Vrásky z lásky

Pro jednou jsem si chtěl odpustit ty moje věčné blbé kecy, abych se nedotkl zdejších herců a stáří, k čemuž obojímu chovám respekt. Jenže jsem zjistil, že bez těch keců najednou nemám co bych napsal. Důchodcovská road movie na jednu stranu není zrovna to, co bych si teď přál sledovat, na stranu druhou mě ale docela příjemně pobavila. K dobru má tenhle film i to, že se nepotvrdil můj Strach z Epsteina. (22.01.2015)

Tak nejdřív, co se mi líbilo. Kamera, lokace, každé místo celé road movie, uvěřitelné herecké výkony (trošku s výjimkou Trojana), pocta oběma (vlastně třem) velkým českým hercům, a pak samozřejmě ty vtípky a občas vtipný dialog nebo hláška („Nevypadá to tak špatně.“ - „Chtěla bych mít vaše oči.“). Celkově mi to ale přišlo příliš televizní (to už bych raději v kinech viděl Operace Silver A nebo ty věci natočené podle Vašíčka), a navíc příliš dlouhé na tak prostinký příběh. Celou dobu jsem čekal, díky těm náznakům, jež má postava Brzobohatého (ve vlaku před srážkou, v hotelu, než usnou) na nějaké zajímavější odhalení na pozadí celého toho příběhu - např. že postava Bohdalové je vlastně maminkou postavy hranou Trojanem, velmi by mi to sem zapadalo a celému příběhu by to dalo daleko zajímavější a překvapivější rámec. Ale takhle to skončilo tak nějak nijak. Ano, ponížení na konkurzu (podle mne to měl být konkurz na reklamu, bylo by to údernější) je dokonale natočenou scénou, z níž kape ta beznaděj herců po sedmdesátce. Ale nic za tím vším dalšího není, a to mne tak trochu zklamalo. Chybí mi tam silnější druhý plán příběhu. Samotná road movie se mi líbila velmi, ale vedení příběhu je po skončení fakt nedotažené, nevyužité a nevytěžené. Sorry, Jirko. :-) Poznámka pro mne: A tím mám novoroční předsevzetí ze Silvestra 2012 splněno. (01.01.2014)

Vedle lostomilouckého filmového snílka, plnící si své pubertální tvůrčí sny za pomoci všemožných sponzorů a celonárodně filmového demagoga, který nám ukazuje důchodce jako pitomá, sebe sama degradující stvoření, pitvořící se podle toho, jak jim pánové Magnusek nebo Troška přikáží, tu máme naštěstí dost jiných. Jiří Strach je jedním z nich. Naprosto skvělé propojení daných žánrů, v jehož výsledku tu máme velice odvážný humor a silné, citové drámo - kombinace, která v české kinematografii jednadvacátého století může dopadnout i katastrofálně. Vrásky nejsou ani v nejmenším tento případ. Vynikající herectví, perfektní humor i důstojné drama. Bohdalka se tímto stává nesmrtelnou a režisér potvrzuje svou roli velmi žhavého želízka v ohni naší novodobé kinematografie. (07.02.2015)

CITÁT - A víš, že jsem rád, že skoro nevidím.......... Jiřina Bohdalová, jako bývalá herečka a Josef Brzobohatý, jako profesor, jejichž cesty se ve stáří opět protnou. Příjemná hudba, dobrá kamera a velmi povedené herecké obsazení. Je radost koukat zase na tak zkušené herecké duo. CITÁT - Když jsem hrála v divadle, tak ona umejvala schody......... Svým způsobem veselý, ale i smutný příběh o stáří, zahalené trochou road-movie, humorem a pravdou, z vytříbenými dialogy. CITÁT - Jsem stará i na to, abych hrála starou.......... Musím přiznat, že jsem uronil slzu a možné ne jednu. A za tu slzu, možná ne jednu, dávám za 4****. (04.01.2015)

Spolu s Babím létem a Vratnými láhvemi další z příjemných "důchodcovských" filmů. Krom Bohdalové (u které bych se za toho Českého lva tentokrát moc rád přimluvil) mě mile překvapila úžasně tragikomická Jiřina Jirásková, coby věkem pokřivená, avšak roztomile pomatená spolubydlící. Potěší i obsazení malých rolí Viktorem Preissem, Janem Skopečkem nebo Jaroslavou Obermaierovou v (trošku ikonické) roli přehrávající "herečky". Jde zkrátka o úsměvné a důstojné rozloučení s filmovým párem Bohdalová-Brzobohatý, který si za čas moc rád zopakuji. P.S.: TEN PLAKÁT JE OPRAVDU STRAŠNÝ! (10.12.2012)