Super 8

Ambiciózny projekt, ktorého prvý “dráždič” uzrel svetlo sveta rok pred premiérou, je recyklantom všetkých známych klišé príslušného žánru a obdobia. Abrams je brilantný technický režisér, ale jeho fantázia a spájanie súvislostí na adekvátne špičkový scenár nestačí. Potvrdzuje to ostatne i najväčšia slabina filmu – odfláknutý, hlúpučký záver. Super 8 nenudí, poteší osemdesiatkovou atmosférou, dobre zahranými, príjemnými detskými postavami, ale pojmy “napätie” či “prekvapenie” nepozná. Je to iba rádoby hororová, a ruku na srdce - zbytočná - varianta E.T.-ho, ktorú divák “pamätník” presedí bez väčšieho vzrušenia a súčasný teen divák, odchovaný Pánom prsteňov, Matrixom a Twilightmi, si v nej nenájde zhola nič. Pre vzdanie holdu veľkému tvorcovi, ktorý v ňom prebudil lásku k filmom, mu mal Abrams poďakovat dopisom, a nie nás zbytočne celý rok napínať čakaním na výnimočnú udalosť. (08.09.2011)

Nejslabší abramsovina pro kina. První půlka je krásná, půvabně oživuje spielbergovské časy, ale v druhé dojde dech a utahaně se film kodrcá k cíli, který vůbec nemá ryzost citovaných a variovaných spielbergovin. Tady se jasně ukáže, že jde jen o zručnou nápodobu něčeho třicet let starého - (emocionální) přesvědčivost chybí. (03.09.2011)

S osmičkou své první filmařské hrátky pro budoucí generace konzervovali jak Abrams, tak Spielberg. Záleží na vás, zda oceníte, nebo odsoudíte, že Super 8 budí pochyby, který z nich film ve skutečnosti režíroval. Sci-fi zápletka není zcela bezvýznamná, v zásadě ale plní pouze funkci MacGuffinu (do vyprávění symbolicky přijíždí společně s vlakem), který slouží vývoji postav a vztahů mezi nimi. Vyhrocené situace akcelerují proces dospívání, jež probíhá v návaznosti na protagonistovy rodiče. Joe musí přijmout smrt jednoho z nich a autoritu druhého, který mezitím pochopí, že může část zodpovědnosti ponechat na synovi (a tedy i slevit ze své přehnané přísnosti). Podobně jako v raných Spielbergových filmech s teprve dozrávajícími, v zásadě obyčejnými postavami, které se teprve tváří tvář neobyčejnému dobrodružství mění v hrdiny. Super 8 k filmům jako Sugarlandský expres, Blízká setkání třetího druhu nebo E.T. – Mimozemšťan odkazuje také situováním děje do malého amerického města nebo zájmem o rodinu, jejíž soudružnost představuje klíčovou podmínku happy endu. Abrams dokázal sedmdesátkové rodinné drama bezbolestně skloubit s akcí pro 21. století, třebaže v režírování dialogů neprojevuje stejnou zručnost jako během dynamických akčních sekvencí, kdy vůbec nevadí, že před neznámým nebezpečím o překot prchá parta děcek. Více než jiné filmy Super 8 potěší ty, kdo mají rádi filmy. Ne nutně jen ty Spielbergovy. Na filmové předstírání vtipně upozorňuje zejména během dobrých čtyřicet minut trvajícího úvodu, kouzelné poctě všem filmařům-amatérům (je to jen falešná krev). Úsměvná nostalgie, včetně zlehčování určitých „zákonitostí“ v dřívějších filmech stejného typu („Odkdy je tenhle šéf?“), ale prostupuje většinu scén. Je to Joe, protagonista filmu, kdo má v mikro-štábu na povel speciální efekty a masky. Vydává realitu za atraktivnější, nabízí, co život sám nepřináší. Což, jak dobře víme, filmy dělají. Není ovšem od věci nechat si to čas od času připomenout těmi, kdo filmy dělají. 80% Zajímavé komentáře: POMO, Marigold, Lavran, novoten, rowdys, mcb, kestrel (10.09.2011)

Točení po spielbergovsku 101? Kdepak, tohle je mnohem pokročilejší kurs. Kromě závěrečných emocí mezi rodiči a dětmi funguje v tom filmu úplně všechno. Nejvíc mě zaskočilo, jak symaptické ty ratolesti jsou a jak dobře hrají - hlavně Elle Fanning a Joel Courtney. Kdyby Abrams se stejným umem natočil seriózní dospělácký sci-fi thriller, skákal bych nadšením asi ještě do větších výšek než teď, ale i takhle je tenhle badass E.T. call home prostě super. Hektolitry krve sice z plátna netečou (pár scén ale je vyloženě hororových - útok na benzínku, podzemní doupě), hektolitry lásky k filmařině ošem ano. Pokud někdo mermomocí nepotřebuje sobě, nebo někomu jinému dokázat, že filmová dobrodružství pro celou rodinu jsou pod jeho "úroveň", nemůže ho to vyloženě urazit - takže počáteční nelibost zde na čsfd nepobírám. Full house hodně subjektivní (jsem si vědomej spousty scenáristických berliček v druhé polovině snímku), ale současně hodně silnej. Nejpříjemnější film roku. (30.08.2011)

Abrams, Jeliman. Jeden., má prý být nový Spielberg. Dokonce zašel tak daleko, že si oholil jazyk, aby mohl bez šimrání dokonale vylízat anus svého mentora, který si tento vlastní pomníček i naprosto neegoisticky cvaknul. Oba však zapomněli, že už nejsou osmdesátá léta, dinosauři by měli pomalu vymřít a Indiana svým zteřelým bitchem už nezapráskat! A tak tu máme nekonečných sto minut sledování otravných, nehezkých, upištěných spratků a dvanáct minut přerostlého hajzlového pavouka s Ítího ksichtem (asi bratranec na steroidech), který se naštěstí nevešel do košíku kola Drjú Berymór, protože ta už tam má kozy. Řemeslně perfektní, patolízalská infantilní sračka, kterou by měl Džej Džej nechat promítat pasažérům letu 316, aby se už nemohli dočkat, kdy se konečně Ztratí. (09.08.2011)