Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V létě roku 1968 se matka se dvěma dospívajícími dcerami a přítelem vrací z letní dovolené v Itálii. Je noc na jedenadvacátý srpen. A rozvedený tatínek se právě oženil ve Vídni se svou mladou přítelkyní. Takový je začátek filmu, jenž zachycuje jejich intimní osudy v nastávající éře normalizace, a který vrcholí Chartou 77. Vypráví příběh Marty, dvou dcer - Gábiny a Majdy - a jejich postupně přicházejících a odcházejících "tatínků". Zatímco někteří "tatínkové" se postupně snaží zvrátit kolo českých dějin, Marta a její dcery vzdorují následkům, které tyto jejich pokusy u komunistického režimu zákonitě vyvolávají. Matku a dcery poznamenává jak disidentské působení jejich blízkých, tak situace, do nichž se samy svými činy dostávají. Intimní pohled na soukromé životy v nelehké době napsala Tereza Boučková a inspirací jí byly vlastní zážitky a vzpomínky. Režisérka Irena Pavlásková natočila film plný bizarních i tragikomických scén, v němž dostaly velký prostor především herečky Vilma Cibulková, Dana Marková a Tereza Voříšková v hlavních rolích. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer

Recenze (303)

Matty 

všechny recenze uživatele

Trochu mě zneklidňuje, že si někdo chce pamatovat normalizaci jako dobu relativní bezstarostnosti, kdy jste se do problémů mohli dostat jen vinou disidentů, kteří kázali vodu a pili víno (Havlův život v pravdě aplikuje Vetchého postava na život pohlavní). Oproti jiným důkazům, že čeští filmaři z větší části stále nevědí, jak se bez urážlivých zjednodušení vypořádat s normalizací, je tento nejen špatnou tragikomedií (žánrová nekonzistence, neujasněnost vypravěče, nemotivované jednání), ale také odpudivým alibi pro občanskou zbabělost. Důvody k hrdosti nenacházejí postavy v sobě, nanejvýš přicházejí zvenčí (vítězství národní reprezentace v hokeji). Jednotlivec se tedy žádnými hrdinskými skutky projevit nemusí a vlastně by se ani projevovat neměl. Emigrace postrádá smysl, protože v cizině budete buď okradeni (italský prolog), nebo se tam z vás stane arogantní sketa (Hána je karikaturou zákeřného zápaďáka jako z Majora Zemana). Kdo se vzepře, zaručeně dopadne špatně (infarkt, vězení), případně jde o člověka, který si navenek statečným jednáním jen honí ego. Primárními zdroji konfliktů byly podle filmu za pozdního socialismu osobní křivdy nebo manželská nevěra, nikoli občanská nesvoboda, pokrytectví či uplácení. Jediný obranný prostředek proti zamrzlosti času a morálnímu úpadku očividně představovalo souložení s co největším množstvím lidí. Větší intelektuální ambice jsou vysmívány vykreslením intelektuálů jako roztržitě komických figurek, jejichž šikana ze strany státu zjevně patřila mezi úsměvné normalizační obyčeje. Vážněji než vzpomínání na výslechy Státní bezpečnostní je rámována partnerská hádka a podobně jsou aktivity bezpečnostních složek démonizovány pouze tehdy, dotýkají-li se někoho jiného než disidentů. Nositeli negativních vlastností, kteří mají také moc, tady nicméně nejsou konkrétní lidé, ale „oni“, nadosobní a beztvářná entita, proti které malý český člověk nic nezmůže. Disidentské úsilí o navázání dialogu s mocí bylo tudíž slepou uličkou, jejíž prozkoumávání způsobilo jen zbytečné potíže. Nic nedělat, vyhýbat se intelektuální opozici a doufat, že příště budou ty řízky poddajnější – to byl nejlepší způsob, jak přečkat normalizaci podle filmu, jehož název, obávám se, není míněn ironicky. 10% Zajímavé komentáře: ORIN, tahit, Pilířek, joywork ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Tenhle film já nedokážu pochopit. V té době jsem nežil, ale rád bych si představil nějakou určitou konstrukci. Nevím ale, jestli mi to tento film nabídne, když tu každý tvrdí, že pravda v něm je hodně rozmazaná. Jenže když už se odprostím od skutečnosti, že se k pravdě nedostanu, tak mě ani ten blbej příběh nedokáže potěšit. Takže je to vážně docela sračka, která má tohle hodnocení oprávněný. Každopádně i režisérka sama se nemůže pochlubit něčím, co by mě bavilo, takže se mýmu hodnocení ani nedivim. Chvílemi mi ale přišlo, že se ti lidi měli vlastně docela dobře....není z toho cítit ten strach jako třeba v Pupendu nebo Pelíškách. Po druhém shlédnutí jsem dal dvě hvězdičky. Ten film zase tak hroznej není, i když mě tam pár věcí strašně štvalo. ()

Reklama

Tosim 

všechny recenze uživatele

PŘIPADÁM SI JAKO VINNETOU. Snaha Terezy Boučkové je vidět, ale chtělo by to něco víc mrazivého, živoucího, životného. Třeba jako scéna zatýkání. Irena Pavlásková je stále na vlně svých bezbarvých filmů, ať točí zmatené výkřiky pomlýlených rádobyfeministek, anebo pokus o zachycení doby. TO JE ŽIVOT, NO. ()

Cival 

všechny recenze uživatele

Když si uvědomím, že přes tuhle sterilitu budou příští generace vnímat normalizaci (a chápat ji jako zářivou éru, kde jsou všichni krásně upravení, oblečení a načesaní jak v retro klipech Terezy Kerndlové, bez hlubšího vysvětlení akorát píchaj a občas se rozesmutní, když jim hloupí fízlové zatrhnou mejdan), tak mi není úplně dobře. Jako připitomělá retrokomedie bez ambicí by to znepokojovalo méně. Ale zas když to s odstupem srovnám třeba s Anglickými jahodami, tak to výrazně horší není. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Obdivuju Irenu za to, že několikrát dokázala téměř z minuty na minutu navodit neskutečně emotivní okamžik, jenže bohužel to samý "dokázala" i opačným směrem. Film je vyprávěn hrozně nešťastným způsobem, protože většinu filmu to vypadá že v 70. letech existovaly dvě skupiny vyvolených, komouši a chartisti. Vždyť si to vemte. Jedna skupina má absulutní moc nad vším a může si dělat co chce a druhá se náremně baví tím, že je prudí a provokuje a dělá uplný hovno stejně jako ta první. Jen chlastá, šuká a bere prachy ze západu. Opravdu náramně blbý převyprávění tehdejší doby. Vše zachraňujou jen některé velmi silné scény, při kterých pamětníkům normalizace musí ťapat po zádech mráz. Jedna drobnost, ve filmu je scéna z mého pohledu samozřejmě ta nejlepší vůbec, kdy se všechny tři hlavní představitelky slíkají před Ondrou Vetchým a protože má pozornost se soustředila výhradně na Terezku, všiml jsem si že má na sobě kalhotky, který v tý době neexistovaly. Rozhodně ne pro socky z totáče. Takže to měla na sobě Terezka asi svoje vlastní z roku 2009. Vůbec Terezka by měla hrát ve všech filmech na světě, protože je neskutečně krásná a v každým filmu by se měla alespoň tak 5x slíknout. Kurva, vždyť jsem divák a mám svý práva ! ()

Galerie (23)

Zajímavosti (11)

  • Ačkoliv nejde přímo o životopis, autorka scénáře Boučková přiznává, že se nechala inspirovat svými zážitky. (Olík)
  • Vilma Cibulková byla za svou roli oceněna mezinárodní cenou FIPRESCI. (M.B)

Reklama

Reklama