Válečná generace

Každý pokus o sebereflexi, zejména jde-li o tak závažné téma, jakým jsou zločiny, jichž se jeden národ dopustil na mnoha jiných, je třeba ocenit. Na druhou stranu by však tato snaha měla být nanejvýš upřímná a měla by hrát zcela otevřeně. Celá ta počáteční naivita a iluze by byly možná snadno uvěřitelné někdy ve dvacátých či třicátých letech u mladých lidí, kteří ještě nnebyli vtaženi do soukolí válečné mašinerie, ale těžko lze tomuto vykreslení uvěřit v případě poručíka Wehrmachtu nebo židovského krejčího v roce 1941, tři roky po křišťálové noci, v případě zdravotní sestry na východní frontě v roce 1943, po bitvě u Stalingradu, či v případě Žida směřujícího v dobytčáku do koncentračního tábora. To, čeho se pak hlavní postavy dopouštějí je do jisté míry skrýváno za ne zcela špatné úmysly, jako je povinnost, aby mohli být třeba správnou německou ženou, slavnou zpěvačkou, válečným hrdinou nebo prostě jen dobrým vojákem. I proto nejuvěřitelnějším dojmem působí příběhy Viktora a Grety, jejichž charaktery a osudy velice dobře vystihují atmosféru doby. Příběhy ostatních potom vypovídají spíše o válečných hrůzách, i když jen částečně, proměně lidí, kteří jimi prošli, a reálných prožitcích vojáků bojujících v první linii. Přesto však není možné přijmout několikrát opakovanou myšlenku, že válka dělá z lidí bestie, protože válka ve skutečnosti dělá z lidí pouze to, co z nich zbyde, když to skončí, nikoli to, kdo jsou, když to začíná. Hlavně v poslední třetině je tak sice vidět skutečné úsilí vyrovnat se alespoň trochu s minulostí, přestože ten odraz v zrcadle mohl být ještě mnohem drsnější. 75 % (17.11.2015)

Válečné panoptikum, ke kterému nebylo nic přidáno a kterému také nic nechybí. Na první pohled mistrovský válečný film, ale skoro v každé sekvenci se ozývají jakési falešné tóny. Nechme je ale zatím znít, a podívejme se, jak si 2. válku zobrazují Němci v 21. století, tedy skoro po 70. letech – a proč... Nejdříve proč: Německo se stalo v rámci a díky EU největší evropskou mocností, ekonomickou cestou dosáhli v podstatě (až na to nejžádoucnější: Ukrajinu) toho, co chtěli dosáhnout válkou, i když získat něco hospodářskými prostředky má menší hodnotu, než když je to získáno vojensky - při nejmenším nelze tak snadno děli lidi na pod- a nad-. A tak je třeba tuto válku konečně dějinně zakotvit, vklínit do učebních osnov a paměti lidí, protože žádní pamětníci už nežijí... A nyní jak: Především každý měl své chyby - Židy nenáviděli nejvíc Poláci, Rusové stříleli nemocné a znásilňovali ošetřovatelky, a Němci samozřejmě (i přes četné snahy o soucit s druhými) také občas šlápli vedle (ty největší šlápoty - např. SS-Einsatzgruppen - film pomíjí) Ovšem podobně jako v 1. válce (viz Remarque) je tu proslulé německé kamarádství, které mnohé omlouvá, a které jiné národy v tak vyhraněné formě (Kameradenschaft) zřejmě vůbec neznají.... Gudaulin mluví o tom, že je na tuto válku třeba hledět jako nikoli na porážku Německa, ale na "osvobození země od fašistické diktatury". Toto tvrzení film akcentuje především, ovšem je to sporné tvrzení, které evokuje otázku, co bylo dřív, zda slepice nebo vejce. Zda si Hitler vymyslel Německo nebo Německo Hitlera. Mně vedou veškeré indicie k druhé variantě. (21.03.2015)

Seriál si vyslúžil aj veľa kritiky a takým Poliakom zabehli krowky až v kdesi na chrupke hrtanu, preto hodnotia seriál v priemere na 59%. Proste im nedá, že sa môže ukázať aj taká strana, že Poliaci asi mohli byť tiež aj antisemitmi, že tiež zabíjali len tak pre radosť, že niektorí Nemčúri tiež rýchlo pochopili, že to celé vôbec nemá zmysel. Samozrejme niektorí, nie všetci, aby opäť niekto nepaušalizoval, že kukaj na toho nácka, on videl vo Wehrmachte aj dobrých ľudí. Seriál to jasne ukazuje, že nič nie je čiernobiele, navyše jasne a nepochybne znázorní, ako Rusi respektíve Sovieti tasili svoje prepité kordy na nemecké krásky, čo je žiaľ pravda  a tu by mali byť tvorcovia chválení, pretože zahrať zlého Rusa je už pomaly na Oscara. Nanešťastie sa tu ale objavia aj istí modrožltí spojenci, ktorí vítali nacistov ako osloboditeľov, a to sa dnes už veľmi nehodí spomínať, hoci po roku 2022 už máme novú klasifikáciu na zlých hitlero- a dobrých bandero-náckov. Film ukazuje, že boli všade aj dobrí a veľa zlých, pretože vojna z teba urobí hovado a z ľudí bez rozdielu národnosti vytiahne rôzne vlastnosti. Takto treba na históriu nazerať, takto ju treba študovať a hodnotiť. U nás taký čas nedozrel, pretože podobná odvaha s tým, aby niekto sfilmoval zločiny, ktoré sa diali aj na strane povstalcov v SNP ukázané byť nemôžu, lebo si automaticky nácek, hoci aj tam bolo mnoho nevinných znásilnených a pozabíjaných, ale o tom ticho, aby ti nevykopla dvere NAKA za šírenie extrémizmu. Lebo extrémizmus je aj to, ak odsudzuješ násilie, ktoré vykonáva tá mainstreamovo správna strana, napríklad modrobielyštát na Blízkom východe. Takže treba si dávať pozor na to, čo si človek myslí. Žijeme predsa v demokracii.  (10.11.2023)

Němci mě nesmírně překvapili.Zrovna od nich bych skvělý válečný film asi nečekal.Trojdílná sága Válečná generace má opravdu něco do sebe.Trochu se to podobá americkému Bratrstvu neohrožených.Líbilo se mi,že film neobsahoval jenom bitvy a boje,ale i jiné scény popisující tehdejší život.Pětice hlavních herců mi přišla hodně sympatická.Dále oceňuji i výbornou doprovodnou hudbu.Moc německých válečných filmů není,a tak jsem ocenil přírůstek.Je zajímavé vidět pohled války z německé strany.Jeden z nejlepších filmů o 2.světové válce.Hodnocení:95% (09.11.2015)

,,BYLO NÁS PĚT. PĚT PŘÁTEL. VYROSTLI JSME V JEDNÝ ČTVRTI, ZNALI SE OD MALIČKA A NEMOHLI SE VÍC LIŠIT.“...... /// …a měla jim patřit budoucnost (aspoň některejm…). Červen 1941 – je radost útočit! Dva na frontě, jedna v polním lazaretu a páreček doma. Střih sem, střih tam, všude se něco děje. Židovskej přítel má svoje starosti, kluci na východní frontě taky….. Jako bych četl knihu (jen řečnickej výraz vole…). Děj běží a čovek sedí a vstřebává (nenásilně) informace. Bližší vztah k postavám si buduju vcelku dost z pozvolna. Seriál se vyhejbá scénám, na který nemá prachy. Nečekejte davový scény, bitvu u Kurska, atp. Tvůrci nedělali pokračování ,,Ryana“, ale jde o projekt pro televizi, proto je třeba vocenit, že těch pár válečnejch okamžiků je natočenejch (hlavně díky kameře) zajímavě. Spíš vypráví vo tom, že vojna dělá z kluků chlapy a z holek …. vlastně taky. Za pochodu (a po upuštění od naivních idejí) se učej, co je či není správný a náš pohled na věc se může lišit. Ale kdo z vás musel někdy konat tak, aby přežil? Asi hlavně vo tom je tahle minisérie. Proběhne všeobecný okamžiky těch let a zaměřuje se na 5 osudů, který se (samozřejmě) taky křížej. Mladejm Němcům ukazuje, že fašismus byl totalitní režim a že to, co tenkrát bylo, bylo špatný. Vo to víc člověk lituje, že nebylo víc prachů na kompars, pyrotechniku nebo červenou barvu. Možná, že pak by i ty charaktery lezli líp pod kůži. Rozhodně je zde míň romantiky a víc myšlenek než přinesl Birdsong. Možná, že je to i větší drama, páč vlastně furt čekáte, kdo že to vlastně nepřežije. 3* by byly málo. Dávám 4 a budu přemejšlet, jestli si The Promise nezaslouží hvězd pět! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem pacifista a mám jít do války. 2.) Tenkrát jsme si s chlapama v Rusku řekli: ,,UVIDÍME SE V BERLÍNĚ“ (že nás kurva hnali….). 3.) Thx za titule ,,wolf225“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ** NAPĚTÍ ** (25.04.2013)