Co se vlastně stalo s Baby Jane?

„Já nezapomenu. Vsaďte se, že já nezapomenu!“ Cítím určité zklamání. Hlavně z nezvládnutých žánrů. Hororem film není ani trochu (pokud už něco působí děsivě, a to spíš ve smyslu „creepy“, tak je to jen „dětský“ úvod), z thrilleru toho má snímek též minimálně (viz třeba marná snaha vyvolat užitím „dramatické“ hudby nějaké napětí při scéně s vypojeným telefonem, a řada dalších, podobně nefungujících scén). Teror je pak veden jen proti jedné ze sester (které jsem navíc nedokázal více fandit), nepřenáší se bohužel nijak na diváka. Jde tak pouze o psychologické drama (s občasnými překvapivými náznaky podivného humoru v podobě klavíristy a jeho permanentního šklebu…i když vztah s matkou také „stál zato“). A vše stojí na vlastně jediném kladu filmu, totiž hereckých výkonech titulní dvojice. Mě zaujala především Bette Davis a její duševní rozklad zřejmý hlavně ke konci filmu (ten navíc divákovi ozřejmí pohled na dosud viděné). Jen herečky však snímek utáhnout nedokázaly, kvůli nim a výbornému závěru pak dávám alespoň lepší průměr. (13.07.2016)

Bratry jsme dnes začali, sestrami bychom mohli skončit - nepřestává mě udivovat, kolik filmů mě utvrzuje v odhodlání být do smrti i po smrti vděčná za to, že mám takové sourozenkyně, jaké mám. Holky, že vy byste mě ze schodů nikdy ne... proboha... jau-plesk-jau-plesk-jau-plesk-jau-plesk-jau-plesk-jau-plesk-jau-PLESK! (01.07.2008)

Krutá dráma žiarlivosti a nenávisti dvoch sestier, stárnucich hviezd, je desivou sondou do psychiky narušenej jednej z nich a na vozíku pripútanej druhej. Značná časť filmu sa odohráva v ponurom dome, kde ženy prežívajú svoje peklo. Vynikajúci scenár, ešte lepšie výkony oboch hollywoodskych hviezd ( Davis a Crawford ) podporené dobrou réžiou je okorenený skvelou pichľavou hudbou. (21.09.2008)

Od naprosté dokonalosti to dělí jeden dost zásadní problém - nedostatečná psychologie Blanche. Zatímco u Jane je solidně rozpracovaná a podrobná, u Blanche prostě nefunguje. Dlouhou dobu spíš vypadá jako šablona jednoznačného klaďase, s čímž bych neměl problém, kdyby tam bylo naznačeno, proč tak moc věří a spoléhá na svoji sestru, když je na ni evidentně dlouhodobě hnusná, nepřátelská a nepříjemná. Když jí to dojde, tak už je pozdě, přitom kdyby nebyla tak strašně naivní a dobrosrdečná, mohla se z toho všeho dostat dřív. A mě by hodně zajímal prapůvod toho jejího momentálního charakteru. Z toho důvodu to na mě občas působilo krapet nedodělaně + s tím více či méně souvisejí i další nelogičnosti (Proč ten vzkaz z okna nezkusila hodit někdy znova, když třeba byla Jane doma s Edwinem? Proč Elvira uvěřila Jane ohledně toho volna, když je na Jane vysazená a od začátku mluví o tom, že by ji nejradši poslala někam do ústavu?). Z těchto důvodů to prostě nevidím na plný počet a dost mě to mrzí, protože to bylo dost solidní psycho. Sice z roku 1962, ale milionkrát účinnější a v mnoha scénách nepříjemnější, než současné pokusy o něco takového. Dokonalá filmařská stránka, dokonalé herecké výkony (obzvlášť Bette Davis, která Jane zahrála úplně neuvěřitelným způsobem), silně znepokojivá podmanivá atmosféra a hlavně solidně, napínavě a celkem chytře vedený příběh, který i přes ty určité mínusy dokáže dost dobře fungovat a závěr mi přišel skutečně hodně povedený, protože z něj vyplyne jeden dost zajímavý fakt (který mi připomněl konec jednoho nejmenovaný českého (!) film), který celému tomu příběhu dá o to hlubší význam... A vlastně mi i částečně zachránil dojmy ohledně promyšlenosti postavy Blanche. Jo, a když už jsem na začátku psal o té psychologii, musím uznat, že u Jane jde skutečně dost hluboko a líbí se mi, že se s ní neustále pracuje (SPOILER hlavně se mi líbí ta část, kdy zabije Elviru a pak začne strašně panikařit a chovat se jinak než doposud KONEC SPOILERU). To tady skutečně dost cením. A kdoví, třeba tomu časem tu pátou hvězdu přidám - dneska už je to vlastně druhý film, který k tomu u mě vůbec nemá daleko. Silné 4* (30.12.2021)

Jeblo jí... jednoduchá odpověď. Ono se není čemu divit, když máte nejlepší léta dávno za sebou a na krku sestru - otravnou vozíčkářku, které jste možná nechtěně na ten vozík pomohli, čemuž se ale vůbec nevidím, ono mít za ségru takovou vyjukanou pipku jako je Joan Crawford, to by jeblo asi každýmu, nutno ale říct, že Bette Davisové ale jeblo na jedničku, navíc je tady už škaredá jak noc, čili např. děs ze stáří už asi ani nemusela moc hrát. Čili hlavně za excelentně jeblou Davisovou za 4. (24.02.2012)