Nastala chyba při přehrávání videa.
  • swamp
    ***

    Přestože se film snaží být jakousi neobecnou generační výpovědí, já ho tak nebral, čímž jsem si ho užil výrazně víc, než někteří okolo komentující uživatelé. Nebál bych se toho, že naše děti a děti jejich dětí si z tohoto (a jemu podobných) filmu budou dělat obrázek o komunistické vládě a době během ní. Obávám se především, že se touto minulostí už ani moc zabývat nebudou (bohužel), a když ano, učiní tak ze zdrojů dokumentů někde na ČT2 při vzpomínce na 17. listopad. Film Ireny Pavláskové, kterou sice moc nemusím, mě celkem potěšil a nijak neurazil.(12.5.2010)

  • Hedka
    *

    Nevadil mi ani tak spôsob spracovania, výkony, výprava, či réžia. Boli na pomerne dobrej úrovni. Znechutili ma prázdne ideály pochybného disidentu, povrchnosť, amorálnosť...A rozprávanie o nejakej "vnútornej sile maminky" mi príde ako svätokrádež. Žila som v tejto dobe - a ak toto je vnútorná sila a boj za pravdu, v čom je vlastne tá "sila"?! O čom je tá "pravda"?! Plytké a prázdne! Škoda vzácneho času!(1.7.2017)

  • VenDulin85
    ***

    Celkem klasický film o době, na kterou dost lidí vzpomíná jako na "zlaté časy" (ale jen proto, že byli v té době mladí). Děj plyne logicky, po invazi a změně politické scény se samozřejmě musí vymýtit nebezpečné živly a ponížit jejich příbuzní, a tak rodina záškodnického herce, ač se od ní distancoval před dlouhou dobou, zažívá propad ve společenském žebříčku. Není tam moc popsána charta a její význam, ale pokud se chce člověk zasvětit do národních dějin, nesleduje film Ireny Pavláskové, to dá rozum :-). Pro mě film znamenal změnu k lepšímu po nástupu Ondřeje Vetchého, který neměl chybu: "Oni mě vždycky nejpozději 20. srpna zatknou, abych 21. nemohl páchat protistátní činnost..." Nebo konverzace mezi nově bývalým a současným partnerem Marty o županu a následně společném vaření, díky těmto scénám si troufám říct, že to za to stálo.(22.5.2010)

  • ABLABLABLA
    ***

    Zajímavý film, "o tom jak se žilo za okupace". S realitou té doby film nemá nic společného. Jediné, co je tam opravdu skutečné jsou škodovky, oblečení, účesy (i když teda že by se nosily takové účesy každý den...jasně...určitě na to byl čas), a další věci jako rádia a televize Tesla:) U filmu jsem se zasmála ale to je tak asi všechno. Nechápu jaký význam tam měly scény s věčně odhalenou Vilmou Cibulkovou nebo "tanec" nahé matky a dcer. Ovšem některé skutečnosti film zachytil. Například to, že pokud jste měli v rodině někoho jako byl Jiří Dvořák, nemohli jste studovat a tím pádem pracovat někde "na úrovni". A taky zobrazuje, že když se člověk stále nepletl do politických událostí (což byla většina národa), měl se dobře, normálně žil v režimu, protože mu nic jiného nezbylo, pracoval, zakládal rodinu, jedl a pil...prostě normálně žil svůj život. No takže takový průměrný český film, o tom jaké to hodně zdaleka mohlo být.(15.9.2010)

  • mortak
    *

    Upachtěná snaha Terezy Boučkové stát se druhým Milanem Kunderou a zprostředkovat nám tu nesnesitelnou lehkost bytí po příchodu spřátelených vojsk by snad, pokud by scénář do ruky dostal tvrdý dramaturg a schopný režisér, nemusela dopadnout tak katastrofálně. Bohužel Irena Pavlásková, královna bulvární filmové poetiky, zničila svou necitlivou a odfláknutou režií to nejdůležitější - odraz skutečnosti. Kostýmy, účesy, vybavení bytů jsou naprosto mimo svou dobu a postavy nejspíš vyskočily z obálek módních časopisů. Nemluvě o tom, že film je natočen jako nezáživná tuctová TV inscenace - bez napětí, bez gradace. Takto zničit slibné téma by mělo být trestné, protože je v něm mnoho pravdy. Když Milan Kundera odpovídal na otázku, co si myslí o sexuální revoluci na konci šedesátých let, s úsměvem popsal Československo jako sexuální ráj. Za Husáka bylo ČSSR jednou velikou hospodou, kde se u jednoho stolu chlastalo za komunismus, u druhého pak proti komunismu, a nejlepší bylo obě ty skupiny kasírovat jako číšník nebo šéf RaJe (expremiér Paroubek by mohl vyprávět).(4.9.2010)

  • - Vilma Cibulková byla za svou roli oceněna mezinárodní cenou FIPRESCI. (M.B)

  • - Tereza Voříšková později přiznala, že ve skutečnosti se mejdanové zábavy se striptýzem neúčastnila a zná ji jen z vyprávění. (hippyman)

  • - Ačkoliv nejde přímo o životopis, autorka scénáře Boučková přiznává, že se nechala inspirovat svými zážitky. (Olík)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace