Pes Baskervillský

Doylův román "Pes baskervillský" se dočkal pozoruhodně dlouhé řady filmových adaptací - celkem byl zfilmován více než dvacetkrát, přičemž konkrétně tuto adaptaci osobně hodnotím jako nepříliš zdařilou. Osobně mi nejvíce vadilo, že se snímek poměrně radikálně odklání od literární předlohy. Zatímco například starší adaptace Sidneyho Lanfielda z r. 1939 šla spíše cestou okleštění barvitého románového děje o celou řadu postav i dějových motivů, tato novější verze původní děj dosti pozměňuje tím, že k němu naopak přidává celou řadu nových prvků. Je mou soukromou domněnkou, že tyto změny mohly být motivovány snahou tvůrců odlišit se od předchozích filmových adaptací, ale osobně výsledek hodnotím nepříliš kladně. Filmu se podle mě nedaří budovat fungující atmosféru, o nějakém napětí nemluvě. Snímek má nejblíže žánrově nakročeno nejspíše k detektivce, byť význam postavy samotného Sherlocka Holmese je zde relativně upozaděn a proporce jeho mistrovské dedukce jsou zde jen lehce nastíněny, což je podle mě strašná škoda a největší "zločin" proti duchu předlohy. V porovnání se zmiňovanou starší verzí mi zde vadilo i výrazné zpomalení děje - film se místy skutečně vleče a osobně jsem se při jeho sledování neubránil jisté nudě. Za sebe nemám problém prohlásit, že mě tahle verze moc nenadchla a považuji ji zcela průměrný film, který je strašně poznamenaný dobou svého vzniku a jakých se tehdy natočily mraky. Pustit si ho je podle mě spíše ztráta času. (27.03.2013)

Niekde som čítal, že filmových a televíznych verzií Psa Baskervillského existuje celá dvadsiatka. Ja som po zhliadnutí televíznej verzie z roku 1983 napísal, že už nepotrebujem vidieť žiadnu ďalšiu., V tej dobe som už mal túto verziu z roku 1959 pozretú, akurát k nej chýbal aký-taký komentár. Nebudem to príliš rozoberať. Klasické príbehy hodnotím iba podľa jediného kritéria - ako sú vzdialené od mojej predstavy. A podľa neho táto staršia verzia s televíznou o niečo prehráva. Ale nie tak, aby nemohli byť obe hodnotené troma hviezdičkami. (20.09.2020)

The Hound of the Baskervilles je velice netradiční a výborný výplod Hammer film studia. Zaručeně napínavá podívaná, která by si možná zasloužila trochu delší stopáž. Peter Cushing je skvělý Sherlock Holmes a André Morell výborný Watson. Potěšil i Christopher Lee v netradičně kladné roli. Na svou dobu hodně dobrý a strhující thriller. Jeden z nějlepších od Hammeru, ta mlhou potažená blata jsou opravdu úchvatná. (17.06.2011)

Netroufám si pochybovat o tom, že slavná knižní předloha musí být pastvou pro oči, nicméně tahle filmová adaptace mě nijak zásadně neoslovila. Největší nedostatek spatřuji určitě v nezvykle mělkém příběhu, který je dán zřejmě krátkou stopáží. Jednotlivé postavy jsou pouze zevrubně načrtnuty a o kvalitní kriminálce si mohou všichni diváci nechat pouze zdát. Snímek bohužel nefunguje zdaleka ani jako horor a nemůže se vymlouvat pouze na rok vzniku. Pokud divák snímek nesleduje s opravdu vydatně zesíleným zvukem, tak se obávám, že o "strašlivé kvílení psa" (jak uvádí obsah), bohužel přijde. Nejvíce mě ovšem pobavil v závěru záběr na toho podvyživeného ratlíka. Na samotného Sherlocka si potom divák musí počkat dobrou polovinu stopáže. Jediné, co stojí za pochvalu, bylo velice zajímavé a krásné gotické panství a poměrně sympatičtí herci. (30.07.2019)

Měl jsem dnes díky televizi MGM jedinečnou možnost porovnat dvě zpracování stejného příběhu z celkem šesti verzí, které tu na csfd jsou. Možná to bylo dobře, možná že ale právě bezprostřední srovnání způsobilo trochu zkreslený úhel pohledu. Tento "komentář" přidávám k oběma verzím.. 1) Velká Británie, 1959, 87 min Napínavé zpracování, přesvědčivý Sherlock Holmes, sympatický Wattson, nabubřelý a hrdopyšný dědic Baskervillského dědictví sir Henry, velmi krásná "Španělka" ze sousedství. Spousta umělé mlhy a laciný trik živého a mrtvého psa, s ohledem na rok natočení ovšem pochopitelný jev. Neříkal bych tomu horor, ale možná, že ve své době to bylo strašidelnější, přeci jenom jsme už kapánek zvyklí z dnešních drasťáků ala Freddie.. U mě dost dobrý film bodující svou seriózností a také vynikající atmosférou, protože prostě filmy z té doby, pokud za něco stojí, miluju. **** 2) Velká Británie, 1978, 85 min Tak tady je zařazení mezi horory špatným vtipem. Film bych určitě ocenil mnohem víc, nedokoukat pár minut před tím starší verzi. Možná, že tvůrcům komedií v té době došly už nápady, že je napadlo pomoci si zpracováním tohoto tématu a převedením vážného a tajuplného příběhu do říše skečů a gagů. Já mám rád anglický humor, výborně jsem se bavil u seriálu Randall a Hopkirk, pochutnával si na Demseyho provokacích k Makepeacové, ale tady se tvůrci trochu utli. Tenhle film se víc tváří být vtipný, než že vtipný je. Poprvé jsem se zasmál až u čůrajícího čivavy (nebo snad čivavi, kdoví) a to už film skoro "vrcholil". Ani mi tu tak nevadil Holmes (i když ty nalepené vousy na dražbě byly příšerné) jako Watson, který mě, bůhví proč, hrozně rozčiloval (asi taky svou dvojrolí matky Holmese). Připomínal mi Christiana Claviera z Návštěvníků, toho jsem ovšem v tom filmu "žral". Celkově by to byla slabota i bez srovnání, takhle je to ale kapánek horší. Když to ale na druhou stranu zařadím do celkového kontextu (či paradigmatu) mnou hodnocených (a před tím viděných) filmů, dávám tomu dvě hvězdičky- jednu za čůrajícího čivavu (ta konev na zalévání květin neměla chybu); druhou za opravdu přebujelé Maryino poprsí. (24.01.2008)