Don't Stop
Režie:
Richard ŘeřichaScénář:
Richard ŘeřichaKamera:
Martin ŽiaranHrají:
Patrik Děrgel, Lukáš Reichl, Jiří Kocman, Jakub Zedníček, Oliver Cox, Viola Černodrinská, Kristína Svarinská, Richard Fiala, Klára Pollertová-Trojanová (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Starší muž si v koloně aut pustí v autorádiu starou kazetu. Nahrávka z ní mu připomene jeho dospívání. On, Miki, chtěl hrát v punk rockové kapele. Problém byl jen najít ty správné spoluhráče a místo, kde by mohli zkoušet. Nic však není tak jednoduché, jak se zdá, píše se rok 1983 a Miki stále chodí na střední školu. Kvůli jeho zanedbávání školy mu hrozí, že propadne u reparátu z chemie a bude ze školy vyhozen. Mikiho otec po něm chce, aby se celé léto věnoval škole. Miki ale právě řeší důležitější problém. S kamarádem Dejvidem, který si jako první v Praze nechal na hlavě udělat číro, dělají konkurz na ostatní členy kapely. Když se jim podaří skupinu založit, Miki zjistí, že škola a otec s matkou pro jeho hraní nemají pochopení. Proto se s otcem pohádá a odejde z domova. Spí v pronajaté garáži, kterou kluci získali od starého pána z Dejvidova domu. Tady také kluci zkoušejí a připravují se na první koncert. Mikiho podporuje i jeho dívka Pavla, která by ale ráda viděla, kdyby si Miki vedle muziky také vyřešil své problémy ve škole. První koncerty z Mikiho pohledu dopadnou dobře a kapela se snaží dál prorazit. Po koncertě ve venkovském kulturním domě, který se zvrhne ve rvačku s místními, se ale Dejvid začne kamarádit s recidivistou Kaličem. Kluci si ve skupině přestávají rozumět a Dejvid propadá stále víc alkoholu a drogám, do kterých ho zatáhl Kalič. Nakonec se Miki, který se pomalu rozešel kvůli klukům a jeho způsobu života s Pavlou, rozhodne od Dejvida odtrhnout. To už také Dejvid nemá moc zájem o hraní a kapelu. Mikimu tak nakonec sebere jeho iluze teprve zjištění, že jeho kamarádi až tak o muziku zase nestojí... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (222)
Hlavně ze začátku je to soft pro holky, ale přeci jen se to krapet rozjelo a kluci začli hrát, pogovat, pařit a rádobyrebelovat tak nějak reálně a syrově, že jim člověk ty punkáčský ideje skoro věřil. Čest režisérovi, který zůstal nohama na zemi, nedělal ze svých hrdinů hrdiny, ale nechal je brodit se na bezvýznamném dně, ač s hlavou v oblacích, jako tomu v té době bylo u každé podobné punkové fankapely. Prostě příběh mladejch ochlastů co nadávaj na benga, na politiky a na svoje pracující fotry a sní si svůj sen o kariéře formátu The Clash a Sex Pistols. Kdo to nezažil? ()
Film je natočený pro dnešní publikum, samozřejmě musí mít mainstreamové prvky, na poblité punkáče v podchodu zabírané amatérskou kamerou by těžko někdo koukal. Tři hvězdy za nostalgii (vzpomínky na punkové koncerty z mládí se jen tak nevytratí - a to opravdu dávno před tím, než VZ vydali Známku punku), hudbu a dobový záchyt běžné společnosti (metro, ulice atd.). ()
Tento film nemá s punkom spoločný ani jeden chlp. Aj keď sa snažím pestovať si citlivosť voči akémukoľvek audiovizuálnemu výtvoru a nahliadať ho bez predsudkov, nenachádzam na tomto diele nič, čo by si zaslúžilo aspoň jednu hviezdičku. Urobiť aj z punkovej subkultúry bezzubý a maximalne nudný ostalgy film sa môže podariť asi len v našich končinách. Skutočne vyzerali za komunistov punkáči ako hipsterskí digheadi? Akú strašnú nudu musí prežívať režisér teraz, keď už jeho mladosť bola taká nehorázna nuda. Punk sa tu zredukoval na kopanie do škodovky a vyhrážanie smrťou dôchodcovi. A chudák Štrébl (inak výborný herec zaniknuvšieho Divadla Komedie) tu musí hrať schématickú rolu otca (takú nedostal ani Jiří Krampol v normalizačnom opuse Atomová katedrála). Ostatne ani jedna postava v tomto filme nie je neschématická. Ďalší patologický jav, ktorý možno sledovať na tomto počine, je obsadzovanie obľúbených smiešnych ksichtov do marginálnych nehereckých rolí (Marek Taclík, Leoš Noha). Rovnako sú uplne mimo aj grafické popisky, ktoré sú nielen esteticky škaredé, zvukovo nevydesignované ale hlavne hovoria úplne zbytočné radobyvtipné informácie. Všetko korunuje záverečný lynč hasičov ako z béčkového hororu. Hihňajúci sa recidivista pripomína svojou pitvornosťou postavy z Troškových filmov.......................Odpad! ()
Plasticky oboustranný film, na kterém je vidět nadšení i míra debutu, s opravdu životnými postavami a kritikou jak minulých, tak současných, uspěchanějších časů. Věčná rebelie až zhůvěřilost versus mládí, láska a odhad těch nejlepších let. Jo, opravdu moc příjemný film, pokud to jde při takhle vyhroceném tématu, který si vybral, napsat. 70%. HURVÍNEK - SYN RECIDIVISTY - SEDM LET. ()
Rebelové bez příčiny mě budou bavit vždycky. Sledovat židovskou bukvici Děrgela je sice očistec, ale záplava punkových fláků to lehce vyváží. Řeřicha se snaží čarovat s kamerou a podařilo se mu do filmu vtisknout dravý styl, který pasuje k rebelujícímu mládí. Jak by ale řekl klasik, punk je jinde. Tady se jen pár telat snaží vyrovnat s komunistickou šedí. ()
Galerie (41)
Zajímavosti (14)
- Režisér a scenárista Richard Řeřicha začal na filme pracovať už v roku 2005. Do scenára zapojil autobiografické prvky. (toi-toi)
- Na výpravě filmu spolupracovaly Zkusebny.com, síť hudebních zkušeben. Film byl nominován právě za výpravu na Českého lva. (Salash)
- Kapela hrajúca na parníku je skupina The Barockers z Olomouca. (Jello Biafra)
Reklama