Charly

Původní kniha má zajímavý filozofický nápad. Tenhle film mi od začátku neseděl formou (neustálé a zbytečné dělení obrazu), ani těmi hippies vsuvkami. (03.02.2013)

Miluju atmosféru sci-fíček ze 60.-70. let (Colossus, Loganův útěk, Westworld) a Charly je i výborně natočen a ještě lépe zahrán. Myslím, že se z povídky dostalo maximum. Navíc některé pasáže nutí člověka se zapřemýšlet. 80% (16.01.2012)

Atmosféru povídky se tedy filmu zachytit nepodařilo, ale stále je to dobrý film. (27.11.2009)

Táto adaptácia pokrivkáva za skvelou predlohou ako dementná, stará, reumou sužovaná myšička myš. (30.11.2006)

Keďže sa snímka sústreďuje z 95% na titulnú postavu, podobne aj herec Cliff Robertson robí všetko preto, aby diváka strhol v svoj smer. A robí to excelentne. Aj keď má film v rodnom liste výraz sci-fi, rozhodne ho nečakajte. Aspoň nie v tom pravom slova zmysle. (05.03.2013)

Zaujalo mě to natolik, že jsem si hned přečetla i povídku Růže pro Algernon a je zajímavé, že zatímco v předloze se více tlačí na city v závěru, u filmu je to naopak a i když bych klidně ustála i chladnokrevnější konečné Charlyho řešení, líbilo se mi obojí. Jediné co jsem moc nepobrala byla ta filmová okýnka asi tak v polovině snímku, ale naštěstí to nemělo dlouhé trvání a hádám, že v těch šedesátých letech se to považovalo za inovativní filmařský postup. Jinak mi to svým tématem připomnělo nedávno viděné drama Čas probuzení - stejná tragédie člověka, kterému věda poskytne na čas naději na plnohodnotný život, aby o něj vzápětí s plným vědomím nevyhnutelného přišel. A z reálné zkušenosti vím, že Charlyho obvinění: "Proč by lidi ani nenapadlo smát se tělesně postiženému, ale klidně si utahují z mentálně retardovaného člověka?", zdaleka není jen otázkou minulosti. (10.03.2014)

Na začátek řeknu jedno: přečtěte si knižní předlohu. Jestliže se vám film bude líbit, věřte, že knížka je 100x lepší. Američani už mě štvou, že všechno musí tak zjednodušit a zidealizovat. Hlavně nechápu jednu věc: jak může ženská skočit do náruče chlapovi, který se jí před pár scénami pokusil znásilnit? Zkrácení děje je pro natočení filmu podle literární předlohy vždycky nutné, ale tohle není zkrácení, nýbrž vypuštění věcí, které jinak dávají příběhu větší smysl a možnost Charlyho více poznat. No, prostě, vezměte radši do ruky knížku. (15.03.2010)

9/10 Na knizku to sice nema, ale nastesti jsem ji cetl az po filmu, ktery je SUPER a naprosto zaslouzeny Oscar pro Cliffa. (17.01.2008)

Velice těžko zfilmovatelné dílo. Víc se z toho asi vytřískat nedá. Výborný Cliff Robertson. (30.12.2009)

Je to zvláštní, ale kanadská verze z roku 2000 (tv film) ve mně zanechala hroznou touhu si přečíst předlohu a jistou emocionální stopu. Charly nic z toho neudělal a jediné co stálo za to byl výkon Cliffa Robertsona před sympóziem. (30.12.2009)

Zajímavý nápad, který je neméně zajímavě natočen. Romantická část filmu občas trochu drhla, ale konec všechno napravil. Romantické sci-fi se zas tak často nevidí, takže jsem shovívavá a dávám 4*. (16.01.2012)

Čo sa týka filmovej estetiky tak je niečo fakt pekné na čo sa dobre pozerá. Ale v konečnom dôsledku je film strašná nuda. Po 40 minútach som len čakal kedy to skončí, ale koniec bol v nedohľadne. Ku koncu sa objavilo pár zaujímavých myšlienok, pri ktorých som zbystrel pozornosť. A potom som len zase odpočítaval koniec filmu. Fenomén alebo Trávnikár sa s takouto témou vysporiadali omnoho lepšie. (30.12.2009)

Začátek byl kapku nezáživný, potom se to začalo slibně rozjíždět. Obdivuji Cliffa Robertsona, jakým způsobem to zahrál... Na tuhle dobu je to natočené opravdu zajímavě... (02.06.2010)

Věneček, květiny, snad i růže pro Algernon od Daniela Keyese jsem znal již z rozhlasového zpracování. I filmové zpracování - samozřejmě až na nějaké stereotypy šedesátých let - bylo výborné. Tím se připojuji rovněž k vysoce pozitivním hodnocením hlavního představitele... Keyesovo dílo rozhodně spadá do oblasti sci-fi, avšak nepopisuje také naší mysli či inteligenci, která se vynořuje odkudsi a zapadá rovněž kamsi? A "myší test"? Je motivace myši (nalezení potravy) kompatibilní s hledáním duševní potravy u člověka? (02.10.2021)

Samotný nápad se mi hodně líbí a šlo by z něj dostat opravdu dost, ale tady to zůstalo někde na půl cesty. Navíc se to celou dobu docela slibně vyvíjí, ale závěr mi přijde poněkud... zbrklý? Moc urychlený? Ono je to totiž celou dobu takové rozhárané - chvílemi to jde do hloubky, chvílemi se to jen zbytečně dějově vleče. A ta psychedelická romantická scéna se tam podle mě moc nehodila, jelikož byla úplně mimo ten dosavadní styl a atmosféru. Je to sice slušně zahrané a docela dobře natočené, ale dojmy mám nanejvýš průměrné a jak už jsem psal, skvělý námět byl využit tak na půl. Škoda. 3* (31.03.2021)

Růži pro Algernon jsem četla předem, film mi díky tomu přišel hodně ochuzený, chladný a místy nudný. Místo sledování samotného hrdiny a jeho uvědomování si, že bude zase idiotem, film sleduje spíše jeho vztah s učitelkou. Jeho intelektuální rozvoj a pád byl nějak až moc přeskočen a film postrádal nějakou atmosféru, kterou kniha měla. Ale proměna herce z blba a génia stojícího na pódiu (kde vlastně popisuje situaci dneška jako budouctnost) byla dokonalá. (30.12.2009)

Filmové adaptace = blaze těm, kdo neznají ono adaptované literární dílo. Love story, vyléčený zamilovaný zaostalý (od Rain Mana už mě žádná taková postava nedostane opravdu do kolen), ženské vnady jako hlavní tahoun celého příběhu, motorkové hippie rodeo (proč? proč?), trapné "marry me", zoo zírání a zatajování informací! Namíchejte to pořádně, ať diváci neodcházejí zklamaní. Nejsem průměrný hollywoodský divák, odcházela jsem zklamaná. Kromě Robertsona, který by měl dostat bludišťáka, z Růže pro Algernon zbyla jen ta myš a spelling (aneb od slavných motorek to šlo přímo do kytek). (03.10.2012)

Vynikající výkon v hlavní roli, na ktéré jednoznačně stojí všechny dojmy z tohoto snímku. Jinak bych film rozdělil na tři části, vynikající začátek, jenž se nesl přesně v duchu Keyesovy předlohy a který doslova bere dech, poté dost zvláštní střední část, jež by asi jindy než v šedesátých letech nebyla taková, jaká je a která od knihy sice dost odbočila, ale v zásadě jí nemám co vytknout, jen to nebyl můj šálek čaje. Dojem mi ale pak zkazil nedotažený závěr, zde se tvůrci soustředili hlavně na vygradování pointy, a pak již co nejrychleji k závěrečným titulkům, přičemž to, co zde odbývyjí v pár momentech, je na předloze to nejsilnější. (01.01.2010)

26. Zlatý Glóbus za rok 1968 - cena (1) - *Nejlepší scénář - Sterling Silliphant + nominace (2) - Nejlepší film (drama), Nejlepší herec (drama) - Cliff Robertson (06.01.2009)

Takove nemastne a neslane to bylo, proste v nicem originalni. Robertson Charlyho zahral vice nez slusne, hrat ale ruzne lidi s psychickym ci dusevnim defektem je hozena rukavice pro kazdeho dobreho herce, tak bych jeho vykon nijak neprecenoval. Claire Bloom byla kocka. (02.05.2014)