Seven Psychopaths
Sedem psychopatov
Seven Psychopaths
Režie:
Martin McDonaghScénář:
Martin McDonaghKamera:
Ben DavisHudba:
Carter BurwellHrají:
Colin Farrell, Sam Rockwell, Christopher Walken, Woody Harrelson, Olga Kurylenko, Tom Waits, Abbie Cornish, Gabourey Sidibe, Kevin Corrigan, Željko Ivanek (více)Obsahy(2)
Scenárista Marty (Colin Farrell) se zoufale snaží dokončit svůj nejnovější scénář, ale chybí mu inspirace. Tu se rozhodne hledat u svých dvou kamarádů: poněkud výstředního a většinou neza-městnaného herce Billyho (Sam Rockwell) a silně nábožensky založeného Hanse (Christopher Walken), který má za sebou poměrně působivou kriminální minulost. Tihle dva se příležitostně živí krádežemi psů, které po vypsání odměny vrací jejich zazobaným páníčkům. Proti tomuhle výnosnému byznysu má velké výhrady Billyho okouzlující přítelkyně Angela (Olga Kurylenko). Její obavy se mají brzy potvrdit…
Naštěstí Billy a Hans právě jednoho čtyřnohého mazlíčka unesli. Ovšem naneštěstí tenhle pes patří psychopatickému gangsterovi Charliemu (Woody Harrelson), který svého malého psíka nade vše zbožňuje. Charlie je nepředvídatelný, extrémně násilnický a rozhodně nemá potíže zabít každého, kdo má se zmizením jeho psa cokoliv společného. Vypadá to, že Marty bude mít o nadměrné množství inspirace postaráno. Ale dokáže s šíleným Charliem v patách zůstat naživu tak dlouho, aby scénář dokončil?
(Bioscop)
Videa (30)
Recenze (978)
Sedm psychopatů je opravdu psychopaticky překombinovaný snímek, což možná pro spoustu diváků bude docela nestravitelné. Herecké výkony jsou skvělé a to bezesporu u všech zúčastněných. Výběr herců se opravdu povedl - Sam Rockwell, Christopher Walken, Woody Harrelson a Tom Waits působí jako praví psychopati. Pobavila mě i malá role veterána Harryho Deana Stantona. V neposlední řadě chválím vhodně zvolený soundtrack. Na režisérův úctyhodný počin V Bruggách to sice nemá, ale pořád je to velmi zábavná podívaná. ()
Vizuál byl každopádně na pětihvězdu, ale že bych se u Sedmi psychopatů mohla potrhat smíchy, tak to tedy ne. Určitě je originální svou explicitou v násilí, kterou pojal Martin McDonagh s komediální nadsázkou i když té červené barvy tam bylo na moje gusto trochu víc, ale asi to k tomu patří. Moje pocity byly tak trochu sinusoidový, protože tam byly pasáže opravdu výborný, ale střídaly se s těmi nudnějšími, které mě dvakrát nesedly. Velkým plusem filmu je bezkonkurenčně tentokrát Sam Rockwell, který zastínil i mého oblíbence Colina Farrella. Mimo jiné jeho smějící se kukadla (a to nemluvím o jeho čepici) jsou kouzelný. A Christopher Walken, který začal svojí kariéru v roce 1951 si svou roli zahrál taky skvěle. Byla tam spousta suprových hlášek, ale můj výsledný dojem to stejně nezachránilo. ()
Okázalá snaha o novodobého Bartona Finka, kdy je disfunkčnost celku stavěna nad vypravěčskou atraktivitu. To, co se Coenům povedlo perfektně skloubit, McDonagh se ctí nezvládá a tápe. V důsledku ale neprůstřelný film, protože i nuda je zde stavěna do pozice chtěného prvku. Po přesně konstruovaných Bruggách a divadelnímu Panu polštáři značné zklamání. ()
Martin McDonagh se tu vesele předvádí jako Chuck Norris mindfuckingu křísnutý multikulturním mesianismem. Pokud jde o podvratnost formy, je skutečně precizní: každičké tvrzení, které se ve filmu objeví, ať už slovem nebo obrazem, bylo už v tu chvíli použito proti sobě i proti vám. Téměř neexistuje moment nebo záběr, detail v settingu, který by už nebyl cinklý a podvrtnutý, tak jako i celý rámec. Ostatně soudím, že není na škodu zvolnit a plně si kompozici tohohle hluboce propracovaného filmu vychutnat napodruhé, s přestřelkami dialogů, s vtípky misanscény, ale i s dozníváním myšlenek... Při vší úctě nemyslím, že to jde pobrat všechno najednou, i napodruhé jsem měla náruč plnou. Protože pokud jde o formu, pak bych plně souhlasila s komentářem Mattyho, který její podstatu popisuje svědomitěji a výstižněji než já, ale v hodocení a vnímání obsahu filmu se zásadně rozcházíme: já totiž refektuji, emočně i myšlenkově, že všecky ty ironické vtípky, sarkastické legrácky a zvraty v ději tu nejsou samoúčelné, resp. že to není jen oddychová reflektivní komedie o filmových žánrech pro náročné, ale že se nakonec všechny nezbytné úvahy společně otáčejí, rezonují a vibrují okolo té jedné hlavní, nosné a téměř až pateticky humanistické myšlenky... ---- Nápovědou k ní je už to, že hlavní hrdina Martin (sic!), který píše holywoodský scénář o sedmi psychopatech, je zarytý pacifista a odmítá psát o násilí, natáčet o něm film a tím je paušalizovat a posilovat, a ten základní rozpor v sobě, tu vnitřní bitvu svých démonů marně hasí alkoholem.... a přitom ji řeší se svými postavami při psaní svého scénáře k filmu, v němž to celé právě sledujete... scénáře k filmu, který je ve své nejhlubší podstatě a po celou dobu výsměšnou a laskavou pitvou násilí, jež je za každé situace absurdní a zbytečné, jež se rodí z nedozrálých a nepochopených emocí, když jim netrpěliví lidé podléhají dřív, než je rozlousknou. A film je od počátku (ale víte to až zpětně a vnímáte to až napodruhé) důkazem katarze, kterou Martinova osoba prošla, a vyprávění se nese v oproštěném a rafinovaném nadhledu. Narozdíl od mého přepisu to tedy Martin (postava i autor filmu) podává značně nepateticky, asi jako by to točil Tarantino, kdyby se vyvíjel trochu jinudy (to srovnání s Tarantinem je na místě obecně, ale s tím, že McDonagh svou tvorbou Tarantina nenapodobuje, ale opravdu působí jako jeho jinak ujetá a šmrncnutá a plnokrevně osobitá verze). ***** Ještě nevyžádaná pozámka navíc a úplně bokem: Podhodnocení tohohle filmu mě upomíná na jiný výtečný a výtečnický snímek, kterému bylo ukřivděno z nepochopení, že se jedná o mindfuckingovou žánrovou reflexi: diváci kdysi ještě krutěji nedocenili formu, obsah a myšlenkovou pointu snímku Ask the Dust, čehož dodnes nepřestávám litovat. ***** Užívám si, jak jsou všechny dosavadní McDonaghovy filmy stejně tak urvané ze řetězu a nespoutané jako do puntíku zorchestrované a vážně míněné a přes veškerý sarkasmus a ironii po pokraj plné bláznivé a nakažlivé radosti z tvoření a chápání a z té nejryzejší úcty k životu. Těším se za pár dní na projekci Tří billboardů a jsem dost zvědavá, kam to celé ještě posunul. *~ () (méně) (více)
Pamätám si, že "V Bruggách" som zmeravel, na celé to sofistikovane napísané/natočené/odohrané/ozvučené, žánrové divadielko som vtedy civel ako na maľby od (príznačne začleneného) Boscha a fikčný svet bolestivej kauzality odľahčený skrz singulárnu poetickosť ma po pár pridružených falzifikátoch prevelice osviežil. M. M. pokračuje v najlepšej tradícií seba samého a jeho "Seven Psychopaths" možno považovať za jedny lukulské, cinefilné hody počas ktorých sa bude u vybraných ľudí chrochtať blahom. Nekresťansky vystavaná konverzačka v duchu tarantinovského pulpu koketujúca s ritchieovským podfukárstvom a zabezpečená mcdonaghovským dotykom melancholicko-katanského absurdna, s nadhľadom vkomponovanej recesistickosti. Nepriestreľný koncept od ktorého sa spoľahlivo odrážajú výtky typu "nemiestna explicitnosť" alebo nebodaj "dialógová nudnosť" kedže každý jeden bočný aspekt je súčasťou prešpekulovanej autorskej idei v ktorej aj sprvu nepatrná maličkosť nesie neskôr mimoriadnu dôležitosť. Gurmánsky casting, ušľachtilý soundtrack, ukážková práca i prechody medzi papierovými a (i)racionálnymi sekvenciami. Muchy to má (nekompaktnosť, škrobenosť), ale tie som asi po polhodine masakrálne zabil a už si len naplno užíval ten krásne podlý, mnohovrstevnatý performance. Po druhej projekcií nadšenie klesá, vkráda sa nevyváženosť čo do dávkovania rôznorodých nálad a vykonštruovaných situácií ktorá mi pri prvom sedení akosi nevadila. I keď to stále považujem za funkčný model režírovania, postrádam onu ladnosť Brúgg a z hľadiska kombinovania jednotlivých dejstiev trochu viac prezieravosti. ()
Galerie (75)
Zajímavosti (31)
- Mickey Rourke bol obsadený do úlohy Charlieho, ale po konfliktoch s režisérom ho nahradil Woody Harrelson. (rscott)
- Scéna, kdy na sebe Billy Bickle (Sam Rockwell) mluví před zrcadlem, odkazuje na slavnou scénu z filmu Taxikář (1976), jehož hlavní hrdina Travis Bickle (Robert De Niro) má nejen podobné jméno, ale i podobné povahové rysy. (Itar)
- Na premiére filmu mali Sam Rockwell (Billy) a Colin Farrell (Marty) na sebe košele s animovanou podobou Christophera Walkena (Hans). (megajalec)
Související novinky
Nový film režiséra V Bruggách má obsazení
Režisér a dramaturg Martin McDonagh za svou kariéru natočil doposud jen tři filmy, všechny ale sklidily obří úspěch, pobraly několik prestižních ocenění a samotný tvůrce si díky nim vytvořil pověst… (více)
HBO a Peter Berg zredukují lidstvo
Na obrazovky zřejmě nejuznávanější kabelové stanice míří nový sci-fi seriál The Leftovers z tvůrčí dílny Petera Berga (který produkuje a zrežíruje pilotní díl) a Damona Lindelofa (který byl nenáviděn… (více)
Hvězdy jako psychopati?
Režisér příjemného překvapení V Brugách Martin McDonagh (foto) začne příští týden v Los Angeles natáčet novinku Seven Psychopaths. Sehnal do ní spoustu zvučných jmen, ale neobešlo se to bez problémů.… (více)
Reklama