Reklama

Reklama

Issa Karpov je synem ruského plukovníka. Jeho matka byla Čečenka, která jej měla díky tomu, že byla plukovníkem znásilněná. Issa je uprchlý vězeň a dostane se do islámské komunity v Hamburku jako ilegální imigrant. S jeho neutišenou minulostí se mísí jeho vnitřní rozpolcenost. Po otci zdědil neskutečně ohromnou sumu peněz, asi 10 milionů eur, což jej dostává do hledáčku tajných služeb bojujících proti terorismu. Po útocích 11. září se zdá, že každý, kdo má trochu snědší pleť, je automaticky považován za teroristu. Na mladého Issu si brousí zuby hned několik tajných organizací bojujících proti islámským teroristům, aby si mohli připsat zásluhy za jeho dopadení. Je ilegální uprchlík, muslim a patří mu ohromná suma peněz, tak musí být terorista, nebo ne? (TV Prima)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (460)

verbal 

všechny recenze uživatele

Ano, velmi civilní. Představte si knihu pojednávající o tom, jak se nějaká bába, říkejme ji třeba paní Marie, rozhodne vydat do sámošky pro rohlíky. Ono koupit rohlíky není rozhodně žádná prdel a může to být velice ošidné. Marie navíc od báby ze sousedního pokoje ví, že se poslední dobou kolem obchodu potuluje podivné individuum, které celý starobinec podezřívá, že tam šmíruje ladné křivky vyžilých samic prohýbajících se pod tíhou nákupů, přičemž pulíruje Grünwalda. No nic, nezbývá, než se důkladně a dlouze poradit napříč celým slzavým údolím, co dělat. Ač paní Marii všichni od tolik dobrodružné cesty odrazují, ta neodolá, protože ocas viděla naposledy v dobách, kdy začaly uhelnatět plavuně, a rozhodne se milého úchyla omrknout. Pomalu a dlouze se tedy se svými francouzskými holemi šourá až k Penismárketu, kde ke svému nemalému zklamání zjistí, že se jedná jen o jakéhosi obyčejného, zevlujícího, pydlookého váguse, jehož oči divně čumí na všechny světové strany, a ta fáma o leštění vznikla jen proto, že si na koulích pravidelně drbe své pohlavní symbionty. Rozjetá důchodkyně chce však za každou cenu dostat svého úchyla, a tak pečlivě a dlouze zapřemýšlí. V posledním Blesku psali, že nedaleko údajně žije skutečný gerontofilní deviant jménem Abdullah Vražmi ibn Hotam, který prý míval pletky i s několika ukrutně starými tenoristy z operního uskupení Al Šmajdá. Marie tedy neváhá, spřáhne se s domnělým perverzákem, pořádně a dlouze vše rozeberou, načež vymyslí nesmírně chytrou léčku, jak Abdullaha vylákat z jeho doupěte neřesti. Léčku natolik fikanou, že prostě přijdou, zazvoní a počkají, až nemrava vyleze ven. Past po sáhodlouhých přípravách perfektně sklapne, avšak jakmile se objekt Mariiny touhy objeví, vrhnou se na něj ostatní báby, které Marii celou dobu zvědavě sledovaly a prostě ji ho šlohnou. V tu chvíli konečně začíná brutální akce. Marie velmi nasraně zařve „kurva“ a celý strhující příběh končí. No, řekněte sami, chtěli byste něco takového vidět zfilmované? Já teda ani omylem. Je opravdu škoda, že jedna z posledních dávek Hoffmanových kapek, budiž mu země napuštěna pseudoefedrinem, byla vyplýtvána na další Lekarého užvaněnou, unylou sračku. A tak jediné pozitivum jsou zde opravdu vynikající herecké výrony. I když i to je rozporuplné. Ačkoliv byl Philda herec pár ekselánc, shledával jsem ho vždy natolik vizuálně odporným a odpudivým, že sledovat jej při práci bylo asi jako hledět na akutně zhnisaný absces, úžasně hrající všemi žlutohnědozelenými barvami. ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Nevstřícné vyprávění, vynikající adaptace, nečekaná hra s konvencemi, excelentní využití dlouhých objektivů, boží Philip Seymour Hoffman - a navíc jde o špionážní drama. Tohle by měl být i váš nejhledanější film (i proto, že v kinech se dlouho neohřeje a Velký Špalíček ho ani nezařadil) - více tradičně tady. ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

Pomalý, atmosférický a kvalitní autorské počiny 70. let připomínající mix špionážního thrilleru a artfilmu (málo redundantní syžet, méně zřetelné motivace, nevyplněné vyprávěcí mezery). Informace nejsou pro lepší srozumitelnost několikrát opakovaný, mezi jejich prvním a následujícím výskytem (stvrzujícím jejich důležitost) někdy uběhnou desítky minut (Seven Friends) a stejně dlouho trvá, než dojde k jejich vsazení do širšího kontextu (např. rodinných vztahů - Jamal). Podstatné je často řečeno jenom v narážce nebo jsou vodítka umístěna někde v zadním plánu jednoho z dlouhých, precizně komponovaných záběrů s malou hloubkou ostrosti (například nápověda, jak celý film skončí, přichází s předstihem několika minut). Vzhledem k častému umisťování podstatných objektů mimo střed rámu, záleží na každém přerámování a pozici všech figur v mizanscéně. Scenárista přitom oproti předloze distribuci informací zpřehlednil a do centra dění zřetelně umístil jednu postavu (ačkoli jsem na základě knihy čekal, že protagonistou bude Brue). Zvýznamnění Bachmanna, muže, který by měl mít věci pod kontrolou, ale tak docela nemá, nahrává ústřednímu tématu bezmoci (ve vztahu k nepřehledné post-9/11 síti organizací zajišťujících národní bezpečnost). O osobním životě Hoffmanovy postavy je nám přitom paradoxně přímo sděleno nejméně, čímž je posilován zavádějící dojem, že zatímco on může autoritativně sledovat a poslouchat kohokoli, sám je sledovatelný (a manipulovatelný) jen obtížně. Obrázek o jeho charakteru a momentálním duševním rozpoložení si musíme složit z mnoha náznaků přítomných v dialozích a zejména v mizanscéně (sklenice alkoholu a cigareta definičními znaky). Náznaky jsou to přitom ještě méně určité než v knize (vztah s Frau Freyovou). Postavy dokonce vedou dialogy o prostředích, v nichž se cítí dobře a která je charakterizují (Annabel není příjemná luxusní restaurace, Bachmann je štamgastem v zaplivané přístavní hospodě). Corbijn vytěžuje noirové prostředí zabetonovaného velkoměsta s řekou, z jejíchž temných hlubin hrozí na povrch vylézt nejedno nemilé překvapení (z vody jako kdyby se v úvodním záběru vynořil také Issa). Pojetí Hamburku jako města, kde je věčně noc a prší je k našemu překvapení převráceno ve zdrcující závěrečné scéně, odehrávající se za jasného bílého dne. Dominující barvy exteriérů, interiérů i šatů postav (žlutá s modrou nebo zelenou) jsou stejně nevlídné a odtažité jako čistě profesionální vztahy mezi postavami, z nichž většina žije bez rodin i bez budoucnosti (o čemž hovoří Bachmann s Jamalem) a mají-li nějaké romantické ideály, v průběhu filmu o ně přijdou. Bachmann díky Hoffmanovu excelentnímu výkonu, korunovanému jedním z vůbec nejpůsobivějších odchodů ze scény, funguje jako autentická lidská osobnost i jako zosobnění univerzálního pocitu ztráty kontroly, důvěry a svobody. Závěrečný zvrat nepřichází odnikud, ale je nenápadně budován po celý film, jehož vyprávění je ve skutečnosti méně komunikativní, návodné a přehledné, než se jeví, neboť na jednu z dějových linií, nakonec tu směrodatnou, upozorňuje pouze mimoděk, jako kdyby neměla hrát významnější roli. Finále bourá naši představu o tom, kdo udává tón, kdo manipuluje koho kterým směrem. Po stránce řemesla a důslednosti, s jakou hájí (a nakonec obhajuje) své málo vědoucí, málo komunikativní vyprávění, nelze Nejhledanějšímu muži nic vytknout. Srovnatelně náročný, ale vděčný divácký zážitek jako Jeden musí z kola ven. 90% Zajímavé komentáře: ORIN, ScarPoul, MessiáŠ, maddy, F.W.Colqhoun ()

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Svou paličatou snahou odvádět diváckou pozornost od důležitých věcí, skrývat motivace hlavních postav a neuspokojovat žánrová očekávání plynoucí z nálepky "thriller" je mi ten film velmi sympatický, ačkoli je mi jasné, že ze stejných důvodů to pro jiné může být skoro až frustrující zážitek. Závěr naštve a to je na něm prima. Bodík dolů za to, že chování některých postavy (ukázkově Dafoeův bankéř) mi přijde rušivě zvláštní i s odhalenými kartami. ()

Tetsuo 

všechny recenze uživatele

Protipól atraktivnímu dynamickému Hollywoodu. Film tak věcný a nedořečený, že se od poloviny jeví jako téměř bezdějový, i když se tu hraje o hodně. Zřejmě nejpřekvapivější a nejdrtivější pointa za poslední roky, která přesně odpovídá i struktuře knihy, kde se vše rozetne na posledních dvou stranách. ()

Galerie (30)

Zajímavosti (6)

  • Jeden z producentů filmu Stephen Cornwell je synem autora předlohy Johna le Careé, jehož skutečné jméno je David John Moore Cornwell. (Dr Lizal)
  • Natáčanie prebiehalo prevažne v nemeckom Hamburgu, kde sa podľa knižnej predlohy dej odohráva. (m.a.t.o.)

Reklama

Reklama