Botostroj

T. Svatopluk vydal svou knihu "Botostroj" už za První republiky a ihned z toho byla soudní tahanice s firmou Baťa. V padesátých letech text dopracoval, vyostřil ideologicky a vyhladil po všech ostatních stránkách. Film nabízí tresť dobového vidění buržoazie a pro-amerikánského kapitalisty a to přímo neodolatelnou formou, ve které se mísí jakási naivní odezva anti-industriální rétoriky 20. let (komplex Botostroje) a hotová ideologická smršť stereotypů. Scény jako např. ta v továrníkově salónu, kde se buržousti veselí za zvuků nihilistického klavíru a posléze tančí dupáka za zvuku jazzu, tvoří velice úsměvnou výpověď o dobovém vidění První republiky (či spíše úporné ideologické snahy, aby tak byla viděna). Stejně tak výjevy z dělnického života, prodchnuté selankou a bukolickou pohodou soudružské sounáležitosti nabídnou současnému divákovi něco z dobového rejstříku kulturních emblémů. Dost dobře nechápu ty vyostřené odsudky ideologie – na ten film se dá koukat jako na celkem průhlednou a poučnou výpověď o socialistické kultuře 50. let. Jeho škodlivost je nulová, fráze a naivita musí praštit přes nos každého. Pro znalce socrealistických bizardit rozhodně výtečný zážitek a krystalická sonda do rétoriky "Šťastného věku". (06.02.2008)

Další z filmů, kterým musím dát nálepku >odpad< bez ohledu na jakékoli filmové (ne)kvality. Kdysi dávno v sedumdesátých létech uvedeno v ČST jako jeden z prvních počinů v cyklu >Film pro pamětníky< ...To byli normalizační komunisti tak blbí, že věřili, že už nejsou na zemi lidi, pamatující Baťu a Zlín... (15.02.2006)

Ve své horlivě vykonstruované snaze v podstatě jedna z největších komedií českého filmu. Díky nesmrtelnému triu Besser-Kubešová-Kurandová. Avšak po hlubším prostudování kristalická oslava kapitalizmu. Aneb s novodobým čtením filmu se děje totéž, co se stalo při uvedení muzikálu podle filmů Anděl s ďáblem v těle a Anděl svádí ďábla. Co mělo být za minulého režimu pranýřováno jako otřesná minulost, se dnes stává přirozeným pojítkem se současností. A je to skutečná paseka a skvělá filmařina. Hudba dech beroucí a Vít Vejražka v životní roli. Jediné, co mi opravdu vadí, je nedotažení příběhu Andrésovi Lojsky, která měla být po zásluze zesměšněna a potrestána. A samozřejmě dramaturgie scény rozchodu Mařky a Antonína, který se později divil, že neodjela, ačkoli jasně viděl, že vlak nestihla. Matičky chlebíček už nikdy nenazvu panskými hody, ale zvážím nihilistickou skočnou. Kdo neporozuměl napoprvé, že film zatočil více s Kerenským, než s batismem, tomu není pomoci ;) Protože jinak bude navrženo filmování, obušky a pěkně do vás. "Well, tohle je americký způsob života, chlapci!" V pokračování se bludná pouť změnila v Nevěru. (04.03.2009)

Já mám sorelu hodně rád. Líbí se mi v architektuře, na plakátech i v sochařství. S filmem je to ovšem horší. Botostroj postrádá pro ni typickou rozjásanou barevnost plakátů, chybí mu monumentálnost a přitom účelnost typická pro budovy v tomto stylu, a ani zdaleka nemá dynamičnost, jíž se mohou pyšnit její sochy. Aby byla katastrofa dokonána, tak kvůli dialogům vyniká hloupost a naivnost jeho propagandy. Nebýt vynikajícího Vítězslava Vejražky, tak bych se film zařadil k tomu nejhoršímu co naše kinematografie zplodila. (30.06.2022)

Je až neuvěřitelné jak komunisté dokázali převrátit pravdu a ze slušného člověka, který se provinil jen tím, že byl úspěšný podnikatel, udělali nejhorší zrůdu a diktátora. Ve své době musela mít tato propaganda velký vliv. Vzhledem ke své úchylné zálibě v budovatelských a propagandistických filmech musím dát alespoň jednu *. (22.02.2010)