poster

Stalo se v Turíně

  • Itálie

    Compagni, I

  • Francie

    Les Camarades

  • anglický

    The Organiser

  • Československo

    Stalo sa v Turíne

Krimi / Drama / Komedie

Itálie / Francie / Jugoslávie, 1963, 126 min

Komentáře uživatelů k filmu (45)

  • rikitiki
    ****

    Film skvěle propojuje tragiku s komikou a velikost ideálů s malostí poměrů. Charaktery jsou výstižně načrtnuté pomocí jen jedné nebo dvou scén. U filmu s kolektivním hrdinou to ani jinak nejde, ale tady to režisér zvládnul na výbornou./// Perfektní minimalistický výkon Mastroianniho a sebeironická Girardotová se doplňují a jejich milostný mikropříběh bere za srdce víc, než celé sebrané spisy Rosamundy Pilcher./// Jenom ten konec příšel příliš náhle, končí sice stávka, ale jednotlivé osudy ne, což mi v tomhle případě vadí, i když chápu, že je to úmyslně, protože hrdinou jsou všichni dělníci z továrny.(18.1.2010)

  • Houdini

    Oscar 1 nominace: Scénář(26.4.2004)

  • Matty
    ****

    Zarostlý Mastroianni atypicky v roli úlisného podvodníčka, který si postupně přisvojí nejen svačiny a důvěru negramotných (a proto lehko manipulovatelných) dělníků, ale také celý film. Otevřeně levicová komedie o vážných věcech vydatně čerpá z odkazu neorealismu, ale nedovolí, aby se prostředí a existenční situace postav staly těžištěm příběhu. Tím je pro Italy příznačné znevažování důležitého boje fraškovitým humorem, založeným po vzoru grotesek z větší části na interakci postav s neživými objekty. Pěkný příklad dosažené rovnováhy mezi sociálním dramatem a groteskou nabízí jedna z posledních scén, kdy tragickou událost narušuje „profesor“ slepě šmátrající po svých ztracených brýlích. Umírněná režie s dlouhými záběry, smysluplnými pohyby kamery a tragikomickým hudebním doprovodem brání tomu, aby film sklouznul do extrémních poloh. I bez jednoho jasně vymezeného hlavního hrdiny (kterým je celá proletářská masa) si Stalo se v Turíně po celé dvě hodiny zachovává vzácnou vyváženost a uvědomělou sociální kritiku při svém širokém záběru prokládá zlehčováním rozdílů mezi italským severem a jihem (pro srovnání viz veletragický Rocco a jeho bratři, rovněž o potížích jižanů v průmyslovém severu). 80% Zajímavý komentář: sportovec(5.12.2013)

  • Kordus
    ****

    Ohromne zabavna komedie s lehkou primesi tragiky o skupine delniku, kteri se postavi proti majitelum fabriky. Za socialismus veselejsi!(20.10.2009)

  • ORIN
    ****

    Podobný typ filmu bude výsostně aktuální v jakékoli době a režimu, velmi potřebný snímek. Poučení: Když nejsou peníze a je potřeba jít makat, i sebevětší studijní talent vyjde vniveč.(9.1.2010)

  • sportovec
    *****

    Dokonale zvládnutý film z dějin socialistického dělnického hnutí, jehož pokračovatelkou je evropská sociální demokracie, zhruba tak by také mohla znít úvodní charakteristika klíčového Monicelliho díla. Jeho lehce napadnutelná a přesto nepopiratelná zásluha spočívá v příkladné, všestranně zvládnuté evokaci průmyslového světa přelomu třetí a čtvrté čtvrtiny předminulého století a neschematického příběhu minimálně srovnatelného se Zolovým GERMINALEM. Takřka laboratorně sledujeme utváření napětí postupně vedoucího k vzrůstu dělnické nespokojenosti, paralelně zobrazované děje během úspěšné stávky i nesnáze, s nimiž zápasí jak ředitel továrny, tak nesourodý stávkový výbor. Z tohoto hlediska vynikají některé postavy: osobnostně revoluční intelektuál-průkopník demokratického socialismu, suverénně zvládnutý Mastroiannim, i nejednoduchá a vnitřně těžce zápasící postava Martinettiho (pokud jsem ji dobře identifikoval) v podání Salvatoriho a sice objemem malá, ale už tehdy viditelnou hereckou suverenitou Girardotové skvěle zpodobená postava nedobrovolné kurtizány, u níž perzekvovaný intelektuál nalézá nejen útočiště těla, ale i jistotu srdce. Zajímavé jsou i postavy druhé strany - továrníka a jeho pracovníků. Monicelliho film SOUDRUZI, jak zní jeho název v doslovném překladu, je dnes klasickým a stále přitažlivým dílem pro ty, jimž záleží na kvalitě vlastního nepředpojatého pohledu na stále složitější svět našich dnů.(18.12.2009)

  • Amarcord_1
    *****

    90% - Nadčasový snímek k zamyšlení s výbornými hereckými výkony. Co všechno lze stihnout za dvě hodiny filmu, to se hned tak nevidí...(1.10.2011)

  • Faustka
    *****

    "A morte il Re"(30.10.2010)

  • LiVentura
    *****

    Výborný tragikomický snímeček s prvky sociální balady, ale bál bych se označení komedie, je sdílný a je to klasika s klasiky.! Proletarii vs. Patriarché... věčný boj síly moci a síly skupin.(23.10.2009)

  • Aky
    ***

    Asi je to filmařsky po všech stránkách víc, jak na 60%, ale já se při tomhle filmu nemůžu zbavit averze vůči všemu, co předznamenává socialismus a co tvrdí, že stačí ve fabrice pracovat, abyste si ji měli právo vzít. Mastoianni je skvělý a mladičká Girardotová také, a navíc krásná.(18.10.2009)

  • Fingon
    ***

    V poslední době jsem byl více či méně donucen vidět veliké množství filmů zabývajících se neutěšenou situací dělníků v devatenáctém století, o jejich boji s mocipány za lepší pracovní podmínky a tak dále. Potíž je v tom, že mě tato témata vůbec nic neříkají, filmy tohoto typu mě zoufale nebaví a i když je vidět, že zahraniční produkce je na tom technicky, finančně i po stránce kvality scénáře daleko lépe než její starší rudý bratr československý, je to pořád zoufale nudné a nezajímavé.(20.10.2009)

  • AGAMENON
    *****

    Námět stejný jako naše Siréna, přesto se mi italská verze líbila víc, snad tím, že se režisér nesnažil točit umění, možná to byla přítomnost opravdu vtipných scén, čert ví. Mastroianniho neprožívám, vlastně ho z osobních důvodů nenávidím, ale musím uznat, jeho profesor je opravdu zajímavá figurka a obsazení Holého, místo klasického Vosky, coby český hlas, je zvláštní volba, která naštěstí vyšla znamenitě. Film by se měl promítat každému, kdo křičí jak se mají pracující dobře, převážně studentům VŠ, kteří si oddělají jednu či dvě směny na pokladně a strašně se diví, na co zaměstnanci pořád stěžují. Ale oni nezažili, že se třeba dělá inventůra do dvou do noci, načež inventurující zaměstnanci o šesti ráno otvírají. Tady je vidět pravý kapitalismus, čtrnáctihodinové směny, půl hodiny na jídlo a makat šest dní v týdnu, buďme rádi co jsme si vydobili a nevěřme slepě všem těm usměvavým lidičkám na oficiálních stránkách firem (ty chudáci co o pěti ráno doplňují jsou jistě strašně happy).(10.12.2009)

  • Snorlax
    ****

    Nějak se mi nepodařilo v tomto sociálním dramatu odhalit humor a jsem tomu ráda, neboť bych ho zde považovala za nepatřičný. Film o počátcích dělnického hnutí v Itálii může být kde co, jen ne švanda. Škoda, že moji oblíbení francouzští herci nedostali více prostoru, Blier se sice před kamerou ukáže několikrát, ale jeho postava nemá dostatek dynamiky, aby nějak výrazněji zaujala.(17.2.2012)

  • dopitak
    ****

    Zapomeňte na komedii: Ačkoliv sociálním původem a typologií postaviček lidový, I Compagni je filmem syrovým, krutým a veskrze smutným. Věřím tomu, že v době a místě vzniku tam takové tendence nebyly, ale soudruhům československým se tahle óda na nestydaté kapitalisty náramně hodila na výkladní pult. Marcello zarostlý a v brýlích mi silně připomínal Hugo Haase, hrdiny filmu jsou však prostí dělníci, špinaví, unavení a hladoví, stejně jako jejich rodiny. Film je dlouhý a zejména v druhé půlce se dost vleče. Dominuje mu výtečný starý dabing z dílny Ludvíka Žáčka a účinkuje v něm tehdejší čs. herecký výkvět (Holý, Vinklář, Vlček, Musil, Sklenčka).(19.6.2015)

  • Skip
    ****

    Trochu drama a trochu komedie, vůbec ne krimi, a možná něco z doznívajícího neorealismu. Je to takový slepenec, ale vůbec ne v negativním slova smyslu. Možná zbytečně dlouhé, ale přesto koukatelné a vypovídající docela dost o tehdejší době a probouzejících se dělnících, kteří už nechtěli jen otročit.(27.4.2011)

  • YURAyura
    ***

    5/10 Je celkem jasne, ze takovyto kus se do socialistickeho Ceskoslovenska zkratka musel dostat - pracovnim nazvem by se mohl jmenovat treba Sirena po 20 letech. Docela me prekvapila Girardotova, kterou jsem v prvnich zaberech vubec nepoznal, zato Marcello opet nezklamal - ano, opet to nemyslim nijak lichotive.(24.11.2009)

  • d-fens
    ****

    ocenenia : MFF Mar del Plata 1964 - 1. cena Najlepší film, Najlepší scenár (Agenore Incrocci, Mario Monicelli, Furio Scarpelli), Cena film.kritikov za najlepší film(9.3.2010)

  • gabin(a)
    *****

    Tyhle filmy mám moc ráda a Maria Monicelliho ještě víc, takže hodnotím velmi pozitivně. Sociální drama s komickými prvky, z nichž jedním je pro mě takový ten vyjukaný a zdánlivě slabošský výraz M. Mastroianniho, to umí jenom on. No a pozdější věčný (kriminální) šéf, ministr, ředitel a továrník Bernard Blier v montérkách, to byl taky dobrý zážitek. Ale vážně: typicky italské zpracování jedné velmi smutné události se zobrazením celé neutěšené doby v tom nejlepším slova smyslu: velmi životné postavy, žádní zocelení hrdinové s ostře řezanými rysy, ale normální zoufalí chlápci, kteří už prostě nemůžou dál takhle žít, ani ten profesor není vylíčený čistě jako klaďas. Dále dokonale "zmáknuté" prostředí, smutek i humor, nejednostrannost, což je přesně to, co propagandistické filmy z dělnického prostředí made in socialismus postrádaly, a tím je i náhled z druhé strany barikády. Sice v pár krátkých scénkách, nicméně velmi pregnantních. I ten despotický továrník zde má svou pravdu a profesor-vůdce svou iluzi.(17.5.2011)

  • zette
    *****

    Vyborny film o pravech delniku v turinske textilce. Film je plny energie a touhy po lepsim zivote. Skvela kamera a hutna atmosfera v hromade scen. Davam plny pocet, jen me trochu mrzi volnejsi tempo ve zhruba 2/3 filmu ( od zeleznicni nehody po prichod kriminalni policie ). Herecke vykony take velmi dobre. V kinematografii povalecne Evropy nemeli Italove konkurenci.(26.11.2009)

  • mortak
    ***

    Boj za sociální jistoty probíhal po celé Evropě stejně (Siréna od Majerové, Germinal od Zoly) a díky němu si dnes žijeme tak dobře. Jenže už nám pomalu zvoní umířáček, protože v dnešním globalizovaném světě jsou ti stávkokazi Čína, Indie či Brazílie - studnice to levné pracovní síly. U nich neplatí ochrana zaměstnance (pracovní doba, bezpečnost, výpovědní lhůta, odstupné, dovolená) a tak nás ekonomicky válcují. A bohužel se naplňuje Orwellovo proroctví: v prolétech ta hledaná spása není. A tak film připomíná minulost a ukazuje na budoucnost.(12.3.2010)

  • classic
    *****

    ZARASTENÝ a BRADATÝ MARCELLO= S-Ó-L-O _ Bez krásavice lorenky, bez dvojice režisérov: Fellini i De Sica ide aj tak na plných 100% ! Možno by v konečnom skonštatovaní títo spoľahliví tvorcovia Federico a Vittorio nakrútili vskutku taktiež pozoruhodný čierno-biely snímok= Stalo sa v Turíne, ale Monicelliho prístup je priam obdivuhodný, brilantný, extrémne presvedčivý, strhujúci, asi aj pre geniálnu kameru Giuseppeho Rotunna. A keď som už načrtol Sophiu, tak i napriek svojim nespochybniteľným kvalitám, ktorými disponuje, mám veľmi silný pocit, že by sa medzi túto svorku naštvaných a nespokojných zamestancov jednej továrni skrátka vôbec nehodila, možno by niekto namietal, aby sa vymenila s Annie Girardot, ale toto obsadenie je naprosto znamenité, bez akejkoľvek chybičky krásy !!! _ Dej je situovaný do druhej polovice, devätnásteho storočia, keď ženy ešte nosili korzety, a po rozmachu automobilov nebolo stále ani chýru, ba ani slychu, a do toho vstupujú strašne naštvaní pracovníci istej fabriky, ktorých už nebaví drieť 14 hodín denne, keď pracovné úrazy doslova visia na vlásku, a vtedy sa z doposiaľ aktívneho pracanta stáva neaktívny mrzák do konca života. Búria sa, štrajkujú a demonštrujú, a v tom prichádza profesor Sinigaglia... _ “Ako tak pozerám na tento zásadný film talianskej kinematografie zatiaľ neprišlo toľko divákov, koľko by si v skutočnosti toto výsostne podané umelecké dielo zaslúžilo” ! PS: Film strihal mladší brat Marcella Mastroianniho, Rugerro.(2.11.2018)

<< předchozí 1 2 3
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace