Elysium

Kdybych neviděl, nelitoval bych, ale kdo to mohl vědět. První Blokampův film měl sociální téma, ten druhý dejme tomu socialistické a taky to podle toho vypadá. Naprosto nezajímavá historka, kterou už jsme (a v žánru sci-fi to platí dvojnásob) viděli bezpočtukrát a stejně tak se to má s tím společenským tématem, který se snímkem táhne. Skutečně, až na na dost vycizelovanou vizuální stránku (standard?) nevím, co bych o filmu řekl vyloženě výrazně nadprůměrného. (02.01.2014)

Neill Blomkamp je určitě jedna z nejvýraznějších postav světového filmu. Především pak určitě bude modlou pro sci-fi maniaky, protože, to co tenkrát předvedl s mimozemšťany uprostřed Joburgu, to mě na několik způsobů sejmulo a ještě jsem se z toho pořádně neoklepal ani dnes. Neill prostě do světa filmu vtrhl s hodně slušnou vytrvalostí. O to víc mi udělalo radost, když jsem zjistil, že chystá další sci-fi. Tentokrát už ale s hollywoodskými herci, což slibovalo větší rozpočet a pokud možno, tak epičtější příběh. Na závěr jsem už doufal, že z toho hollywoodští zvířata, pošuci a papaláši neudělají nějakou politickou agitku s tím, co si Neill může dovolit a co si v rámci dobrého amerického blockbusteru dovolit nemůže. Nakonec jsem byl příjemně překvapen. Nebylo to úplně nejhorší, také to ale nebylo úplně dokonalý, jako District 9. Možná právě proto, že to bylo dost podobné. A největší problém jsem měl především s kamerou. U District 9 jsem to bral. Byla to nízkonákladovka, přišla s jedinečným nápadem a celé to mělo takový osobitý náběh polodokumentu, minimálně tedy první půlka. Jenže tenhle film je film, a když je to takový film s takovými nápady, očekávám, že veškeré ty vesmírné lodě, příšery a moderní stroje uvidím čistě. A ne, že se na to všechno budu koukat tak, jako kdybych seděl v kočáře, taženém koni skrz nějakou hrbolatou stezkou někde mezi horami. Byl to problém, byl. Kamaraman Trent Opaloch ale s Neillem spolupracuje a spolupracovat bude, takže nepředpokládám, že se to u jeho filmů v dohledné budoucnosti změní. Alespoň, že se tady opět objevil, až démonický, Sharlto Copley. (18.12.2013)

Elysium je v podstatě totéž, jako District 9 - trikově opulentní, poměrně intenzivní a precizně zahraná zaprášená sci-fi, kterou shazuje místy velmi nepovedená akce, podivně záběrování, slabší scénář a především fakt, že obrázky jsou sice hezké teď a tady, ale film po sobě nic nezanechává... Copley je impozantní... (06.10.2013)

Druhé sci-fi v týdnu je na mě vážně moc, ale rendering byl skvělej a nemůžu si pomoct Sharlto Copley hrál Krugera snad líp než Matt. Kdyby to přikořenili víc něčím, co by ve mně probudilo nějaké emoce, tak OK, ale takhle to byl horší průměr, nic víc, nic míň. A doktory tam měli podobný jak u nás na poliklinice, pominu-li hezkou sestřičku Frey. (23.05.2015)

Tož jak začít. Jsem jedinec, který se přes teoretické zařazení do skupiny mladý (zatím ještě jo) vysokoškolsky vzdělaný, relativně slušně vydělávající, politicky řadí na přesně opačnou stranu, než bych měl patřit dle předvolebních "analýz". Takže jsem byl na to "socialistické vyznění" docela zvědav. Film vlastně svým úhlem pohledu silně připomíná dva roky staré In Time. Ani to nebylo prosto diskutabilních momentů, ale přecejen v rámci vytýčených pravidel fungovalo celkem logicky. Elysium ovšem od základu trpí spoustou nedomyšleností a logických chyb. Tak například na začátku vidíme, jak Max žije ve městě plném policejních kontrol, v reálu ale veškerá bezpečnostní opatření působí pozoruhodně bezzubě a finální boj o celou stanici probíhá v řádu 3 proti Bournovi - totiž Maxovi (jo, má tam sice jakousi podporu ze strany těch podivných ilegálů, ale ti jsou tam jen aby se neřeklo). A tak bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Na druhou stranu nemyslím, že by počtem logických chyb film nějak obzvlášť vybočoval ze současného průměru. Horší je, že na rozdíl od Distriktu 9 celé to pozadí děje prostě nepůsobí příliš reálně a věrohodně. Distrikt 9 působil upřímně. Tohle je opravdu do značné míry naivní nedomyšlená proklamace "všichni se musí mít dobře" bez ohledu na to, jak by to v reálu mohlo fungovat. Zajímal by mě střih "po pěti letech". Docela slabé jsou postavy a dialogy. Přiznávám, že "srdce otevírající" promluva Freyiny dcery o přátelství hrocha a surikaty (ve světě, kde už nežijí ani žirafy) mi přivodila menší záchvat smíchu. Přesto jsem ve finále docela spokojený, protože navzdory naivitě filmu tam na druhou stranu nebylo nic, co by mě přímo namíchlo a všechno to režisérovo zaujetí pro moderní flinty a hračky a vůbec ten celkem realistický dojem ze světa budoucnosti (byť je celá Země reprezentovaná jediným městem jako obvykle) se mi líbí. Ale doufám, že příště do toho nasadí taky nějaký pořádný děj. (31.08.2013)