Pes Baskervillský

Po nadšení z filmu Cash on Demand s Peterem Cushingem a André Morellem jsem se nechal zlákat na stejnou ústřední dvojici herců i v této legendární sherlockovské detektivce. Pánové určitě nezklamali, zvláště Cushinga v roli Sherlocka je radost sledovat, ale jinak jsem si potvrdil, že civilně pojatý krimi thriller mi obvykle sedne víc, než výrazně stylizovaná detektivní klasika nejklasičtější. Tvůrcům se občas podařilo navodit temnou atmosféru, ale osobně se mi už do ní nedařilo vždycky pohltit naplno, když z exteriérů lesa i močálů neustále tolik čouhá studiová iluze a některé herecké výkony ve vedlejších rolích (zvláště ta afektovaná potvora ve fialových šatech k závěru) vyznívají až teatrálně. Nedá se říci, žeby si ono retro pojetí nezachovalo i do dnešních dnů jisté kouzlo, ale současně (stejně jako u Jámy a kyvadla v režii Rogera Cormana) jsem se nevyhl dojmu, že toto pojetí už v jistých ohledech zestárlo a na svou dobu unikátně využitý barevný vizuál v tomto případě občas víc nechtěně prozrazuje stáří filmu, než aby dotvářel atmosféru. Největší problém jsem však cítil pokaždé, když nezbyl zrovna před kamerou ani jeden z dvojice detektivů Sherlocka a Holmese (což se dělo celkem často) a film jakoby tehdy ztrácel z nasazené laťky. [65%] (26.12.2022)

Důvtip, šarm a rozumně malé ambice na baskervillských blatech. Od studia Hammer, specializovaného na horrory, bych věru nečekal tak vyrovnanou, poklidně plynoucí konverzační detektivku. Efektní obrázky dávkuje střídmě a ve správných okamžicích, děj směřuje stále kupředu bez potřeby únavně navádět diváky do slepých uliček příběhu, který stejně znají, a dialogy nejsou užvaněné. Peter Cushing na první pohled vypadá spíš jako Bing Crosby po nemoci a nezdá se být zrovna ideální volbou pro Sherlocka Holmese. Ale zdání klame, udělal na mě velmi dobrý dojem. Jeho Holmes je zaťatý a věcný asketa, což je po všech těch sebeobdivných kreacích jiných představitelů úlevné. Stejně jako nejsympatičtější ztvárnění doktora Watsona, jaké jsem dosud viděl. V podání André Morrella to není Holmesův slaboduchý patolízal, ale vyrovnaný člověk, který prostě jen zná své místo ve hře, ale nezříká se kvůli němu sebeúcty. Jak prosté, milý Watsone, ale jak sympatické. Christopher Lee v romantické roli i další baskervillská fauna odvádějí nepřekvapivý standard, jen ten pes a trochu překotný závěr mě malinko zklamaly. 80% (11.08.2010)

PES BASKERVILLSKÝ (1959) Terence Fishera snad patří mezi klasické hammerovské horory, stejně jako Fisher patřil mezi nejlepší režiséry ve službách tohoto britského studia, jež se zejména ve druhé polovině 50. let a v následující dekádě proslavilo specifickým pojetím estetizované makabróznosti s lehkými doteky sadizmu a myzogynie – což ale nemění nic na tom, že mi spojení natolik iracionální (místy až dementní) senzitivity a ryze deduktivní předlohy nepřipadá vůbec nosné. Slovo „horor“ bych v tomto případě ani nepoužíval, a pokud ano, tak by definitivně splasklo s melodramatickým finále a odhalením monstra jako přerostlého psa s maskou. (27.01.2008)

Doylův román "Pes baskervillský" se dočkal pozoruhodně dlouhé řady filmových adaptací - celkem byl zfilmován více než dvacetkrát, přičemž konkrétně tuto adaptaci osobně hodnotím jako nepříliš zdařilou. Osobně mi nejvíce vadilo, že se snímek poměrně radikálně odklání od literární předlohy. Zatímco například starší adaptace Sidneyho Lanfielda z r. 1939 šla spíše cestou okleštění barvitého románového děje o celou řadu postav i dějových motivů, tato novější verze původní děj dosti pozměňuje tím, že k němu naopak přidává celou řadu nových prvků. Je mou soukromou domněnkou, že tyto změny mohly být motivovány snahou tvůrců odlišit se od předchozích filmových adaptací, ale osobně výsledek hodnotím nepříliš kladně. Filmu se podle mě nedaří budovat fungující atmosféru, o nějakém napětí nemluvě. Snímek má nejblíže žánrově nakročeno nejspíše k detektivce, byť význam postavy samotného Sherlocka Holmese je zde relativně upozaděn a proporce jeho mistrovské dedukce jsou zde jen lehce nastíněny, což je podle mě strašná škoda a největší "zločin" proti duchu předlohy. V porovnání se zmiňovanou starší verzí mi zde vadilo i výrazné zpomalení děje - film se místy skutečně vleče a osobně jsem se při jeho sledování neubránil jisté nudě. Za sebe nemám problém prohlásit, že mě tahle verze moc nenadchla a považuji ji zcela průměrný film, který je strašně poznamenaný dobou svého vzniku a jakých se tehdy natočily mraky. Pustit si ho je podle mě spíše ztráta času. (27.03.2013)

Niekde som čítal, že filmových a televíznych verzií Psa Baskervillského existuje celá dvadsiatka. Ja som po zhliadnutí televíznej verzie z roku 1983 napísal, že už nepotrebujem vidieť žiadnu ďalšiu., V tej dobe som už mal túto verziu z roku 1959 pozretú, akurát k nej chýbal aký-taký komentár. Nebudem to príliš rozoberať. Klasické príbehy hodnotím iba podľa jediného kritéria - ako sú vzdialené od mojej predstavy. A podľa neho táto staršia verzia s televíznou o niečo prehráva. Ale nie tak, aby nemohli byť obe hodnotené troma hviezdičkami. (20.09.2020)