Patriot

Začátek strhující. Vykreslení postav povedené, výprava kvalitní a mimika Gibsona tradičně precizní. Jason Isaacs hraje záporáka s bravurou a úvodní vyřízení dvaceti červenokabátníků je nezapomenutelné. Ovšem to je vrchol filmu a pak už to jde pouze dolů. Souboje nejsou tak dynamické a masové scény Emmerichovi moc nejdou. Kamera je zmatečná a nepřehledná a syrová válečná atmosféra jednoznačně strádá. Patos se Patriotovi opravdu asi moc vyčítat nedá, ale zkrátka Gibson to sám se svou plejádou střídavě nasraných, zuřívých a smutných pohledů sám nevyválčí. (16.11.2003)

Zajímavé. O Americké nezávislosti vypráví rodilý Němec. Asi efekt Globalizace. Jeden z těch filmů, které se nepárají s charaktery, složitostí vztahů a vůbec. Máme tu pár správných chlapů, pár špatných chlapů a jednoho vyloženého hnusáka, že i sám Ďábel vedle něj vypadá jako dobrodinec. BTW Jason Isaacs jako jediný předvádí výraznější herecký projev. Jinak patetický patriotismus, že mu rovno není, co Američan, to rovina chlap, hrdý, že bojuje v jednom šiku s otrokem, no a velký Mel tu podruhé rozehrává velkovlastenecký odpor proti cizáckému jhu. Kolem a kolem, na tomhle filmu se nedá najít pozitivního absolutně nic. Nějaká ta drobnost. Závěrečná bitva je smíchaná ze dvou bitev: u Guilford Court House a u Cowpens. Ta první ve skutečnosti trvala asi 20 minut, Američani měli převahu zhruba tři ku jedné a Britové stejně ovládli bojiště. Bylo to Pyrrhovo vítězství pro Brity vzhledem ke ztrátám, ale rozhodně ne drtivé vítězství Američanů. Do bitvy jsou přimíchány prvky z bitvy u Cowpens, kde ovšem zase nevelel Britům Cornwallis a na výsledku se dost podepsalo vyčerpání Britů. Film opravdu tvrdě manipuluje s divákem zobrazováním Britů a naopak vykreslováním otroctví v Americe (Spike Lee prohlásil, že ten film je "a complete whitewashing of history" a "pure, blatant American Hollywood propaganda"). Je to prostě Statečné srdce 2: Příběh z Brooklynu. Ja štycky šikala, emericka fojak, topra fojak. Doplnění: V kterési diskusi jsem rozebíral postavu "krutého" Tavingtona - tvůrci se inspirovali plukovníkem Tarletonem, známým jako "zelený dragoun". Ten ve skutečnosti žádný kostel s lidmi nezapálil, pouze se mu podařilo obklíčit generála Charlese Lee, kterého donutil pod pohrůžkou zapálení budovy, v níž se ukrýval, ke kapitulaci. Američané mu přičítají tzv. Waxhawský (nebo Bufordův) masakr, kdy měl nechat pobít vzdávající se Američany. Dle zprávy amerického polního chirurga však sice Američané vyvěsili bílý prapor, ale pak někdo z nich na Tarletona vystřelil a zabil jeho koně. Britové následně zahájili útok a Američany rozprášili. (11.04.2006)

Tak jako si mě Mel získal ve Statečném srdci, tady tomu není jinak jen s tím rozdílem, že zde se mi v záchvatu breku nedělají bubliny u nosu! Téma válek, kde umírá tisíce lidí, i těch nevinných, mě dokáže vždycky chytit za srdce, že je mi všelijaký americký patos u prdele! Takže všechny srdcervoucí scény probrečím jak se patří a vůbec se za to nestydím, klidně i několikrát do roka :o) (10.09.2010)

Když se při finální bitvě Melodramatický Mel rozběhl s praporem osázeným hvězdami a pruhy proti zlému, fuj-fuj, zlému uzurpátorovi Tavingtonovi, fakt jsem si myslel, že ho s ním probodne. No nakonec…, chudák kůň. Vlastně žádný chudák, on pod svými kopyty zadupával touhu Američanů po svobodě, takže taky dostal, co si zasloužil.. Čekal snad někdo něco jiného od režiséra, který by si tracheotomii nechal provést jedině Deklarací nezávislosti USA stočenou do ruličky? Pravda, za technickou část si Roland zaslouží zdvořilostní uznání, i když herecky to bylo ze strany dvojice Ledger, Gibson docela baroko. Zaujala přirozenost Chrise Coopera a Frantíka Karyo, tolik opěvovaný J.Isaacs to místy se svou kreací na monstrum, co malým dětem propichuje nafukovací balónky a invalidům vypouští duše od vozíků, přeháněl. Za patriotickou, lehce úsměvnou část si Roland zaslouží posadit na raketu Patriot, vyfotit a pověsit nad krb (tu fotku). A historická akurátnost? Za tu by Roland zasloužil posadit na raketu Patriot a vypustit proti střele Scud.. (06.06.2014)

Emmerich má řemeslo nejen v dynamitu, ale občas i v malíku, což je tady dobře vidět. Výprava je dost sexy, Williams hladí po duši a herecké duo Gibson - Isaacs dělá přesně to, co jde každému nejlíp. Ale dle očekávání je to patriotická fraška, kde německý tvůrce v každé scéně řve "ať žije duch americké deklarace" a rozdíl mezi hodnými a zlými je jednoznačný jako mezi Mordorem a Hobitínem. Dobře se na to kouká, ale zrod legendárního hrdiny už zkrátka víc klišovitý být nemůže. Nemluvě o tom, že je to dlouhé jak čekání na městskou o víkendech... (19.01.2018)