Režie:
František FilipKamera:
Rudolf Stahl ml.Hrají:
Jiřina Bohdalová, Josef Kemr, Stella Zázvorková, Václav Voska, Zdeněk Kryzánek, Lubomír Lipský st., Slávka Budínová, Vladimír Menšík, Bedřich Prokoš (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Může láska k dětem překročit meze zákona? JUDr. František Kroupa (Josef Kemr) převezme funkci předsedy civilního soudu po kolegovi, jenž odchází do důchodu. Jeho pracovní náplní je ponejvíce soudit manželské páry, které se rozvádějí a dohadují se kvůli výživnému, přičemž úplně nejméně se starají o blaho svých dětí. S novým místem „zdědí“ Kroupa i pohlednou sekretářku Zdenku Míkovou (Jiřina Bohdalová). Pohledná, avšak svérázná mladá žena se Kroupovi zalíbí. Jeho pokusy o dvoření jsou však čas od času nahlodávány podivnými událostmi. Jednou na náměstí potká Kroupa Zdenku, přestrojenou za šedivou babičku o holi, jindy ji spatří v samoobsluze krást konzervy. Dívka jej na vysvětlenou zavede do vesnice za Prahou, kde bydlí spolu s otcem, smečkou psů a čtyřmi malými dětmi, které nemůže z běžného platu uživit. To pravé zděšení však Kroupu čeká, když zjistí, že Zdenka v přestrojení tyto děti unesla právě z rozvrácených rodin a s pomocí padělaných dokladů je adoptovala… (Česká televize)
(více)Recenze (42)
Neskutečně naivní a absolutně nerealistický film, zvlášť co se týče jeho nadmíru zidealizovaného závěru. Ale i tak to nebylo nejhorší, Bohdalová, Kemr i Zázvorková jako již tradičně výborní. Střídal se tu humor se sociálním dramatem. Výraz "lehkovážná kurvička" mě docela šokoval, nikdy bych si nepomyslel, že něco takového zaslechnu ve filmu z 60. let. Slabý průměr 50%. ()
Na hloupý začátek naroubovaný vážný prostředek a rádobydojemný konec... Tak to je doopravdy konec. Jinak než špatně to ani dopadnout nemohlo, když 38 letá Bohdalová hraje slečnu, která má moc svými půvaby kohokoli obtočit kolem prstu. ()
Pohádka pro dospělé, ale pěkná a k zamyšlení. ()
Hudba: Jiří Malásek, Jiří Bažant ()
Věčné téma adopce nechtěných dětí, tentokrát vyřešené neobvyklým způsobem - únosy ohrožených dětí do klidného prostředí venkova, kde o ně pečuje láskyplně soudní zapisovatelka Jiřina Bohdalová se svým otčímem Zdeňkem Kryzánkem. Do toho vstupuje jako vždy a všude dobrácký Josef Kemr coby soudce, kterému se zjevila nepříjemná a přesto příjemná pravda o své sekretářce... Film jsem snad vůbec neviděl, výkony herců jsou moc pěkné. Prostě Otto Zelenka se nezapře a režie Františka Filipa jakbysmet. ()
Pana F. Filipa si vážím. Ale tohle dílo mě nepřesvědčilo. Pohádka? Příliš dlouhé ( v druhé polovině už jsem se neskutečně nudila) a všeho tam bylo jaksi příliš - unesených dětí, psů, naprosto nepravděpodobných situací, naivity, lásky k náhradní matce...A přiznávám, Bohdalová mě nijak neokouzlila. Kdo mě zaujal, byl v závěru pan Voska. ()
Budiž ke cti televize Barrandov, že nás občas oblaží něčím kvalitnějším než šílenými telenovelami ze všech koutů světa a zašmátrá v našem archivu. Tato možná spíš tragi-komedie je vcelku slušná a i přes notnou porci neréálnosti která nejvíc bije do oči při soudním procesu, se na to opravdu dá celkem v pohodě dívat. Nejlepší na tom byl ale J. Moučka s vizáží alá Ota Šik (což je samozřejmě pouze moje osobní chorobná fantazie :-)). ()
Československý film pojednávající o ušlechtilých, avšak hodně nevěrohodných činech soudní zapisovatelky Zdenky Mikové, jež jsou zpočátku jejím nápadníkem, soudcem Kroupou mylně chápány jako pozůstatek její bujaré minulosti. Tato odvážná dáma unášela děti, o nichž nikdo nestál a mateřsky se o ně spolu jejím otcem Z. Kryzánkem starala. Ústřední dvojici tvořila J. Bohdalová a J. Kemr, bohužel u obou jsem zvyklý na nejvyšší herecký standard, což se v tomto snímku neprojevilo, paní Bohdalová si svoji reputaci opravila během dramatického, závěrečného soudního přelíčení, avšak mistru Kemrovi jsem jeho postavu milovníka nevěřil. Ve vedlejších postavách mě svými výkony potěšili S. Zázvorková v roli energické Kroupovi sestry a ztělěsnění noblesy V. Voska jakožto obhájce provinilé únoskyně, jenž u soudu zabodoval přečtením dojemného příběhu z Bible. Kromě nich mě velmi zaujalo herecké mistrovství S. Budínové a L. Lipský v netypické roli. Tento snímek pana Filipa mě příliš nenadchl, hlavní problém spatřuji v těžko realizovatelném scénáři a ani výkony hlavních postav mě příliš nepřesvědčily. ()
"Buď je zákon dobrý a pak my soudcové jsme opatrní ouřadové, protože ho neumíme užít k prosazení spravedlnosti, anebo zákon není dobrý!" ()
Nemohu si pomoci, nápad hezký, myšlenka filmu jistě bohulibá, ovšem pojetí filmu se ze všeho nejvíc blíží výsměchu. ()
Zpočátku to vypadá jako hrozná pitomost, ale v druhé polovině velice dojemný film, až jsem si pobrečel. Bylo by to klidně až na 4 hvězdy, ale jednu sundávám za malou pozornost filmu k vlastnímu tématu, tj. dětem. Vystupují tam nevěrohodně jenom jako kýčovité rekvizity: ukázněné, které v nažehlených šatech sedí, když mají sedět, vzorně si hrají na indiány, když tak mají činit, atd. ()
Hoooodně nevěrohodná vyprávěnka se skvělými herci, ovšem strašně naivním příběhem. Navíc neuskutečnitelným. Naštěstí zde nás na tuto skutečnost autoři upozorní hned na začátku, na rozdíl od Obžalované. A také na rozdíl od výše zmíněného, jsem se u tohoto bavil, a dokonce se občas smál. Je to prostě o mnoho lepší pojetí příběhu než Obžalovaná. Ale zase je nutno chápat, že na „inscenaci“ a film jsou rozdílné finanční prostředky, takže je to nutno uznat. Takže uděluji sedmdesátku procent, a podruhé snad někdy kouknu zase. ()
Herci si své role perfektně užívají, ale děj je bohužel příliš vykonstruovaný. ()
Vzít to zeširoka, začnu takto. Celý děj je postaven na nadčasovém uvažování, že ne každý děti chce a přesto je má a ne každý si je zaslouží. Nevím jak tehdy, ale dnes už existují moderní způsoby antikoncepce, takže není důvod, aby někdo, kdo děti nechce a nemá zájem se o ně starat, obtěžuje ho to, je měl. Někdy koukám na rodiče kolem sebe a říkám si, proč je vlastně mají, když na ně nemají ani špetičku času nebo nervů. Že se tak dělo i v roce šedesát devět je jasné, ale přeci jen trochu překvapivé vzhledem k četnosti. Že na to filmaři poukazují v socialistické společnosti je trestuhodné, ale na oplátku zase tvůrci poukazují na to, že i u soudu je možné citovat bibli a žena, evidentně vinná dle zákonu, může odejít od soudu jen s pokutou a navíc jí jsou děti svěřeny. Podle každého diváka jasná spravedlnost na úrovni spíše morální než zákonné, pro tehdejší diváky asi důvod ke kroucení hlavou nebo vyprsknutí smíchy. Zvláště po srpnu. Je to více než naivní film. Možná se tu spíše mísil chtíč, aby to tak bylo i v reálu nebo touha poukázat na nějaký palčivý problém. Naštěstí Bohdalová, Kemr, Zázvorková, Voska, Menšík a další jsou tak kvalitní herci, že člověk ten pitomý děj promine. Ale zase ne moc. ()
Herecky většinou vynikající... to ostatní celkem pokulhává. ()
Během filmu jsem pochopil tu úvodní titulku tvůrci. Sami si byli vědomi, jak velké sci-fi to je, ale na druhou stranu jsem mohl aspoň při sledování vypustit myšlenky typu - takhle by to asi nešlo. ()
Jeden s těch slabších starších ale úsměvných až cynických socialistických filmů. Kdo my tam opravdu neseděl, byla tak trochu prdlá Bohdalka. Jinak zbytek herců ušel. ()
Viděl jsem to dnes poprvé a jsem rád, že jsem si doplnil mezery ve filmovém vzdělání. Výborný film, který dokáží ocenit pouze pamětníci... ()
Zvláštní směs soudničky, komedie a sociálního dramatu, spojeného s kritickým pohledem na tehdejší (socialistické, tehdy ještě přednormalizační) soudnictví. O rok později už by takový film zřejmě nevznikl - a pokud ano, skončil by na 20 let v trezoru. Zajímavostí je jednak černobílý širokoúhlý formát (byť v té době poměrně běžný) a také skutečnost, že ve stejném (!!) roce vznikla podle stejného scénáře také televizní verze nazvaná Obžalovaná, kde si hlavní role zahráli Jana Hlaváčová a Václav Voska (zde v roli J.Kemra). Dále stojí za zmínku, že v polovině 70.let byl tento snímek v tichosti stažen z kin a velmi málo byl také až dosud vysílán v televizi. ()
Docela překvapení. Čekal jsem to mnohem horší. V pohodě se na to dá koukat. Herecký ansábl v čele s Kemrem je vynikající. ()