Ľalie poľné

Versailleská mírová smlouva z roku 1919 nebyla ani tak ukončení, války První a zaděláním na válku Druhou. Tím byl spíš všeobecný rozklad života a jeho hodnot, zvláště na vesnici. Mrzáci, tuláci, zloději, proroci; ti se na vesnici vyskytovali vždycky. Ta je však dokázala zpacifikovat a interovat. Poválečný mumraj však musel skončit všeobecnou kakofónií (závěr filmu), která již vytrubovala nové časy, "časy bez svědomí a studu", časy, kdy boží mlýny sice stále melou, ale chleba se už dělá jinými technologiemi. " Mlel síce málo, pretože v tej dedine boli dva mlyny,...." ... "Hejgeš, verte či neverte, vedel hrať na klarinete. Keďže je spev dvojnásobnou modlitbou, hra na klarinete musí byť aspoň trojnásobnou." ... (Vincent Šikula) (23.05.2020)

Třeba u Drak sa vracia,jsem byl v šoku,jak parádní film mi léta unikal,aniž bych jen tušil ,že existuje. U Lilií jsem přeci jen něco o filmu věděl,ale je to stejně síla,jak nádherný filmy se tu občas točili a jak málo se o nich ví! -,,.....bude těžký rok,okradli žebráka!" (20.01.2010)

V roku 1972 v byvalom Ceskoslovensku uz normalizacia vdaka Moskovskym protokolom 1968 davno zarezavala do vsetkych oblasti zivota spolocnosti /vysoka politika, komunalna politika, rozhlas, TV, noviny..../ a tak sa tocili taketo filmy na odlahcenie ubijajucej vsadepritomnej normalizacie. Nudna normalizacna tlachanica, film neukazal nic zasadne, co by vladnucej KSC a sudruhom vadilo. 30 % (18.07.2015)

Do minulého týždňa som si celé roky myslel, že najlepšie slovenské filmové dielo je SLÁVNOSŤ V BOTANICKEJ ZÁHRADE... ___ Nikdy by som neveril, že slovenská zem urodí takýto film. A zvlášť tam-od-nás z juhu. Ešte teraz som v šoku, že ĽALIE POĽNÉ existujú - že na filmovom páse máme aspoň jedno takéto zjavenie. Je to úchvatná chvála bláznovstva, oslnivá oslava života a južných polí a životodarného leta na rovine. Elo Havetta je jeden jediný, kto kedy naozaj geniálne tvorivo zachytil bezstarostnú letoru našej úrodnej nížiny. (01.12.2021)

Pokus o poetický film, který měl kopírovat raného Jakubiska, se moc nezdařil. Věčně rozesmátí špinaví dědci s traumatem války mi nepřipadali uvěřitelní. Do 30. minuty jsem se nedočkal žádného poetismu, který by vzal za duši a už vůbec žádného děje či poselství. Filmy o loserech umí natočit málokdo, snad http://www.csfd.cz/tvurce/2960-aki-kaurismaki/, ale ti jeho hrdinové se blbě nesmějí, jsou zasmušilí a zpravidla šíleně chlastaj. (28.02.2013)

(...) "Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům. Buď totiž bude jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se bude toho jednoho držet a tím druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“ „Proto vám říkám: Nemějte starost o svůj život ani o své tělo – co budete jíst a pít a co si oblečete. Není snad život víc než jídlo a tělo víc než oblečení? Podívejte se na ptáky na obloze. Nesejí, nesklízejí, neshromažďují do stodol, ale váš nebeský Otec je živí. Nejste snad vy mnohem dražší? Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den? A proč si děláte starosti s oblečením? Pomyslete na polní lilie, jak rostou. Nepracují ani nepředou, ale říkám vám, že ani Šalomoun ve vší své slávě nebyl oblečen jako jedna z nich. Jestliže tedy Bůh takto obléká polní trávu, která dnes je a zítra bude hozena do pece, neoblékne snad mnohem spíš vás, vy malověrní? Nemějte tedy starosti. Neříkejte: ‚Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si oblečeme?‘ Všechny ty věci vyhledávají pohané, ale váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete. Hledejte nejprve Boží království a jeho spravedlnost, a toto vše vám bude přidáno. Nemějte starost o zítřek; zítřek bude mít své vlastní starosti. Den má dost svého trápení.“ - Mt 6,24-34 (08.04.2023)

Komedie z prostředí válečných mrzáků? No, za břicho se popadat opravdu nebudete. Zajímavá je ta zdánlivá neurovnanost v míchání černobílého, kolorovaného a barevného filmu. No a zachycení těch postaviček je také velmi povedené a docela se divím, že tohle vzniklo ještě v roce 1972. Asi tam ještě normalizační chapadla nedosáhla. (14.07.2015)

Bol jeden tulák a vedel hrať na klarinete a ľudia ho preto mali radi. –––– Väčšinou sú filmy o návrate z vojny o návrate domov. Po prvej svetovej hľadá domov množstvo tulákov, ale pochopenie nenachádzajú u dedinčanov, ktorí majú dosť problémov aj bez nich. Len jedna optimistická vdova poskytne útočisko starému známemu, ale ani on ešte nebude za vodou. Ostatní končia ako ľalie poľné alebo ako voľní vtáci. Nie je to film bez deja, poetika dediny je veselá, už som len čakal, odkiaľ vykukne Sváko Ragan. Nevykukol, humorné zobrazenie, aj keď tam je, nie je cieľom. –––– Pozrite, vtáctvo nebeské, ani neseje, ani nežne, a predsa má čo jesť. Ľalie poľné sa nestarajú, čím sa šatiť, a aký krásny majú šat. Ľudia sa Boha spustili, a diabla sa chytili! (15.07.2015)

Blázni, klauni, cirkusanti, potulní hudobníci, zavrhnutí proroci, bláznovstvá, zázraky , ťažko budovaná dôvera v medziach bez zákona poriadku. Nasolené rany vysmiatych moreplavcov v prúde bežných ľudí, ktorých hladina vždy a automaticky vytlakuje na povrch a nechá ich hlavy opité slnkom , aby zamútili neutrálne myšlienky zatratencov a nechali horizont napospas do seba sa vpíjajúcich farieb. Teda povinné existenčné dávky vitamínu melancholidínu a pozitiveínu na dno špinavej šálky. Elo dobre videl čo Vinco písal. (13.10.2014)

Projekt 100 (2002) (17.01.2007)

Dva body za herecké výkony. z vojenských navrátilců se po 1. světové válce stávají mnohdy tuláci bez skrupulí. Houfují se hlavně po jarmarcích, kde cítí možnosti získat nějaký ten troník žebrotou. Opuštěná žena přijme jednoho z nich do svého statku, ale nakonec ten vztah k ničemu nevede. Na závěr jakýsi príhovor, který končí pádem z balkónu kaple... Nebo to je let? Ději jsem totiž pranic nerozuměl. (21.10.2019)

Přestože jsem zcela nepochytil hlavní dějovou linku, jednotlivé situace se mi vcelku zamlouvaly. Pro mne celkově poněkud lépe uchopitelné než Havettova dřívější Slávnosť v botanickej záhrade. Líbila se mi zajímavě řešená kamera (čb., barevná, čb.+filtr). Celkově se na to dívalo dobře, snad proto, že některé části na mně působily jako jakási veselohra. | Napodruhé jsem se už ani v ději neztratil. 3*=>4* (20.10.2008)

Jak bylo psáno jinými, vyčítat tomuto filmu, že nemá pořádnou zápletku by byla hloupost, tohle je jiný druh filmu. Je to spíše taková dlouhá báseň a oslava života. Tuhle lidovost a poetičnost prostě umí Slováci líp, když to zkouší natočit Čech, vznikne z toho pivní Hrabalovina. Film mě nadchl, především se mu krásně podařilo zachytit svět dávno minulý(slípkař na kole, babka modlářka...atd) a já jsem se tam, spolu s tvůrci filmu na těch 87minut ocitl. Skvělé, zejména ta snová sekvence v lese s barvami a filtry je vynikající. V některých filmech se filozfuje a filozofuje a v jiných zazní jedna primitivní lidová moudrost, která ale sděluje daleko víc: Jak si můžete myslet, že vás Bůh slyší, když ani já vás odsud neslyším? (26.02.2010)

Všetci sme tuláci a neklopeme vždy na správne dvere alebo o stromoch čo už nedokážu zapustiť korene, je len na nich či chcú vysychať, alebo aspoň sa pokúsiť nájsť prameň života. (16.06.2008)

Na mňa príliš umelecké.. (08.02.2010)

keď ešte škovránky spievali...takto sa vždy začínalo rozprávanie mojej prababky. miloval som jej príbehy z mladosti keď mi vyprávala príbehy o milovaní na lúke, milovaní v sene a ja som sa len vždy červenal. myslím, že som vo filme videl kus jej rozprávania. uvedomujem si ale nechcem vidieť to zlé čo film prezentuje. vidím len prenádhernú slovensku dedinu, šťastím, príbehmi obyčajných ľudí a úsmevom, ktorý sa už v dnešnej dobe nevidí...dokonca aj ten škovránok na každej lúke spieval... (18.02.2011)

V porovnaní s prvým celovečerným filmom Havettu sa jedná o viac pozerateľný kus. Hlavne má krásny vizuál a keď som tvrdil, že Uher vie skvele zachytiť pôvab vidieka, tak to isté musím povedať i o Havettovi. Liška sa opäť raz zaskvel skomponovaním živelnej ústrednej melódie, ktorou je pretkaný celý film. Príbeh prakticky neexistuje, no pobavia hlášky z úst Martišovej, ktorá sa náramne hodila do role dedinskej tetky, ktorú budú ohovárať. Ostatní herci/neherci ako-tak obstojní, je to stráviteľnejší a pozerateľnejší kus ako Jakubiskove prvotné výlevy a preto s kľudným svedomím dávam 3*. (16.08.2018)

FIlm uhrančivé krásy. Rozumem neuchopitelný, ale imaginací naprosto fascinuje. (25.09.2007)

Otca vášho farizejského! (05.11.2018)

Filmové podobenství o strastech i radostech venkovského života lidí vykořeněných po 1. světové válce. Je to natočeno velmi poetickým filmovým jazykem a víc než o děj tu jde skutečně asi o zachycení prožívání a emocí lidí převážně na společenském okraji, kteří si chtějí také ale života po svém užívat. Cítím v tom zároveň silnou inspiraci italskou filmovou školou, ovšem originálně přetavenou do slovenských reálií. Režisér zároveň dokázal skvěle propojit kongeniální Liškovu hudbu s filmovým obrazem, takže vznikl  velmi sugestivní a originální celek. (19.06.2022)