Jupiter vychází

Jupiter vychází je kýčovitou splácaninou filmů, které jste už do jednoho viděli. Najdete zde otisk úplně všeho. Chybí snad už jen laskavý humor Zdeňka Svěráka. Proč taková hrůza? Evidentně podstoupil operaci i druhý ze sourozenců Wachowských. Ta jeho zatracená lobotomie mě stála dvě hodiny času, kdy jsem se klidně mohl dloubat v nose a dělat táááklhe velký kuličky. Sledovat tuhle sračkoidní nudu bylo peklo, že by mi Dante mohl klidně závidět. Jakáž pomoc, chtít po vykastrovaných tvůrcích další Matrix, je marnost, asi jako chtít po Šádvelovi, aby psal stručně a srozumitelně. Jedna ČSFD hvězda za hlavu Míly Kundis ponořenou hluboko v hajzlu. Já vím, je to spíš odpad, tu štětku držela jak péro Aštna Kučery, ale co naplat – zasmál jsem se. (02.05.2015)

Tak nějak jsem doufal, že Wachovští by ty dvě stovky milionů dolarů nenasypali jen tak do nějaké černý díry a zdejší hodnocení jsem, před shlédnutím tohoto filmu, absolutně ignoroval. S nadšením jsem se do filmu pustil a během pár minut jsem se dostal do takového stádia, že kdyby film neměl tak nádherné efekty a záběry z vesmíru, asi bych ho po chvíli okamžitě vypnul. Příběh je totiž jak z nějakýho jinýho světa. Nejdřív jsem si u úvodní přestřelky vzpomněl na Hvězdný války, pak jsem se těmi záběry z vesmíru přesunul do Star Treku, aby na scénu po chvíli naskočil Channung Tatum a vysvětlil mi, že je vlkodlak z jiného světa. Blbější to vážně bejt nemohlo a debilnější film za tolik peněz jsem asi ještě neviděl. (19.06.2015)

Před východem Jupitera (Jupitery?) pouštěli teaser na sedmé star wars a spolusledujícícmu kolegovi jsem zdělil, že to nejlepší máme za sebou. Bohužel, měl jsem pravdu a to byl ten teaser v češtině, kurva! Nechápu, co donutilo sourozence Wachowské takhle prodělat scénář, upřímně, to jediné, co se tu povedlo bylo nadesignování světa, hvězdolodí, či planet, to je super, ale to co se v tomhle univerzu odehrává, to je jednoduše dementní, Tatum má sice relativně stylovou bradku, ale pokud je jeho postava tupá jako obstarožní hadr na vytírání schodů a jeho hlavní úlohou je létat na botách s odhaleným hrudníkem, stává se nekonečně otravným. A ostatní postavy jsou na tom bohužel podobně, ploché, hloupé a bez jakéhokoliv náznaku inteligence, kdy jsou jakékoliv plány na úrovni záměru rozbití pískových báboviček vrchního rváče I.B ze školy v nové pace. Kurnik, nic takhle blbě napsaného a bez jakékoliv zajímavosti v ději jsem už dlouho neviděl a jestli mají někdy Wachowští zas natočit dobrej fim, potřebujou k tomu mnohem menší rozpočet, aby nemohli spoléhat jen na digitální akci, která je tady mimochodem dost nudná a bezpohlavní, což by je mohlo vybičovat k něčemu trošku kvalitnímu, nejlépe v kombinaci s předlohou, jako u Atlasu mraků. Jen ty nové metrixy ne, prosím. PS: humory na téma "přežívání Seana Beana" opravdu nepomohou (05.02.2015)

Kdybych já jen měl o trošku více estrogenu, abych si film užíval jako kdejaká dvanáctiletá čerstvokozka. Má chyba. Místo ,,fakt, ale jako fakt, jo, suprácký vychytávky" mi bylo dáno popatřit na naprosto neschopnou kravku, kterou měli už ve výrodnici zašlápnout, aby se netrápila, a zmutovaného bišonka na pufpuf bruslích, co ji patrně z nudy nebo ze sportu donekonečna zachraňuje. Vatu dělají jakési zmatky v rodinných vztazích mezi matkou/nematkou a jejími o bžiliony let staršími výškrabky, shodou okolností tupějšími než zploditelka sama, tři prdele cestování od debílka k hovádku a Aragorn, nebo snad Boromirda, který se, nevím proč, touží státi Ikarem. No chujovina značná, to vám povím upřímně. Což by vůbec nevadilo, ale Kulyček se nudil jako komár v jantaru. Malé plus za jistý naivně - antikapitalistický podtext, ale jinak: milá Jupiter, raději urychleně zajdi! I s tím svým geneticky neustáleným prasopsem. (15.05.2015)

Po skončení filmu se všude ozývalo nespokojené mručení. Nevím. Já měl po celou dobu nasazený úsměv od ucha k uchu a bavil se jak malej kluk. Ostatně právě jako film od malých kluků výsledek vypadá. Těžko říct, jestli schválně, nebo ne. Možná dokonce ne... a ta roztomilá přepjatost a přeplácanost byly míněny vážně. Pak ať, holt se nám tu rodí potenciální guilty pleasure. Mila Kunis coby královna vesmíru, která by hrozně ráda servala podprsenku, ale Channinga Tatuma to "vůbec nezajímá". Roubované antikorporátní poselství (opakující motiv z Matrixu a Atlasu Mraků o přeměně lidí na konkrétní komoditu). Spousta náhod v ději a šíleně přehrávající herci v čele s Eddiem Redmaynem, který by po celý film chtěl neustále plakat a my nevíme proč. Všechno je tu zkrátka tak over the top, že když to byť na okamžik začnete brát vážně, narazíte. Tak to doporučuju ani nezkoušet a prostě nasednout na tuhle space operu plnou okázale kýčovitých vizuálů a velkých gest větších než sám vesmír. Nakonec bude nepatřičné jen to, že chybí soundtrack od Queenů. (05.02.2015)