Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vysnít si krásnou budoucnost je jediný způsob, jak přečkat krutou dobu války... Válka si vybírá svou krutou daň, kterou musí platit všichni. Zejména tvrdě dopadá na malou slovenskou vesnici, kde se zápas o holý život stává zkouškou lidského charakteru. Pro dva zchudlé kamarády Jakuba (M. Geišberg) a Maja (M. Zednikovič) je protloukání se bídou více než těžké. Jakub odněkud na své káře rozváží kyselku pro celou vesnici a žije v polorozpadlém domku se svou sestrou Terezou (E. Vejmělková), jejíž opatrovatelkou a průvodkyní životem je zkušená žena Mara (Z. Studenková), co se zaopatřuje penězi od svedených vojáků. Majo je zase nalezenec a bezdomovec, který dělá, co se zrovna namane, aby přečkal další den. Jedinou útěchou jsou pro dva nerozlučné přátele kolující zkazky o jakési zemi zaslíbené, kde není bída ani hlad a kam by se oba mohli vypravit. Jenom tato samotná vize, idea ony dva i zbytek vesnice drží na nohou, a dává jim naději v lepší zítřky. (Česká televize)

(více)

Recenze (45)

Martin741 

všechny recenze uživatele

Normalizacia v roku 1985 v byvalom Ceskoslovensku zarezavala do vsetkych oblasti zivota spolocnosti /politika, radio, televizia, noviny, kultura/ a tak sa tocili taketo nicnehovoriace priemerne filmy. Marian Geisberg este celkom vedel hrat, a Zdena Studenkova bola fajn, ale inak sa nic nedeje a nuda dostala neprirodzene vela priestoru. Nic nehovoriaci normalizacny priemer, po ktorom sa pravom zem zlahla hned po natoceni. 50 % ()

nascendi 

všechny recenze uživatele

Pri sledovaní slovenských filmov spravidla trpím. Tak si prajem vidieť niečo výnimočne dobré, a stále nič. Dvaja herci sa celý film snažia, niečo by aj zahrali, ale niet čo. Dej sa točí na mieste, ako kolesá zapadnutého auta. Vo filme je veľa kŕča a silenosti. Vyniká v tom Vilma Jamnická, ktorá ako by vypadla z nejakého Jakubiskovho filmu. Záver všetkému nasadzuje korunu, pretože je nezvládnutý logicky, ani technicky. Mohol by som vyzdvihnúť kameru, hudbu alebo niektoré scény. Ale načo? Na štyri hviezdičky to nevytiahnem, ani s károu plnou pramenitej vody. ()

Reklama

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Slovenský venkov v období fašismu a soužití lidí v takovéto nelehké době v silném příběhu filmově laděného do poetiky. V Česku vzniklo mnoho takových snímků a na tomto příkladu je vidět, že i slovenská kinematografie se má čím pochlubit. Myšlenka a vůbec celá filozofie příběhu může být jako obvykle pro mnohé velmi těžkopádná, ale kdo danou látku správně uchopí, užije si snímek v celé své kráse a podstatě. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Jak už je u Párnického zvykem, natočil velmi povedený film, kterému však k dokonalosti zase cosi chybí. Vyšel pokus o zasazení do poetického rámce, ale možná bych ocenila větší vyhranění (nebo souznění, to již dle libosti tvůrce) se Slovenským štátem. Takhle sice tvořil součást děje, ale nikoliv nedílnou, leč zřejmě měl být důležitou složkou, což skutečně nebyl. ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Kára plná bolesti odkazuje v první řadě k bolesti dvou našich hrdinů. Jak jinak si vysvětlit, že obyvatelé vesnice nebyli vystaveni žádným dobře známým represím ze strany nacistů. Vlastně až na bídu to místy vypadalo idylicky. Místní se sázejí, baví se a u toho věří v zaslíbenou zemi. A ani o té netuší, že existuje. Jedinou skutečnou bolest tedy zažívá Jakub a Maja, kteří jsou všude nechtění a de facto bezdomovci. Až konec trochu naznačil skutečnou krutost války, ovšem to zobrazení působilo dost žalostně v ostrém kontrastu s tím, že až do té chvíle si lidé žili docela pěkně. Snad jen za herecké výkony si film zaslouží hvězdy a ten děsivý konec právě v rozporu s dosavadním průběhem děje. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • Prvá snímka, v ktorej sa Eva Vejmělková (Tereza) po prvý krát úplne vyzliekla, avšak film je presne na týchto miestach poškodený škrabancom. (Raccoon.city)
  • Súčasťou úvodných titulkov k filmu bol text: "Rozprávanie o hľadačoch šťastia". (Zdroj: skcinema.sk) (Raccoon.city)
  • V čase 22:28 se na silnici objevuje špatně smytý přechod pro chodce, který by správně neměl být ve filmu vůbec vidět, protože za druhé  světové války se ještě vodorovné označení přechodů nepoužívalo. První „zebry“, tak jak je známe dnes, se začaly na silnicích objevovat teprve až v roce 1952. (Stefi_836)

Reklama

Reklama