Elysium

Páčila sa mi asi prvá hodina - androidy, čipy, heckeri, preľudnenie, ľuďmi zapríčinená ekologická a ekonomická katastrofa - potom to začalo byť príliš gýčové. Hlavný príbeh je vlastne veľmi jednoduchý, hlavný hrdina sa potrebuje dostať na kozmickú stanicu, kde by sa zbavil svojho smrteľného ožiarenia. A keď už zachrániť seba, prečo nie všetkých ľudí? Nechýbala klasická prvoplánovaná psychiku vydierajúca srdcervúca scénka s malým dievčatkom umierajúcim na leukémiu, ktorá hlavnému hrdinovi porozprávala rozprávku o hladnej surikate, ktorej dali jej zvierací kamaráti kúsok zo svojho jedla. Ňuňu, asi sa rozplačem. Namiesto toho, aby vyslali na Zem vakcíny proti pôrodnosti, vyšlú lode prvej pomoci. (07.10.2013)

Druhý celovečerní film Neilla Blomkampa je rozhodně ambicióznější než debutový DISTRICT 9, ale v porovnání s ním nedosahuje takové míry originality a pozbývá jeho soudržnosti. Nedochází ke spojení různých tradic, modů (např. dokumentárního filmu - observačního, persvazivního) a podvracených žánrových konvencí (zejména cyberpunku, romance a akčního buddy thrilleru) do podoby, která nemá v kinematografii obdoby. ELYSIUM představuje klasicky hollywoodsky odvyprávěný snímek, který spadá do produkčního cyklu levicových dystopických sci-fi (VYMĚŘENÝ ČAS, TOTAL RECALL, HUNGER GAMES). Ta zesilují některé konvence (paralelismus, kontrast, deadline) a zeslabují jiné (utvoření heterosexuálního páru, postavy jsou spíše typy, jejich jednání není vždy jasně motivované) pro umocnění svého společensko-kritického vyznění. O kladech a záporech nesoudržného vyprávění, rozpadlé významové roviny a opojném stylu v krátkosti zde (poslední příspěvek). (02.09.2013)

Už District 9 se mi zdál hodně přeceňovaný a Elysium to jen potvrzuje. Dementní scénář, nevýrazné (Damon), resp. hrozné (Foster) herecké výkony, nijaká akce - upřímně, nechápu, čím chtěl Mr. Blomkamp diváka zaujmout. Snad tou pohádkou o hrochovi. Ale jo, jedno pozitivum tu najdu - Sharlto Copley je lahůdkový magor. (28.08.2013)

"Prines pílku na kosti." Najvýraznejší plus Elysia je rovnaký, ako v Blomkampovom Districte 9 - "špinavá" a riadne "humusácka" atmosféra. V ostrom kontraste s ňou sú zábery z luxusnej vesmírnej stanice, ktorú by som rozhodne chcel mať doma. Nanešťastie jej šéfuje nesympatická Jodie Foster, ktorá ma začína každým rokom viac a viac iritovať. Takže by som takú vesmírnu stanicu rýchlo vrátil. S ostatnými hercami je to vďakabohu už podstatne lepšie. Scenár je však dosť biedny a nezaujímavý a príbeh plný klišé a predvídateľných zvratov. Akcia ma moc nezaujala. Zostalo to v prostriedku cesty. (14.11.2016)

Abych to jen objasnil, nízké hodnocení nedávám proto, že by mi bylo Elysium ideologicky odporné (neskrývaně pohádková myšlenka o vzájemné pomoci je sympatická a navíc přesahuje ideologický rámec), spíš mi jde o to podání, které je na Blomkampa až překvapivě nezáživné a poměrně krotké. Souhlasím, že se stylistickou rozdílností, která stojí na dvou polarizovaných světech, se tu pracuje vcelku důsledně (shaky-camové rvačky na Elysiu se asi dají obhájit pomyslným splýváním obou světů, ovšem přijde mi to už trochu na hraně), ale vypravěčsky je to nezvládnuté. Snímek nevytváří téměř žádné napětí, protože vše je jasně dané a předem odhadnutelné a ten proces, ve kterém se dospívá k cíli, není zábavný. A jen si odškrtávat pomyslná políčka při využití deadlinů nebo načasování zlomů ve vyprávění mě nebaví, když to nemá šťávu. Chápu, že čistě z hlediska hollywoodské blockbusterové tradice nebo případného míšení poetik je Elysium pro někoho docela podnětné, ale u mě to přebíjí nízká prokreslenost (i ideologická) fikčního světa (jasně, hraje se na typy, ale podle mě to nefunguje), která svým jednoduchým černobílým náčrtem pro mě není nijak intelektuálně stimulující. Navíc pokud bychom se tedy chtěli bavit o přejímání postupů ruské montážní školy a jejich následné kombinace s hollywoodskými konvencemi, v obou případech si film vybírá to horší (typy a schémata) a dohromady to není moc průkopnické nebo objevné. Něco jiného by bylo, kdyby se tu třeba pracovalo víc s detailem nebo alespoň náznakem s intelektuální montáží - takhle ta "typovost" není stylem filmu nijak dál podpořená a rozvedená, nebudeme-li se bavit o zjevných věcech jako kostýmy, akcent apod. Je to škoda, protože určité momenty vypadají slibně a je z toho cítit snaha o trochu hlubší charakterizaci postav i světa (roboti jako prostředek zotročení pozemšťanů, který se po vykonané revoluci stává naopak synonymem pro diktaturu proletariátu; Krugerova sadistická povaha je vyjadřována typem zbraní, které používá atd.). Spíš než odvážný antikapitalistický (nebo komunistický, chcete-li) pamflet mi to ale připadá jako povídka o imigraci a zdravotní péči pro všechny, kterou by mohli ve favelách pouštět dennodenně, ale nikdo by stejně nehnul prstem. (10.09.2013)