Sala samobójców
Miestnosť samovrahov
Suicide Room
Režie:
Jan KomasaScénář:
Jan KomasaKamera:
Radosław ŁadczukHudba:
Michał JacaszekHrají:
Jakub Gierszał, Roma Gąsiorowska, Krzysztof Czeczot, Agata Kulesza, Bartosz Gelner, Kinga Preis, Rafał Fudalej, Mateusz Kościukiewicz, Piotr Głowacki (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dominik je normální kluk. Má mnoho přátel, tu nejvíce sexy holku na škole, bohaté rodiče a dostatek finančních prostředků na nákup značkového oblečení. Ale jeden nevinný polibek všechno změní. Začíná se stranit okolí, všechen svůj čas tráví u počítače. Schází se s neznámou dívkou, která ho zavede do „místnosti sebevrahů“, ze které není úniku. Chycen do pasti utkané z jeho vlastních emocí, se Dominik zaplétá do sítě intrik a postupně ztrácí to, čeho si nejvíce vážil. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (154)
Kvalitně natočený a zajímavě sestříhaný film, který střídal živé (reálné) scény s těmi virtuálními. To dodávalo filmu na dosti dobré depresivní atmosféře. Zároveň je zde pěkně vylíčen negativní vliv virtuálního světa na člověka, který se stane pomocí virtuální reality středem (negativního) zájmu. Facebook je zlo! Vskutku dosti depresivní snímek, který mi ovšem svým příběhem odpověděl na spousty otázek. Zároveň jsem se po shlédnutí tohodle kousku částečně vžil do kůže emařů a porozuměl jsem tomu, co prožívají a co k tomu v určitých případech předchází a následuje. ()
Svým způsobem zajímavý film, s kterým mám jeden zásadní problém - ani jeden z hrdinů mi nebyl sympatický. Dominik je klasický příklad rozmazleného "fracka", který má všechno a už neví coby, tak se dá na emo. Ano, je to i o šikaně, jenže ta je tu podaná tak zvláštně, že to příliš nepůsobí (alespoň na mě). Všichni jsou tu navíc hodně afektovaní (zejména Gierszal, který to sice zvládá, ale je toho až moc), což je taky ke škodě věci. Jan Komasa má nezpochybnitelný talent, protože to, jak kombinuje klasický film s animovaným, je obdivuhodné a přechody z reality do počítačové hry jsou naprosto přirozené a do celkové nálady filmu tak nějak pasují. Je tu hrozně moc zajímavých momentů (rozhovory rodičů s psychiatry, nápad s místností sebevrahů), ty ale zanikají v množství zbytečně emočně vypjatých scén a těžké deprese, která se na diváka valí a nenabízí vydechnutí. Všichni hrají solidně, pokud se tedy zrovna po nich nechce tlačit na emoce, to pak přehrávají, většinou jsou ale velmi dobří. Ani poselství filmu jsem nepochopil - má být odsouzením sebevrahů a jakýchsi "emařů", nebo jejich obhajobou? Opravdu nevím. Ze všech zmíněných důvodů zůstávám na průměru a 50%. ()
Když chceš moc, nemáš nic. Místnost sebevrahů se snaží obsáhnout vše: vyprázdněné rodinné vztahy, přistěhovalectví, sebepoškozování, přemíru financí, závislost na počítačových hrách, citovou vyprahlost, přezíravost, špatnou výchovu, snobismus, neohleduplnost, bla bla bla, blablabla,... Snaží se to zobrazit moderně, šokantně, zároveň umírněně (aby na to mohly koukat děti), didaktivně, artově, bla bla bla, blablabla,... Pak se divte, že výsledek stojí za starou bačkoru. Jediné, co bych filmu přiznal jako plus, ač nechtěné, že skrz tento galimatyáš ukazuje, v jakém zmatku žijeme. ()
Anti-emo pamflet přetažený do tradicionalistického (polského) hávu vyhrocené moralitky o špatných rodičích a ještě horším synovi, která vlastně říká, že homosexualita je psychická porucha dostavující se v pubertě a lze jí léčit dobrým rodinným zázemím, Naopak když idylka u domácího krbu chybí, vede to k sebevražedným sklonům. Exploatačně pojaté postavy (rodiče jsou charakterizováni zálety, rochněním se v penězích, snobskostí a zaměstnáním nelegální pracovní síly), nerealisticky schematické chování (závěr s holkou s růžovými vlasy) a fantaskně přepjatá imaginace internetových diskusních fór jako něco na pomezí Second Life a Final Fantasy jsou jen některé z řady prvoplánově efektních prostředků, které se zde používají ve službě apelativní funkce. "Místnost sebevrahů" ve výsledku nejvíce zaujme tím, že podvratně využívá prostředky a estetiku emo subkultury pro vyprávění, které emo démonizuje jako zpovykané, sexuálně nejisté spratky. ()
Galerie (47)
Zajímavosti (5)
- Když se Dominik (Jakub Gierszał) poprvé podívá do místnosti sebevrahů, lze si povšimnout různých hrobů. Jeden z nich uctívá památku frontmana skupiny Nirvana Kurta Cobaina, který spáchal v roce 1994 sebevraždu. (vyfuk)
- V hudobnom podklade filmu sa objavila aj skladba „Nothing To Lose“ od kanadskej kapely Billy Talent. (metal.storm)
- Film získal na 19. ročníku Art Film Festu (Trenčianske Teplice, Trenčín) ocenenie Modrý anjel za najlepšiu réžiu. (rudeboy)
SPOILERY Předem se omlouvám, jestli budu příliš sprostý, ale ten film mě prostě naštval. Tak tohle byla dobrá kravina. Nečekal jsem moc, ale ve finále jsem dostal mnohem míň. Ten film mě vlastně štval už od počátku - Dominik má mnoho přítel, holku, bohaté rodiče, vše co jen chce. Chová se jak arogantní kokot a tím mi byl dost nesympatický. Pak jednoho dne chudáček malá zjistí, že je gay (později z toho vyleze, že je bi) a celá škola se tomu blbci směje. On se z toho sesype a přidá se do nějaké fantasy virtuální hře (proč? z jakého důvodu zrovna fantasy?), kde se přidá do skupiny Místnost sebevrahů. Tam objeví Ameriku a pozná emaře. Sice už jenom to téma "teď jsem zjistil že jsem gay" mi lezlo na nervy a z vyvrcholení u juda se mi zvedl dekl, ale nakonec jsem za tuhle část filmu byl ještě rád a považuji ji za tu lepší. Co tedy nastalo? Ale nic, jen z Dominika se stal strašný emař, dozvěděl se velkou pravdu o tom, že život je vlastně sračka, stojí za prd a že ta smrt je vlastně dobré řešení (k čemuž ho dovede jiná emařka, která ho do Místnosti sebevrahů dostane a doslova mu zasere hlavu těmihle myšlenkami), pak se jednou totálně pořeže, zavře se v pokoji, rodiče totálně ignoruje a právě jeho rodiče shánějí psychiatry, aby mu pomohli. Jeden jim řekne, že se vše dá vyřešit, jen to chce čas, ale to těm pitomcům strašně vadí, chtějí to vyřešit pokud možno okamžitě, nejlíp do druhého dne a protože by museli čekat, vyhodí ho. Najmou si jinou, která mu předepíše prášky, které chce Dominik věnovat té svojí emařce, aby se mohli společně zabít. Dominikův táta vypojí internet, Dominik konečně vyleze ven, řekne všechno rodičům, pak je na internetové detoxikaci (!) a nakonec se rozhodne jednou jít ven do baru, vezme si svoje prášky a s vidinou, že se po smrti uvidí s tou svojí milovanou, se zabije. Emařka ale mrtvá není a když se o Dominikově smrti dozví, vyběhne konečně ven a začne naprosto příšerně předstírat, že je z toho zdrcená, rozbrečí se a křičí, jenže to celé vypadá, jako kdyby se měla každou chvíli proměnit v dinosaura. Pak už jenom vidíme, že se Dominikovi blbí a bohatí rodiče z nějakých neznámých a nepochopitelných důvodů rozešli a video zachycující umírajícího Dominika pořízené nějakými fektami z baru je kult na internetu. Upřímně, už dlouho jsem neviděl tak trapný, přehnaně dramatický a směšný konec. Dokonce jsem se u toho nejednou rozesmál. A o to víc mě nepříjemně překvapuje, že to přišlo z Polska a ne z USA. Já nevím, co mám pozitivně hodnotit na filmu, ve kterém jsou všechny postavy těžce nesympatické, nějaké poselství či pointa mu chybí (čekal jsem něco ve stylu "sebevražda k ničemu nevede" a dostal jsem tenhle zkriplený mišmaš, který snad ani nic neříká, míchá hromadu odlišných témat dohromady a k psychologii přihlíží strašně zjednodušeně - navíc ani ta homosexuální linka nikam nevedla a nebyla dořešená. A kde přesně z toho vyplývá poselství, že se rodiče mají svým dětem věnovat? On se jim svěřil se vším, oni ho vyslechli a stejně se zabil.) a celkově působí svojí přehnanou vážností až směšně. Prostě samoúčelná depka jak se sluší a patří, navíc na Komasu si dám pozor - sice je hloupé hodnotit člověka na základě jednoho filmu, ale je to podle mě vůl. Úplně nejlíp tenhle film ve svém komentáři vystihl uživatel Freemind. Ano, technicky to nevypadá špatně. Za to 1*. A za co přesně mám dát víc? () (méně) (více)