Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Pierre
    ***

    Vrásky z lásky začínají s velmi nadějným náběhem na drama s prvky tragikomedie o těžkém staří, generačním střetu a nevděčné roli starého člověka v dnešní době. Scéna, ve které dávají do šrotu to staré auto je docela silná. Ale potenciál na pořádné drama je poměrně rychle zabit, jakmile se na scéně objeví bouřící se Bohdalka proti přísnému řádu v pečovatelském domě. To mi připadalo nápadně podobné s Pozor Vizita!. Pasáž kdy se snaží Jana s pomocí Otty dostat na konkurz do Prahy obsahuje pár typických klišé a má poměrně předvídatelný a okoukaný průběh. Prostě obyčejná road-movie lovestrory, akorát obráceně. Až teprve od příchodu na konkurz se film z té průměrné roviny s nevyužitým potenciálem, přehoupne do docela slušného dramatu. Ještě teď mi zamrazí při tom jaký pocit musel být pro tu starou postavu Jany, když tam přede všemi a hlavně před sebou ukázala, že je šedivá a stará. Stará i na roli staré. Scéna na konkurzu a pak ještě následný rozhovor Otty s Janou byly třeba už docela silné scény. Škoda, že samotný konec je zase takový nijáky. Jenom jako pocta panu Brzobohatému a Bohdalcem to nestačí. I když je fajn, že je tento film ještě předtím než pan Brzobohatý odešel odpočívat do svatého pokoje dokázal usmířit. Často se v tomto filmu chválí výkon Bohdalové. Mně připadalo neodolatelné Brzobohatého osobité charisma a velmi příjemný civilní projev. Bohdalová mu jen zdatně sekundovala.(30.1.2018)

  • Marthos
    ****

    Jistě ne náhodou připomíná, a možná i záměrně v lecčems volně navazuje, nový Strachův film na Michálkovo úspěšné Babí léto s Vlastimilem Brodským a v některých momentech také na svěrákovské Vratné lahve; zároveň ale vytváří hmatatelný kontrast s filmy typu Pamětnice a tomu podobných, kterým chybí hloubka a smysluplný scénář. Překvapující vyzrálost mladého Marka Epsteina poskytuje v současném všeobecném úhoru této jistě ne lehké profese alespoň doutnající naději, podobně jako tomu nasvědčuje dnes již ucelená Strachova režie, byť není na poli domácí kinematografie nijak zvlášť frekventovanou osobností (od posledního celovečerního filmu jej dělí více jak sedm let). VRÁSKY jsou více než cokoli jiného melancholickou procházkou po životě dvou na první pohled nesourodých jedinců, které osud kdysi souhrou náhod na malou chvíli spojil, aby je v závěru jejich životů opět sezdal, ale činí tak formou ne právě obvyklou. Vítězící hodnotou se tu zdá být perlivý ironický humor, prostoupený především v hereckých výkonech Bohdalové i Brzobohatého. Fantastické a bezproblémové znovunavázání spolupráce po neuvěřitelných čtyřiceti letech se odehrává bez zbytečných senzací: od prvního okamžiku vzniká vyrovnaná, na stejnou strunu naladěná dvojice, jakoby mimochodem navazující tam, kde kdysi přestala, díky čemuž divák nemá téměř příležitost si uvědomit onu časovou propast mezi jejich uměleckými i osobními životy. Vedlejší role celek ničím nenarušují a vytvářejí zajímavě odstíněný kolorit (s mondénní výstředností titulní hrdinky bojující ředitelka pečovatelského ústavu vynikající Taťjany Medvecké, civilní portréty moderních rodičů Trojana a Vlasákové nebo účast věčné souputnice Bohdalové Jiřiny Jiráskové v mile osobité epizodce jedné z obyvatelek ústavu). Závěrem zbývá obligátní zjištění a zamyšlení nad tím, proč podobných filmů pro dožívající generaci našich předních umělců nevzniká více. Více důstojných a více opravdových.(21.4.2012)

  • blackrain
    ****

    Já nemůžu uvěřit tomu, že pan Radoslav Brzobohatý už prostě mezi námi není. Mě to hlava nějak nebere. Totéž bych mohla říct i o Jiřině Jiráskové, ale ta tady vypadala už velmi nemocně a sešle. Jiří Strach nám naservíroval hořkosladký příběh, kde i v malých rolích jsou herci a herečkly zvučných jmen a přestože mají pouze omezený prostor, tak jsou jejich postavy nezastupitelné. Ivan trojan zahrál svůj klasický standard. Aňa Geislerová mi tady přišla taková mladší než ve skutečnosti je. Asi to bylo těmi delšími sepnutými vlasy. Omladily ji. Jiný učes dokáže udělat hodně a člověka pořádně změnit. To platí i o paruce, kterou měla Bohdalová. Něktará místa natáčení mi přišla strašně známá a mám pocit, že jsem se tam také pohybovala, takže předpokládám správně, že pan Strach točil na jeho oblíbené Šumavě, na Klatovsku apod.(14.3.2013)

  • Fr
    ****

    ,,40 LET UČÍM DĚTI, ABY DODRŽOVALI PRAVIDLA .“ … ,,TAK TO JE NEJVYŠŠÍ ČAS S TÍM PŘESTAT!“..... /// Rodiče a děti. Děti a jejich rodiče. Rodiče, ze kterých stáří dělá děti. Výkvět českých hereckých důchodců, ale hlavně duo B+B (kterýmu vévodí klející a ironickým humorem sršící Bohdalka) v sympaticky pojatý road-movie. Na konci jsem překvapenej, jak si mě všichni získali na svoji stranu. Sympatickej a malej film o dvou důchodcích, kteří se navzájem zachráněj. Fajn dialogy, scénář, obsazení a (pro někoho) zjištění, že když staroušci nepruděj, dá se s nima i žít (ne babi, ve čtvrtek do Kaufláče s tebou fakt nejdu!). No řekněte: nebyly by 3* málo? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Je mi tak kolem pětasedmdesáti. 2.) Sháním film, kterej mi podle nekrologů bude připomínat český herce. 3.) Co dělaj angličtí důchodci vím, ale nikdo mi neřekl, na co se mám připravit já. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne(8.12.2012)

  • misterz
    ****

    J. Strach mi opäť raz dokázal, že právom patrí k mojim najobľúbenejším súčasným českým režisérom. Dokázal tu zmiešať smútok s humorom v tom správnom pomere a obe zložky prinútiť ku spolupráci. Ide o príjemne nostalgickú road movie prešpikovanú zábavnými momentmi, ktoré vyplývajú hlavne z pokročilého veku oboch aktérov. Ďalej máme možnosť sledovať aj akúsi sumarizáciu života, z ktorej nakoniec vyplynie zaujímavý poznatok, že na to aby si človek dokázal užívať života nemusí byť nutne mladý, dokonca nemusí byť ani celkom zdravý. Odporúčam vydržať až po koniec záverečných titulkov, sprievodná pieseň je nádherná, a nádherný je aj jej text. 75/100(15.4.2016)

  • - Režisér Jiří Strach si zde vyzkoušel i roli koproducenta – vložil do filmu svůj honorář a zažil si riziko na vlastní kůži. Když zjistil, jak snímek divácky dopadl, neskrýval zklamání. [Zdroj: týdeník Ekonom] (hippyman)

  • - Jana Furtáková (Jiřina Bohdalová) má ve svém pokoji tři plakáty z imaginárních filmů a divadelních představení, ve kterých hrála pod uměleckým jménem Jeanne deFuro. Jsou to Moon, Betty a Návrat do ráje. Zvláště u Návratu do ráje si můžeme přečíst jméno režiséra. Je jím Jiří Strach. (Terva)

  • - Když dostal film grant, měli filmaři jen scénář, jednu vybranou lokaci a dva herce. [Zdroj: Kinobox.cz] (Bioscop)