Ženy sobě

Problém Bridesmaids by som videl v nevyrovnanom scenári a prílišnej snahe kopírovať Apatowa (prepálená stopáž, dlhé pomalé scény, zmeny tempa filmu, veľké zvraty a zvoľnenie v predposlednom dejstve...). Chcelo to poriadne preškrtať, prestrihať a mohla to byť bomba. I keď film u mňa prekvapivo o niečo lepšie fungoval v dramatických častiach ako v komediálnych. No musím oceniť po dlhom čase kvalitnú fekálno-dáviacu scénu! Melissa McCarthy hrdo prevzala žezlo po Jeffovi Danielsovi. (27.07.2013)

Bridesmaids je takový ženský Hangover. Bavila jsem se výborně, jen některé scény mi přišly přepísknuté (svatební salon) a občas mě mrzelo, že Annie nemá trochu víc důstojnosti a zbytečně se ztrapňuje. Zajímavé ovšem bylo, kam až tvůrci filmu dokázali dotáhnou lidské dno, na které se dá dosáhnout, protože vždycky když to vypadalo, že už hůř být nemůže, tak bylo. Policajt byl skvělý. (02.10.2011)

Některé scény se dostaly až za hranici dobrého vkusu (blití a sraní a vůbec většina výstupů tlusťošky) a některé ztrapňovací scény hlavní hrdinky byly téměř nesnesitelné (souboj v proslovech), ale zbytek byl fajn. Takže ve výsledku klasicky povedená apatowovka. Jsem rád, že Kristen Wiig konečně zabodovala v hlavní roli a ne jen jako nějaká přicmrndávačka. (15.11.2011)

Ženský Fight Club. Nejen pro ženy, kterým předchozí filmy Apatow Productions přišly moc falocentrické. Pravidla zůstala podobná, pojetí hry občas více tíhne k (poměrně přesvědčivému) dušezpytnému dramatu. Radikální změnu prodělalo obsazení. Namísto mužů neochotných dospět sledujeme zralé ženy, pro které má - jak konečně vidno bez oklik, vytáček a výmluv vlastních většině romantických komedií - "bromantické" přátelství osoby stejného pohlaví též ohromný význam. Dospělost scenáristek prozrazuje jejich obcházení běžných dějových zvratů ze žánrově spřízněných filmů. Problémy si holky vyřeší mezi sebou a v sobě, muži jsou jen nepříjemným (týpek z Mad Men) nebo milým (týpek z Ajťáků) bonusem. Protagonistkou příznačně není nevěsta (celá svatební linie funguje hlavně jako MacGuffin), ba ani žena vždy pohledná a výhradně ctnostnými vlastnostmi obdařená. Annie musí obhájit svůj post nejlepší kamarádky nastávající nevěsty, která by v jiném filmu byla hlavní hrdinkou. Chybující a tím autentická je zásluhou scénáře i polo-improvizovaného herectví Kristen Wiig. Kdykoli má potřebu, zakleje, není imunní vůči projevům opilosti, leze-li jí přetvářka krkem, dá to najevo. Feministky by mohly hořce konstatovat, že je to nakonec stejně muž, kdo řídí a žena, kdo se nechává vézt (a že se Annie ze svrabu vyhrabe díky družičce připomínající gesty, grimasami i náklonností k oplzlostem Rickyho Gervaise). Na nahou pravdu Hollywood zatím zjevně připraven není, ale stejně jde o pokrok. Kdyby ze sebe Paul Feig dostal tu televizi a jeho film se nedrobil v řetězech různě povedených komediálních skečů, občas jako z gross-out komedie, občas jako z inteligentní konverzačky, kdyby se nebál odstranit některé sice povedené, ale pro vyprávění postradatelné vtipy, píšu teď o nejlepší americké komedii od Zbouchnuté. 75% (09.07.2011)

Jo, todle je Apatow podle mého gusta! Stále to mohlo být lepší, kdyby si to zrežíroval sám, po docela dlouhé pauze, kdy v jeho produkci vznikaly filmy spíše podprůměrné, je toto krásný návrat ke kořenům. Ženské jsou úchvatné a Melissa McCarthy si toho Oscara vlastně docela zaslouží... No a Chris O'Dowd je tu opět brilantní, Hollywood mu svědčí... (07.02.2012)