Amélie z Montmartru

Jsem ráda, že jsem šla na Amélii do kina :) (11.05.2022)

Dnes jsem v kině zhlédnul tuto filmovou lahůdku. Nejpodivnější a nejpěknější snímek, co jsem za poslední dobu viděl. Po zhlédnutí filmu jste nabiti dobrem na rozdávání :) Film numéro un na zlepšení nálady - Soundtrack (12.05.2022)

To bol ale podivný film. Na svoju dobu istotne inovatívny, originálny a netradičný, ku koncu už však tak zbytočne prekombinovaný, že som si úprimne želal aby hlavnej hrdinke (ktorá už evidentne nevedela čo so sebou) toho borca (čo síce nebol asi žiadne životné terno, lebo pôsobil ako nejaký skrachovanec – keď sa prvýkrát objavil na obrazovke vyberajúc čosi spod automatu, myslel som si, že je to voľajaký bezdomovec) prebrala nejaká náhodná okoloidúca šťabajzna a zlízala tak smotanu. Pri takomto závere by som tu teraz asi písal samé ovácie, lenže na také rozuzlenie žiaľ žiadny tvorca romantickej komédie nenaberie odvahu. Samozrejme nereálna rozprávka, ktorá opäť trpí neduhom viacerých romantických filmov, ktoré sa snažia nahovoriť diváckemu publiku, že aj na osamelú, nesmelú, plachú, podivínsku, sivú myšku čaká niekde šťastie. V poriadku, ja netvrdím, že nie, ale prečo tvorcovia, ktorí chcú vytvoriť takýto profil hlavnej hrdinky opäť obsadia do hlavnej úlohy herečku-krásavicu, okolo ktorej by sa v skutočnom svete, len čo by vyšla na ulicu, točilo nespočet nápadníkov a nadržancov a mohla by si spomedzi chlapov vyberať lusknutím prsta. Mohli obsadiť nejakú skutočnú zakomplexovanú šeredu a potom by to bolo uveriteľnejšie, lenže to už by nebolo tak divácky atraktívne a cute, že? Svoje výhrady teda mám, ale hodnotím zhovievavo pretože aj keď nie som cieľovka tohto žánru tak z nejakého záhadného dôvodu som sa pri sledovaní vôbec nenudil a na jedno zhliadnutie pri kompletnom vypnutí mozgu vcelku fajn oddychovka. (31.12.2022)

Tento komentář píšu už potřetí a stále to nebude ono. Popsat totiž snímek takového typu je skoro nadlidský úkol a člověk neustále hledá ty správná slova, která nenachází a nebo jich je tolik, že vybrat to správné je skoro nemožné. Amélie je totiž nádherný snímek, kterému nechybí originalita. Všechny vizuální zbraně jsou využity natolik přirozeně, až přímo drze, že by mohl snímek poměrně snadno rozsypat to počáteční nadšení. Ale on ne, on pořád drží a k tomu nabaluje další a další vrstvy, že ke konci už nemůžete hledět jen na jednotlivosti, ale musíte udělat pár kroků zpět a užít si ho jako celek. Najednou totiž před vámi nestojí nějaký film, ale mistrovské dílo obtisknuté na filmový materiál, jehož celková genialita se dá jen těžko vyjádřit slovy, to se prostě musí vidět. (14.03.2023)

Neskutečně milý filmový objev. Z mého pohledu se jedná o kombinaci francouzského artového filmu a namlouvací komedie. Všemu vévodí především kouzelně naivní Audrey Tautou v hlavní roli, ale také přenádherná ikonická hudba Yanna Tiersena. Bravo, Amélie! (08.07.2023)

„Když prst ukazuje k nebi, jen hlupák se dívá na prst." (05.05.2024)

Co se zpracování týče - nijak mne to nedostalo. A nechápu celý ten humbuk okolo filmu - Obraz je jako z Matrixu,fotky z Mementa a příběh o zamilované dívce, která se zároveň lásky bojí máte v každém druhém evropském snímku. Například Arizona dream, Purpurová růže z káhiry... Průměr. (28.09.2002)

Nádherné pohlazení po dušičce. Nabije Vás pozitivní energií. Do té okaté Amélie se prostě musíte zamilovat. Krása. (18.02.2003)

Oddychová, velmi příjemná, sice romantická, ale přesto hodně vtipná komedie. Nezapomenu na toho cestujícího trpaslíka nebo na rybku - sebevraha. Anebo ta mluvící fotografie! (25.10.2003)

Amelii jsem se az do leta 2003 zcela programove vyhybal v predtuse, ze pujde o silenou hovadinu. Byl jsem vsak donucen jej shlednout pod pohruzkou rozchodu a vida - jeden z my nejlepsich filmovych zazitku vubec. Amelie v sobe skryva kus komedie, romantiky, ale predevsim jde o popis malych i vetsich lidskych radosti a vztahu. Absolutoriu jen napomaha krasna hudba Yanna Tiersena. (25.11.2003)

Ten film si rozhodně nezaslouží víc. Ostrouháme li údajnou snivou atmosféru Montmartru a půjdeme po obsahu, zjistíme jak dutý a plochý snímek jsme vlastně sledovali. (17.03.2004)

Stačí si představit Amélii bez krásného vzhledu a rázem sledujeme potrhlou holku, jež vidí svět poněkud černobíle a které už tolik nefandíme. Film je vyumělkovaný, kýčovitý, trochu studentsky násilně obzvláštňovaný, nepříliš hluboký a přeceňovaný. Ale i osobitý a nonkonformní. Jean-Pierre Jeunet má podobný problém jako Jiří Suchý. Jeho filmy mají nápady, poetiku, kouzlo, ale vyznění celku je slabší. (02.06.2005)

Hmmm, blby. (21.09.2005)

Krasný hravý film se spoustou skvělých nápadů, bezvadnou muzikou a geniální Tautou. Je to pohoda nechat se v dnešní době vtáhnout do tohoto pohádkového světa - kéž bych to v životě uměl alespoň pár dní v roce (05.12.2006)

9/10... Krásny, iný film... (31.05.2007)

Zjevení v té době, něco úplně jiného, stále dost filmů se to snaží napodobovat dodnes (více méně neúspešně). (16.07.2007)

Film jako halucinogenní droga. Máte po něm pocit, že všechny milujete a když vyprchá, dáte další dávku. :) (07.08.2007)

Amélia, Amélia, prečo si len taká nudná... (20.09.2007)

úžasný příběh - všímáte si běžně v životě malých detailů a odlišností? Lákají Vás osdudy druhých?....Jeunet to dokázal zachytit ulpně přesně. (18.10.2007)

Opravdu nezapomenutelné. Amélie je film, který mě naprosto uchvátil svým nezvyklým provedením, letící mouchou a taky cestujícím trpaslíkem. Amélie je krásná, všetečná a mile, velmi mile stydlivá. Krásný příběh. (04.08.2008)