Botostroj

Karel Michael Walló byl další zaprodanec poúnorové filmové ideologie, ne však tak obecně známý a dostupný, jeho jméno utkvělo v povědomí výhradně „díky „ filmu „Botostroj“ z roku 1954. Všichni dnes již víme, jak se komunisté stavěli k hodnotám vybudovaných za první republiky, ne jinak tomu bylo i v případě světoznámého šikovného (a taky velmi lidského) podnikatele Tomáše Bati. Ten dostal v tomto snímku na frak maximálním způsobem a došlo k téměř stoprocentnímu překroucení jeho postavy, vlastností a fungování podniku. Na místo moudrého a laskavého člověka z něj film dělá stvůru, která mírou své lidskosti nedosahuje ani té nové továrny, jakožto neživého hmotného statku. Celé toto filmové zobrazení lže, až se mu od huby práší, a mně z něj bylo poměrně nevolno. (23.11.2012)

Svatopluk Turek vydal svůj Botostroj v roce 1933 a zkusil od Bati jako pes. První vydání románu bylo soudem určeno do stoupy (Hitler měl na co navazovat) a další zakázána. Druhé tedy vyšlo až krátce po válce. Když odstraníme pozdější komunistický email, jde o film, který ani dnes není od věci. A navíc Vítězslav Vejražka zvládl svou roli šéfa skutečně mistrně ("záchodová scéna", žádný výmysl, mluvili o ní i jiní pamětníci, byla až na příliš snadné vyrážení latěk, typická). Přehlednou studii (viz internet) napsal Stanislav Holubec ("SILNÍ MILUJÍ ŽIVOT. UTOPIE, IDEOLOGIE A BIOPOLITIKA BAŤOVSKÉHO ZLÍNA"), který naznačil hlavní baťovská témata, i když rozvést si je holt musí už každý sám. (20.10.2020)

Zlý Baťa v době hosp. krize jako jediný záhadně vydělává. Je to kruťas, despota, blázen, sprosťák, vrah, kazisvět, fašista, který furt zdůrazňuje, aby se lid učil od Mussoliniho a že bude v budoucnu sponzorovat Hitlera. Z práce vyhodí nesympatickýho, neustále se tlemícího komunistu, protože to je komunista. Klučina zorganizuje vzpouru a zlý Baťa bídně zahyne v letadle, když poletí... a teď se podržte - pogratulovat Hitlerovi k převzetí moci!!! PS: Po druhém zhlédnutí dávám jednu hvězdičku, protože jsem se u toho hodně smál. (31.12.2009)

T. Svatopluk vydal svou knihu "Botostroj" už za První republiky a ihned z toho byla soudní tahanice s firmou Baťa. V padesátých letech text dopracoval, vyostřil ideologicky a vyhladil po všech ostatních stránkách. Film nabízí tresť dobového vidění buržoazie a pro-amerikánského kapitalisty a to přímo neodolatelnou formou, ve které se mísí jakási naivní odezva anti-industriální rétoriky 20. let (komplex Botostroje) a hotová ideologická smršť stereotypů. Scény jako např. ta v továrníkově salónu, kde se buržousti veselí za zvuků nihilistického klavíru a posléze tančí dupáka za zvuku jazzu, tvoří velice úsměvnou výpověď o dobovém vidění První republiky (či spíše úporné ideologické snahy, aby tak byla viděna). Stejně tak výjevy z dělnického života, prodchnuté selankou a bukolickou pohodou soudružské sounáležitosti nabídnou současnému divákovi něco z dobového rejstříku kulturních emblémů. Dost dobře nechápu ty vyostřené odsudky ideologie – na ten film se dá koukat jako na celkem průhlednou a poučnou výpověď o socialistické kultuře 50. let. Jeho škodlivost je nulová, fráze a naivita musí praštit přes nos každého. Pro znalce socrealistických bizardit rozhodně výtečný zážitek a krystalická sonda do rétoriky "Šťastného věku". (06.02.2008)

Bohužel, Botostroj na rozdíl od Zítra se bude tančit všude a Nástupu vůbec není nechtěně vtipný, je jenom směšný. K. M. Walló je sice vynikající dabingový režisér, jako režisér filmový však neobstál ani náhodou. Film je natočen tím nejkonvenčnějším způsobem, takže nuda se dostaví téměř okamžitě. Scénář je jedna velká zrůdnost, záporáci jsou krvelečné bestie, kterým není rovno. Ovšem Joskovy (Vilém Besser) proslovy mrazí. Jakoby z nich mluvil Joseph Goebbels nebo Klement Gottwald. * pouze za proslovy. Toto guilty pleasure potenciál rozhodně nemá. (24.10.2008)