Amélie z Montmartru

Amélie je jako cukrářství, ve kterém mě zamkli přes noc. Neudržím se a zhltnu na posezení několik indiánků nekonečné fantazie, pár dortíků francouzského vtipu a nakonec celé balení poetických pralinek. Jsem jako malý kluk a nikdy nemám dost. Už jsem se zmínil, že do téhle cukrárny chodím převelice rád? (01.12.2005)

Konečně jsem viděl onu slavnou a tolik opěvovanou Amélii! Ale musím říct, že po tom všem, co jsem o tomto filmu slyšel, tak jsem čekal filmařský majstrštyk. Ale on se nějak nedostavil. Možná ho režisér poslal na cestu kolem světa :-). Každopádně má to atmosféru, nadsázku, jistý vtip, poslání a Audrey Tautou. Ale aby to bylo plné hodnocení, tak by to ve mně muselo zanechat nějaké větší emoce. Takhle pouze takový lehký nadprůměr. (20.06.2008)

Divný film pro divné publikum, dalo by se říci. Jenže takovýto film se opravdu jen tak často nepoštěstí vidět. Zvláštní rozhodně je, stejně jako jeho hlavní postava: Amélie. Jenže jestli je něco zvláštní, tak pro toto je zvláštnost slabé slovo. Film, jako je tento, dle mého ani neexistuje a nikdy existovat nebude. Je to taková nezávazná existence sama pro sebe, která započne a skončí kvalitou hodně na hraně toho nejvyššího, co dokáže francouzská kinematografie nabídnout. Výborní herci už jen dovršují rychlou dekádu života holky, která je tak trochu praštěná, ale rozhodně ne hloupá. Jen tak trochu vychcaná, stejnak jako je tento film. Vytváří a ukončuje jednu malou epizodku ze světa neskutečna v centru samotné Paříže. (25.12.2007)

AMÉLIA Z MONTMARTRU nemala ďaleko k tomu, aby sa stala synonymom pre slová „pôvabnosť“ a „neodolateľnosť“. Originálny, úžasne pestrofarebný dej, si to svišťí naprieč lúkami, jazerami, lesmi i sex-obchodmi, príbeh hýri snáď desiatkami originálnych nápadov, po vizuálnej stránke je neuveriteľne prepracovaný, jeden kúzelný herecký výkon strieda druhý a nestráca sa v tom ani záhradný trpaslík – cestovateľ. Kino Považan 2001 (01.01.2005)

Výborně a originálně natočený příběh mladé Amélie, která v dětství přišla o matku a jako dospívající dívka se snaží měnit k lepšímu životy lidí kolem sebe. Pracuje v kavárně a v jejím okolí se pohybuje spousta zajímavých, excentrických a podivných postaviček. Od jejího do sebe uzavřeného otce, přes sebevražednou rybičku, simulantskou kolegyni, šíleného žárlivce, který si nahrává na magneťák každou drobnost, až po mladého muže, který vlepuje do alba nepovedené fotografie náhodných lidí. Amélie, která se stará o životy ostatních, sama zapomíná na svůj vlastní a jednoho dne se rozhodne udělat samotě přítrž. Film Jean - Pierre Jeuneta, který kdysi začínal jako režisér videoklipů a reklam, nám ukazuje Améliin příběh tak poutavým způsobem, že to bere dech. Snímek je podbarven krásnou hudbou, která mu dodává lesk. Je to pohled na svět jakoby dětskýma očima a mně se ten roztomile barevný, veselý a zároveň smutný pohled líbil. (10.08.2010)