500 dní se Summer

Soundtrack Mychael Danna: 1. A Story Of Boy Meets Girl [1:35] 2. Us - Regina Spektor [4:48] 3. There Is A Light That Never Goes Out - The Smiths [4:02] 4. Bad Kids - The Black Lips [2:08] 5. Please, Please, Please, Let Me Get What I Want - The Smiths [1:51] 6. There Goes The Fear - Doves [6:54] 7. You Make My Dreams - Hall & Oates [3:04] 8. Sweet Disposition - The Temper Trap [3:52] 9. Quelqu'un M'a Dit - Carla Bruni [2:43] 10. Mushaboom - Feist [3:44] 11. Hero - Regina Spektor [3:29] 12. Bookends - Simon And Garfunkel [1:20] 13. Vagabond - Wolfmother [3:47] 14. She's Got You High - Mumm-ra [3:25] 15. Here Comes Your Man - Meaghan Smith [3:14] 16. Please, Please, Please, Let Me Get What I Want - She & Him [2:12] (09.05.2011)

Tak dopadá vztah, když jeden neví, co chce a druhý toho chce příliš.. K Webbově sázce na nejistotu mám jen dvě věci: 1.) i když si u banality pohrajete s chronologií děje a přidáte všemožné režisérské vychytávky, pořád zůstane banalitou, 2.) možná až u rozchodu s dívkou jménem Spring architektu Tomovi dojde, že ideální partie je jeho výrazně mladší vztahová poradkyně. A za těch 1500 dní už možná ani nebude pod zákonem.. (16.06.2014)

Přiznám se, že romantické filmy sleduju už jen hodně zřídka, protože v tom stereotypním kolovrátku se najde jen hodně málo titulů, které za zhlédnutí stojí. Převážná většina těch žánrových kousků je dělaná jako by podle šablony a liší se jenom mírně dávkou naivity a pokud jde o teenagerské záležitosti, i mírou nevkusu. Z téhle záplavy 500 dní se Summer opravdu vyčnívá, protože je v něm poctivé řemeslo a pár slušných nápadů i příjemné obsazení. Ale že by šlo z mého pohledu o nějaký kultovní kousek, to ani náhodou. Byl to údajně obrovský hit na Sundance festivalu, ale tenhle Webbův film mohlo v pohodě financovat kterékoli velké studio. Fakticky je to ryze mainstreamová záležitost. Kdyby se udílely hvězdičky za nejlepší mainstreamovou romantiku za daný rok, asi by s přehledem 500 dní se Summer zvítězilo, ale takhle to u mě nefunguje.Od běžné produkce se liší především tím, že si scénárista přiznal, že ne každá romantická láska končí svatbou, ale jestli mi chtějí prodávat tyhle objevy, tak s banalitami ať se obrací na někoho jiného. Za dva dny si už z filmu pamatuju jenom hodně málo. Na jedno pokoukání příjemné, ale nic víc. Celkový dojem: 60 %. (30.12.2014)

K nízkému hodnocení mě vedou čtyři důvody. Jsou možná trochu pitomý, ale nemůžu jinak. Za prvé se musím ptát, co se stalo s Gordon - Levittem. G.I. Joe byla rána do palice, ale furt to bylo málo proti tomu, co s ním provádějí v (500) Days of Summer. V jakým láku ho pro krindáčka máčeli? Už vizáží je netypickým hrdinou v tomhle ryze americkým koloritu; spíš se zdá, že do zdejší rozcitlivělý krajiny s kapličkou zabloudil z románů Rosamundy Pilcher. Dřív prostitut a homosexuál, jakýho jste mohli potkat zrána na pražským hlaváku, nebo v Mysterious skin, se tady proměnil v protivně ufňukaný chorobopis střední generace. Jakýkoliv entusiasmus nemůže překlenout tuto závažnou mezeru mezi Gordonovým šteněčením a jeho dřívějším pobýváním v potem páchnoucí garáži s ulepenou podlahou, plakáty Iggyho Popa, podél otřískaný kytary a volume nadoraz. Druhak mě znavovala Zooey Deschanel. Když se podívám ženě do očí, musím tam vidět hloubku. Tohle štěbetající ptáče, který předčasně opustilo hnízdo, má v očích beznadějný prázdno. Zooey Deschanel je dítě. Za třetí: (500) Days of Summer pozřel a zkomercializoval indie postupy, úhledně zabalil a prodal naivkám coby lákavou melanž vyššího umění a pravd ze života. Systém už nesčetněkrát pozřel subverzivní proudy, ať to byl punk, komiksy, nebo beatová hudba. Beatová hudba byla novou řečí mládí a všeho, co k němu patří. Představitelé gramofonových firem, kteří patří k mocipánům a přátelům politických špiček, proto nelenili a proměnili ji v ohromný kšeft. Kapitalismus je v začleňování vyčleněného mnohem flexibilněji než komunismus, který nikdy nebyl s to takové radikální zmírnění nastolit: když se Gorbačov pokoušel postupně zmírnit omezení, aby systém posílil, systém se rozložil. Jediné, co nešlo nikdy pozřít, byly na konci 60. let drogy. Proto jako jediný vážně ohrozily americký establishment ve svém monopolním postavení, poněvadž drogy prostě zlegalizovat nelze. A vůbec, co má - za čtvrtý - znamenat ten nesnášenlivý výpad proti eskapismu? Proč vnášet diváka do prostředí, které zná důvěrně z reálu? Mohlo by se mínit, že má film ctižádost předvést nám svět, jaký je. Cílem umění přitom je, abychom pocítili věci tak, jak je vnímáme, a ne tak, jak je známe. Technika umění spočívá v ozvláštňování věcí. Radši budu jako nějaká blbá houba, která bydlí pod kládou se škvorama a dalšíma breberkama, než se stýkat i ve fikci s opravdovými lidmi, rasou natolik nešťastnou, že ji vzrušují tytéž orgány, kterými vylučuje. Ha, jak vydařený aforismus! Jestli jednou zdomácní, přijďte za mnou na Olšany a pošeptejte mi jej: nemůžu se dočkat už teď. (16.12.2009)

Toma Hansena mi bolo fakt luto, pretoze akokolvek sa snazil a mal dlho trpezlivost, Summer nechcela zmenit svoju predstavu o cistom priatelstve, takze z tohto pohladu bolo jej spravanie pre mna nepochopitelne. Avsak romanticky film ma celkom bavil. Dobry napad bol zobrazovat dni, aj ked ma to skakanie s dnami hore dole trosku vyrusovalo, ale reziser zrejme nechcel prilis dlho natahovat divakov, ze ci z toho vztahu nieco bude alebo nebude a skor navodil bud humorny alebo nestastny pohlad alebo iba predstavy hlavneho hrdinu a jeho zelania. Je to celkom prijemny film s peknym soundtrackom, s odkazmi na Bergmanove filmy alebo i jeden pohlad na Harrisona Forda :-) ...31.10.2010 _________ Joseph Gordon-Levitt - (Tom Hansen) +++ Zooey Deschanel - (Summer Finn) +++ Geoffrey Arend - (McKenzie) +++ Chloe Meretz - (Rachel Hansen) +++ Matthew Gray Gubler - (Paul) +++ Clark Gregg - (Vance) +++ Patricia Belcher - (Millie) +++ Hudba: Mychael Danna a Rob Simonsen (31.10.2010)