The Artist
The Artist
Umelec
Režie:
Michel HazanaviciusScénář:
Michel HazanaviciusKamera:
Guillaume SchiffmanHudba:
Ludovic BourceHrají:
Jean Dujardin, Bérénice Bejo, John Goodman, James Cromwell, Penelope Ann Miller, Missi Pyle, Beth Grant, Ed Lauter, Elizabeth Tulloch, Ken Davitian (více)Obsahy(2)
Hollywood, 1927, George Valentin (Jean Dujardin) patří k největším hvězdám němého filmu. Poznáte ho podle tenkého knírku, typické bílé kravaty a fraku. Jeho účinkování v exotických příbězích o intrikách a hrdinských činech znamenalo velký úspěch pro filmové studio Kinograph, v jehož čele stojí magnát Al Zimmer (John Goodman). Sláva Georgovi vynesla elegantní manželku Doris (Penelope Ann Miller), každý den ho vozí do práce oddaný šofér Clifton (James Cromwell) a vítá ho vlastní usměvavá tvář z plakátů Kinographu. Na filmové premiéře spontánně reaguje na bouřlivé davy fanoušků a reportérů. Jakoby svým postavám z oka vypadl a jeho hvězdná kariéra se zdá neohrozitelná. Hollywood však brzy ovládne nový fenomén: mluvený film. George touto technickou novinkou opovrhuje a označuje ji za nevkusné pobláznění. V roce 1929 chce Kinograph úplně zastavit výrobu němých filmů a George se musí rozhodnout: buď přijme zvuk, jako to udělala mladá vycházející hvězda Peppy Miller, nebo bude riskovat pád do zapomnění. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (798)
Okúzliť diváka pečiatkou „nemý film“ je jedna vec, no počínajúc kompozíciou záberov a končiac herectvom je The Artist stále súčasný (ani absencia farieb a dialógov na tom nič nemení). Azda bolo zámerom, že Jean Dujardin ako hviezda pier večne spojených - George Valentin - bude vynikať svojimi teatrálnymi gestami. Ostatní predstavitelia sú primálo okázalí, a to i napriek scénam, ktoré miestami zachádzajú do chaplinovskej grotesknosti. Herci na takýto experiment mali byť vytiahnutí priamo z divadiel, nie hľadaní podľa filmografií. Scenár sa drží učenia Syda Fielda – po expozícii prichádza prvý bod zvratu takmer presne v tridsiatej minúte. Zrejme len zázrakom príbeh nie je nudný. Môže sa za to poďakovať predovšetkým svojej inakosti, viac než čiastočne postavenej na charizme u nás takmer neznámeho Jeana Dujardina. Otázka, čo takéto dielko môže povedať dnešnému divákovi, dosiaľ nebola zodpovedaná. Áno, uvidí nejakého toho milého psa, nejaký ten príbeh vyhasnutej hviezdy a nejakú tú snahu natočiť niečo iné. V konečnom dôsledku sú to často len drobné nápady a režijné vtipy, ktoré dokážu béčkový príbeh zapísať do učebníc. Hoci, je veľmi príjemné sledovať citácie, akou je napríklad príchod auta do štúdií Kinograph, ktorý fanúšikom Sunset Blvd. a Paramount Pictures určite vyvolal drobné dejá vu. Každý scenárista si trhá vlasy pri otázke: „Čo tu ešte nebolo?“ The Artist tu ešte nebol. To je jeho najväčším šťastím. ()
Nejčistší esence němého filmu se vší jeho romantikou, humorem a sentimentalitou v prvotřídním provedení hereckém, technickém, hudebním i výpravném. Každé setkání s ním je potěchou. ()
Tak tohle mě dostalo.Tento filmový klenot beru jako dar všem milovníkům filmu.Režijně a herecky je to perfektně zvládnutá záležitost. ()
Je prdel, že v době kdy vizuální stránka filmu dosáhla úrovně, kdy je na greenscreenu možné vytvořit v podstatě cokoli a filmy narvaný akcí, Slow motion a zamotanejma, překopanejma příběhama v běhu o Oscara předběhne černobílej neměj film s tématikou již dávno probranou... Je milý, že se někdo pokusil dnešním divákům přiblížit němý filmy, ale za mě je to podívaná maximálně průměrná. ()
Krásný návrat o několik desetiletí zpět s fantastickými hereckými výkony. Bohužel prvotní nadšení s ubíhající stopáží trochu upadá. ()
Posledních několik let mi připadalo, že celosvětový film snižuje svojí kvalitu. Říkala jsem si, kde jsou ty časy 20. - 60. let hollywoodu, kdy nešlo o technické novinky, ale o kvalitní děj a herce. Naštěstí se po dlouhé době stal malý filmový zázrak v podobě Umělce. Perfektně vystihl dobu filmů 20. let, kulisy, rekvizity, prostě jsem se vrátila do zlaté éry kinematografie. Proti dnešním filmům má Umělec jednu skvělu výhodu, beze slov umožňuje vyniknout hereckému umu Jeana Dujardina, Bérénice Bejo a mého oblíbence Uggiho. ()
Oscara pro Dujardina klidně, ten si ho zaslouží (vzhledem k tomu že Gosling za Drive nominaci nedostal), ale oscara za nejlepší film rozhodně ne. ()
Wau! Neřekla bych, že to může jít i beze slov. Byla to parádní souhra okamžiků, veselých obličejů i smutných grimas a vůbec všech okolností. Dokázalo mě to dojmout i pobavit a přitom jsem si ani nestýskla po nějaké té replice.. Navíc ten šmudla pes byl výbornej! ()
Pocta kinematografii rovnako ako Hugo, tentoraz rokom tridsiatym a prelomu nemého a ozvučeného filmu. Film je sám o sebe bezchybný, nádherný, milý, vtipný, chytí za srdce, Bérénice je prekrásna, ale pre toho, kto je zžitý so súčasným trendom filmového priemyslu, neprináša taký pôžitok. Zaslúžené Oscary..krásne spracovanie. ()
Zajímavé. Film spíše pro starší věkovou kategorii, trochu i pro pamětníky. Je zvláštní, vidět v dnešní době film natočený takovýmto stylem. Černobílý a k tomu všemu němý, to jsem už dlouho neviděl. Po pravdě, po filmech s Charlie Chaplinem jsem takový film, viděl asi třetí. Je úžasné, jak i bez hlasů dokáží herci zaujmout. Tomu se říká herecké umění, ztvárnit své pocity a emoce pouhými grimasy. Ludovic Bource k tomuto snímku vytvořil užasnou hudbu, která na danou dobu perfektně pasuje. Herecké výkony celé této nádhery hodnotím velmi kladně. Rozhodně to totiž nebylo nikterak jednoduché. Po dlouhé době film, který zaujal něčím vyjímečným. Ale příběh je to průhledný a předvídatelný. A i bohužel té romantiky se mi moc nedostalo. Proto 4**** ()
Všechno, co si na (starém) Hollywoodu tak svinsky hnusim, je odprezentováno v prvních třiadvaceti minutách tohodle filmu. ()
Rozumiem všetkým tým oceneniam, aj nostalgii a uznávam, že ide o film neobyčajný, zručne natočený a vizuálne krásny. Na druhej strane... som úprimne rada, že éra nemých filmov je dávno preč a dialógy mi nenahradí nič, čím tento film oplýva, hoci je to všetko na vysokej úrovni... Krásna pocta, nostalgický povzdych, potlesk... všetko už ale radšej so zvukom :) ()
The Artist je skvostná pocta éře němého filmu. Je s potěšením sledovat, že ještě i v dnešní době se najdou tvůrci, kteří dokáží poutavě vyprávět příběh beze slov, jen s použitím "ksichtění se" před kamerou, aby divák pochopil, oč se jedná (to jen parafrázuji citaci filmové Penny Miller). The Artist však není jen bezduchým vizuálním napodobováním němých filmů, je to také vynikající příběh, který odráží mnohé skutečné osudy hvězd němého filmu, které se nedokázaly sžít s nástupem filmu zvukového nebo chcete-li mluveného, a mnoho z nich se neprosadilo a upadlo v zapomnění. Přiznávám se, že jsem v mírném šoku, protože koukám jako blázen, jak režisér Michel Hazanavicius, který až doposud v mém povědomí figuroval jako "pachatel" nepovedených bondovských parodií o Agentovi 117, dokázal zmobilizovat všechen um a natočit takové mistrovské dílo! Vše je zapomenuto a jeho předchozí pokusy s parodií už budou brány jako omleté klišé: "Každý nějak začínal". Ústřední herecké duo jen umocňuje mistrnost celého filmu - jak Jean Dujardin, tak především Bérénice Bejo jsou famózní - Oscara by si zasloužila i ona. The Artist je po všech stránkách skvělý němý film, okořeněný výbornou perličkou v podobě Valentinova zvukového snu či skvělého "Bang" v závěru filmu. Bravo! ()
Jako pocta němým filmům (těm hollywoodským, rozhodně ne německému expresionismu) celkem v pohodě, jen nechápu to oskarové nadšení. Jako příběh z nástupu zvukového filmu a (ne)vyrovnávání se s tím ho takové Singin' in the Rain totálně válcuje (i když to není úplně srovnatelné). ()
Pěkný film, který doslová dýchá atmosférou 30. let minulého století. A Uggy je špička:-) ()
Forma, kterou zvolil Hazanavicius, je zaprvé dost "originálně zastaralá", ale hlavně je patřičná a vhodná, bez ní by film tak silně nevyzněl. Díky tichu cítíme vířit emoce a hlavně slyšíme ve správných momentech zvuky, které bychom nedocenili. Dujardin s Bérénice hravě utáhli celý film, jejich úsměvy a jiskry v očích, které střídají slzy a alkohol, nenechají nikoho chladným. Je to film, ze kterého jsem byl mnohdy naměkko, je z něj cítit láska k filmu a přívaly emocí. ()
Strašná nuda... ()
Michel Hazanavicius je veľmi odvážny režisér. V časoch obrovského rozkvetu amerických blockbusterov a rôznych komixových adaptácii prišiel s originálnou myšlienkou. Nemým a čiernobielym filmom vzdáva poctu ranným časom kinematografie. Je vidno, že to bola pre neho dôležitá a veľmi osobná záležitosť, keďže jeho rodné Francúzsko je kolískou filmu. Nápaditý, originálny a vtipný The Artist si zaslúži plný počet hviezd. Mimochodom, na Bérénice Bejo sa veľmi dobre pozerá... ()
Popravdě mě snímek, kde se nemluví a tak nějak celkově má vyznít jako němý film, moc nelákal. No ale nakonec jsem se přeci jen odhodlala a bylo to zejména kvůli vlně pozitivní kritiky, kterou je The Artist obklopen. A dobře jsem udělala, k mému velkému překvapení se na to opravdu dalo dívat a co víc, bylo to zábavné (ve skrytu duše jsem totiž koketovala s myšlenkou, že to pořád může být filmovými "odborníky" uměle zidealizovaný snímek, který o něco méně zběhlé duše prostě tolik neosloví). Takže z celkového pohledu není čeho se bát a film určitě doporučuji ke zhlédnutí, zvlášť pokud je nálada na nějaký ten odlehčenější a lehce komediální počin. ()
5* dát prostě nemůžu. Skvěle zpracovaná pocta filmovým kořenům. Film jasně staví na hlubokém charisma J. Dejardina, který zlatou sošku jasně a právem dostal, k tomu na krásné a stále usměvavé B. Bejo, která byla též po právu nominovaná. Dalo se na to dívat a musím říct, že nečekaně mě to hodně bavilo. Film byl svižný, milý, povedený. Ale nejlepší film r. 2011? ? Sorry, to ne.... Milé vidět spoustu hereckých es, které se tomuto počinu propůjčili a fakt klobouk dolů před hodně kvalitně odvedenou prací tvůrců. ()
Související novinky
Best of 2012 dle popředních uživatelů ČSFD.cz
Stejně jako v loňském roce, i letos vám přinášíme přehled nejlepších filmů uplynulého roku dle předních uživatelů ČSFD.cz. Uživatelé i filmy v jejich výběru jsou seřazeny abecedně. Nejoblíbenějším… (více)
„Clooneyho Indy“ sbírá hvězdy
O válečném thrilleru The Monument´s Men jsme psali jako o vážnější a méně akční variaci na Indyho. George Clooney se jako producent, režisér, scenárista a také hlavní představitel inspiroval… (více)
Natalie Portman – milenka nacistů?
Není nad vydatný bulvární titulek. Ale už nás znáte a víte, že se za ním obvykle skrývá zápletka připravovaného filmu. Studio Universal chystá film s jasným tahem na oscarovou branku. Předloha:… (více)