Reklama

Reklama

Poslední ples na rožnovské plovárně

Obsahy(1)

Ideologicky tendenční historka z časů okupace líčí, jak se studenti učitelského ústavu rozhodli navzdory zákazu uspořádat tradiční ples. Museli se ovšem vyrovnat s podmínkami více než hrozivými: s přítomností nacistických hrdlořezů, kteří pro výstrahu zamýšlejí popravit dopadené partyzány... Ve vyhrocených okamžicích se obnažují i charaktery jednotlivých protagonistů, i když ani předloha (Karel Štorkán), ani režie (Ivo Novák) nikomu a ničemu neposkytly šanci překročit prostoduše "státotvornou" dikci. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (13)

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Snímek by námětem nemusel být špatný, ale takhle zpracovaný velmi trpí normalizační atmosférou naivity a prostoduchosti. Hrdinkou příběhu je studentka Lenka, kterou výborně ztvárnila Andrea Čunderlíková. Doba temného protektorátu a Němci pro výstrahu popravují dopadené partyzány. Místní studenti i přes to projeví odvahu a rozhodnou se uspořádat zakázaný ples. A Lenka? Ta jde ještě dál. Pomůže jednomu partyzánovi i přes vědomí, že by ji za to nacisté popravili také. Konečnou tragédií je, že ve finále bude zastřelen úplně někdo jiný. Pro Lenku člověk hodně blízký. Nejen za normalizace byly snímky o hrdinských činech v době války velmi populární. Zde jde o studentku a tak není od věci se zmínit o faktu, že ve své době na film do kina chodily školy místo vyučování. Hrůza doby však kupodivu ze snímku vůbec nevyniká. Takřka snové vyprávění bortí dramatizaci a naopak povyšuje určitou již zmíněnou naivitu. Snímek má spíše literární atmosféru kulminující až do uměleckých vod, ale ani toho bohužel nebylo dosaženo. Ideologie je nepřehlédnutelná a tak vlivem toho byl dnes snímek bohužel odsouzen v zapomnění. ()

vypravěč 

všechny recenze uživatele

V tomto historizujícím snímku si Novák se Štorkánem při svém vyprávění opět vypomáhají evidencí: sdružují popisné záběry, uvádějící do situace dějinné i intimní, s takovou doslovností a machou, že se příběh sám stává jen jakousi „případovou studií“ pod čarou dokumentárního sběru. Co se ušetřilo na povahokresbě postav, se převedlo na aranže. Několik silnějších okamžiků nevyvážilo ten příznačný normalizační chlad, který šlo vycítit i v Novákových starších počinech, zvláště v Maratónu. Lidské tragédie i v tomto pozdějším výtvoru jen ilustrují hrdinčino seznávání rozdílů mezi loajalitou a kolaborací, spojené s osobní bilancí, i její zkušenost rizika, ale ono vnitřní drama zde zhola nic neartikuluje, jakkoliv se nešťastný Čuřík za kamerou snažil sebevíc, ba dokonce za cenu vlastní persifláže: některé záběry (a nejen ty retrospektivní) se skutečně zdají parodovat to, co dosud vytvořil (zvláště pak Valérii a týden divů, asi nejvýraznější protipól Posledního plesu), a film se i proto zdá být spíše „kolaborujícím“ než kolaboraci tematizujícím... ()

Reklama

Pitryx odpad!

všechny recenze uživatele

Opět pro mne ten nešťastný způsob vyprávění, přerušovaný retrospektivami. Už po půlhodině jsem se dost nudil, a jen vzpomínal na lepší filmy z tohoto období. Nebýt Andrey Čunderlíkové, šlo by to asi do kopru ještě rychleji a víc. Ale co, je mi sice líto tento snímek zahodit, ale bohužel. Pokud musím snímek kvůli nudě přejíždět, nemá u mne na vyšší hodnocení místo. Potěšily záběry na hereckou omladinu, ale to je jako plus vše. ()

Rodriguez 

všechny recenze uživatele

V době napjaté jak struna na kytaře, kdy civilní obyvatelstvo je terorizováno jednotkami SS za pomáhání a ukrývání partyzánů, kteří se statečně snaží uškodit všemožně Třetí říši se odehrává dramatický příběh dospívající slečny, která si i přes zákaz táty (který odjíždí na služební cestu) vydává na školní závěrečnou párty. Sled událostí dává do běhu kolotoč, kdy v dobré víře ukryje a vyléčí partyzána, ale při návratu otce se vše pokazí....a navždy změní její dosavadní život. 80% ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československé drama natočené podle předlohy K. Štorkána odehrávající se v roce 1944 na malém městě, kde si skupina středoškoláků rozhodla uspořádat oslavu v prostorách tamější plovárny a ignorovat tak rozkazy nařízené nacistickými okupanty. V názvu filmu se objevuje město ve Zlínském kraji, avšak ve filmu o něm není jediná zmínka, takže divák nemůže vědět, kde se příběh odehrává. V hlavní roli studentky Lenky se představila A. Čunderlíková a bohužel její pěkná tvářička spolu s jejím typickým nepřítomným a mdlým výrazem nemohla nahradit očividný nedostatek hereckého talentu. Hlavní dějovou linií nebyla však utajená zábava dospívajících, nýbrž skutečnost, že se v městečku nalézali partyzáni a jeden z nich, raněný B. Križan, se ukrýval zrovna v domě Lenky, ve kterém žila se svým otcem J. Somrem. Nejsem si zcela jist, ale zdálo se, že pan Somr, aby zajistil dočasnou bezpečnost pro sebe a pro svou dceru, spolupracoval s nacisty. Zatímco plesová zábava se zabývala pouze nevýznamnými dialogy studentů, skutečné drama se odehrálo v závěru, kdy byl úkryt B. Križana odhalen, a došlo ke střelbě, při níž zahynul nejen partyzán, ale nešťastnou náhodou i pan Somr. Následná reakce jeho dcery byla hodna opovržení, neboť místo aby projevila zármutek nad tragickou smrtí jejího otce, která navíc nastala jejím přičiněním, nesmyslně lkala nad tělem neznámého Rusa. V rolích studentů se objevil P. Svojtka, J. Kraus, K. Macháčková či R. Skamene. V malých, nevýznamných rolích, jež chápu jako povinnou úlitbu režimu v těžkých časech normalizace, se ukázal V. Menšík v roli tělocvikáře nebo I. Prachař coby otec J. Svojtky. Dále jsme ve snímku mohli sledovat elegantní a půvabnou M. Drahokoupilovou jako učitelku, mezi níž a J. Somrem jsem vytušil jakýsi dřívější vztah. Hudební doprovod k filmu, který mě jako jedna z mála věcí na snímku I. Tomana zaujal, vytvořil geniální Z. Liška. Potemnělé a ponuré vizuální vyjádření filmu mi připomínalo nekteré další dávno zapomenuté normalizační filmy nebo seriály, a nevidím jediný důvod, proč bych měl tomuto snímku dát víc než dvě hvězdy. ()

Zajímavosti (2)

  • Filmovanie prebiehalo v Benešove nad Ploučnicí a v Českej Kamenici. (dyfur)
  • Plovárna je koupaliště v Kamenickém Šenově. (svag)

Reklama

Reklama