Včera, dnes a zítra

Všechny tři povídky jsou velmi vydařené. Na rozdíl od většiny zdejších recenzentů mě asi nejvíce oslovila ta druhá, která je nejkratší. Tvůrci v ní jdou dost na dřeň a s ničím se moc nemažou, i proto působí nejúderněji a připadá mi nejlépe vypointovaná. Všem příběhům jednoznačně vévodí smyslná Sophia Loren, nutno však říci, že ani Marcello Mastroianni se nenechal nijak zahanbit. Popravdě je to možná poprvé, kdy jsem se při jeho hereckých výstupech opravdu bavila. (85%) (02.12.2023)

První povídka je typickým příkladem italského manželství – žena hádavá a dominantní, muž je jen aby dělal děti, dokud nepadne. Když se ale žena dostane do problémů, dokáže se postarat o rodinu. Sophia Loren v roli sexy venkovanky s kupou dětí, které její postavu krásně tvarovali, Mastroianni v roli ušlápnutého a slabého, ale o to víc milujícího manžela. Druhá povídka je o chladnokrevné nevěrné ženě, která se svým milencem vyrazí na výlet a velmi rychle se ho zase zbaví. Tato druhá povídka není moc záživná. Třetí povídka už je zase plná života a energie, tentokrát především Mastroianni je plný chuti a temperamentu, když projevuje svou náklonnost své staré známé lehké děvě, kterou má opravdu rád. Shoda různých okolností pak vede k tomu, že se k tomu, po čem tolik touží, nedopracuje. Celkově především první a třetí povídka drží hezky spolu, prostřední je spíše ztráta času. Hudba: Armando Trovajoli (05.12.2010)

První povídce vévodí Adelina, která rodí jedno dítě za druhým, aby se vyhnula lochu, jenže po sedmém (nebo kolikátém) začne být její manžel Carmine poněkud… vyšťavený. Naštěstí je ve hře i neapolitánská sounáležitost a hluboce zakořeněný odpor k justici, takže vše se v dobré obrátí. Ve druhé je hlavní postavou milánská nafrněná panička s rolskou a uťápnutým milencem a třetí kraluje Mara, římská lehká děva, jedním toužícím ctitelem z Bologne a druhým ze semináře. Ve všech povídkách ztělesňuje Sophie prototyp italské Ženy, živočišné, nevypočitatelné a temperamentní, zatímco Marcello submisivního muže, který ženě ve všech směrech podléhá a vlastně byl stvořen jen pro její rozmary. Ony ty de Sicovy komedie vlastně nejsou nijak vtipné. Ale jsou zábavné, ukřičené, přelidněné, smyslné, prostě z nich dýchá Itálie. Mám je nejradši k těstovinám. (29.12.2016)

Včera dáno štěstí tomu domu. Kupa dětí jako pojistka před mřížemi. To je ale nadělení, příroda už nenadělí, plané poslední početí, čáp už nepřiletí. Dnes útěky bohaté manželky, uvízlé v dokonale vyzdobené prázdnotě, žíznivě toužící nezávazně vyletět ze zhýčkané zlaté klece, která studí, k norkovým kožešinám už dál odmítá se tulit, jen odpolední milenec a výlet za město zahřeje, vlijí jí pocit života do žil. Zítra pokušení páně...tvorstva. Kočka odnaproti jen tak bosky cupitající po rozpálené terase, je připravena zabránit v hříchu tobě, velebný panáčku v sutaně. A ty, zákazníku můj nejvěrnější, půst ti neuškodí. Tvá Kleopatra v negližé přeruší striptýzovou rozkoš v tom nejlepším. (29.12.2016)

V sobotu večer a neděli ráno... 😊 Rosůlková dabing... Cardinalove cikánské herectví mě nikdy neoslovilo.. (29.12.2016)

Průměrný, ničím nevyčnívající film z tvorby Mastroianniho či Itálie. (26.12.2019)

Vynikající povídkový komediální film. Všechny tři povídky jsou výborné a Sophia Loren a Marcello Mastroianni jsou v nich perfektní. Skvěle zrežírováno. (08.12.2009)

Navnaděn nedávným nečekaným zážitkem z Manželství po italsku a zde následně zklamán schematičností a teatrálností prvních dvou povídek; třetí je sama o sobě naopak plná života, atmosférická a vůbec báječná, ale pocit ztraceného času z prvních dvou úplně nezahnala. (11.05.2013)

Sophie Lorenová je bezesporu krásná a taky velmi temperamentní Italka. A tento povídkový film je primárně o ní. Ale jinak moc nevím, co k tomuto filmu říct. Jednotlivé povídky mě moc nezaujaly (snad nejvíce ta první o živočišné pouliční prodavačce s téměř "věčným" břichem), a nějak mezi nimi nevidím žádnou bližší souvislost, či spojitost. A ani nechápu, jak tyto povídky souvisí s daným názvem filmu. Leda, že by šlo o tu naprostou jinakost tří ženských postav jako je jinakost mezi tím, co bylo včera, co je dnes a co bude zítra. Každopádně budu mít i po shlédnutí tohoto filmu jeho název spojený spíše se scénkou Felixe Holzmanna s Ivou Janžurovou... (22.01.2023)

Sophia Loren & Marcello Mastroianni - to je vražedná herecká kombinace nejlepších herců, jaké kdy Itálie mohla zrodit. Režisér Vittorio De Sica, který již předtím se Sophií spolupracoval, nám předvedl tři rozídlné geniální povídky, jejichž obsah se vůbec v ničem neshoduje. Na jedné straně zde máme zoufalé porody kvůli záchraně před vězením, pak snobskou dámičku s ne moc snobským páníčkem, který neumí řídit nic silnějšího než "šestistovku" a nakonec nastupuje neodolatelná Mara a zoufalý Augusto, který si chce konečně aspoň trošku vrznout i za svitu lednice.... Tři rozdílné povídky s mistrovskou italskou hereckou dvojicí. Můj oblíbenec Marcello Mastroianni, jenž se předtím vyznamenal už ve spolupráci s dalším skvělým italským výplodem Fellinim (La Dolce Vita, 8 1/2) , podal nezapomenutelné výkony ve všech třech rolích, stejně tak jako vždy nádherná Sophia Loren.... Kombinací Marcella, Sophie, Vittoria a sladké ukřičené Itálie vznilky tři skvělé povídky, které člověka donutí ke smíchu a k zamyšlení, kdy si divák řekne "Vždyť ten svět je tak nádherný." Pět hvězd bych dal ještě včera, pět hvězd bych dal i dnes a pět hvězdy asi určitě dám i zítra. (13.02.2007)

Love this one.... (05.01.2008)

Sophia Loren vs Marcello Mastroianni poprvé, podruhé a potřetí. Ti dva k sobě pasovali v každém filmu, a tady to potvrdili hned třikrát. Energická manželka s mužem jemuž neustálý kolotoč všedních dní pomalu přerůstá přes hlavu, bohatá nudící se panička a její nový objev, nadržený zákazník a luxusní prostitutka, příliš rozptýlená aby myslela na práci. V každé roli je radost je sledovat. Pokud někdo náhodou pochybuje o umění jednoho z nich, tak tady je nejlepší možnost obdivovat šíři jejich hereckého rozsahu. Výborný film a pro mě vrchol italské romantické komedie. (24.07.2012)

Vitorio De Sica bol majstrom mnohých žánrov a jeho neorealistická fraška Včera, zajtra, dnes patrí medzi divácky najatraktívnejšie, pretože jej hnacou silou je sex. (23.05.2013)

Konečně jsem se dostal k povinnému filmu pro nás, Holzmannovy milovníky. Bohužel, pořádně jsem viděl jen první povídku, protože stačilo nahlas vyřčené nevinné srovnání postavy mé partnerky s postavou Sophie po sedmi(!) těhotenstvích a od té chvíle jsem sledoval děj jen jedním okem, druhým jsem zkrátka nemohl. Nejsem bystrozraký, abych viděl skrz studený obklad, že. Jinak jsem kroutil hlavou nad tou nelogičností, žádná normální matka sedmi dětí se nebude snažit dostat z vězení, kde má s sebou děti jenom dvě, a těch zbylých pět visí doma na krku tatínkovi. Naopak by si snažila tu pohodu co nejvíce prodloužit. Ke druhé povídce snad jen větu na účet Lorenové, "pěkně na šestou k pásu do továrny, ony by tě ty pseudoromantické kecy přešly!". A třetí povídka na mě působila značně depresivně. Chudák kluk, na chvilku se mu blýskla šance na normální život, než ho spojený kartel babičky, dědečka, prostitutky a jejího zákazníka přinutil vrátit se na kněžskou dráhu. V tichu klášterní kobky musel Lorenovou sublimovat pěkně dlouho. (07.08.2023)

Podle mě výbornej film na letní období...pohodovej, sradovní...italské exteriéry mě moc potěšily, stejně jako sophie Lorenová a starej Mastroianni (hlavně v první povídce). Spokojenost (09.12.2009)

Tři vtipné příběhy okořeněny skvělou Sophií Lorenovou, pokažde v roli dominantní ženy a neméně skvělým Mastroiannim, který je spíš truhlíkem v moci žen. (04.03.2013)

Sophia a Marcello - dokonalá, herecky sladěná dvojice, která perfektně zahraje jakýkoliv lidských charakter. Pompézní, koukatelné - oko si lahodí... (25.10.2015)

Čekal jsem mnohem víc od jmeno Mastroianni Lorenová, tohle bylo opravdu slabé. (01.01.2017)

Celkem sranda, Mastroianni je vtipný (hlavně umí být krásně otrávený), Lorenová je krásná, tu a tam je to prošpikováno nějakou tou kritikou bohatých a zkažených a moc jsem nepochopil, jestli ty tři povídky pojí dohromady nějaká myšlenka nebo co, spíš si myslím že ne a že jsou k sobě dány (ty povídky) hlavně proto, abychom se dostatečně nabažili hlavních představitelů (nemám nic proti). (15.04.2009)

Bez druhého príbehu to mohlo byť aspoň kratšie, ten by mi vôbec nechýbal. Talianske ukričané vzťahy v plnej paráde, prvý príbeh je zaujímavejší, druhý dráždivejší. A Sophia teda mala čím dráždiť. (29.12.2016)