Jen Bůh odpouští

V hypnoticky temné atmosféře, v tajuplných obrazcích, démonické hudbě a ve spoustě nezodpovězených dějových kličkách se Nicolas Refn tímto filmem velmi přibližuje k Davidu Lynchovi. ONLY GOD FORGIVES obsahuje temnou MULHOLLAND DRIVE stránku. David Lynch má ale ve své formě a námětové invenci navrch. Před psaním komentáře se snažím vyjádřit všechny důležité momenty, které se mi zaryly do paměti, v ONLY GOD FORGIVES je takových momentů spousta a některé momenty nejdou plně vyjádřit. Závěrečná scéna ze zpomaleného záběru mačety, která směřuje na ruce Goslinga je nezapomenutelná (při téhle scéně jsem nedýchal). Hudební démonický motiv v závěrečných titulcích bude ve mně rezonovat navždy. *********** Nicolas Refn vytvořil cestu, kterou jste v minulosti nikdy neviděli, a filmu dává jiný rozměr. (29.07.2013)

Po delší odmlce, po utichnutí tehdejšího haló a nářků ohledně neuspokojených očekávání jsem si film pustil znovu a musím říct, že jsem si ho docela užil. Refn po záslužně úspěšném Drive z mainstreamu rychle utekl, aby se vrátil ke svým dřívějším motivům, a tak i nyní servíruje podivný, artový film, který je přímo designován k tomu, aby vyvolal rozčarované reakce. Hlavním motivem je nejspíš demýtizace charismatického alfa samce, jehož Refn pečlivě transformuje do ustrašeného, ublíženého chlapečka, paralyzovaného svými touhami, které si sám neodváží uspokojit (v přeneseném významu - paralyzovaného svou matkou). Film je tak nějak celkově zajímavý, to ano, jenže v ničem vyloženě oslnivý - divák si z něj nemá moc, co odnést. 6/10 (06.06.2013)

Musím si rozmyslet, jestli to bylo míněno jako humor, nebo jako filosofování. Pokud humor, tak za čtyři. Pokud filosofování, tak mnohem, mnohem méně. Vlastně je to prodloužená verze tohohle http://www.youtube.com/watch?v=X21mJh6j9i4. / S rozmyslem a dosavadními zkušenostmi s Refnem (Drive, Bronson, Valhala) docházím k názoru, že záměrně ten film směšný rozhodně není. Pak se nabízí otázka, jak ohodnotit film, kterým jsem se královsky bavil, ale to proto, že je bizarním způsobem špatný. Protože Refn není Ed Wood, nejspíš to vypadá spíš na nižší hodnocení. (30.05.2013)

Jen Bůh odpouští jako jeden z Refnův nejambicióznějších projektů, minimálně co se umělecké stránky týče. Bylo v tom něco až bressonovského - herci (modely/loutky) jako jeden z nástrojů vize režiséra, „instalování“ postav do prostoru scény jako její pevná součást. Minimalistické pojetí herectví v Refnově novince není příliš vzdáleno od prostředků spirituálního modu atributu pasitivity ("postavy nečiní, protože chtějí/nechtěji, ale protože musí/nesmí" – vede je někdo shůry jako loutky; distancovanější rámování; délka záběrů v některých sekvencích). [==] Refn se ještě více odchyluje od klasických filmařských schémat a snaží se být solitérem, nicméně selhává, protože není ještě natolik silnou a výjimečnou režisérskou osobností jako právě Bresson, ve filmu vzpomínaný Jodorowsky nebo jeho krajan Lars von Trier. V čem je naopak nebývale silný, je vystižení duchu města, v němž se příběh odehrává – město se pak stává hlavním aktérem-hrdinou díla. Byla to například Kodaň v Dealerovi, Los Angeles v Drive nebo v tomto případě Bangkok, přičemž o osud postav jde až sekundárně (je to jeden z mnoha příběhů, které se ve městě v tu chvíli odehrávají). [==] Suma sumárum divácky méně přístupnější než Drive a ne natolik radikální jako Vejdi do prázdna. Jen Bůh odpouští balancuje někde na hraně, aniž by větším způsobem oslovil jednu či druhou skupinu příznivců. Bez Goslinga a předchozího úspěchu Drive by po Jen Bůh odpouští neštěkl ani pes, ačkoli nesporné kvality jistě má. Doufám, že se Refn napříště vydá jiným směrem, protože tohle je slepá ulička. (01.12.2013)

Drive: Nedivácká verze. Refn túruje další dějově plytký a průměrný krimi scénář s Goslingem v hlavní roli barvičkami a občasnými výbuchy brutálního násilí, ale tentokrát mu chybí sympatické postavy a parádní soundtrack. A to dost citelně. (08.01.2021)

Když máte fetiš na násilí, musíte ho patřičně uspokojit. Co třeba fyzický souboj s Bohem..? Mulholland Dr. uprostřed Bangkoku, pohádka přemrštěné reality, všudypřítomná asijská spiritualita (karaoke!), nasednutí na Noého archu formy i znepokojení a síto, kterým propadávají fanoušci Drive - prostě sexy manýra ikonických obrazů, v které jsem si Refnil jak prase v žitě. Směju se nářkům nad povrchností příběhu, protože už jen v samotném názvu je zakódováno vše potřebné k hlubšímu vrtu. Bůh a jediný spravedlivý je jasný, Ďábel je Cliff Martinez. Ty zvonečky, synťáky, varhany a pod okny projíždějící důlní rypadlo.. Sobecký perfekcionista Refn mě má zase v hrsti. Vrabčáka. Holubi na střeše ať se klidně poserou.. (13.06.2013)

Všechno je vlastně na svém místě. Zádumčivý Gosling, noc, explicitní násilí (Lesní duch má konečně konkurenci!), hra se světlem, režijně a audiovizuálně vymazlené sekvence - a navrch ještě skvělá koksová máma Kristin Scott Thomas (monolog u večeře!) a robotický sadistický policajt, co využije i přepálenej olej z tržnice a vydloubne oko na počkání. Všechno to jsou fajn jednotlivosti, které jsou v tom filmu ale jen samy pro sebe. Celku chybí drive, je vlastně matný až běda a v závěru rozhodně není takovou ránou na solar jako Drive. Viděli jsme mnoho lepších filmů o pomstě i o pokřiveném vztahu matka - syn (a další syn). 70% (30.05.2013)

Refn ujel. Goslingův zadumaný a mlčenlivý hrdina (už zase), který pronese pouhých 18 vět (slovy: osmnáct), je existenčně neukotvený (už zase). *Spoilery* Navíc trpí těžkým Oidipovým komplexem a na konci si sáhne mamince do lůna, aby to zhýčkaným divákům bylo zcela jasné. Do toho explicitní násilí (už zase) - u Refna už však zcela očekávané. Obzvlášť nechutná je scéna mučení - ušní bubínek vs. jehlice do vlasů. Kameraman Eyes Wide Shut nabízí dlouhé statické záběry a vizuální hrátky se světly, v nichž dominují červené a žluté stíny spolu s lampiony temného Bangkoku. To je však v kombinaci s vyprázdněnou narací těžkou diváckou výzvou a člověk má chuť nemožné, nekomunikativní, ba paralyzované postavy proplesknout. Jedinou "normální" postavou je matka v podání velmi charismatické Thomasové, kterou však jako kdyby Refn chtěl za její živost potrestat smrtí, což ostatně udělá, zatímco desperáta nechává žít.../// Nemám nic proti debutantům nebo neokoukaným tvářím, ale absolutně neznámý thajský herec Pansringarm v hlavní roli coby mačetový policista s poněkud nekonvenčním stylem výkonu povolání, neutáhne ani 90minutový film./// Skladatel Martinez vykrádá sám sebe. 50 %. [Kino] (30.05.2013)

Nicolas Winding Refn natolik miluje svůj osobitý styl, že se o něm rozhodl natočit film. A do hlavní role neobsadil nikoho jiného, než opět mlčenlivého Ryana Goslinga. Only God Forgives v podstatě ani nemá děj. Disponuje však několika prvky, které z něj svým způsobem dělají jakési egocentrické umělecké dílo. Má tichého Ryana, "dirty bitch" Kristin Scott Thomas, hýří barvami a vizuálními orgiemi a všechny postavy se chovají zcela apaticky, nezaujatě a lhostejně. Hudební stránka zase perfektně zapadá do celkového stylu snímku. A ještě bych zapomněla na "Stare Contest." Všichni se pořád jenom dívají:) Forma jednoznačně převážila nad obsahem. Jako nějaký módní, luxusní, sezónní kousek, nebo ti, co je nosí. Na pohled hezké a líbivé, pod povrchem však prázdné. Tak nějak jsem si představila, že by mohl vypadat Kill Bill, kdyby ho natočil pan Refn:) (19.10.2014)

Je to vydarený umelecký thriller od Nicolasa Winding Refna. Má dosť dobrý príbeh o Američanovi žijúcom v Bangkoku, ktorý sa tu so svojou rodinou a priateľmi venuje nelegálnym obchodom. Ale keď raz jeho brat znásilní a zavraždí mladé dievča zarábajúce si vlastným telom, rozbehne sa kolotoč pomsty, keďže jeho matka, šéfka zločineckej organizácie, ale aj policajný dôstojník s nekompromisnými metódami sa nezastavia, až kým to celé neskončí v ich prospech. A muž sa musí rozhodnúť, ako sa k tomu celému postaviť. Spracovanie sa mi páči, ale k dokonalosti tomu ešte trochu chýba. Téma pomsty už bola spracovaná mnohokrát a všetkými možnými spôsobmi, ale aj tak to dokáže stále nadmieru zaujať. Film sa väčšinu času nesie v úplne pomalom tempe, takže o nejakom zbesilom akčnom thrilleri sa tu určite hovoriť nedá, no s tým aj tak nemám ani najmenší problém. Dej je aj napriek svojmu minimalizmu zaujímavý, nájde sa tu množstvo výborných situácií, pôsobí to tak zaujímavo nejednoznačne, správne úchylne a navyše sa to po celý čas nesie v skvelej atmosfére. A občas zaujme aj nejaká krvavá sekvencia, dokonca nechýba ani karaoke, takže tu sa je po celý čas na čo pozerať, umelecký dojem je výborný. Čo sa týka akcie, očakávane to o ňu ide až na poslednom mieste, takže jej moc nie je a ešte aj z nej je časť mimo záber. Ale nemyslím, že by to bol problém, pôsobí to dostatočne surovo a krvavo, takže svoj účel to splní. Herecké obsadenie je na tom dobre, tu prakticky ani nie je plnohodnotný hlavný hrdina, skôr sa priestor delí medzi niekoľko výrazných, ale bavili ma všetky. Ryan Gosling, postava jeho matky, priateľky, policajný dôstojník, tu nemám problém. Réžia a technická stránka sú perfektné, prvotriedny vizuál, skvelá atmosféra, vynikajúca kompozícia záberov a skvelé využitie atraktívneho prostredia, hlavne interiérov, takže nemám čo vytknúť. A chválim aj hudbu, miestami mi veľmi sadla. Na plné hodnotenie to síce nie je, k tomu by som potreboval ešte trochu upraviť scenár, ale aj tak som veľmi spokojný, úplne nekomerčný film a v rámci Refnovej tvorby si ma získal najviac. 81% (21.07.2013)

Je to Refn, takový jak ho známe, a přesto tentokrát poněkud jiný. Vizuál je skvělý, ale to není a ani nemá být všechno. No ale co dál? Je to prázdné nebo ne? (neřekl bych). Refn si Drivem nadělal možná trochu nechtěnou popularitu (u části publika, o které nestál?) a ta je na diváckém přijetí jeho nejnovějšího snímku jasně patrná. A právě Only God Forgives je jeho osobitou odpovědí na tuhle situaci (včetně všeho kolem, i připosraného Goslinga, jak říká H34D). Nový háv, ale návrat ke kořenům (některé motivy mi připomínají Dealerovskou trilogii, v něčem pak může evokovat i Bronsona). Opět si k Refnově filmu po první projekci hledám cestu jen zatraceně těžko, takže i hodnocení je spíše provizorní (ale postupně dostávám chuť přidat). A jen dodatek: poukazovat na explicitní násilí v Refnově filmu (v dobrém, nebo špatném smyslu), to je jak psát, že „ti negři to zase posrali“. Výsledek?: Prostě zatím nevím, jak se k tomu filmu postavit a pokud jste dočetli až sem, tak potvrzuju, že jste četli zbytečně. (06.06.2013)

Dánský trip do krvavého světa drog a thajského (homo)boxu. Teď jde o to, co jako divák zkousnete. Nicolas Winding Refn nemá potřebu jakéhokoliv vyprávění. Příběh je prostý. Poselství nejasné. Snové výjevy jak z Barbara nebo Fear X díky prostředí Bangkoku dostávají ještě extatičtější rozměry. Symbolika utínání končetin, dobra zrozeného zlem a pokřiveného dobra, které spravedlnosti dosahuje zvrácenými prostředky. Sprostá a stále špatně naladěná Kristin Scott Thomas dokonale kontrastuje s naprostou Goslingovou pasivitou a s až terminátorskou precizností Vithayi Pansringarma. JEN BŮH ODPOUŠTÍ navíc obsahuje jednu z nejtrýznivějších mučících scén poslední doby. Pokoukání pro opravdu ty nejnáročnější diváky s temnou pachutí, která doznívá ještě dlouho po posledním tónu závěrečné písničky. (06.06.2013)

Pro někoho možná po fenomenálním Drive trošku zklamání, já však byl celkem nadšený. Nicolas Winding Refn má svůj nezaměnitelný styl a způsob, jakým dokáže pracovat se světlem je naprosto perfektní. Temné, pouze jedním paprskem zejména červeného světla prosvícené, pasáže, jednoduše mají své kouzlo. Ryan Gosling toho tradičně moc nenamluví, ale o to silnější zanechá dojem z jeho postavy. Celkově je podle mě skvěle natočený thajský krvák, který mi však na konci nedával příliš velký smysl a musel jsem si přečíst, proč se vlastně dělo, to co se dělo. Jinak je to ale velice povedený a silný film...70% (21.12.2013)

Kto čaká film plný akcie a bum pif paf, tak nech sa na to ani nepozerá. Pomalé až slimačie tempo s GENIÁLNYM soundtrackom, ktoré asi nesadne každému. Hodnotenie tohto filmu ma vôbec nezaujímalo a som rád, že som si to pozrel. Zatiaľ najlepší film tohto roku. (08.06.2013)

Jeden z nejlepších průběhů „rodinné“ večeře ever (Gosling – Scott Thomas – Phongam), silné v detailech, jinak ale uloudaná story, která prostě nestrhne. Popsat děj je obtížné i snadné zároveň. Režisér Refn jakoby chtěl divákům schválně ubližovat, předkládá nijak se nevyvíjející sekvence, navnadí a pak zklame. Divácky nevděčný film hadr. Tichá podivnost uprostřed Bangkoku má být filmovým podobenstvím o mnoha tvářích pomsty. Hodně si hraje s barvami. Rudá temnota versus ulice plné šlapek a špíny. I stylizovaný vizuál se však začne zajídat. Stejně jako utrápené štěňátko s tváří Ryana Goslinga, který jako věčně zadumaný fighter tentokrát platí spíš za postávající rekvizitu. Což je škoda. Největším osvěžením tak pro mě nakonec byla Kristin Scott Thomas, neuvěřitelně cynická dlaždička, která jen tak mimochodem před synem pronese, že jeho zesnulý bratr měl větší péro.. Větší ho měl mít i režisér!! (31.08.2013)

Nedivácká festivalovka - chvílemi se zdá, že by Refin chtěl být Tarantino, chvílemi, že je na drogách. Dokola omýlaný hudební motiv i mimózní snové sekvence nudí, vrže to víc než leckteré divadlo a chladné je to ad absurdum. Ale to kouzlení katany zpoza ramene je bezva. Art-pulpová vyprázdněná rádobyrevenge narace. Jodorowsky by měl radost. (05.06.2013)

„It´s time meet the devil“. Ryan Gosling v hlavnej úlohe v thrillery, ktorej prejav si je toľko podobný vodičovi z Drive-ra. Mĺkvy, takmer úplne bez slov, ktoré nahrádza mimika tváre. Geniálna hudba má v tomto filme najväčšie slovo. Snáď nikdy doposiaľ som nebol tak trpezlivý či plný očakávania, ako sa toto všetko skončí. Veľmi zvláštne pocity počas celého diania uzavrel záver hodný majstra. Film je vhodný len pre hŕstku divákov, trpezlivých, ktorí neočakávajú nezmyselné strieľanie zo samopalov, brokovníc, nastražené nálože či skákanie s džípom z mostu po autách ala "Die Hard 5". U takéhoto diváka tento snímok nemá žiadnu šancu. Ja osobne som sa dostal na emocionálny vrchol a zato Windingovi ďakujem. (23.07.2013)

Na rozdíl od Drive jsem tentokrát neměl ani na chvilku dojem, že sleduji (nebo se snažím sledovat) nafoukaný film o ničem, kdepak, nic takového. Jen Bůh odpouští je velmi stylová drsná povídka z asijského podsvětí, která diváka sice mate, ale není zmatená, která se dopředu sune hlemýždím, ovšem vytrvalým tempem a vře pod zdánlivě nehybnou neonově barevnou hladinou. Vadou na kráse je pouze ne zrovna přesvědčivý výkon Ryana Goslinga - nemluvné pohledy v jeho podání vypadají pořád stejně a nedokážu si z nich vůbec představit, co právě prožívá nebo nač nedejbože myslí. To Kristin Scott Thomas je samozřejmě úplně jiná herecká liga a její panovačná, pomystychtivá mafiánka je díky ní nezapomenutelná. (14.10.2017)

Nejspíš ani sám rejža netuší, co je v Only God Forgives myšleno vážně a co už je za hranou, ale když už mu tu cestu do Thajska zaplatili, tak si řekl, že je potřeba něco na ten filmový materiál natočit a ne jen pokukovat po ladyboys v Patpongu. Půl hodina děje o pomstě na entou (jelikož se vlastně pořád někdo někomu za něco mstí) je málo, takže bylo potřeba někde razantně zpomalit a všechny zmást, jindy se našel čas na trošku karaoke, aby se člověk vydýchal po těch krvavějších scénách. Já měl kliku, že jsem pár dní před projekcí koukal na Svatou horu od Jodorowského (kterému je film v závěrečných titulcích věnován), takže jsem byl připravený na možná ještě větší šílenost. Nakonec se z toho vyklubal vizuálně a hudebně zajímavý trip s výbornou Kristin Scott Thomas, ale zároveň s lehce prohnilou halucinogenní slupkou, kterou když odloupnete, tak nabídne stravitelnou, byť bizarní a drsnou, podívanou. PS: mouchám křidýlka netrhám a na drogách nejedu, takže to se mnou nebude snad tak špatné, jak se, dle mého hodnocení na tenhle film, může zdát .. (06.06.2013)

Že by prozatimní zklamání roku? Nejspíš. Vlastně to ale potvrzuje jen Refnova slova, že s Drive se snažil skoro až o komerční film. Také jeho bangkokská štace má pár světlých momentů, výtečnou Kristin Scott Thomas a hypnotický soundtrack. Jenže film naprosto postrádá atmosféru a Refn se naprosto ztrácí ve své artistické onanii plné pohledů do prázdna. Asi největším průserem ale je, že Goslingova postava je zde absolutně nezajímavá a rozhodně nejslabší z celého filmu. Ryan Gosling tak vlastně ani nemá co hrát a jen s marným pohledem stále čumí do kamery či na místní prostitutky. Celou tuhle příběhovou a režijní mizérii tak zachraňuje hlavně postava policisty Changa. To je ale dost málo. 50% (24.07.2013)