Hlad

Po Štvanci IRA další film, který se věnuje Irské Republikánské Armádě. Jenže zatímco Štvanec má tempo a hodně dialogů, tady se moc nemluví (kromě té 16 a půl minuty trvající scény, která je hodně povedená) a tempo je takové, jako by sám film chtěl, abyste si všechnu tu špínu, ponížení a bolest "vychutnali" do poslední kapky. Hlad je hodně náročný film, především na psychiku. Proto jsem se rozhodl, že se na hodnocení vyspím a uvidím (těsně po zhlédnutí jsem se nemohl rozhodnout mezi 3 a 4 *). A jelikož mi v paměti zůstalo poměrně dost scén a hlavně to na mě udělalo dojem, tak dám 4 hvězdy. Jsem zvědavý, jestli někdy budu mít chuť na další projekci… (13.03.2010)

Strohé, surové, silné ... výborné. Zo spojenia McQueena a Fassbendera môže podľa mňa vzísť len kvalita. Človek, keď chce niečo poriadne pozerať v našej televízii, tak si musí počkať na neskoršiu hodinu. Ja som si počkala a druhý raz som si pozrela Hlad. Vďaka bohu za to, že televízia ovláda len naš sluch a zrak a nie aj čuch. Uff. (24.09.2013)

Velmi intenzivní filmový zážitek. Dramat o irském protibritském odboji a jeho extrémní formě představované Irskou republikánskou armádou bylo již natočeno bezpočet a zpravidla výborných, Hlad není jiný, jen tím, že jeho dějový rámec bez znalosti souvislostí nechává diváka apriori stranit vězněným členům IRA a tím se mírně přiklání na jejich stranu barikády, neboť věznitelé jsou tu těmi špatnými a vězni obětmi, přináší k viděnému možná trochu falešný rozměr, který má příchuť kontroverze. Nic to však nemění na tom, že sám fenomén protestní hladovky, dovedené navíc až na samu mez, je ryzí projev síly osobnosti a lidské vůle, který nelze ignorovat, neboť jeho vlastní podstata je palčivá...ať už jsou důvody k takovémuto protestu jakékoliv... Film Stevea McQueena má pak v sobě obsaženy dva zdánlivě nesourodé protipóly - na straně jedné jde o silně politický film, na straně druhé je tu však čistokrevné vězeňské drama s přesahem k spirituální povaze hrdinství na principu sebeobětování se. Silný film... (10.05.2011)

Zaujímavý film podľa skutočnej udalosti má jeden vážny problém. Nevyváženosť. Spočiatku je neuveriteľne zdĺhavý, niekoľkosekundové dlhé zábery, ktoré film iba veľmi pomaly posúvajú dopredu a sú prakticky bez dialógov. Po prvej polhodine máte pocit, že pri filme sedíte už hodinu. Našťastie príde zásadné oživenie v podobe asi 15 minútového nepretržitého dialógu za stolom. Časom sa to rozhýbe, film zaujme, ale pocit zo zlého vyváženia filmu vám ostane. Škoda, slabšie štyri hviezdičky. 70%. (23.05.2010)

Můj původní 3 roky starý komentář rozhodně nepěl nějaké oslavné ódy. Film se mě pro svou špinavost moc nelíbil a prakticky jedinou scénou, která mě uhranula bylo 20 minutové povídání mezi Bobbym a otcem Moranem. Uběhly 3 roky a mezitím jsem nasledoval hodně zajímavý Stud, ve kterém jsem zjistil že zcela dokonale rozumím hlavnímu hrdinovi, kterého neskutečným způsobem ztvárnil Fassy. Shame nepochopitelně nedostal na Oscarech šanci v žádné kategorii. Již v té doby ve mě zrála myšlenka a věděl jsem jistě že dám Hunger ještě jednu příležitost. Vše se stalo jistotou po odporně vlezlých 12 letech v řetězech, které smrdí na sto honů akademickými chcánkami. Nebudu rozebírat proč film, který je zcela jasně z režisérových kousků nejslabší, dostal nejvyšší hodnocení..... HLAD je ukázka dokonalé filmařiny, kdy prakticky každé políčko by se dalo označit za geniální. Srovnání s Kubrickem by nebylo zcela od věci. Hraje se tělem, očima, gesty, prostředím, zkrátka vším co je po ruce. Na dialog často člověk prosebně čeká hodně dlouho. 3 minuty se vytírá chodba, prohledávají se dutiny, drží se hladovka. Film je odporně špinavý a přitom geniálně zrežírovaný. 90% bez debat. (21.03.2014)