Odváto větrem
Gone with the Wind
Odviate vetrom
Gone with the Wind
Scénář:
Sidney HowardHudba:
Max SteinerHrají:
Clark Gable, Vivien Leigh, Leslie Howard, Olivia de Havilland, Thomas Mitchell, Barbara O'Neil, Evelyn Keyes, Ann Rutherford, George Reeves, Fred Crane (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Epická adaptace románového bestselleru Margaret Mitchellové Jih proti Severu (1939) patří dodneška k nejoblíbenějším filmům víc než stoleté historie pohyblivých obrázků, a určitě plným právem. Mitchellová (1900–1949) byla vystudovanou novinářkou a "Jih proti Severu" začala psát v roce 1926, kdy utrpěla při jízdě na koni vážný úraz, který zanechal trvalé následky. Materiál pro svoji knihu získala ze vzpomínek svých příbuzných, zejména od otce, který byl jeden čas předsedou Atlantské historické společnosti. Původně nezamýšlela své dílo zveřejnit, ale naštěstí k tomu došlo v roce 1936. Kniha se stala nesmírně populární (dodnes prodala více výtisků pouze Bible), a navíc byla vyznamenána prestižní Pulitzerovou cenou. Nezávislý producent David O. Selznick zakoupil filmová práva měsíc po publikaci za tehdy neslýchaných 50 000 dolarů, což byla v té době nejvyšší cena, zaplacená za románovou prvotinu. Jeho investice se mu bohatě vrátila. Natáčení bylo zahájeno na sklonku roku 1938 rozsáhlou scénou požáru Atlanty, založeného ustupujícími jižanskými vojáky, aby konfederační muniční sklady nepadly do rukou Unie. Bylo při ní použito všech sedm technicolorových kamer, jež tehdy v Hollywoodu existovaly. V té době také Selznick neměl ještě obsazenu klíčovou postavu Scarlett O’Harové. Natočil kamerové zkoušky s více než 400 adeptkami a nakonec si vybral Angličanku Vivien Leighovou, což značně popudilo jižanské příznivce románu. O tom, že Rhetta Butlera bude hrát Clark Gable celkem nikdo dopředu nepochyboval. Selznick si jeho služby zajistil u společnosti MGM příslibem distribučních práv... Snímek vznikl s tehdy nebývalým rozpočtem 3,9 milionu dolarů a stal se událostí roku. Při udílení cen Akademie 29. února 1940 si odnesl osm Oscarů (tehdejší rekord) – nejlepší film, režie, scénář podle předlohy, ženský herecký výkon v hlavní roli (Vivien Leighová), ženský herecký výkon ve vedlejší roli (Hattie McDanielová za úlohu chůvy), výprava, kamera a střih. Kromě toho při oscarovém ceremoniálu obdržel výtvarník William Cameron Menzies zvláštní cenu (ve formě plakety nikoli sošky!) za „vynikající použití barvy pro zvýšení dramatického účinku filmu“ a producent David O. Selznick Pamětní cenu Irvinga G. Thalberga, udílenou za „trvale vysokou úroveň produkce“. To často vede k mylným tvrzením, že Jih proti Severu dostal deset Oscarů. Afroamerická herečka Hattie McDanielová se stala nejen první barevnou držitelkou Oscara mezi herci, ale i první nominovanou černoškou v některé z hereckých kategorií. Nicméně slavnostní premiéry filmu, která se konala 15. prosince 1939 v Atlantě, se kvůli své barvě pleti nemohla zúčastnit. Na premiéře se naopak objevila autorka Margaret Mitchellová, i když se na filmové verzi nijak nepodílela (ač ji o to Selznick několikrát žádal). Jako režisér je pod filmem podepsán Victor Fleming, ale na režisérské stoličce se vystřídalo víc tvůrců, mj. George Cukor a Sam Wood. Ani scenárista Sidney Howard nebyl jediným, kdo se na adaptaci tisícistránkové knihy podílel, mezi dalšími anonymními autory figurují prominentní jména jako Ben Hecht, John Van Druten a Jo Swerling. Konečné slovo ve všech aspektech filmu měl však Selznick, který byl skutečným hnacím motorem díla i jeho hlavním tvůrcem. I když se o to v následujících letech několikrát snažil, dokonalosti Jihu proti Severu se mu už dosáhnout nepodařilo. (Česká televize)
(více)Recenze (346)
Zcela souhlas s oficiálním textem distributora. Až na tu dlouhou cestu přes válečné území a na "přemrtvolování" na konci je to opravdu moc silný příběh. Co se týče filmové adaptace samotné, je dokonalá. ()
Miestami patetické, inde presladené. Miestami drsné, inde veľkolepé. Tento príbeh obsahuje všetky prvky, ktoré správny veľkofilm potrebuje. Od komplikovaného milostného štvoruholníka až po pád zo schodov. Skvelé kostýmy, skvelé herečky. Píšem herečky, lebo ani jeden z hercov ma nenadchol. Clark sa snažil, Leslie takisto – no obaja sa príliš spoliehali na svoj šarm. Čo sa žien týka, ťažko povedať, ktorá sa snažila najviac – či Vivian Leigh, Olivia de Havilland alebo Hattie McDaniel. Povedala by som, že všetky rovnako. Koniec dokonalý – nielen čo sa týka Vivianinho herectva, ale aj úžasnej, hoci dnes trochu pateticky pôsobiacej hudby. Jasné posolstvo celého filmu znie: „Tomorow is another day!“ Ono to znie jednoducho, hoci jednoduché to v praxi vôbec nie je. Pre niekoho gýč, pre mňa dokonalá freska o páde spoločnosti, ktorú odvial vietor. ()
Držíte palce hlavným postavám, vidíte ich vnútornú silu, snahu o zmenu povahy a o prežitie...Proste romantika ako hovado, rozplývate sa a rozplývate až kým to všetko neodveje vietor v poslednej 3/4 hodine a je vám už všetko jedno... ()
Stejně jako Rusi uměli točit svoje historické, romantické příběhy, tak jako uměli příběhy o své zemi točit Francouzi, tak i Američané uměli tu vou historii. A že je to limonádka? No samozřejmě. Taková je i předloha. Ale je to nádhera. Krásné scenerie, užásné postavy, vynikající Clark Gable a Vivien Leigh. Oni jsou totiž tak podobní. Prokletí osudem.... Ač doba Severu a Jihu, tak i doba natočení snímku odváta větrem, tak příběh zůstává.... ()
Tak to je paráda. Jako ze života. Ten výraz ve tváři, kdy čeká na muže a je natěšená, že přijel a on je na ni chladný....ta změna v obličeji a chování....to bylo neuvěřitelné.....To jak se Reth upíjel kvůli dceři ....herecký koncert. :-) ()
Je zajímavé, že knihy nepodléhají zubu času tak, jako filmy. Sto padesát let stará díla Charlese Dickense, Čechova, Marka Twaina, čtyři sta let starý Shakespeare, jsou čtiví i dnes. Filmy podléhají erozi daleko rychleji. Třicátá léta dvacátého století je pro mě oblast, do které sáhnu jen u několika málo filmů, a všechny jsou komedie. Tragické, vážné, seriózní filmy z této doby jsou pro mě osobně poněkud trouchnivé a nezáživné. Dvanáct rozhněvaných mužů a Kurosawovi filmy jsou tak začátek toho, co v této kategorii beru. ()
Knihu jsem nečetl, ale předpokládám, že se jí film drží celkem důvěrně - především kvůli své dlouhé stopáži. První tři hodiny jsem si říkal, že mi to vlastně ani nevadí, jak je film dlouhý, že děj dobře utíká. To bohužel ale přestalo platit při poslední hodině filmu, která mě víceméně už ani moc nebavila a jenom jsem čekal, jak to teda celé dopadne. V půlce filmu jsem si říkal, že to je na pět hvězd, po poslední hodině dávám ale "jenom" čtyři. ()
Příběh je známý jako milostná historie odehrávající se na pozadí americké občanské války, proto ho můžete brát jen jako archivní romantiku. Převést předlohu na plátno ovšem nebyla žádná legrace. Kniha je obsáhlá, proto čtyřhodinová délka filmu. Navíc se dlouho hledala představitelka Scarlett O´Harové, jde totiž o postavu plnou protikladů. Má být spíš výjimečně přitažlivá než krásná a její charakter vůbec neodpovídá klasické něžné hrdince. Jenže Jih proti Severu taky ve skutečnosti není červená knihovna. Dost podstatnou složkou děje je zhroucení života místní otrokářské společnosti a způsob, jak ho lidé přežili, což je popsáno z úhlu pohledu původně bohaté a rozmazlené plantážníkovy dcery. Scarlettin otec není právě typickým otrokářem. Do Ameriky přišel z Irska jako chudý uprchlík před zákonem a k majetku se dopracoval sám díky schopnosti riskovat. (Svou Taru vyhrál v kartách jednoduše a prostě díky tomu, že dokázal snést víc alkoholu než jeho protihráč.) Kvůli tomu se choval ke svým otrokům ještě poměrně slušně; kontroverzní ovšem je, že podobně jsou líčeni i jeho sousedé. Všichni se tu o své černochy starají málem jako o děti, nicméně po jejich osvobození zůstane u svých původních majitelů jen málokterý, což jaksi o něčem vypovídá. Scarlett, zamilovaná do Ashleyho Wilkese, kterého nemůže mít, se jako velice mladá rychle vdá za prvního vhodného nápadníka. Válka ji o manžela ale brzy připraví a ona pak nějaký čas žije u příbuzných v Atlantě. Přitom právě její švagrová Melanie je manželkou Ashleyho. A protože na scénu vstupuje i nekonvenční Rhett Butler, máme tu najednou milostný čtyřúhelník. Scarlett Rhetta vlastně nemiluje, jenže ji zajímá a navíc je to jediný muž kromě Ashleyho, kterého nedokáže ovládat. Rhettovy city jsou nečitelné. Chová se, jako by se Scarlett dvořil, ale zároveň ji občas ponižuje. Při obsazení města seveřany jí pomůže, jenže pak ji hned zase opustí. Oba jsou si podobní tím, jak jsou přitažliví a také tím, že se vůbec nechovají tak, jak od nich okolí žádá. Scarlett místo vzdělání zajímají spíš praktické věci a jako osmnáctiletá vdova se musí po pádu tamní civilizace postarat o celou rodinu včetně Melanie a jejího syna. Scarlett to nakonec dokáže, i když ne pokaždé čestně a s elegancí. Rhett naopak zhruba ve stejném věku musel z rodného domu odejít a od té doby se staral se sám o sebe. Během války vydělal hodně peněz pašeráctvím a překupnictvím, svým způsobem ale nikdy nedospěl. Aby se tihle dva navzájem pochopili, je hodně těžké. Konec zůstal natolik otevřený, že nakonec vedl k pokračování, které místo M. Mitchellové napsala A. Ripleyová a bylo natočeno v seriálové verzi (https://www.csfd.cz/film/72566-scarlett/prehled/ ). Ještě poznámka k Melanii – hlavní hrdinkou knižní předlohy se mohla stát i ona. Není totiž tak dokonalá, jak ji ostatní vnímají. Jenže její odvaha i motivy jsou skryté, a tak nakonec dostala přednost otevřenější a výraznější postava Scarlett. ()
Kůň vs Člověk 2:0! Film který po započtení inflace strčí Avatara do kapsy. Jak se mi líbil? Slabý dlouhý průměr ale z určitého hlediska to stálo za to. Kůň je tu smrtonosný dopravní prostředek. Pokud z něho spadnete už to prostě nerozdýcháte. Paní Ouharová tady hledá 3 hodiny a 50 minut štěstí v bojfrendech nebo vlastně v manželství až nakonec (ehm spoiler) její kapitalistické srdce zaplesá a spadne do lásky s půdou! Předlouhé a kromě dobrého hereckého výkonu Vivien Leigh nic vzrušujícího. ()
filmova klasika ale dlžka filmu je na ukor kvality ()
Hollywood v jedné ze svých nejkrásnějších podob. Myslím, že když napíšu, že za ty čtyři hodiny jsem se ani jednou nepřistihl nudit se, mluví to za vše. Výborné herecké výkony - charismatický, nezapomenutelný gentleman Clark Gable, Vivien Leigh, která hraje krajně nesympatickou postavu a přesto jí fandíte či černoška Hattie McDaniel v roli chůvi, kterou jsem si hodně oblíbil. Nádherná kamera, výprava, kostýmy - to já můžu. Oskary zcela na místě, dalšího klidně mohla získat i krásná hudba. Samozřejmě, pokud se budete na tuhle klasiku dívat (jako to zde nemálo lidí udělalo) s tím, že to údajně je "nejslavnější americký film" či "nejlepší film všech dob", budete velice pravděpodobně zklamáni, ale je nesmysl sledovat tenhle epos s tímhle ve vaší hlavě. Já myslel pouze na odehrávající se příběh a užil jsem si ho. ()
Takže jestli jsem to správně pochopil, tak Yankeeové, co bránili otroky, jsou vlastně ti špatní... Ale vážně, velkolepé pojetí milostné romance mne dostalo, ač jsem to nečekal. Scarlett je dokonale ženská, k pomilování, vypočítavá, rozpustilá, ironická a milá i krutá zároveň, Rhett zase geniálně cynický a jejich vzájemné oťukávání v kulisách a kostýmech starého Jihu je úžasné. Hlavní příběhovou linku navíc podporuje divadelní rozmáchlost gest a stylizace. Škoda jen poněkud zkratkovitého závěru, ve kterém se odehraje několik zavážných událostí, ale jejich dopad na postavy je výrazně omezený. Přesto jako celek skvělá, epická freska zanikající kultury. ()
Příliš dlouhé, Clark Gable má neustále úlisný pohled po celou stopáž, a hrozný dabing (film mě příliš nezaujmul, proto ani v původním znění shánět nebudu) ()
Je to dokonalá klasika starého filmu, krásne kostými, krásna kamera, krásne interiéry, šarmantný cynický Clark Gable, nádherná spurná Vivien Leigh a nezabudnuteľná schodisková scéna!:) ()
Čtyři hodiny čiré nudy. ()
Nevím, čím to je, ale tento film na mě hluboce zapůsobil. Je to nádherný příběh a ještě lepší zpracování. Viděla jsem ho 2x česky a asi 10x v originále a stále se k němu vracím. Jistě že v dnešní době už některé scény působí téměř komicky, ale když uvážím, že ten film přežil 70 let a stále je na co se dívat, tak si myslím, že takovou laťku už žádný jiný film nepřekoná. A co víc, některé scény jsou srovnatelné s dnešní dobou a jistě by snesly krirtiku i dnes. Vivien je prostě úžasná...Třeba scéna, kdy se přiznává k tajné lásce a omylem ji vyslechne i Clark, nebo jak zabije vojáka...nebo jak se přetvařuje, aby získala peníze...Pro mě jeden z nejkrásnějších filmů o lásce. A jak to vlastně bylo s tím otroctvím? Mitchelová popisuje v knize zážitky z dětství. Tak kde leží pravda ? Učili jsme se ve škole trochu jinou verzi války severu proti jihu. ()
Úvod výborný, časť s občianskou vojnou bola dosť slabá, tam sa moje hodnotenie pohybovalo medzi 3 a 4*, ale našťastie záverečná hodina to vytiahla opäť hore. Clark Gable je tu geniálny a Olivia de Havilland očarujúca... 85 % ()
"Teď na to nesmím myslet, zbláznil bych se z toho. Budu na to myslet zítra." První polovina historický velkofilm, druhá polovina jihoamerická telenovela. A dohromady? Skvělá klasika! ()
Epos eposov... myslím tých filmových. Čo títo herci predviedli, je neuveriteľné. ()
Dnes už trezorový film ()
Související novinky
Zemřela Olivia de Havilland
Po bouřlivém období, během nějž se oči veřejnosti po letech opět začaly houfně upínat k legendárnímu snímku Jih proti Severu z roku 1939, přichází velmi smutná zpráva. Včera filmový svět opustila… (více)
HBO Max dočasně stáhlo Jih proti severu
Streamovací služba HBO Max se rozhodla stáhnout ze své nabídky snímek Jih proti severu z roku 1939 kvůli problematickému vyobrazováním rasismu a romantizování Konfederace. Rozhodnutí přichází v… (více)