Jupiter vychází

Abych použila terminologii z jiného filmu vysílaného o Velikonocích, tohle je žhavení lebky zvané budík, muka Tantalova. Hlavní hrdinka patologický nesympatická, zbytečně navrstvené historky o useknutých křídlech, prokousnutém krku a hromadném vraždění, čímž výčet hovadin nekončí. On tím ani nezačíná. Zas Mila je hezká holka, bylo tam pár podařených rób a celou dobu byla naděje, že z té nekonečné přehlídky nekonečně protivných figur, při těch stejně nekonečných pádech do nekonečna vesmíru aspoň někdo konečně umře. Zda se to povedlo Seanu Beanovi, netuším. Poslední hodinu a půl filmů jsem něco hledala na netu a sledovala jsem Jupiter jen na půl oka. (01.04.2018)

Taková ta nechtěně směšná sci-fi, kde působí každý charakter či kecy o všemožných vesmírných rasách a zákonech tak trapně a vtipně, že tím dostávají odpůrci sci-fi další munici ke kritizování a chychotání. Zamrzí to obzvlášť proto, že tahle sci-fi rána přišla od lidí, od nichž by to před lety ještě nikdo nečekal. Jenže když Wachowští neumí napsat smysluplný příběh a neumí natočit zábavnou a nápaditou akci, je to fakt průser. Snad tenhle fail co nejdříve zmizí ve filmovém zapomnění. (14.06.2015)

Předem upozorňuji, že na csfd projekci tohoto filmu jsem rozhodně nebyl, protože než abych někde sdílel vzduch s místní kinder elitou a v páté řadě se skrčeně potil mezi Lachtanem a Houdinim, tak to bych si radši sedl do auta, tam vyexoval flašku vodky, druhou se polil, zapálil si camelku, na pedál položil cihlu, sjel z útesu, dole explodoval, shořel zevnitř na mastnej flek, ve smrtelných bolestech se vysápal zpátky a tam se pro jistotu ještě rozpustil v kyselině. Naštěstí existují i jiné způsoby, jak zhlédnout filmy v předpremiéře. Třeba nesmíte být kuspičus a musíte začít klátit promítačku. A to nemám na mysli žádnou ženskou. Zkrátka a dobře, zhlédl jsem líbivý trailer a na jednu ranní, smrtelníkům nepřístupnou projekci se servilně vetřel. Tento proces bych rád přiblížil dle docela aktuálního přirovnání. Představte si, že jdete na prohlídku bytu, ve kterém byste měli spolubydlet s majitelkou, o níž díky vaší špionážní superschopnosti vložit emailovou adresu do facebook vyhledávače víte, že je to sexy kočka. Ve smluvený čas tedy přijdete na danou adresu a náhle zjišťujete, že ty hromadně vyretušované fotky s jistou rezervou nelhaly. Baba je naprosto hot, půlky má vytvarované tak precizně, že by mohly dát trojku s dokonalostí a i v tom nejvytahanějším tričku a teplákovce vypadá tak libově, že byste jí ty hadry bez remcání klidně i přežehlili. Při prohlídce bytu se sice nemůžete přestat soustředit na ty její perfektní kozy, ale přesto vidíte, že byteček je fakt naprosto top, moderní, stylovej, všechno se leskne a prostě jste z toho tak vyndanej, že bez přemýšlení podepisujete smlouvu na dvě doživotí a jdete naplno do toho! Po nastěhování se však vaše ideály perfektního bydlení začínají pomalu rozplývat. Majitelka tam s vámi totiž vůbec nebydlí, místo toho druhý pokoj pronajala ukrajinskému transvestitovi trpícímu nadměrnou plynatostí, pod svojí postelí najdete krabici s nedojedenou šunkovou pizzou, kterou tam někdo očividně zanechal už v době, kdy Mrtvé moře bylo ještě nemocné, do vaši části lednice si nemůžete nic dát, neboť celé patro zabírá vyteklá baterie a když se chcete ráno v klidu vysrat, tak si musíte přivstat, protože Dimitrij/Oksana to vždycky ucpe. Prostě všechno v piči, krysy se ani neobtěžují vás v noci děsit a místo toho se vám při vaření nadrzo připletou rovnou do guláše a vy si náhle uvědomíte, že byste raději strávili věčnost v podkroví pekla, které museli čerti z hygieny zavřít, protože satan to tam psychicky nezvládal. Když ptáčka lapali, pěkně mu zpívali a nakonec ho hodili do polívky ve srubu třicetičlenný cigánský rodiny. Vizuál dobrej, ale na to vám, Kundy a Lamo, zvysoka prcám! (05.02.2015)

Rukopis sourozenců Wachowských je rozpoznatelný při nejlepším pouze v přestřelkách, v nichž dokáže kamera i navzdory rychlému pohybu a všemožnému netradičnímu kroucení zachovat jakš takš přehlednost a postarat se o příjemný pocit z pohybu a rychlé akce. Kromě toho se však jedná o ryze průměrný, tuctový film, který by pouze svým dějem neměl šanci zaujmout. Rozmáchlý příběh hovoří o různých mimozemských frakcích a zájmech převyšujících cenu lidské rasy, ovšem návaznost a souvislost mezi jednotlivými událostmi pokulhává. Na otázky "proč?" zde nikdy není uspokojivě odpovězeno - věci se dějou jen tak... To i Speed Racer za svými pestrými barvičkami skrýval i určitý přesah - minimálně po formální stránce. 6/10 (05.02.2015)

Vážně je mi líto všech, kteří Jupiter vychází designovali a makali na tricích. Wachowští totiž oživili další fascinující svět, který může po vizuální stránce z fleku soupeřit se Star Wars nebo Star Trekem. Kde je tedy problém? Jak jste možná tušili, ve všem ostatním. Ani by nevadilo, že se Jupiter bere smrtelně vážně. Potíž je spíš v tom, že si za dvě hodiny nevybudujete žádný vztah k postavám a příběh je jen chabým šplouchnutím v očividně obrovském moři. Drhne vlastně už samotný casting, protože Mila se nezvládá pořádně divit ani hláškovat a Channingův zatvrzelý bojovník vůbec nemá co nabídnout. No a když zjistíte, že Wachowští režírují tak nějak v polospánku a nechávají svoje originální nápady ležet ladem, je to vyloženě smutné. Schůdná hollywoodská blbina s fajn akcí? Těsně. Jupiter ale ve finále strká do kapsy i John Carter, takže výlet do kina ještě hodně zvažte. (5/10) (05.02.2015)