Ztracené město Z

Trošku jsem zaváhal na začátku, když badatel Percy vyrazil hledat pramen řeky po proudu. Naštěstí se to ale mezi námi chlapáky rychle vyjasnilo, a pak už byl prostor jen na touhu a vášeň, která člověka žene do prčic. Myslím, že bychom si rozuměli. Škoda, že Amazonie nedostala ještě větší prostor, pokrytce sedící doma připrcle na zlatých vejcích bych tam tak často vidět nemusel, to je snad všem jasné, že tohle k ničemu nevede. Škoda je i to, že takhle zajímavý a nevšední film zmizí z kin stejným fofrem, jakým se v džungli ztratí běloch. (24.04.2017)

The Lost City of Z je složité k něčemu přirovnat. Občas jsem si vzpomněla na knihy Josepha Conrada, kde je důraz kladen na mysterii a ničivou sílu přírody; občas se mi vybavilo There Will Be Blood, které se také zaměřuje na lidskou posedlost; občas jsem si říkala, jak nezvyklé je vidět v kině film, kde vykreslení místa a času je důležitější než vykreslení člověka, který se jím pohybuje. The Lost City of Z nikam nepospíchá, a jak kamerou, tak i vypravěčským stylem místy působí dojmem, že ho natočil někdo v sedmdesátých letech a pak ho omylem zapomněl v archivu. A snad i proto mě tolik chytlo za srdce. (01.05.2017)

Starosvětský příběh, který častokrát náznakově připomíná to nejambicióznější od Spielberga. Pomalé, důsledné, režisérsky pedantské. S důrazem na vyjmečnou atmosféru počátku 20. století s ultra charizmatickým hlavním hrdinou. Objevovatelké poselství větší než u Šamana a obrazově podobně brilantní jako The New World - jemuž se i nejvíce podobá. Obsahově však nesrovnatelné filmy. Gray se drží faktů a hmatatelných věcí. Mallick hraje na pocity, filozofuje pomocí hry obrazu a zvuku. Z je přece jen trochu konvenčnější, středněproudý film pro lidi kterým nevadí absence akce ve prospěch hutného příběhu, ačkoliv s tempem a rytmem snímku je to občas napováženou. 2.20 je na danou látku a zvolený koncept příliš dlouhá stopáž, která působí v druhé polovině, po všech odkrytých kartách, dost monotónně. (13.11.2017)

Snímka má veľmi vydarený nástup a tak vás drží napnutých od samého začiatku až do konca. Keď sa bavíme o začiatku a konci, musím sa pozastaviť u práce s časom a jeho plynutím. Dlho som nevidel tak dobre vyvážený film. Príbeh mapuje takmer tridsať rokov života anglického dobrodruha, ktorý je len tak mimochodom v podaní Charlie Hunnama úplne famózny. Tridsať rokov je ťažké vtesnať do filmu, aby vám ako divákovi nebolo zatajené množstvo faktov, ktoré môžu značne meniť vyznenie postavy a samotného príbehu. Ale Stratené mesto Z si s týmto problémom poradilo veľmi skúsene. Scény plynule prechádzajú z jedného roka do druhého, Londýn strieda Amazóniu, smokingy striedajú bedrové rúška, skrátka strih, réžia a scenár na jednotku. Vo filme si môžete nájsť veľmi veľa tém a tak ich postupne nachádzate a zase opúšťate rovnako tak, ako hlavný hrdina prechádza neprebádanou džungľou. (13.03.2020)

Přiznám se, že podobné filmy mám rád: výpravné, technicky precizní se skvělou kamerou i soundtrackem, snažící se o nějaké sdělení a zároveň poskytující prostor pro divákovu fantazii. Ztracené město Z je snímek o lidské odvaze, touze po poznání a posedlosti dosáhnout vytčený cíl. Příběh z doby, kdy badatelé ještě museli být zároveň i dobrodruhy a chlapy, kdy skutečně šlo o to sáhnout si na dno sil a vědomě kalkulovat s tím, že své blízké při loučení vidím naposledy. Z hlediska žánru jde o kombinaci dobrodružné podívané (zbavené tolik oblíbených akčních a fantasy prvků) s životopisným příběhem majora Fawcetta, jehož úkolem se stalo zmapovat oblast "zeleného pekla" povodí Amazonie. O generaci později už cestovatelé používali letadla a motorové čluny, Percy Fawcett připomíná spíš proslulé cestovatele 19. století vybavené pouze kompasem a nezměrným odhodláním zaplnit obrovské bílé plochy na mapě. Na Ztraceném městě Z se mi líbí, že je to v každém ohledu dospělý film, nedělá žádné úlitby rodinnému publiku ani teenagerům, není založený na emocích a sentimentech. Pokud bych se měl nad něčím pozastavit, pak snad nad idealismem filmového Fawcetta ve vztahu k domorodým kulturám, který odpovídá názorům moderních městských liberálů euroamerické civilizace a nezapadá do dobového smýšlení britských důstojníků odkojených civilizační nadřazeností bílého muže a elitářstvím příslušníka britského impéria z doby jeho největšího rozkvětu. Film mohl být ve své latinoamerické části atmosféričtější, dalo se víc pracovat s prvky magického realismu. Scén, jako byl vstup výpravy do opery rovnou z džungle nebo halucinogenní scéna zajetí indiánským kmenem, mohlo být víc. Přesto naděluji poctivé 4* a 80 % celkového dojmu k tomu. (05.05.2017)