Režie:
Juraj NvotaKamera:
Petr PolákHudba:
Michal NovinskiHrají:
Magdalena Sidonová, Martin Trnavský, Milena Asmanová, Bára Munzarová, Petra Špalková, Jiří Ornest, Stanislav Zindulka, Zuzana Slavíková, Marie Spurná, Igor Chmela, Jan Skopeček, Petr Halberstadt (více)Obsahy(1)
Příběh o nelehkém soužití Čechů, Němců a Židů během druhé světové války a na jejím konci.
Druhá světová válka vnesla do našich dějin trauma, s nímž se dodnes vypořádáváme. Jeho stopy neseme stále v sobě, dokonce i ti, kteří tu dobu sami neprožili. Náš příběh se vrací do doby, kdy Brno bylo stále ještě multikulturní město - žili v něm Češi, Němci a Židé. Výjimkou nebyly ani rodiny, kde se různá etnika spojovala. A právě do jednoho takového domova příběhem vstoupíme.
V centru dění stojí malý chlapec Pavel Hejný a jeho rodiče - tatínek Čech a maminka Židovka. Tatínkova sestra se provdala za Němce a přijala jeho německou národnost. Není to žádný nacista, vlastně je invalidou z první světové války, nicméně gestapo na něho tlačí, aby se přestal s rodinou stýkat. Protižidovské tlaky a hrozba deportace vedou k rodinné tragédii. Matka, aby zachránila syna, je nucena zapřít svoje rodiče, kteří později zahynou v koncentračním táboře.
Po válce se ale situace obrátí. Divoký odsun zasáhne německou větev rodiny. Malý Pavel nechápe, co se kolem něho děje. Jeho rodiče mu řadu věcí zatajují anebo problémy bagatelizují. Tím mu však situaci ještě víc ztěžují. Po letech se Pavlovi, jako starému muži, který se vrací z emigrace, vybaví během koncertu vzpomínka na dobu, kdy jednu totalitu začala nenápadně střídat totalita jiná.
Milan Uhde k tomu poznamenává: „Člověk se nemůže v dějinách poučit a vyhnout se chybám, kterých se dopustil. Člověk je bohužel recidivista, za stejných okolností a podmínek jedná vždycky stejně.“
Film se natáčel v Brně, taktéž příběh je brněnský. Tou dobou bylo město stále ještě multikulturní – stýkali se v něm Češi s Němci a Židy. A nebyly výjimkou ani rodiny, v nichž se tato etnika setkávala. A právě o jedné takové rodině vypráví příběh, v jehož centru stojí Pavel Hejný. Tuto roli si zahrál třináctiletý Natan Sidon. Jeho filmovými rodiči se stali Martin Trnavský (hrál tatínka a Čecha), maminkou mu byla jeho skutečná matka Magdalena Sidonová (hrála Židovku).
(oficiální text distributora)
Recenze (18)
Smutný příběh o hrdinství, zbabělosti, vlezdoprdelkovství odvyprávěný starcem, který vzpomíná na svá dětská léta. Milan Uhde ve scénáři zachytil nejen antisemitismus za války a poválečný odsun Němců (Čechoněmců - paní Czerné), ale židovskou anekdotou naznačil i rok 1968. Co všechno se dá vměstnat do 60 minut. ()
Tímto bych chtěl České televizi poděkovat za nejnovější příspěvek do kategorie ušlechtilá nuda. Všechno to tu už bylo, většinou lépe. Proč s takhle schematickým scénářem ztrácet čas? Protože se dá realizovat levně. Samé dialogy a z nich se nevyloupne nic zajímavého. Sfoukněte svíčku a klidně přepněte... ()
Takhle povrchně schematické a laciné jsem to tedy nečekal. Asi je to nutnost, protože na pořádné rozpracování postav, vztahů, děje a dobové atmosféry prostě v šedesáti minutách neni místo. Film hlavně v první půlce pádí dopředu bez toho, aby v diváku zanechal nějaké výrazné stopy. Válku máme odbytou za dvacet minut. Herecké výkony a celkové zpracování tomu taky zrovna nepřidaly (třeba úvodní scéna dopravní nehody i další "akční" byly poněkud komické). Silnějším momentem je až debata před odsunem. Ale celkově nic moc, takové téma by si zasloužilo lepší zpracování. ()
Kdyby dali ty peníze na dokument a v něm byli reálné příběhy lidí, tak to by bylo správné, ale tohle je o ničem, zbytečné, neb proč se koukat na ohrané tváře, na nudné zpracování, a celé to stojí víc, než dokument, který by byl hodnotnější. navíc je to nepřesvědčivé, jako by se ti herci stále pokoušeli přesvědčit sami sebe, že jsou herci, že hrát umí, a koho to má zajímat? Jen slepce. ()
Všechny zápory televizních inscenací k vidění během jedné hodiny. Nosné téma slušně napsané (více by mu slušel celovečerní film), ale to zpracování. Hrozný dětský herecký výkon, napulírované "divadelní" kulisy včetně exteriérů, prázdná symbolika kamery a rozpačitá režie. Takhle jste si to představoval, pane Uhde? ()
Reklama