sedumdesátých létech uvedeno v ČST jako jeden z prvních počinů v cyklu >Film pro pamětníky< ...To byli normalizační komunisti tak blbí, že věřili, že už nejsou na zemi lidi, pamatující Baťu a Zlín...(15.2.2006)

  • Přemek
    odpad!

    Opravdu otřesné. Jeden z nejdůležitějších úkolů - dehonestovat "nejhoršího z vykořisťovatelů", Tomáše Baťu - splnil Kimi Walló na stranickou výbornou. Baťa byl komunistům nebezpečný nejen proto, že to byl skutečný a nefalšovaný kapitalista, ale také proto, že ve "svém" Zlíně zavedl pro své dělníky sociální systém dávno před nimi. Tož likvidujme, soudruzi - z Vejražky vyrobme Baťu, mladého Bessra urobme velkým bojovníkem za KSČ (zajisté stojí za povšimnutí, že komunisté nastupují vždy až ve chvíli, kdy je špatně; pro komunisty ideální chvíle)... - K nekoukání, snad ani jako recese.(7.4.2008)

  • - Natáčení probíhalo ve Zlíně. (Cucina_Rc)

  • - Film počas uvedenia vo vtedajšom Gottwaldove (Zlín) vyvolal série výtržností, predovšetkým z radov robotníkov, ktorí zistili, že špiní Baťu. Začali demolovať kiná a premiéra sa tam nakoniec neodohrala. (Jello Biafra)

  • - Film slúžil ako propaganda na zdiskreditovanie zakladateľa spoločnosti Baťa, Tomáša Baťu. (dobso)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace