Nevinnost

Ta představa rodinných dialogů a sladkobolné nálady je ve mně zakořeněná hrozně hluboko. Tak hluboko, že bych Nevinnost nikdy nepřipisoval tvůrčímu duu Hřebejk-Jarchovský. Scénář druhého jmenovaného se totiž z nevinného melodramatu mění v komplexní vztahově-tragickou fresku, kde má každý dialog své pevné místo a žádná postava v něm nefiguruje jen tak z principu. Trailerové lákání na českou Lolitu se pak pojednou zdá velmi ošidné. Navíc způsob, jakým příběh ukáže svou pravou povahu, je na české poměry až nevídaný. Samotný Hřebejk scénář netáhne dolů žádným obvyklým měknutím, jeho náhled je tentokrát maximálně trefný v dusivém obrazu, který zdůrazňuje nezvykle osobní přístup k charakterům. V kombinaci s výbornými hereckými výkony (vede tradičně neselhávající Ondřej Vetchý a typově dokonale padnoucí Hynek Čermák, kterému byl snad Láďa psán na tělo) jde o menší tuzemskou filmovou událost, která se dostavila do kin potichu a nenápadně, ale o to víc teď může růst. 85% pro drama, na které by si troufl málokdo. (13.01.2011)

Hřebejk v první dekádě své režijní dráhy vzbuzoval očekávání a minimálně dvěma tiluly se dokázal naladit na vlnu potřeb české společnosti, vyrovnat se tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá, s nedávnou minulostí. V dobách pozdějších svou tvorbou vyvolával pro změnu spíš rozpaky. Působí jako střelec, který trpí zánětem spojivek, a tak spoléhá na své instinkty a pálí naslepo, třeba to vyjde. V rámci tohohle trendu je Nevinnost relativně ucházející, ale v žádném případě dobrá. Je slušně natočená, dokonce i Geislerová funguje herecky obstojně, ale dva příběhy v jednom jsou moc. Bohatě bych si vystačil s jedním kriminálním případem vytěženým do důsledků, kde by šlo o širší výpověď o době a společnosti, kde nebudu cítit konstrukt, chtěnost a tvůrčí bezradnost. Tři hvězdičky nechám, protože v rámci české dobové produkce je to přece jen nadprůměr, ale na víc jak 50 % celkového dojmu to nevytáhne. (21.11.2019)

Oni to chcú tiež. Zvádzajúci muži aj nevinné dievčatá. Nezáleží, či ide samcov bujaro mladých, či vekovo usadlých pánov okolo päťdesiatky. A ani na tom, či dievčence majú dvanásť alebo 18. Či vlastne...tu je istá, spoločnosťou nadekrétovaná bariéra. Má podobu hrozby spáchania trestného činu, ak súložíte s osobami mladšími ako päťnásťročnými. Inteligentní páni dokážu byť zároveň vzornými manželmi i milujúcimi otcami a súčasne neodolateľné zvrhlými prasiačikmi, udržujúcimi variabilné pohlavné vzťahy s mladými sexicami (nech už to znamená čokoľvek). Podstata schopnosti viesť takýto double life je ukrytá v schopnosti maskovania a súčasne klamania bez mihnutia brvou. No niekedy i takýchto vychcánkov dobehne karma. Pretože zneužívali nevinnosť, niekedy ešte chránenú zákonom, pretože morálne zlyhali vo vzťahu k zákonitej partnerke, niekedy i k deťom a rodičom. Nevinnosť to výstižne zobrazuje. Zároveň ukazuje, že tento model správania je tu neustále a často prítomný, napriek hrozbe potrestania, napriek morálnym popáleninám. Hřebejk s Jarchovským sa nezľakli a ukázali to naplno. V príbehu, kde ani jedna postava nebola navyše. Ani obézny chlapec - mongoloid. Vetchého utlmený herecký výkon plne zodpovedá charakteru jeho postavy. Muža, žijúceho si svoj šťastný život, berúci si z neho tie najšťavnatejšie plody v podobe atraktívnych dievčat, pričom si ich vychutnáva ako predmety dennej spotreby - hrušku, víno alebo jablko. Citové a morálne potreby jablka majú bežne ľudia v paži. Rovnako má Vetchého postava na háku problémy svojich partneriek. Život berie v pohode a bez stresu. Bez ročných výkyvov, stabilne a výrazovo bez väčšej zmeny. Vyzerá to, že po skončení filmu a pár rokoch v ňom bude rovnako bezproblémovo pokračovať. (15.10.2020)

Slušné psychologické drama, kdy první polovina snímku mi připadala hutnější a lepší než druhá. Velmi se líbila postava detektiva v podání Hynka Čermáka. Netušil jsem, že má tento rozměr hraní. Zdá se mi že, Hřebejk - Jarchovský zkusili zase trochu něco jiného. Avšak co u mne dokonale fungovalo v Kawasakiho růži tak zde už jen částečně. Nevím jak to popsat, všechny postavy typově seděly. Zahráno to bylo také skvěle. I Linhartové jsem věřil každé slovo, čehož důkezam je , že jsem ji v první části snímku nenáviděl. Nikdo nepřehrával, přesto .... Souhlasím s řadou komentujících zde - ten konec nemusel být tak polopatický. Mohl se dát divákovi a jeho myšlenkám větší prostor. Každopádně jsem rád, že autor filmu sklouzl od komedií k dramatickému žánru a drží se tam. Budu se těšit příště. Dávám tři poctivé hvězdy * * * (30.10.2011)

Začíná to nudou, pak následuje celkem slušné psychologické drama a završí to mexická romantika. Výborné herecké výkony nemohou zakrýt scenáristovu bezradnost a pokus vymyslet nějaký konec, který by diváka šokoval. A ono se to nakonec povedlo, šokovaně jsem zírala na závěrečných dvacet minut a říkala si, že si ze mě Jarchovský s Hřebejkem trapně utahují. Bojím se však, že to mysleli vážně. (06.04.2014)