Bostonský případ

"Hezký hoch" Tony Curtis v neobvyklé ale jinak mimořádné roli odporného choromyslného schizofrenika zabijáka ve filmu natočeném podle série autentických vražd, k nimž došlo v šedesátých letech v Bostonu a jeho blízkém okolí. Zkutečně jiná tvář než ta komediálně laděná na kterou jsem byli po více než desetiletí zvyklí..Za zmínku stojí ještě výkon Henryho Fondy alias Johna Botomlyho právního teoretika a především bych ocenil film po technické stránce to prolínání hne dle několika obrazů a scén bylo také výjimečné. to monolog: titulky nebrat, asi bych také nestíhal, nejsi sám:-) to woody: dabing se opravdu povedl mj. ještě Haničinec atd. (05.02.2008)

Strohé až téměř dokumentární pojetí může mnohé i odradit, chvílemi jsem měl pocit, jako bych si otevřel bostonský Herald a jen pročítal zprávy o oněch hrůzných zločinech. Odosobnění je navíc zvýrazněno naprostou absencí hudby, čehož však pohříchu přece jen mohlo být využito i jinak. Tiché scény s vrahem, ozvláštněné technikou rozdělování obrazu, mohly nabýt až (ne)příjemně thrillerových odstínů, nebyly-li by vždy záhy utnuty dříve než oběť stačí vykřiknout. Nejde mi tak ani o explicitní scény plné násilí, ale o rozvinutí rodící se atmosféry strachu. Vynikající závěr s "rekonstrukcí" zločinu však díky Tony Curtisovi vynahrazuje promarněné příležitosti a svou naléhavostí doslova paralyzuje. Parádní tečka za už tak nevšedním filmovým zážitkem. (12.09.2017)

Tento film je velmi zajímavě natočen. Občas vedle sebe máme možnost vidět dva nebo i více různých obrazů ze scén, které probíhají souběžně. Tony Curtis ukazuje zase jinou stranu svého herectví po poněkud lehčích žánrech typu Někdo to rád horké. Ale i jako psychopatický vrah působí docela skutečně. Přesto já bych si jej asi do bytu nepustil, na rozdíl od těch (skutečně) zabitých nešťastnic. (23.07.2002)

29.1.2011 ~ V Bostonu umírají staré babičky, vrah je mučí a následně brutálně vraždí v podivných pozicích. Policie je bezradná a vzniká tým sestavený jen a pouze pro chycení vraha a zastavení morbidit paralyzujících město. ~ Příběh prý na motivy skutečných událostí. ~ OK, jednoduchá krimi s více jak čtyřiceti křížky na krku, jejíž plynutí děje odpovídá době vzniku, taky jak jinak. To ovšem znamená, že u mě to moc kladných reakcí nevzbudilo. Celé mi to přišlo nějaké rozvláčné, nudné, vlastně mi to připadalo spíš jako kdybych četl knihu a ne jako film o vrahovi a jeho pronásledovatelích v čele s nepolicistou a odborníkem na právo Henry Fondou. ~ A tak jsem to dokoukal, v klidu bez emocí, nechal se "překvapit" identitou vraha a jeho motivy (ne, že by to nebylo překvapující, ale nějak mi to bylo vcelku jedno) a ke konci s autory nesdílel ono poselství "Vždyť on za to vlastně až tak nemůže". Hovno, chudák je nemocný, všechny je povraždil, oběti to jistě ocení a odpustí mu. ~ Nebylo to špatné, ale starých krimi jsou tuny a lepších. (28.04.2013)

Neveľmi ma zaujíma nakoľko sa zhoduje, či odlišuje filmový príbeh od skutočnosti, a to tým viac, že si na prípad bostonského škrtiča už spomínam iba hmlisto. Vo filmovom spracovaní ma zaujala trojica hercov, okienkovanie a dabing. Z hercov patril začiatok veľkému hercovi malých úloh - Georgeovi Kennedymu, aby ho v strednej časti vystriedal charizmatický Henry Fonda a v záverečnej tretine sám seba prekonávajúci Tony Curtis. Okienkovanie vo všeobecnosti nemám rád, pretože je pričasto zbytočným efektom. Tu však malo aj svoj dramatický zmysel, čo jeho použitie rehabilituje. Už som niekde písal, že hudbu vnímam, keď ma zaujme alebo ruší a to isté platí aj o dabingu. A tento, na čele s Viktorom Preissom, ma zaujal. (22.06.2010)