Stopa Růžového pantera

Během natáčení dalšího Pantera, kdy už byl Peter Sellers spoluproducentem, došlo k něčemu, co filmaři nemají rádi. Peter Sellers zemřel 24. července 1980 na infarkt. A tak příběh o opětovném, již třetím ukradení lugašského diamantu s názvem Růžový panter, musel být kompletně překopán. Použily se samozřejmě všechny doposud natočené záběry se Sellersem, ale tak moc jich nebylo, a v mnoha případech (např. hned v úvodní scéně po titulcích) odhalíte dubléra. Přesto scény odehrávající se v Anglii patří k vynikajícím kouskům a jen škoda, že původní nápad nemohl být dotočen. A tak se záležitost s ukradeným diamantem přesune na vedlejší kolej, když zmizí letadlo do Lugaše, na jehož palubě se právě nacházel Clouseau. Ztepilá novinářka se vydá po jeho stopách, pátrá v jeho minulosti, a tak se setkáme se Sirem Littonem, jeho manželkou – bývalou paní Clouseaovou, ale i s chlípným Clouseovým otcem, uvidíme, jak vypadal Clouseau ve svých osmi letech, v době svatby, a samozřejmě dojde na scény z předchozích filmů. Film samozřejmě je věnován „jednomu a jedinému Panterovi“ s tím, že v závěru filmu se dozvíme o možném Clouseaově synovi, a ostatně, možná i sám Clouseau přežil? (31.03.2012)

Sellers by nikdy nechtěl, aby takovýhle film vznikl, což Edwards dobře věděl. Toto byl jenom zoufalý pokus o nějaký ten výdělek a reklamu na Kletbu Růžového pantera bez Sellerse. Takže věnování ,Peterovi´, jedinečnému inspektorovi Closeau´´ je pokrytectví nejvyššího kalibru. Dřív nepoužité záběry se Sellersem jsou alespoň vtipné, ale ten zbytek s reportérkou vůbec nedává smysl a naprosto ničí Closeauovu osobnost. Navíc pohled na zestárlého Nivena a zestárlou Capucine není zrovna příjemný. Tohle už nechci nikdy v životě vidět. (08.02.2019)

Dnes by asi Edwards místo přípravy podivně splácaného filmu připravil na youtube jednotlivé skeče z první části filmu, které jsou maximálně clouseauovské a působí trochu jako podklad na variace příhod Mr. Beana nebo rovnou jako odkaz na rané grotesky (Clouseau ve výtahu, Clouseau v taxíku) a splnují nejvyšší standardy Růžového partnera. Vůbec nejsou špatné vstupy Herberta Loma a pokud se Edwards už rozhodnul pustit se do natáčení, mohl zkusit postavit zbytek filmu na něm. Zvolená forma s reportérkou a záběry ze starších snímků působí únavně a nemá valný smysl. První půlka čtyři, druhá jedna. (11.02.2021)

Film - pietní vzpomínka se příliš nevyvedl. Natočit pár vzpomínajících herců a jiných členů filmového štábu, doplnit jej nepoužitými scénami z přechozích růžových panterů a celé to pustit v televizi v rámci Sellersovy retrospektivy, celý počin by se mi jevil důstojněji. Takto si jeden není jistý, jestli se někdo nesnažil ještě rychle vydělat, dokud jsou Sellers a jeho smrt v paměti lidí. (12.10.2014)

,,Svině doutníky...a teď se válej..." ,,Svině racek!" Ač tenhle díl stojí už jen na sestřihu vybraných scén, cestu jsem si k němu postupně našel. Jsou zde dvě doposud neuvedené scény, které za to stojí - Clouseau letí maskovaný do Londýna a potřebuje si odskočit na WC, vše je zakončeno hromadným pádem ze schůdků letadla. Clouseau telefonuje z hotelu, zatímco ho statná uklízečka, která jakoby vypadla z comicsu Clever and Smart, rozrážením dveří vyhazuje z okna. Scéna vyvrcholí v momentě, kdy pomocí telefonní šňůry probourá recepci telefonní ústřednou... A pak samozřejmě vlhké sny šéfinspektora Dreyfuse...Příjemná vzpomínka na povedenou sérii. (14.03.2018)