poster

Velká žranice

  • Francie

    La Grande bouffe

  • Itálie

    La grande abbuffata

  • anglický

    The Big Feast

  • anglický

    The Great Feed

  • Slovensko

    Veľká žranica

  • USA

    La Grande Bouffe

  • Velká Británie

    La Grande Bouffe

  • Velká Británie

    Blow Out

Drama / Komedie

Francie / Itálie, 1973, 135 min

Komentáře uživatelů k filmu (181)

  • POMO
    ***

    Problémom tohto filmu je, že sa nám nesnaží nič zdeliť. Originálny námet ho robí nezabudnuteľným a jediným svojho druhu, no jednoduché spracovanie a (ne)vykrištalizovanie samotného príbehu nás necháva nedotknutými. Zasmiať som sa zasmial a k Noiretovej postave som si dokonca vytvoril sympatie a porozumenie. Pekná postavička. Ale od snímky podobných ambícií (obsadenie, potenciál kontroverznosti) som čakal oveľa viac.(25.10.2003)

  • Houdini
    **

    Zlatá Palma - výběr(3.1.2006)

  • Cervenak
    ****

    Fúúúha! Aj po tých rokoch celkom slušná úchyláčina a humusáčina. A zároveň veľmi dobrý, svojím zvláštnym spôsobom zábavný film. Výborne vygradovaný, spôsob, ako sa to postupne zvrháva, je strhujúci. No a samozrejme Michel, Marcello, Philippe a Ugo tu predvádzajú prvotriedny herecký koncert.(19.3.2008)

  • Enšpígl
    ***

    K většímu splynutí s touto oslavou obžerství doporučuju tak dva dny před koukáním na tento film nic nejíst a jsem si jistej, že v průběhu filmu pak sežerete klidně i vlastní barák včetně komína. Já sice žral, ale i tak jsem v průběhu filmu počal mít různé choutky. Nakonec jsem neodolal a šel jsem do lednice uzmout mnou vlastnoručně vyrobený pomerančový puding ve whisce, jenže ouha, přijdu se žrádlem k TV a vidím a hlavně slyším, jak tam ten jeden ten žrout nehorázně prdí, byla to tak vyživná dodávka plynu, že jsem šel puding znechuceně vrátit do lednice. Vrátím se a ten blázen pořád ještě prděl, dokonce u něj stál nějaký tlustý polonahý kříženec ženský a jožina z bážin, který mu masíroval bříško, aby jeho plynové dodávky nabraly na ještě větší síle, to na mě fakt udělalo velký dojem, tak velký dojem, že zbytek filmu jsem dokoukal při otevřeným oknu.(29.1.2009)

  • Djkoma
    *

    Kritika společnosti a všeho možného? Rozhodně. Kritika koukatelná a záživná? Rozhodně NE! Naprosto nudná pohádka o uzavřené společnosti mužů a jedné ženy, které se opíjí a přejídají, aby tak spáchali sebevraždy jako únik ze společnosti, které se jiným způsobem nedokáží vyhnout. Blábol, který staví bohaté muže do polohy těch, kterým vadí společnost a kteří jí opovrhují. Dlouhých 135 minut obžerství, smilstva a filozofováním na téma život, jídlo a tak vůbec. Není to ani tak nechutné jako nic neříkající a utápějící se ve vlastních zvratcích.(3.5.2007)

  • T2

    Rozpočet $-miliónovTržby Celosvetovo $6,000,000(21.4.2010)

  • Pohrobek
    *****

    Dobrou chuť a pevné nervy, ať si uvědomíte, v čem to vlastně žijeme - tento snímek není totiž žádným experimentem, nýbrž pravdivou sondou do našich zdeformovaných životů.(18.4.2006)

  • Rob Roy
    ***

    Zajímavý nápad, dobří herci, humorné situace, solidní režie. Těžko říci, jestli v tom je nějaká myšlenka, ale docela to na mě zapůsobilo a nechutné to rozhodně není. Lepší tři hvězdičky.(29.4.2005)

  • Oskar
    ****

    Čtyři dobře situovaní pánové se sejdou na zámku jednoho z nich, aby odešli ze světa způsobem, který se jim jeví jako nejpříjemnější - užrat se k smrti. O důvodech se mnoho nedozvíme, snad proto, že není slušné mluvit s plnými ústy. Dobře zvažte hranice svého jemnocitu, než se podíváte. Snadno se totiž může stát, že svůj vzth k jídlu budete už navždy dělit na etapy "před Velkou žranicí" a "po ní". Nepřipravení diváci premiéry se záhy rozdělili na dvě skupiny - ti s odolnějším metabolismem psali rozhořčené dopisy kompetentním činitelům, ostatní při úprku kina zcela prozaicky zvraceli. I to je způsob, jak vyjádřit názor. ;-) S odstupem, kdy moje rozhodnutí "už nikdy nebudu jíst" dávno vzalo zasvé, musím ale říct, že tato zdánlivě dekadentní provokace v sobě nese cosi jako humanistické poselství, jen vyjádřené varovně drastickými prostředky. Možných výkladů je asi víc, ale já Velkou žranici chápu jako bajku o důsledcích materiální přesycenosti. Kdo má vše, nemá po čem dalším toužit, o co usilovat a ztrácí proto důvod žít. Prostředkem sebevraždy je pak právě symbol spokojenosti a blahobytu. Umím si představit i důslednější alternativu stejné myšlenky. Kdyby si zámecká společnost předsevzala, že společně zemře smíchy - při stejně sugestivním podání by se mohli infikovat i diváci. Zajímalo by mě, zda by se pak úmrtnost odečítala z návštěvnosti, ale to už sem nepatří. 80%(2.5.2008)

  • B!shop
    ***

    Film bohuzel nabizi pouze presne to, co slibuje nazev. Behem dvaceti minut jsou postavy predstaveny a presunou se do nejaky velky vily, nechaj navezt zasoby a od ty doby jen zerou. Zerou, vari a do toho kecaj o blbostech. Trosku to osvezi akorat prichod tri devek, ale ty tu jsou bohuzel jen chvily. Problem je, ze tady vlastne neni zadnej pribeh, postavy se nijak nevyvyji a sledovat, jak se cpou, to se za chvily omrzi. I kdyz je fakt, ze na nektery z tech jidel sem dostal chut. Ani herci to moc nezachrani, protoze proste nemaj co hrat a navic se chovaj vicemene jak hovadka, jedinej vyraznejsi tu je Noiret, kterej ma precejen drobet zajimavejsi postavu, je tu dost mladej a vypada jak blbecek. A film bohuzel nefunguje ani jako nejaka komedie, tech par vtipnejch momentu to nezachrani. Mit film nakejch 80 minut, tak jeste dejme tomu, ale delka pres dve hodiny je proste moc a v druhy polovine to uz dost nudi.(22.3.2009)

  • Flipnic
    ****

    Na mne tohle působilo hlavně jako hodně zvrácená komedie. ždyť ten film obsahuje tolik komických situací! Je to na svoji dobu hodně odvážné. Ale zas tak zvrácené a nechutné, jak jsem čekal to není... Film je spíš docela uhlazený, postavy se k sobě většinou chovají slušně a vytříbeně a i ty největší prasárny přecházejí s nadhledem. Jsme přece lidi ne? A každý máme své potřeby. Ať už je to potřeba jíst a vyprazdňovat se, tak potřeba přátelství a lásky. A o tomhle je podle mne tento film. Na pozadí zvýrazněných lidských potřeb nám předkládá obraz lidství ve své čisté a prosté nahotě. Výborná jsou jednotlivá úmrtí a herecké výkony hlavních čtyř postav. Trochu ale v hodnocení nadsazuji, protože stopáž je přepálená a je to dost často nuda. Každopádně zajímavé ...(30.4.2011)

  • Dadel
    **

    Promiňte, ale tenhle film je jedna velká nuda a dost fádně zrežírovaná. Podobenství? Ne, jen otřepaná rádobyprovokace. Vysvětlete mi, co je na tom tak šokujícího nebo nechutného. Nějaká ta nahá ženská přece nemohla nikoho šokovat ani v roce 1973.(1.3.2005)

  • Dudek
    **

    Film skoro bez příběhu, který je ovšem velice originální. A hlavně velmi nechutný.(4.6.2005)

  • gudaulin
    **

    V životě většiny intelektuálů nastane chvíle, kdy začnou rozjímat o stavu světa, a to je velmi riziková záležitost. V drtivé většině případů totiž dochází k závěru, že svět kolem je zkažený, plný nespravedlnosti, strádání a vykořisťování, a pokud se s ním něco rázně neudělá, neodvratně spěje k bolestnému zániku. Pokud má svět štěstí, zůstane u proklamací a varování, vznikne kupříkladu eko-aktivistická esej nebo filmová agitka nemilosrdně tepající zlořády světa. Většina intelektuálů naštěstí patří mezi plané teoretiky, ale tu a tam má svět smůlu a intelektuál přejde od slov k činům. Marco Ferreri naštěstí není Lenin a zůstává u velmi povrchní kritiky konzumu. Jsou témata, která je populární tepat v mladém věku, některá se lépe kritizují ve věku kmetském (např. sexuální nevázanost). Na odporu proti konzumní společnosti se ale vzácně shodnou všichni - mladí, staří, malí i velcí. Vždycky mě dojímá, jak mnou intelektuál opovrhuje za mé auto, byt a čtyři jídla denně a dává mi za příklad nomáda kdesi v Sahelu, který jí s bídou jednou denně a je prý šťastnější než já. Tak nevím, jestli by ten nomád s chutí nekonzumoval, až by brečel, kdyby měl co. Je s podivem, že kdykoliv měla chudá společnost možnost ekonomického vzestupu, s radostí se vzdávala štěstí a místo toho si pořizovala ledničky, auta nebo motorky a s nadšením napodobovala životní styl té nešťastné západní civilizace. Těm vznešeným kritikům konzumu ledascos uniká - konzumní společnost je z povahy věci méně radikální, bojechtivá i nemocná. Ostatně komunismus nezničily zbraně a intriky západních imperialistů, ale dlouhodobá konzumace nekonzumovatelných výrobků, když za plotem sousedi konzumovali o sto šest. Marco Ferreri se pokusil natočit satiru na konzumní společnost prostřednictvím čtyř přátel, kteří se rozhodnou ujít k smrti. Co je k tomu motivuje, mi režisér nesdělil, asi už nezvládali to zhnusení nad tím, jak si ten svět kolem tak hnusně konzumuje. Režisér oslovil čtyři velké herecké osobnosti své éry. Filmové hvězdy sice málokdy žijí příkladně skromným a ekologicky nezávadným životním stylem, zlé jazyky dokonce tvrdí, že mnohem víc se jich na natáčení dopravuje letecky než na kole či pěšky, příležitost zahrát si v protikonzumním a protiburžoazním filmu ale obvykle neodolají a do svých rolí vkládají maximum energie a přesvědčivosti. Ve své době vyvolala Velká žranice vzrušené - jak jinak než vysoce intelektuální - debaty a byla považována za krajně kontroverzní film, který přiváděl k zuřivosti někdejší moralisty a prudérní svatoušky. S odstupem času považuju Ferreriho snímek za poněkud povrchní a pozérský. Nesděluje mi vlastně víc než proslulá stolovací scéna z Monty Pythonova Smyslu života. Pythonům ovšem k dosažení téhož závěru - tedy že přejídání škodí zdraví - stačily necelé dvě minuty a zábava to, ať se na mě Ferreri nezlobí, byla o poznání větší. Celkový dojem: 45 %.(26.9.2014)

  • sportovec
    ****

    Snaha o alegorii se stala trapností naturalismu. Pokud na filmu něco udiví, jsou to kulinářské sklony a nezvladatelná bulimie podařené společnosti, jíž se všední den a jeho "maličkosti", jako jsou plat, složenky či rodina, ztrácejí kdesi za obzorem. Ještě více udiví, že toto soustavné bulimické přejídání a tragické epizody zůstávají zcela mimo pozornost okolí vlastně centrální Paříže. Pokus o dekameron naší doby svým naturalistickým vyzněním sice neurazil, současně však také dokázal nezaujmout a neuchvátit. Převládla byť kultivovaně nastrudovaná a provozovaná macha filmařného řemesla, v níž vesměs špičkoví herci jen obtížně zjišťují, co vlastně mají hrát. Na ambice, s nimiž tento pokus o napodobení paralelně vznikajících passoliniovských bakchnálií byl podstoupen a připravován, je výsledná nabídka chudá a ve svém celku vlastně až chuďoučká.(29.10.2010)

  • zelvopyr

    O lidech, co už všechno vzdali... (kdybych byl přesvědčen, že se to dá hodnotit, tak za hodně)(22.7.2011)

  • Jeanne
    *****

    Naturalistické, surové i syrové, zbaveno veškerých příkras a krásy (v běžném pojetí) vůbec. Fakt je, že svým projevem a dojmem, který zanechá je to kousek výjimečný. Je snad tohle tím, co bysme na něm měli nejvíce ocenit? Je těžší vytvořit obraz takovýto nebo iluzi klasické krásy? Nevím, ale Velká žranice je v jakémsi smyslu "úžasná". Docela promýšlí i detaily (závěrečná scéna s masem na zahradě a na stromech), společenské zažazení hlavních postav apod. Vadu Velké žranice bych ani tak nehledala v možná prázdném příběhu, ale v chronologické souslednosti. Původně vyzní tak, že se žranice odehrávají během víkendů a toto je jeden z nich. Ale ten víkend není nikterak ohraničen ...příběh se odehraje během jakoby několika dnů, ale přesto se v něm vystřídá podzim (začátek dělá ten dojem), zima (sníh, umrznutí,...) a zdá se, že jarem končí (poslední svačina na lavičce). No, naštěstí návaznost scén v tom pořadí není ničím narušená (jako je tomu ukázkově např. v Noci na Karlštejně).(26.3.2004)

  • Radko
    *****

    Podľa mňa by si mal tento film človek pozrieť po štyridsiatke. A potom o ňom podebatovať v útulnom podniku, ktorý dôverne pozná (ale lezie mu už tak trochu na nervy) v spoločnosti starých známych (ale rokmi jednotvárnych a opakujúcich sa) pri poháriku dobrého suchého vínka (zase tá kyslá gebuzina) a nejakej dobrej papanice (zo všetkého mi je zle). No a potom sa vrátiť domov k manželke, prípadne milenke a s humorom o tom pokecať (a vzápätí sa z ničotnosti pogrcať). A pod rúškom noci vyrabovať chladničku. Ale niééé ako v tom hnusnom filme. Len tak jemne, decentne. Graciózne.(15.5.2013)

  • troufalka

    Myslím, že největším obžerství je dívat se na tento film až do konce. Doporučuji před 40denním půstem.(1.4.2015)

  • Amarcord_1
    *****

    99% - Marcello Mastroianni, Michel Piccoli, Ugo Tognazi a Philippe Noiret se rozhodnou užrat se k smrti. Společnicí je na cestě je jim Andrea Fereol. Kolem domu, kde se děj odehrává se houfují psi a zlověstně vyjí. La Grande Bouffe je velmi přímočarý film, který ale lze vnímat i jako originální kritiku společnosti, i jako gastronomické porno, a též jako morbidní úlet s veselými narážkami na Poslední tango v Paříži… Záleží na tom, jakou máte chuť, a kolik toho jste schopni (a ochotni) strávit. Dobrou chuť!(5.12.2006)

<< předchozí 1 2 3 4 6 8 10
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace